BOTANIKA SINICE (CYANOPHYTA) PROKARYOTNÍ, AUTOTROFNÍ ORGANISMY

Složení a struktura prokaryot Velikost v mikrometrech. Protoplast – celý živý obsah buňky. Základní biogenní prvky: C, O, N, H, P, S. Biomolekulární látky: 97 % sušiny (bílkoviny, lipidy, nukleové kyseliny a polysacharidy). Základní struktury: cytoplazma, jaderná hmota (DNK), ribozomy, cytoplazmatická membrána a buněčná stěna. SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Sinice

Charakteristika sinic Sinice jsou jedny z nejstarších organismů. Sehrály také rozhodující úlohu ve vytváření kyslíkaté atmosféry na Zemi. Díky své jednoduché stavbě mají obrovskou schopnost přežívat nepříznivé podmínky. Vyskytují se jak na pouštích, horských pramenech, ve znečištěných a odpadových vodách, radioaktivních vodách, tak v polárních oblastech. To je velmi nepříznivé, zvláště pokud uvažujeme o jejich potlačení. Sinice produkují celou řadu látek, kterými mohou ovlivňovat své okolí. Patří sem látky neškodné (prospěšné lidskému zdraví), ale také toxiny (jedy). SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Sinice

Charakteristika sinic Sinicím se nejvíce daří v mělkých a pomalu tekoucích vodách. Poslední průzkumy jednoznačně dokazují masový výskyt nežádoucích druhů sinic na 83 % vodních nádržích a tocích. Česká republika je v problematice toxických sinic srovnatelná například s Austrálií či Dánskem. Toxičtější populace byly nalezeny pouze v Norsku, Holandsku či Kanadě. Stejně jako přibývá sinic, zvyšuje se riziko negativního ovlivňování zdraví obyvatel. SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Sinice

Charakteristika sinic SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Sinice

Charakteristika sinic SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Sinice

Struktura sinic Sinicová stélka je jednobuněčná, kolónie nebo vláknitá. Sinice se rozmnožují jen vegetativně, pohlavní rozmnožování není známé. V životním cyklu sinic se nevyskytují buňky s bičíky. Morfologie sinic je poměrně jednoduchá. Tvar jednobuněčných nebo v koloniích žijících sinic je kulovitý, oválný, válcovitý, paličkovitý, vřetenovitý. Jednobuněčné sinice jsou někdy seskupené do vláknitých útvarů, mezi buňkami však není fyziologické spojení (plazmodezmy). Vlákna jsou jednořadá, někdy víceřadá. SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Sinice

Struktura sinic SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Sinice

Barviva sinic Buňky sinic jsou v důsledku pigmentů fykocyanu a fykoerytrinu modrozelené, hnědozelené, olivově zelené, šedivé, fialové, růžové až červené, méně často žlutozelené až tmavozelené, nikdy nemají barvu listové zeleně. Modrý fykocyan a červený fykoerytrin patří mezi fykobiliproteiny a jsou rozpustné ve vodě (hydrochromy). Pomáhají zachytit světelnou energii, ale neúčastní se přímo fotosyntézy. Sinice obsahují chlorofyl a, chlorofyl b chybí, vždy je přítomný beta-karoten. Mikrocystis SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Sinice

Zvláštnosti sinic Buněčná stěna je čtyřvrstevná. Buňka nebo celé vlákno je uloženo ve slizové pochvě. Systém tykaloidů (vzniklé vchlípením a odškrcením od cytoplazmatické membrány) s chlorofylem a, víceméně koncentricky uspořádaných kolem jaderné hmoty. Zásobní látkou je sinicový škrob. Anabea SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Sinice

Jednobuněčné sinice Je vývojově starší. Po dělení zůstávají často pohromadě, spojené vrstvami slizových obalů. Příkladem je např. Gleocapsa, sinivka. Croococales SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Sinice

Vláknité sinice Jsou vývojově mladší. Ukládají se za sebou v pochvě. Některé druhy (rod Anabea) mají vmezeřené heterocysty (tvarově odlišné buňky schopné poutat vzdušný dusík) – v rýžo-vištích obohacují substrát o dusíkaté látky. Rozmnožování hormogonií (několikabuněčná vlákna se oddělují od mateřského a dorůstají v nová). Tvorba klidových spor – akinet. Anabea SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Sinice

Výskyt sinic Sinice rostou ve vodě, na vlhké půdě, na skalách, na kůře stromů. V rybnících a jezerech se někdy v parném létě pomnoží – zbarvují hladinu a tvoří „vodní květ“. SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Sinice

Jedovaté sinice Dojde-li, při pomalém proudění vody, jejím ohřátím na teplotu kolem 20° C a při splnění dalších podmínek, k přemnožení sinic (cyanobakterií), projeví se to ve vodním ekosystému produkcí toxinů. Dnes je již skutečností, že toxiny sinic (cyanotoxiny) se stávají součástí nejen rekreačních nádrží, ale i nádrží s pitnou vodou. SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Sinice

Jedovaté sinice Jejich negativní účinky přitom nelze v žádném případě podceňovat. Americkými experimenty v jedné čínské oblasti, kde bylo padesát tisíc obyvatel odkázáno na zdroj vody s masovým rozvojem sinice r. Microcystis, se zjistilo, že i některá onemocnění, kterým bývají přisuzovány jiné příčiny, mohou být důsledkem působení sinic. SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Sinice

Jedovaté sinice Cyanotoxiny mají prokazatelný vliv na: oslabení imunitního systému způsobují malátnost a celkovou slabost, zažívací obtíže (zvracení, křeče, průjmy) respirační a alergická onemocnění (podráždění kůže, ekzémy, otoky, záchvaty kašle, dušení apod.) poruchy jater a další zdravotní potíže některými pokusy byla potvrzena silná schopnost těchto toxinů vyvolávat nádory kůže a jater. SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Sinice

Jedovaté sinice Mikrocystis LR působí negativně na: pohlavní žlázy a vývoj plodu může dokonce vyvolat Dawnův syndrom. Pokud je působení toxinů sinic dlouhodobé, mohou zdraví ohrozit i mnohem nižší koncentrace než bylo původně doloženo při jednorázových pokusech. Naše znalosti o působení těchto látek jsou stále ještě nedostatečné a vědecké týmy upozorňují, že nebezpečí pro naše zdraví může být mnohem větší. SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Sinice

Jedovaté sinice Výzkumy ukazují, že i ty sinice, donedávna považovány za netoxické, mohou být nebezpečné. V laboratorních podmínkách byla při dlouhodobém působení na myši prokázána i toxicita pitné vody pocházející z nádrží s velkým výskytem sinic. Přitom podle výzkumů v roce 1999 byly vysoko toxické sinice zjištěny v 83 % nádrží v ČR, z toho 78 % sledovaných vodárenských nádrží (tj. s pitnou vodou). Podle článku Blahoslava Maršálka: Vliv toxinů sinic na teplokrevné obratlovce a člověka v časopisu Živa č. 5/2004 SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Sinice

Fotobiont sinice Nostoc (lišejník) collema Symbiotické sinice Zástupci rodu jednořadka (Nostoc) tvoří s houbovými vlákny stélky lišejníků. První vegetace osídlují holé skály a připravují podmínky pro pozdější uchycení jiných organismů. Fotobiont sinice Nostoc (lišejník) collema SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Sinice

Opakování Vysvětlete pojem prokaryotní organismus. Která barviva ovlivňují zbarvení sinic? Co je zásobní látkou sinic? Co jsou to tykaloidy? Jaké jsou způsoby dělení sinic? Uveďte klady a zápory výskytu sinic. SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Sinice

Přiřazování pojmů Heterocysty Modrý pigment Akinety Klidové spory Hormogonie Buňky schopné poutat vzdušný dusík Fykoerytrin Červený pigment Fykocyan Množení vláknitých sinic SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Sinice

Použité zdroje Jelínek, J.: Biologie prokaryot, nižších a vyšších rostlin, hub. Nakladatelství Olomouc, 1997 Rozsypal, S. a kol.: Přehled biologie. SPN, Praha, 1987 http://www.catfish.cz http://www.stranypotapecske.cz http://www.cistasvratka.cz http://luskiewnik.strefa.pl SOŠS a SOU Kadaň Botanika - Sinice