PENÍZE A FINAČNÍ SYSTÉM Stanislav Polouček Slezská universita Obchodně podnikatelská fakulta Karviná

FUNKCE PENĚZ prostředek směny (medium of exchange) účetní (počítací, zúčtovací) jednotka (unit of account) uchovatel hodot (store of value)

FORMY PENĚZ zbožové peníze (commodity money) neplnohodnotné peníze (fiat money) s nuceným oběhem papírové peníze kryté zlatem a za zlato směnitelné bankovky a státovky hotové peníze a depozitní peníze

Vztah hotovosti a peněžní zásoby MĚNOVÁ BÁZE = OBĚŽIVO - REZERVY (monetary base = currency - reserves) papírové peníze a mince (vydané obvykle centrální bankou) část emitovanéých peněz a mincí zůstává v trezorech centrální banky i komerčních bank jako rezervy, součástí rezerv jsou x také vklady bank u centrální banky PENĚŽNÍ ZÁSOBA bankovky a mince v držbě nebankovních institucí + depozita + další aktiva

UKAZATELE PENĚŽNÍ ZÁSOBY (1) klasifikace na základně likvidity M1 = oběživo + depozita na požádání = na viděnou (demand = sight deposits) nejlikvidnější aktiva běžné účty neúročené x úročené NOW účty + ATS účty (Negotiable Order of Withdrawal Accounts + Automatic Transfer Service Accounts) v USA od 1973 nebankovní finanční instituce, od 1980 banky

UKAZATELE PENĚŽNÍ ZÁSOBY (2) M2 (M1 + termínová depozita) (time deposits) depozita na účtech úspor overnight repurchase agreements, overnight Eurodollars money market mutual funds money market deposit accounts quasi peníze, „téměř” peníze (near money) dynamický růst v poválečném období, ale i od počátku 19. století

UKAZATELE PENĚŽNÍ ZÁSOBY (3) M3 (M2 + další likvidní aktiva) různý přístup v různých zemích USA termínové vklady vysokých nominálních hodnot term repurchase agreements, term Eurodollars Německo Česká republika růst různých ukazatelů peněžní zásoby pozitiva a negativa úzkých a širokých ukazatelů peněžní zásoby vývoj ukazatelů peněžní zásoby může být paralelní, ale i protikladný vliv změn úrokových sazeb, jejich vliv na různé druhy depozit (depozita na požádání jsou úrokově vysoce elastická, tj. růst ús vede k růstu M1)

Vymezení veličiny M2 v České republice quasi peníze, tj. termínová depozita úsporová depozita depozita v cizích měnách graf Agregáty peněžní zásoby (podle Bundesbanky) M1, tj. hotovost vklady na viděnou

AGREGÁTY PENĚŽNÍ ZÁSOBY, POUŽÍVANÉ BUNDESBANKOU M1 = oběživo a vklady na viděnou M2 = M1 + termínové vklady na dobu kratší než 4 roky M3 = M2+ depozita s výpovědní lhůtou

Rozdíly ve vykazovaných ukazatelích peněžní zásoby v jednotlivých zemích USA: M3 zahrnuje term repurchase agreements Německo: M3 bez prostředků money market funds vývoj ukazatelů peněžní zásoby může být paralelní, ale i protikladný vliv změn úrokových sazeb, jejich vliv na různé druhy depozit (depozita na požádání jsou úrokově vysoce elastická, tj. růst ús vede k růstu M1) výhody a nevýhody užších a širších ukazatelů peněžní zásoby

Komerční banky a tvorba peněz ve středověku zlatníci a klenotníci zárodky rezervního bankovnictví s částečným krytím bankovek depozitní multiplikátor

δM = CZK 100 000 + CZK 80 000 + CZK 64 000 + CZK 51 200 + CZK 40 960 + … = 1 - 0,8

Celkový a dodatečný přírůstek depozit δM = σ x D δM … celkový přírůstek depozit Dd = δM - D = σ x D - D = D (σ - 1) Dd … dodatečný přírůstek depozit

Rozdíly mezi sledovanými ukazateli peněžní zásoby v jednotlivých zemích USA: M3 zahrnuje term repurchase agreements TDND (Total Domestic Debt of Nonfinancial Sector) + L („potenciální” peněžní zásoba) EU: Británie: M3 Švýcarsko a Kanada: M1 Rakousko a Japonsko: M2 výhody a nevýhody užších a širších ukazatelů peněžní zásoby

KVANTITATIVNÍ TEORIE PENĚZ vznik v 16. století, řada variant (J. Bodin, J. Lock, D. Hume, D. Ricardo) transakční varianta I. Fishera M x V = P x T cambridgeská varianta A. Marshalla M = k x P x y

Ricardova kvantitativní teorie peněz v zahraničním obchodě

RYCHLOST OBĚHU PENĚZ (velocity of money) důchodová x transakční rychlost oběhu peněz (graf Income velicity of Money: 1960-1988, FRS USA, důchodová) stabilita rychlosti oběhu peněz (graf rychlost oběhu peněz v Německu a v USA + tabulka rychlost oběhu peněz v některých zemích a v České republice) xx

Reálné hotovostní zůstatky Koncepce reálných hotovostních zůstatků spojena se jménem D. Patinkina snaha spojit reálné a peněžní procesy v ekonomice (odstranit „klasickou dichotomii”, tj. oddělení tvorby relativních a absolutních cen) hospodářské subjekty si ponechávají v držbě hotvostní zůstatky a zajímá je jejich reálná hodnota

MONETARISTICKÁ VARIANTA KVANTITATIVNÍ TEORIE PENĚZ (1) M. Friedman vychází z důchodové verze kvantitativní teorie peněz a doplňuje ji o keynesiánskou teorii preference likvidity důsledně rozlišuje nominální a reálné veličiny bere v úvahu očekávání, tj. rozlišuje krátkodobé a dlouhodobé důsledky změn

MONETARISTICKÁ VARIANTA KVANTITATIVNÍ TEORIE PENĚZ (2) kvantitativní teorie peněz je teorií poptávky po penězích, poptávka po penězích je stabilní, protože závisí na permanentním důchodu nabídka peněz je exogenní veličina, určovaná centrální bankou, proto v krátkém období může být disproporcionalita třeba dlouhodobě stabilní nabídku peněz (3-5 % odpovídajících růstu ekonomiky, resp. HDP)

MONETARISTICKÉ POJETÍ INFLACE Příčinou je rychlejší růst nabídky peněz než je růst poptávky po penězích inflace z hlediska očekávání adaptivních racionálních inflace anticipovaná neanticipovaná inflace: otevřená potlačovaná přerušovaná stálá