JAZYKOVÉ RODINY V EVROPĚ (AS 51, ADS 37, ADEČ 16) V Evropě žije asi 740* mil. obyvatel. 95 % hovoří indoevropskými jazyky Státy s převahou neindoevropských jazyků: Maďarsko, Finsko, Estonsko – uralské jazyky (ugrofinská jazyková skupina) Turecko – altajské jazyky (turkická j.sk.) Malta – semitohamitské jazyky (semitská j.sk.) * Započítány státy, kde většina lidí žije v Evropě (RUS – 143 mil.) – v evr. části Ruska žije asi 110 mil. Nezapočítány: TUR, CYP, KAZ, ARM, AZE, GEO

INDOEVROPSKÉ JAZYKY V EVROPĚ Indoevropská jazyková rodina se dále dělí na jazykové skupiny : germánská románská slovanská baltská keltská helénská (jen řečtina) albánská (jen albánština) 1 – Indoevropské jazyky PŘIŘAĎTE BARVY K JAZYKOVÝM SKUPINÁM V EVROPĚ. KTERÉ STÁTY V EVROPĚ JSOU ŠEDÉ? PROČ? Pozn. – uvedeny jen evropské jazykové skupiny – mimo Evropu jsou na mapce ještě 2 skupiny (indoíránská a arménská)

GERMÁNSKÉ JAZYKY západní: angličtina (GBR), skotština Germánská jazyková skupina (+200 mil.) se dále západní a severní podskupinu: západní: angličtina (GBR), skotština němčina (DEU, AUT, CHE, LIE, rBEL, rITA) fríština (rDEU) nizozemština (NLD, BEL) vlámština (NLD, BEL, rFRA) severní: norština (NOR) - bokmål a nynorsk švédština (SWE, FIN) islandština (ISL) dánština (DNK) faerština (rDNK - FRO) 2– Germánské jazyky v Evropě PROČ NENÍ VYBARVEN SEVER NORSKA A ŠVÉDSKA? JAKÝ ZDE ŽIJE NÁROD A DO JAKÉ JAZYKOVÉ SKUPINY PATŘÍ JAZYK? PROČ NENÍ VYBARVEN JIH BELGIE? PROČ NEJSOU VYBARVENY NĚKTERÉ ČÁSTI SPOJENÉHO KRÁLOVSTVÍ A ŠVÝCARSKA? Pozn. Úřední jazyky – 3 písmenné kódy států, regionální – před kódem r, kurzívou dialekty

ROMÁNSKÉ JAZYKY španělština (ESP), galicijština (rESP) Románská jazyková skupina (+200 mil.) je skupina jazyků vyvinutých z latiny. Dále se dělí na západní, východní a jižní podskupinu: západní: španělština (ESP), galicijština (rESP) katalánština (rESP, AND) portugalština (PRT) francouzština (FRA, BEL, CHE, MCO) valonština (BEL) franko-provensálština (rFRA, rCHE, rITA) rétorománština (CHE) východní: italština (ITA, CHE, SMR, VAT) korsičtina (rFRA), sicilština (rITA) rumunština (ROU, MDA*) *moldavština (MDA) jižní: sardinština (rITA) 3- Románské jazyky v Evropě PŘIŘAĎTE ČÍSLA K NÁSLEDUJÍCÍM JAZYKŮM: galicijština, katalánština, franko-provensálština, rétorománština, sardinština

SLOVANSKÉ JAZYKY západní: čeština (CZE) slovenština (SVK) Slovanská jazyková skupina (+250 mil.) se dělí na západní, východní a jižní podskupinu: západní: čeština (CZE) slovenština (SVK) polština (POL) kašubština (rPOL - Gdaňsk), slezština (rPOL, rCZE) lužická srbština (rDEU – Bautzen, Cottbus) východní: ruština (RUS, BLR, rUKR,rMDA) běloruština (BLR) ukrajinština (UKR) 4- Slovanské jazyky v Evropě

SLOVANSKÉ JAZYKY jižní – západní větev: slovinština (SVN,rAUT, rITA) Slovanská jazyková skupina (+250 mil.) se dělí na západní, východní a jižní podskupinu: jižní – západní větev: slovinština (SVN,rAUT, rITA) chorvatština (HRV, BIH) srbština (SRB, BIH, *MNE) černohorština (MNE) bosenština (BIH) jižní – východní větev: bulharština (BGR) makedonština (MKD) 4- Slovanské jazyky v Evropě

BALTSKÉ JAZYKY litevština (LTU) lotyština (LVA) Baltská jazyková skupina (-5 mil.) je v současné době tvořena jen 2 jazyky: litevština (LTU) lotyština (LVA) Staropruština byla západobaltský jazyk, kterým hovořili Prusové sídlící na jihovýchodním Pobaltí mezi ústími Visly a Němenu. Pruština definitivně vymřela na sklonku 17. století. Kurština byla baltský jazyk, kterým hovořili Kuršové sídlící v západní části Lotyšska a Litvy. O Kurších jsou zmínky do začátku 17. století. 5- Baltské jazyky (POZOR! – LITHUANIA=LITVA, LATVIA=LOTYŠSKO)

KELTSKÉ JAZYKY irština (IRL, rGBR) skotská gaelština (rGBR) Keltská jazyková skupina (+1,5 mil.) irština (IRL, rGBR) skotská gaelština (rGBR) manština (rGBR) velština (rGBR) bretonština (rFRA) kornština (rGBR) Zajímavost v keltštině - NEJDELŠÍ JEDNOSLOVNÝ NÁZEV OBCE: Llanfairpwllgwyngyllgogerychwyrndrobwllllantysiliogogogoch 6- Keltské jazyky POJMENUJTE JEDNOTLIVÁ MÍSTA, KDE NAJDEME KELTSKÉ NÁRODY.

URALSKÉ JAZYKY maďarština (HUN, rSRB – Vojvodina, rROU-Sedmihradsko) Uralská jazyková rodina (-25 mil.) se dělí na UGROFINSKÉ a samojedské jazyky. Ugrofinské jazyky se dělí do 2 podskupin: ugrické jazyky : maďarština (HUN, rSRB – Vojvodina, rROU-Sedmihradsko) finsko-permské jazyky : finština (FIN) estonština (EST) laponština (sámština) – Laponsko (rFIN, rNOR,rSWE, rRUS – Murmansko) 7- Uralské jazyky ( v Evropě a Asii) VE KTERÉM Z UGROFINSKÝCH JAZYKŮ JE POPIS MAPY? JAK SE V DANÉM JAZYKU ŘEKNE (PÍŠE) : země, moře, poloostrov, pohoří, sever, bílý

DOPLŇTE JAZYKOVÉ SKUPINY DOPLŇTE JAZYKOVÉ SKUPINY *Románská, Germánská, Slovanská, Baltská, Keltská, Ugrofinská – doplňte do tabulky 1. písmeno jazyk j.s. bretonština islandština polština bulharština italština portugalština dánština katalánština rétorománština estonština laponština rumunština faerština litevština srbština finština lotyština španělština francouzština lužická srbština švédština fríština maďarština ukrajinština skotská gaelština makedonština valonština chorvatština nizozemština velština irština norština vlámština * Velká písmena použita pro lepší rozlišení

JAZYKOVÉ SKUPINY - ŘEŠENÍ Románská, Germánská, Slovanská, Baltská, Keltská, Ugrofinská – doplňte do tabulky 1. písmeno jazyk j.s. bretonština K islandština G polština S bulharština italština R portugalština dánština katalánština rétorománština estonština U laponština rumunština faerština litevština B srbština finština lotyština španělština francouzština lužická srbština švédština fríština maďarština ukrajinština skotská gaelština makedonština valonština chorvatština nizozemština velština irština norština vlámština

Angola Guyana Mali Argentina Haiti Mosambik Austrálie Jamajka Niger DOPLŇTE ÚŘEDNÍ JAZYKY *Angličtina, Francouzština, Španělština, Portugalština, Nizozemština - doplňte do tabulky 1. písmeno jazyk ú.j. Angola Guyana Mali Argentina Haiti Mosambik Austrálie Jamajka Niger Belize Jižní Súdán Nigérie Bolívie Kamerun (2) Nikaragua Botswana Kanada (2) Nový Zéland Brazílie Kapverdy Panama Fidži Kolumbie Peru Ghana Kuba Surinam Guinea Libérie Togo Guinea-Bissau Madagaskar Východní Timor NÁPOVĚDA – Úřední jazyk souvisí s koloniální minulostí daného státu * Velká písmena použita pro lepší rozlišení

ÚŘEDNÍ JAZYKY - ŘEŠENÍ *Angličtina, Francouzština, Španělština, Portugalština, Nizozemština - doplňte do tabulky 1. písmeno jazyk ú.j. Angola P Guyana A Mali F Argentina Š Haiti Mosambik Austrálie Jamajka Niger Belize Jižní Súdán Nigérie Bolívie Kamerun (2) AF Nikaragua Botswana Kanada (2) Nový Zéland Brazílie Kapverdy Panama Fidži Kolumbie Peru Ghana Kuba Surinam N Guinea Libérie Togo Guinea-Bissau Madagaskar Východní Timor

ZDROJE INFORMACÍ 1: Obr.1- [cit. 2013-30-11]. < http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Indo-European_branches_map.png>. Licence: Creative Commons Attribution ShareAlike 3.0, Autor: Hayden 120 Obr.2- [cit. 2013-30-11]. < http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Germanic_languages_in_Europe.png>. Licence: Creative Commons Attribution ShareAlike 3.0, Autor: Hayden 120 Obr.3- [cit. 2013-30-11]. < http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Romance_20c_en.png>. Licence: Creative Commons Attribution ShareAlike 3.0, Autor: Koryakov Yuri Obr.4- [cit. 2013-30-11]. < http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Slavaj_lingvoj_mapo_cs.svg>. Licence: Public domain, Autor: ArnoLagrange Obr.5- [cit. 2013-30-11]. < http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Baltic_languages.png>. Licence: Public domain, Autor: Robin Hood Obr.6- [cit. 2013-30-11]. < http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Map_of_Celtic_Nations.svg>. Licence: Creative Commons Attribution ShareAlike 3.0, Autor: Lexicon Obr.7- [cit. 2013-30-11]. < http://hu.wikipedia.org/wiki/F%C3%A1jl:Uralic_languages_hu.svg>. Licence: Creative Commons Attribution ShareAlike 3.0, Autor: Laurens, Poganyp Valenta, Václav a kol. Maturita ze zeměpisu. Studijní příručka pro maturanty. Praha: Nakladatelství České geografické společnosti, s. r. o., 2000. 1. vydání, ISBN 80-86034-44-5 Kašparovský. Karel. Zeměpis I. v kostce pro SŠ. Praha: Nakladatelství FRAGMENT,s. r. o.,2008.1. vydání, ISBN 978-80-253-0586-7 Klímová, Eva. Školní atlas světa. Praha: Kartografie Praha, a. s., 2004. 1. vydání, ISBN 80-7011-730-3 Bičík, Ivan a kol. Školní atlas dnešní Evropy a Česka. Nakladatelství Terra, s. r. o. 2003. 1. vydání. ISBN 80-902282-5-9 Hanus, Martin; Šídlo, Luděk. Školní atlas dnešního světa. Nakladatelství Terra, s. r. o. 2011. 1. vydání. ISBN 978-80-902282-6-9 Náboženství na Zemi. Dnešní svět-časopis pro moderní výuku. Praha : Vydává TERRA-KLUB, o. p .s. č.3, ročník 2006/2007. ISSN 1801-4119 Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Alois Studenovský.

ZDROJE INFORMACÍ 2: Wikipedie, otevřená encyklopedie. [on-line]. [cit. 2013-30-11]. Dostupné z WWW: http://cs.wikipedia.org/ Demografie Evropy.< http://en.wikipedia.org/wiki/Demographics_of_Europe > Indoevropské jazyky. < http://cs.wikipedia.org/wiki/Indoevropsk%C3%A9_jazyky> Germánské jazyky. < http://cs.wikipedia.org/wiki/Germ%C3%A1nsk%C3%A9_jazyky> Románské jazyky. < http://cs.wikipedia.org/wiki/Rom%C3%A1nsk%C3%A9_jazyky> Slovanské jazyky. < http://cs.wikipedia.org/wiki/Slovansk%C3%A9_jazyky > Keltské jazyky. < http://cs.wikipedia.org/wiki/Keltsk%C3%A9_jazyky> Baltské jazyky. < http://cs.wikipedia.org/wiki/Baltsk%C3%A9_jazyky> Ugrofinské jazyky. < http://cs.wikipedia.org/wiki/Ugrofinsk%C3%A9_jazyky> Jazyky v Evropě. < http://en.wikipedia.org/wiki/Languages_of_Europe > Přehled jazyků na Etnologue.com. < http://www.ethnologue.com/subgroups/indo-european > Přehled úředních jazyků podle států. < http://en.wikipedia.org/wiki/List_of_official_languages_by_state > GeoHive. < http://www.geohive.com/ > -statistiky o obyvatelstvu – údaje ze statistických úřadů a statistik OSN OSN. < http://www.un.org/popin/ > -statistiky o obyvatelstvu OSN - 2012. < http://esa.un.org/unpd/wpp/index.htm > -statistiky o obyvatelstvu Population Reference Bureau. < http://www.prb.org/ > -statistiky o obyvatelstvu Demografie.< http://demografie.info/ > - demografický informační portál CIA World Factbook < https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/xx.html > - ročenka CIA Worldatlas. < http://www.worldatlas.com/geoquiz/thelist.htm> - geografické přehledy Eurostat. < http://epp.eurostat.ec.europa.eu/statistics_explained/index.php/Population_statistics_at_regional_level/cs > - statistická data o EU http://cs.wikipedia.org/wiki/ISO_3166-1 - kódy států http://en.wikipedia.org/wiki/Lists_of_countries