ZVUKOVÁ STRÁNKA SLOVA Mgr. Michal Oblouk
SLABIKA jednotka výslovnosti rozlišujeme slabiky OTEVŘENÉ (končí samohláskou) a ZAVŘENÉ (končí souhláskou) tvoří ji jedna samohláska nebo spojení samohlásky s jednou nebo více souhláskami – samohláska je jádrem slabiky, jádrem mohou být také slabikotvorné souhlásky R, L – ú-lo-ha, ško-la, spoj-ka, tr-vat, po-str-ko-vat, vl-na, mls-ný,… podle počtu slabik jsou slova jednoslabičná, např. hrách, les, list, kouř, a víceslabičná, např. žákyně, pracovat, nezapomenutelný předložky S, Z, V, K jsou neslabičné členění slov na slabiky využíváme při dělení slov na konci řádku, slova se slabikami zakončenými skupinou souhlásek je možno dělit různě, např. pe-strý, pes-trý, pest-rý,…
PŘÍZVUK akcent jednotlivá slova mají v češtině přízvuk na 1. slabice = HLAVNÍ PŘÍZVUK ve spojení s jednoslabičnou vlastní předložkou má hlavní přízvuk předložka, nevlastní předložky přízvuk nemívají VODA, TRÁVA, SOUDCE, VE ŠKOLE, POD LESEM, NA STOLE, U VODY, BEZ PENĚZ, KOLEM BUDOVY, BĚHEM VÁLKY, MEZI STROMY, DLE RADY slova trojslabičná a delší mohou mít ještě slabší přízvuk na lichých slabikách, delší slova na čtvrté slabice a pak ob jednu další = VEDLEJŠÍ PŘÍZVUK CITOSLOVCE, ZÁJMENO, ČÁSTICE, NEZJISTITELNÝ, NEJROZMANITĚJŠÍ, NEVYPOVĚDITELNÝ
PŘEDLOŽKY VLASTNÍ NESLABIČNÉ – V, K, S, Z – nemají hlavní přízvuk a vyslovují se s první slabikou následujícího slova VLASTNÍ SLABIČNÉ – NAD, POD, DO, SE, BEZ, NA, U, PŘED,… - mají přízvuk NEVLASTNÍ – nepůvodní, nemívají hlavní přízvuk
NEPŘÍZVUČNÁ SLOVA PŘÍKLONKY PŘEDKLONKY přiklánějí se k předcházejícímu přízvučnému slovu krátké tvary zájmen – MĚ, TĚ, SE, HO, MI, TI, SI, MU slovesné tvary – BYCH, BYS, BY, JSEM, JSI, JE spojky – VŠAK, -LI PŘEDKLONKY přiklánějí se k slovům následujícím spojky – A, I, AŽ, ŽE