1 ☼. 2 Biochemické aspekty výživy © Biochemický ústav LF MU (V.P.) 2010.

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Fyziologie zažívacího systému
Advertisements

ORGANICKÉ LÁTKY + KYSLÍK
Otázky z fyziologie – přednášky
Metabolismus SACHARIDŮ
Riskuj ! POZN.: Na každou otázku je možných správných odpovědí
Dýchání rostlin Dýchání = respirace = soubor katabolických reakcí, které slouží k uvolnění energie potřebné např. pro syntetické pochody, příjem živin,
BIOLOGIE 1 Rostliny Biologické vědy Metody práce v biologii
METABOLISMUS LIPIDŮ II Anabolismus
Metabolismus lipidů  - oxidace.
Tuky Mgr. Lenka Fasorová.
TUKY (LIPIDY).
Metabolismus látek a energií
AZ-KVÍZ
Metabolismus A. Navigace B. Terminologie E. Sacharidy I. Enzymy
Metabolismus A. Navigace B. Terminologie E. Sacharidy I. Enzymy
DIABETES MELLITUS A STRAVOVÁNÍ
Zásady výživy sportovce
Projekt PŘEDPOVĚĎ POČASÍ. projekt PŘEDPOVĚĎ POČASÍ.
METABOLISMUS SACHARIDŮ
Projekt PŘEDPOVĚĎ POČASÍ. Předpověď počasí na
B Í L K O V I N Y a jejich denní doporučené dávky
METABOLISMUS LIPIDŮ I Katabolismus
Citrátový cyklus Krebsův cyklus.
Organické a anorganické sloučeniny lidského těla
Výživové a zdravotní značení (tvrzení)
GYMNÁZIUM, VLAŠIM, TYLOVA 271 Autor Mgr. Anna Doubková Číslo materiálu 4_2_CH_03 Datum vytvoření Druh učebního materiálu prezentace Ročník 8.C.
Tuky – složení, značení, hodnocení, výživová doporučení
Využití multimediálních nástrojů pro rozvoj klíčových kompetencí žáků ZŠ Brodek u Konice reg. č.: CZ.1.07/1.1.04/ Předmět:Chemie Ročník:9. Téma:Přírodní.
Mgr. Ivana Blažíčková Základní škola a Mateřská škola Nymburk, Tyršova 446 EU-ICT-Ch-9-04.
Metabolismus sacharidů
Výživa a potraviny Metabolismus člověka Obrázek:
Číslo šablony: III/2 VY_32_INOVACE_ P9 _ 1.9 TEMATICKÁ OBLAST: Biologie člověka s rozsahem pro ZŠ Metabolické procesy trávicí soustavy TYP: DUM výkladový.
Metabolismus lipidů.
Přírodní látky Mgr. Lenka Fasorová.
Biochemie živin Ludmila Hanáková
Střední zdravotnická škola, Národní svobody Písek, příspěvková organizace Registrační číslo projektu:CZ.1.07/1.5.00/ Číslo DUM:VY_32_INOVACE_KUB_03.
I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í
Sloučeniny v organismech
„EU peníze středním školám“
Látkový a energetický metabolismus rostlin
DÝCHÁNÍ = RESPIRACE.
= věda o životních projevech rostlin a funkcích jejich orgánů
Výživa Metabolismus = látková výměna – soubor chemických dějů v buňkách katabolismus: štěpení živin na jednodušší látky, definitivně končí u CO2, H2O a.
Sacharidy ve výživě ryb
Výuková centra Projekt č. CZ.1.07/1.1.03/
METABOLISMUS LIPIDŮ.
METABOLISMUS = chemické látkové přeměny v těle
(Citrátový cyklus, Cyklus kyseliny citrónové)
Cyklus kyseliny citrónové, citrátový cyklus.
Bioenergetika Pro fungování buněčného metabolismu nutný stálý přísun energie Získávání, přenos, skladování, využití energie Na co se energie spotřebovává.
INTERMEDIÁRNÍ METABOLISMUS
KOLOBĚH LÁTEK A TOK ENERGIE
Energetická bilance.
Výukový materiál MB Tvůrce: Mgr. Šárka Vopěnková Projekt: S anglickým jazykem do dalších předmětů Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.36/ Tento.
Energetická bilance.
Zdravá výživa I Dagmar Šťastná.
Chemické složení organizmů. Mezi přírodní (organické) látky patří: cukry (sacharidy) tuky (lipidy) bílkoviny (proteiny) nukleové kyseliny.
Anotace Výukový program pro žáky 8. ročníku na 2. stupni ZŠ. Téma: Přeměna látek a energií - výživa. Možnost využití: interaktivní tabule.
Zlepšování podmínek pro výuku technických oborů a řemesel Švehlovy střední školy polytechnické Prostějov registrační číslo : CZ.1.07/1.1.26/
Zlepšování podmínek pro výuku technických oborů a řemesel Švehlovy střední školy polytechnické Prostějov registrační číslo CZ.1.07/1.1.26/
Příjem a výdej energie. V čem měříme množství energie? Množství energie (ať již obsažené v potravinách či potřebné pro správnou funkci našeho těla) měříme.
☼.
Chemické složení živých organismů
Buňka  organismy Látkové složení.
Bazální metabolismus Výpočet denního energetického výdeje
Lipidy ß-oxidace.
Katabolické, Anabolické děje a Metabolismus
(Citrátový cyklus, Cyklus kyseliny citrónové)
BIOCHEMICKÁ ENERGETIKA
DÝCHÁNÍ = RESPIRACE.
Transkript prezentace:

1 ☼

2 Biochemické aspekty výživy © Biochemický ústav LF MU (V.P.) 2010

3 Způsob výživy : podle zdroje přijímaného uhlíku: 1/ autotrofní organismy anorganický uhlík ( CO 2 ) zdroj energie: sluneční záření fototropní organismy (rostliny, některé mikroorganismy) 2/ heterotrofní organismy organický uhlík zdroj energie: živiny živočichové

4 Živiny :  = organické látky: sacharidy bílkoviny lipidy  oxidací živin se uvolňuje volná energie (-ΔG )  vodíky živin poskytují metabolickou vodu (dýchací řetězec)  kromě energie jsou zdrojem stavebních látek těla  některé látky v živinách obsažené jsou nepostradatelné (esenciální)

5 Sacharidy :  asi 50 % úhrady energie  cca 17 kJ / g (4,1 kcal / g)  minimum cca 150 g / d  nejsou esenciální (z derivátů je nebytná jen L-askorbová kys.)  obvyklé formy: škrob sacharosa laktosa glykogen (málo: volná Glc) (málo: volná Fru)

6 Bílkoviny :  asi 20 % úhrady energie  cca 17 kJ / g (4,1 kcal / g)  minimum cca 30 g / d  prakticky jediný zdroj dusíku  nezastupitelný zdroj stavebního materiálu těla

7 Lipidy :  asi 30 % úhrady energie  37 až 39 kJ / g (9,3 kcal / g)  minimum cca 35 g / d  nutné pro střevní resopci lipofilních látek  zdroj esenciálních FA

8 Neenergetické složky :  voda  základní rozpouštědlo  minerální látky  iontové rovnováhy  vitaminy  účast v regulaci metabolismu  vlákniny  ovlivnění trávení

9 Prvky - deficit / potravní zdroj :

10 Hydrofilní vitaminy a jejich funkce :

11 Doporučené denní dávky vitaminů (mg) : těhotné a kojící ženy: + 25 % biotin: dle syntézy ve střevě – většinou není nutný

12 Základní energetický výdej („ZEV“) : Harris – Benedict (1919) : princip výpočtu: ZEV = a + b hmotnost (kg) + c výška (cm) - d věk (roky) a, b, c, d  konstanta/koeficienty (odlišné pro muže a ženu) s věkem se ZEV snižuje (odečítáme „ d věk “) matematicky: rovnice je polynom prvního stupně se třemi proměnnými (proměnné = hmotnost, výška, věk) Základní energetický výdej (ZEV) = bazální metabolismus (BM) Basal energy expenditure (BEE) = basal metabolic rate (BMR)

13 Bazální metabolismus (BM) : = základní energetický výdej (ZEV) energetický součet reakcí, uvolňujících energii bdělý stav (spící  spotřeba energie < BM) nikoliv aktivita: fyzická (  násobení faktorem aktivity: 1,2 … 1,3 ) trávicí (  „specificko-dynamický účinek bílkovin“: 1 mol urey  3 mol ATP ) emocionální BM (kJ/d) = hmotnost (kg) * kg  kJ = 5 MJ 70 kg  kJ = 7 MJ

14 Bazální metabolismus (BM) : BM (kJ/d) = hmotnost (kg) * 100  vzestup tělesné teploty o 1 o C  + 15 % BM  faktor aktivity: upoután na lůžko  1,2 neupoután na lůžko  1,3  trauma faktor: malá chirurgie  1,2 závažný výkon  1,35 sepse  1,6 těžké popáleniny  2,1

15 Bazální metabolismus („BM“) : BM (kJ/d) = hmotnost (kg) 100 tělesná hmotnost klidlehká prácetěžká práce BM1,3 BM1,4 BM1,5 BM 50 kg5 MJ6,5 MJ / d7 MJ / d7,5 MJ / d 70 kg7 MJ9,1 MJ / d9,8 MJ / d10,5 MJ / d

16 Ovlivnění energetické potřeby : fyzická aktivita štítná žláza těhotenství / laktace věk: relativně nejvyšší potřeba je v 5 letech ….

17 Využitelná energie : 1 g cukru  17 kJ (4,1 kcal) 1 g aminokyselin  17 kJ (4,1 kcal) 1 g tuku  kJ (do 9,3 kcal) závislost na délce řetězce mastných kyselin

18 kJ / genergie / dminimum / d sacharidy ~ 17~ 50 %30 g bílkoviny (AA) ~ 17~ 20 %150 g lipidy ~ ~ 30 %35 g Živiny – rekapitulace : „spalná tepla“ : energie uvolněná není shodná s energii nabídnutou bílkoviny: 3 moly ATP / 1 mol močoviny nalačno: ~ 55 % FFA ~ 45 % endogenní Glc (AA nebo ketolátky jen nepatrně) AA = aminokyseliny

19 M (g / mol)kJ / g Glu, Fru180,16   ~ „17“ !  So182,17 Xy152,15 Zjednodušení údajů o obsahu energie : So = sorbitol = glucitol Xy = xylitol So + Xy jsou polyoly, cukerné alkoholy

20 Cukr a tuk: 1/ glukosa je (aerobně) metabolizována na acetyl-CoA. Jeho nadbytek, neodbouraný v Krebsově cyklu, může být přeměněn na mastné kyseliny (ev. na cholesterol) a ty zabudovány do triacylglycerolů. Z cukru vzniká tuk. 2/ mastné kyseliny z triacylglycerolů skýtají acetyl-CoA. Ten (kromě tvorby ketolátek v játrech a syntézy cholesterolu) nemůže být metabolizován jinak než v Krebsově cyklu, kde však je zcela odbourán za vzniku CO 2, redukovaných koenzymů („redukčních ekvivalentů“) a energie. Z tuku tedy nelze cukr vytvořit. 3/ pro tvorbu glukosy v kritických stavech má proto zásadní význam katabolismus bílkovin, poskytující glukogenní aminokyseliny.

21 Bílkovina a dusík : průměrná bílkovina 16 % dusíku (nebo průměrná kombinace AA) 16 % = 16 / 100  převrácená hodnota : 100 / 16 = 6,25 6,25 g N g AA (bílkovina) AA = aminokyseliny g = gram N = dusík

22