Historie Země

stáří Země asi 4,6 miliard let velký třesk vznik z rotujícího oblaku mezihvězdného plynu a prachu vznik Slunce a zárodků planet postupný vznik planet „nabalováním“ hmoty na zárodky planet

Předgeologické období nejsou dochované horniny nestabilní zemská kůra trvalo asi 600 milionů let

Prahory pevná zemská kůra zatím nefunguje desková tektonika vznik hydrosféry a prvních praoceánů atmosféra odlišná od současné (oxid uhličitý, vodík, methan, amoniak, hélium, málo dusíku, téměř žádný kyslík) v zachovaných horninách první známé formy života

Vznik života asi před 3,8 miliardami let v oceánech chemická evoluce – vznik složitých organických látek (bílkoviny, nukleové kyseliny) biologická evoluce – vznik jednoduchých živých organismů (jako dnešní bakterie, sinice)

Starohory fungovala desková tektonika – vrásnění a kolize kontinentů, vznikly středy dnešních kontinentů kadomské vrásnění jednobuněčné organismy stromatolity – zvápenatělé kolonie sinic – fotosyntéza → produkce kyslíku → vývoj kyslíkaté atmosféry na konci starohor první mnohobuněční živočichové – láčkovci, členovci na konci starohor velké zalednění - vymírání

stromatolity

moře na konci starohor

Prvohory starší kambrium ordovik silur devon mladší karbon perm

Prvohory rozsáhlé vrásnění (2x) poslední vrásnění hercynské (variské) → vznik Českého masivu dosud samostatné kontinenty se postupně přibližují na konci prvohor jediný superkontinent Pangea

Život v prvohorách bouřlivý rozvoj života ve vodním prostředí – trilobiti, lilijice, hlavonožci, koráli koncem prvohor ryby, paryby, krytolebci na souši v siluru první rostliny v karbonu pralesy – stromovité přesličky, plavuně, kapradiny → černé uhlí na konci prvohor změna klimatu (pouště) → největší vymírání (90%)

kambrium

silur

silur

silur

trilobit

lilijice

lilijice

orthoceras

lalokoploutvé ryby

krytolebec

karbonské pralesy

Druhohory trias jura křída

Druhohory rozpad Pangey na několik kontinentů srážky kontinentů – alpínské vrásnění (pokračovalo i v třetihorách) vznik mohutných vrstev vápenců a dolomitů

Život v druhohorách rozvoj nahosemenných rostlin – cykasy, jinany, jehličnany nástup krytosemenných rostlin

v juře a křídě dinosauři objevili se první ptáci a savci (vývoj z dinosaurů) masivní rozvoj plazů (vyvinuli se z obojživelníků) – nejdříve drobní v mořích hlavonožci – amoniti, belemniti, měkkýši, ryby významný rozvoj planktonu – sedimenty významný rozvoj hmyzu

na konci druhohor hromadné vymírání organismů → uvolnil se prostor pro savce vymřeli všichni dinosauři

trias

jura

křída

amonit

belemnit

Archeopteryx

Tyrannosaurus

Brachiosaurus

Stegosaurus

Triceratops

Pterodactylus

Ichtyosaurus

Třetihory starší – paleogén mladší - neogén

vrcholilo alpínské vrásnění → vznik pásemných pohoří – Atlas, Pyreneje, Alpy, Karpaty, Kavkaz, Pamír, Himálaj, Kordillery oddělení Austrálie a Antarktidy intenzivní sopečná činnost → sopečná pohoří vznik pohoří → srážkové stíny → rozšíření stepí na konci třetihor výrazné ochlazení – 1. doba ledová

Život v třetihorách rozvoj savců – mnoho forem objevují se velcí býložravci (souvisí s rozšířením stepí) velcí dravci – šavlozubý tygr ptačí obři objevují se živočišní předchůdci člověka

rozvoj krytosemenných rostlin významnými rostlinami jehličnany → hnědé uhlí travní porosty

Hipparion

Eohippus

Indricotherium

Phorusrhacos

šavlozubý tygr

třetihorní jehličnatý prales

Australopithecus

Čtvrtohory starší – pleistocén mladší – holocén

ochlazení střídání dob ledových a meziledových pevninský ledovec zasahoval až do oblasti střední Evropy

Život ve čtvrtohorách rostliny - téměř dnešní podoba objevují a vymírají různé druhy v souvislosti se střídáním dob ledových a meziledových v dobách ledových charakter tundry

ochlazení ovlivnilo i živočichy mamuti, srstnatí nosorožci, jeskynní medvědi vývoj člověka

mamut

mastodont

srstnatý nosorožec

jeskynní medvěd

Homo habilis

Homo erectus

Homo neanderthalensis

Homo sapiens