nejasné hranice charakteristické znaky: –odpor vůči politice absolutistického státu –méně zaujaté zkoumání, více „vědy“ témata: –obchodní politika –úrok –peníze skupiny autorů: –reakce na merkantilismus „zevnitř“ –filozofové –fyziokraté Mezi merkantilismem a klasickou ekonomií

Nicholas Barbon ( ) –A Discourse of Trade (1690) úrok cenou za používání zásob (paralela se zemědělci a půdou) –je ale pro jeho regulaci! kritika prohibice importu Dudley a Roger Northovi ( a ) –Discourses upon Trade (1691) proti regulaci obchodu a úroku, znehodnocování peněz deduktivní metoda! Reakce „zevnitř“

Henry Martyn (?) Considerations Upon The East-India Trade (1701) [Úvahy o obchodu Východoindické společnosti] –obchod EIC prospěšný, ale její monopol škodlivý –dovoz bavlny z Indie = vynález spořící práci –překážky obchodu způsobují plýtvání užitečnou prací, nezaměstnanost v důsledku zahraniční konkurence znamená konec takového plýtvání –koncepty nákladů, efektivnosti, produktivity, již ne pouhá výměna přebytků... Obchod EIC neničí žádnou ziskovou výrobu v Británii, nebere jejímu lidu žádnou práci, kterou bychom si měli přát zachovat... Je-li stejná práce, která byla předtím vykonávána třemi, vykonána jedním a jsou-li zbylí dva nyní bez práce, znamená to, že prací jich dvou Království předtím nic nezískávalo a nemůže tudíž jejich nečinností nic ztrácet. Pokud 9 pracovníků v Anglii nevyrobí více než 3 bušly obilí a pokud pomocí práce těchto lidí lze získat 9 bušlů ze zahraničí, potom zaměstnávat tyto pracovníky v domácím zemědělství představuje vlastně zaměstnávání 9 lidí k tomu, co by stejně dobře zvládli tři! Zaměstnávat při domácí výrobě více rukou, než je třeba k získání stejného zboží z Východní Indie, znamená nejen že zaměstnávání těchto pracovních sil nevytváří nic navíc, ale dokonce to znamená, že jejich zaměstnávání vede ke ztrátě toho, co mohly tyto síly ku prospěchu Království vytvořit někde jinde.

William Petty ( ) kvantitativní přístup, empirismus A Treatise on Taxes and Contributions (1662) –analyticky: renta, hodnota, úrok, daně Discourse on Political Arithmetic (1690) [Rozprava o politické aritmetice] Richard Cantillon ( ) alternativní otec ekonomie Essai sur la nature du commerce an général (ca.1730, vydáno 1755) [Esej o obecné podstatě obchodu] –ceny –mikroverze KTP Cantillonův efekt –podnikatelství

John Locke ( ) Treatises (1690) –prvotní přivlastnění (homesteading) Some Considerations of the Consequences of the Lowering of Interest and the Raising the Value of Money (1691) –o úroku proti regulaci (reakce na Childa) idea „přirozené“ úrokové míry (teorie úroku) obrana úroku (paralela s rentou) kvantitativní teorie peněz –znehodnocení peněz Filozofové přirozených zákonů 1.Učiní půjčování peněz mnohem obtížnější, čímž bude bránit obchodu… 2.Nikomu to neuškodí tolik, jako těm, kteří potřebují pomocnou ruku; mám na mysli vdovy a sirotky a ostatní, kdož nejsou sběhlí v řemeslech a praktikách zkušenějších, a jejichž majetek spočívá v penězích. Mohou si být potom jisti, zvláštěpak sirotci, že si nevydělají více peněz, než jaký úrok jim zákon dovolí. 3.Zvýhodní bankéře a notáře, kteří se vyznají v tom, jak se dopadům zákona vyhnout. 4.Povede nejspíše ke zvýšení kriminality [křivé přísahy] [Snaha znehodnotit peníze je obdobná snaze] prodloužit Stopu jejím rozdělením na 15 dílů, namísto 12, a jejich označením jako Palce…

David Hume ( ) Concerning the Principles of Morals (1751) –ekonomická teorie vlastnictví (žádné přirozené právo!) 3 modely (všeobecný dostatek, absolutní srdečnost a opak obojího) Political Discourses (1752) –O penězích: KTP (neutralita peněz v dlouhém období) –O úroku: není peněžním jevem (kritika Lockea) –O obchodní bilanci: vyrovnávací mechanismus (specie flow) –O závisti v obchodu: proti merkantilismu v obchodě Existuje-li více peněz, nemůže to mít (z hlediska národa jako celku) žádný důsledek – dobrý či špatný – o nic více, než by měla změna účetnictví obchodníka, kdyby namísto arabských číslic, vyžadujících málo znaků, používal číslice římské, které vyžadují znaků daleko více. Větší množství peněz, stejně jako římské číslice, je spíše nevýhodné a vyžaduje větší nároky na uchování a přepravu.

Francois Quesnay ( ) –Tableau Economique (1759, nezveřejněno) [Ekonomická tabulka] Victor de Riqueti, Marquis de Mirabeau ( ) –zakladatel Quesnayova kultu –L'ami des hommes, 6. díl (1760) –La philosophie rurale (1763) – spolu s Quesnayem Paul Pierre le Mercier de la Rivière ( ) –L’Ordre Naturel (1767) Sayův zákon Pierre Samuel DuPont de Nemours ( ) –La Physiocratie (1767) termín Fyziokratismus Anne-Robert-Jacques Turgot ( ) –NENÍ členem kultu –vliv na Smitha –ministr financí za Ludvíka XVI. (od 1774 do 1776) Fyziokraté DuPont de Nemours & Co.

ekonomická tabulka –idea koloběhu (á la krevní oběh) –nikoliv rovnováha produktivní a neproduktivní práce –zemědělství a ostatní sektory jinak než u Smitha –jediná daň přirozený vs. pozitivní řád –laissez-faire, proti colbertismu, Fyziokraté – základní charakteristika