Obecný princip funkce dýchacího ústrojí – zevní a vnitřní dýchání, transport dýchacích plynů. Stavba stěny dýchacích cest. Dutina nosní, vedlejší dutiny nosní. Hrtan Somatologie

Dýchací systém – systema respiratorium I. zevní dýchání výměna dýchacích plynů mezi krví a zevním prostředím zajišťují dýchací cesty II. transport dýchacích plynů zajišťuje krev – erytrocyty závislé na: - složení vdechovaného vzduchu - funkci dýchacích cest - složení krve - funkci krevního oběhu a srdce III. vnitřní tkáňové dýchání výměna plynů mezi krví a tkáňovými buňkami a současně okysličovací procesy uvnitř buňky (mitochondrie)

Obecná stavba dýchací trubice: 1. sliznice: mukóza(název), krytá cylindrickým řasinkovým epitelem, obsahuje četné hlenotvorné žlázky 2. podslizniční vazivo: řídké, snadno při zánětu prosákne (hlavně v hrtanu), jsou zde rozptýleny uzlíky lymfatické tkáně 3. chrupavčitý nebo kostěný skelet: zabraňuje zúžení dýchacích cest 4. adventicia: zevní vrstva – řídké vazivo

Dělení dýchacích cest: 1. horní cesty dýchací: dutina nosní – cavum nasi nosohltan – nasopharynx vedlejší dutiny nosní – sinusy – součást DC 2. dolní cesty dýchací: hrtan – larynx průdušnice – trachea průdušky – bronchy, průduška – bronchus průdušinky - bronchioly plícní sklípky – alveoly plíce - pulmo

Dutina nosní – cavum nasi prostor, který je po stranách ohraničený kostěnými výběžky maxily strop tvoří – os frontale a os ethmoidale a v malém rozsahu os nasale dutina přechází ve střední části do zevního nosu – chrupavky se připojují ke kostěnému vchodu nosní dutiny – kostěný je pouze kořen nosu vzadu pokračuje dutina 2 otvory – CHOANAMI do nasopharynxu (nosohltanu) os palatinum odděluje dutinu nosní od dutiny ústní

Dutina nosní – Cavum nasi nosní přepážka – SEPTUM NASI – rozděluje prostor nosní dutiny na 2 nestejné poloviny, které jsou dále členěny nosními skořepami – CONCHAE NASI - na nosní průchody: horní nosní průchod – MEATUS NASI SUPERIOR střední nosní průchod – MEATUS NASI MEDIUS dolní nosní průchod – MEATUS NASI INFERIOR

Dutina nosní – Cavum nasi dutina nosní je spojena s prostory některých lebečních kostí – vedlejší dutiny nosní – SINUSY SINUS MAXILLARIS – v horní čelisti SINUS FRONTALIS – v čelní kosti SINUS ETHMOIDALIS – v čichové kosti SINUS SPHENOIDALIS – v klínové kosti

Dutina nosní – Cavum nasi Sliznice srůstá s periostem = MUKOPERIOST – řasinkový epitel, silně prokrven a obsahuje velké množství hlenových žlázek Strop nosní dutiny – sliznice rozdílné stavby – čichové pole – specializované nervové buňky - receptor

Funkce dutiny nosní: Předehřátí vzduchu na tělesnou teplotu Očištění vzduchu od mechanických nečistot Zvlhčení suchého vzduchu Čich – dráždění čichových buněk – receptoru Imunitní bariéra – lymfatická tkáň

Nosohltan - nasopharynx Horní úsek hltanu Proudí do něj vzduch choanami Hranicí mezi nosohltanem a hltanem je měkké patro a čípek = UVULA Při polykání se zvedá svalovina měkkého patra a odděluje dutinu ústní od dutiny nosní Na bočních stranách pharyngu ústí do nosohltanu EUSTACHOVY TRUBICE – spojují střední ucho s nosohltanem – vyrovnávají změny tlaku ve středouší Dále jsou zde mandle – bariéra proti šíření infekce: Nosohltanová – TONSILA PHARYNGEA Patrová (krční) – TONSILA PALATINA

Hrtan - larynx Má trubicovitý tvar, 6 cm dlouhý, zavěšen na jazylku Vchod – ADITUS LARYNGIS – uzavírá hrtanová příklopka - EPIGLOTIS Kostra hrtanu je tvořena hrtanovými chrupavkami: CARTILAGO THYROIDEA – chrupavka štítná – největší – tvoří na krku nápadnou vyvýšeninu CARTILAGO CRICOIDEA – prstenčitá chrupavka – pod štítnou CARTILAGINES ARYTAENOIDEAE – 2 trojboké hlasivkové chrupavky kloubně připojené k prstenčité, od nich jsou k zadní ploše chrupavky štítné rozepjaty 2 hlasivkové vazy – LIGAMENTUM VOCALE

Hrtan - larynx Chrupavky jsou spojeny drobnými klouby Pohyb je umožněn 3 skupinami svalů – mm.LARYNGIS – napínání, povolování, přibližování a oddalování hlasových vazů – vznik tónů Řeč – je možná pouze za součinnosti s mluvidly – měkké patro, dásně, zuby, jazyk, rty a rezonanční dutiny KONIOTOMIE – protnutí vaziva mezi cartilago thyroidea a cricoidea Podslizniční vazivo je řídké – snadné šíření zánětu a otok