NIKL Klára Procházková
Fyzikálně-chemické vlastnosti Stříbrobílý, feromagnetický, lesklý kov Vysoká tepelná a elektrická vodivost Vytváří nikelnaté sloučeniny Ve zředěných kyselinách (kromě dusičné) se rozpouští velice pomalu Koncentrovaná kyselina dusičná nikl pasivuje Odolný vůči alkalickým hydroxidům V jemně rozptýleném stavu je pyroforický
Výskyt 7. nejrozšířenější přechodný kov na Zemi Ryzí nikl se vyskytuje v přírodně vzácně, a to v meteoritech V přírodě se vyskytuje v rudách (millerit, nikelin, limonit, chloantit, gersdorfit, smaltin, ullmanit…) Předpokládá se, že velká část niklu se nachází v zemském jádře Největším nalezištěm niklových rud je kanadský Sudbury
nikelin - NiAs garnierit – Ni3Si2O5(OH)
Výroba 1. pražením sulfidických rud vzniká oxid nikelnatý, který se redukuje uhlíkem 2. oxid nikelnatý redukujeme vodním plynem, vzniká tetrakarbonyl niklu, který se potom rozloží vedením přes tablety z čistého niklu, uvolněný CO se vrací zpět
Využití Antikorozní ochrana - velmi tenká niklová vrstva se nanáší na povrchy méně odolných kovů, nejčastěji železa – šroubováky, klíče, chirurgické nástroje Slitiny - alpaka - ražení mincí (Ni, Cu, Zn) - bílé zlato – šperky (Au, Ni, Cu, Zn) Galvanické články - elektrické články s možností mnohonásobného dobíjení Katalyzátor – Raneyův nikl – hydrogenační katalyzátor - reakce dvojné vazby mezi uhlíkovými atomy a vodíkem; vzniká vazba jednoduchá - potravinářství
Sloučeniny Převážně dvojmocný, málokdy trojmocný nebo čtyřmocný Nikelnaté soli běžných anorganických kyselin jsou v hydratované podobě zelené krystalické látky dobře rozpustné ve vodě Oxid nikelnatý – rozpustný pouze v kyselinách, v přírodě se vyskytuje jako nerost bunsenit, používá se v keramice Síran nikelnatý – nikelnatá skalice, morenosit Komplexní sloučeniny – mohou mít oxidační čísla také +III a +IV uhličitan nikelnatý
chlorid nikelnatý síran nikelnatý
Zdravotní rizika Negativní vliv na lidský organismus Riziko vzniku rakoviny Mutagen Kožní alergie