Výukový materiál byl zpracován v rámci projektu Číslo projektu CZ.1.07/1.4.00/21.1825 Šablona klíčové aktivity III/2 Sada Český jazyk 9 Název Petr_Bezruč Klíčová slova anarchističtí buřiči, sociální a národnostní útlak ve Slezsku Pomůcky PC, dataprojektor Druh interaktivity výklad, čtení a rozbor básní, práce v malých skupinách Stupeň a typ vzdělání II. stupeň základní školy Potřebný čas 1 vyučovací hodina Velikost 4, 22 MB Zdroje viz Použité zdroje

Základní škola s rozšířenou výukou výtvarné výchovy, Český jazyk 9 Petr Bezruč Základní škola s rozšířenou výukou výtvarné výchovy, Teplice, Koperníkova 2592 Mgr. Renata Vostatková, 2011

Petr Bezruč (1867 – 1958) - (vlastním jménem Vladimír Vašek) - český básník - patří do generace tzv. anarchistických buřičů - jeho verše jsou útočné - všímají si sociálních a národnostních problémů českých obyvatel Slezska - verše nemají v české literatuře obdoby (svým vznikem, stylem ani dalším osudem)

Opava - budova Památníku Petra Bezruče v místě narození básníka Život Petra Bezruče * 15.9.1867 Opava narodil se v rodině spisovatele a gymnaziálního profesora Antonína Vaška po ukončení gymnázia v Brně odchází studovat do Prahy, ale školu nedokončil vrací se do Brna,kde pracuje jako poštovní úředník pak odchází do obce Místek, kde pracuje 2 roky také jako úředník na poště Opava - budova Památníku Petra Bezruče v místě narození básníka 

Pobyt v Místku – nejvýznamnější tvůrčí období pobyt v Místku měl pro Bezruče velký význam ovlivnil jeho osobní i umělecký vývoj seznámil se zde s místním učitelem, divadelníkem a vlastencem Ondřejem Boleslavem Petrem, který psal také básně a seznamoval Bezruče (tehdy ještě Vaška) s historií a problematikou tamějšího kraje oba psali tematicky blízké verše a na dlouhých procházkách přírodou vedli zanícené debaty o knihách, básních a politice zde se stává z autora vášnivý zastánce práv chudých slezských lidí

Návrat do Brna když jeho přítel umírá (r. 1893), vrací se zpět do Brna od r.1899 začínají vycházet jednotlivé básně v časopisech jako sbírka vycházejí básně poprvé r. 1903 (pod názvem Slezské číslo) jako „Slezské písně“ až r. 1909 „Slezské písně“ vycházejí stále častěji a básník se stává "národním" básníkem

Slezské písně - sbírka stále patří k vrcholům naší poezie - většina básní vznikala mezi lety 1898 až 1900 (některé dříve, některé později) - v tuto dobu se autorovy osobní problémy spojily s pocitem zodpovědnosti za rodné Slezsko - ve většině básní poukazuje na bídu a národnostní útlak tamějších lidí - v mnoha básních vyjadřuje hněv za všechna ponížení a ústrky lidí

Nejznámější básně ze sbírky „Slezské písně“: intimní básně osobního charakteru: „Červený květ“ – úvodní báseň sbírky, květina je symbolem jeho vlastního nitra (symbolizuje jeho životní osamělost) básně reagující na sociální bídu a národnostní útlak: „Ostrava“ „Maryčka Magdónova“ „Kantor Halfar“ - příběh učitele, který vzdoroval tlaku odnárodňování a učil česky

Úkoly k následující básni „Ostrava“: Pozorně si přečti báseň a vypracuj následující úkoly: 1) Co vše ses dozvěděl o hlavní postavě této básně (jak vypadala, co dělala, byla něčím výjimečná, jaký byl její život….?) 2) Jaké východisko ze své situace postava nachází? 3) Co znamená poslední verš básně? 4) Najdi v básni příklady těchto básnických prostředků: a) hyperbola b) metafora c) metonymie Slezské písně vydané k 70. výročí narození P. Bezruče

„Ostrava“ Lehko se zasmát mi kdekdo moh, ve Vídni, v ústraní tichém. Když tomu panstvu smích nepomoh, bodáky přišly za smíchem. Sto roků v šachtě žil,mlčel jsem, sto roků kopal jsem uhlí, za sto let v rameni bezmasém svaly mi v železo ztuhly. Uhelný prach sed mi do očí, rubíny ze rtů mi uhly, ze vlasů, z vousů a z obočí visí mi rampouchy uhlí. Chléb s uhlím beru si do práce, z roboty jdu na robotu, při Dunaji strmí paláce, z krve mé a z mého potu. Sto roků v kopalně mlčel jsem, kdo mi těch sto roků vrátí? Když jsem jim pohrozil kladivem, kdekdo se začal mi smáti.

Abych měl rozum, šel v kopalnu zas, pro pány dřel se jak prve – máchl jsem kladivem - teklo to v ráz na Polské Ostravě krve! Všichni vy na Slezské, všichni vy, dím, nech je vám Petr neb Pavel, mějž prs kryt krunýřem ocelovým, tisícům k útoku zavel, hlubokých páni vy dolů, přijde den, z dolů jde plamen a dým, přijde den, zúčtujem spolu!

Srovnej se svými odpověďmi: ad 1) – autor se ztotožňuje s hlavní postavou - hl. postava je dlouho utlačovaná - působí jako napůl fantastická bytost („sto roků v šachtě žil…“ „ze vlasů, z vousů a z obočí visí mi rampouchy uhlí“ ) - její život je velmi tvrdý, drsný, bezútěšný ad 2) – východisko vidí ve vzpouře (boji) proti svým utlačovatelům ad 3) – hrozba + výzva ke vzpouře ad 4) – a) hyperbola (=literární nadsázka s cílem něco zdůraznit) „sto roků v šachtě žil…“ b) metafora (=obrazné pojmenování, přenesení významu na základě vnější podobnosti) „chléb s uhlím beru si do práce“ c) metonymie (=obrazné pojmenování, přenesení významu na základě vnitřní souvislosti) „bodáky přišly za smíchem“

Umíš do básně doplnit správná slova? Sto roků v šachtě žil,mlčel jsem, sto roků kopal jsem uhlí, za sto let v ……. bezmasém svaly mi v železo ztuhly. ……. prach sed mi do očí, rubíny ze rtů mi uhly, ze vlasů, z vousů a z obočí visí mi rampouchy uhlí. Chléb s uhlím beru si do práce, z roboty jdu na robotu, při ……. strmí paláce, z krve mé a z mého potu. Sto roků v ……. mlčel jsem, kdo mi těch sto roků vrátí? Když jsem jim pohrozil kladivem, kdekdo se začal mi smáti. lokti rameni koleni Uhelný Stoletý Černý Odře Ostravici Dunaji kotelně šachtě kopalně

Lehko se zasmát mi kdekdo moh, ve Vídni, v ústraní tichém. Když tomu panstvu smích nepomoh, ……. přišly za smíchem. Abych měl rozum, šel v kopalnu zas, pro pány dřel se jak prve – máchl jsem kladivem - teklo to v ráz na ……. Ostravě krve! Všichni vy na Slezské, všichni vy, dím, nech je vám Petr neb Pavel, mějž prs kryt krunýřem ……., tisícům k útoku zavel, hlubokých páni vy ……., přijde den, z dolů jde plamen a dým, přijde den, zúčtujem spolu! bodáky kladiva krunýře Polské Slezské Moravské měděným železným ocelovým dolů lesů roklin

Báseň „Maryčka Magdónova“ Maryčko, mrzne a není co jísti……. Maryčko, na horách plno je dřeva... Burmistr Hochfelder viděl tě sbírat, má mlčet, Maryčko Magdonova? Cos to za ženicha vybrala sobě? Bodák má k rameni, na čapce peří, drsné má čelo,ty jdeš s nim do Frydku, půjdeš s ním, Maryčko Magdonova? Cos to za nevěstu? Schýlená hlava, fěrtoch máš na očích, do něho tekou hořké a ohnivé krůpěje s lící, co je ti, Maryčko Magdonova? Frýdečtí grosbyrgři, dámy ze Frydku jízlivou budou se smáti ti řečí, se síňky uzří tě Hochfelder žid. Jak je ti, Maryčko Magdonova? Šel starý Magdon z Ostravy domů, v bartovské harendě večer se stavil, s rozbitou lebkou do příkopy pad. Plakala Maryčka Magdónova. Vůz plný uhlí se v koleje zvrátil. Pod vozem zhasla Magdonova vdova. Na Starých Hamrech pět vzlykalo sirot, nejstarší Maryčka Magdónova Kdo se jich ujme a kdo jim dá chleba? Budeš jim otcem a budeš jim matkou? Myslíš, kdo doly má, má srdce taky tak jak ty, Maryčko Magdonova? Bez konce jsou lesy markýze Géra. Otcové když v jeho robili dolech, smí si vzít sirotek do klínu drva, co pravíš, Maryčko Magdonova?

V mrazivé chýši tam ptáčata zbyla, kdo se jich ujme a kdo jim dá chleba? Nedbá pán bídných.Co znělo ti v srdci po cestě, Maryčko Magdonova? Maryčko, po straně ostré jsou skály, podle nich kypí a utíká k Frydku šumivá, divoká Ostravice. Slyšíš ji, rozumíš, děvucho z hor? Jeden skok nalevo, po všem je, po všem. Černé tvé vlasy se na skále chytly, bílé tvé ruce se zbarvily krví, s Bohem buď, Maryčko Magdonova! Na Starých Hamrech na hřbitově při zdi bez křížů, bez kvítí krčí se hroby. Tam leží bez víry samovrazi. Tam leží Maryčka Magdonova.

Úkoly k básni „Maryčka Magdónova“ 1. Zkus převyprávět příběh Maryčky. 2. Dává autor najevo své sympatie k ní? Pokud ano, jak se to projevuje? 3. Ke kterému žánru bys báseň zařadil? (Zdůvodni.) Pomník Maryčky Magdónové ve Starých Hamrech

Ověř si správnost svých odpovědí: ad 1) - tragický příběh dívky, která ztratila oba rodiče - sama se musí starat o své mladší sourozence - byla přistižena při sbírání dřeva v panském lese - je vedena do Frýdku - svůj život končí raději sebevraždou ad 2) - autor s Maryčkou soucítí - dává to najevo řečnickými otázkami na konci každé sloky, ve kterých oslovuje Maryčku ad 3) - sociální balada (Zopakuj si, co je BALADA) Jaromír Nohavica – „Maryčka Magdónova“

Další - samostatná báseň: „Stužkonoska modrá“ (druh vzácné můry) - obsáhlejší, delší báseň - autor vzpomíná na své mládí je životní zpovědí umělce – popisuje těžký a smutný básníkův život současně vyjadřuje, že se básníku ke konci života dostalo nejkrásnější odměny, když mohl spatřit vzácného motýla a dočkat se po letech i svobody kraje a lidu, který měl tak rád

Stužkonoska modrá

Vyber správné odpovědi: 1.Vlastní jméno P. B. bylo: a) Václav Vašek b) Vladimír Vašek c) Vlastislav Vašek 2. Pro jeho tvorbu je nejvýznamnější pobyt ve městě: a) Ostrava b) Opava c) Místek 3. P. B. patří do generace: a) anarchistických buřičů b) ruchovců c) prokletých básníků 4. Ve svých verších poukazuje na: (vyber správné odpovědi) a) sociální problémy b) národnostní problémy c) důležitost vzdělání v životě člověka d) náboženskou problematiku 5. Nejvýznamnější básnická sbírka P. B. se jmenuje: a) Stužkonoska modrá b) Maryčka Magdónova c) Ostrava d) Slezské písně

Zkontroluj si své odpovědi: 1 b) 4 a) b) 2 c) 5 d) 3 a)

Metodické poznámky str. 1 – 2 úvodní strany, povinné údaje str. 3 – 8 výklad učitele, možno použít i pro zápis do sešitu str. 9 – 18 četba básní + jejich následný rozbor na základě zpracování zadaných úkolů k těmto básním - práce v menších skupinkách (např. dvojicích) poslech básně Maryčka Magdónova v písňovém zpracování (J. Nohavica) str. 19 – 20 další část výkladu + zápis do sešitů str. 21 – 22 test z vědomostí, které si žáci z hodiny zapamatovali (samostatná práce) str. 23 – 24 metodické poznámky, zdroje

Použité zdroje: http://cs.wikipedia.org/wiki/Petr_Bezru%C4%8D http://opavskeslezsko.webnode.cz/petr-bezruc/ http://www.ostrava2015.cz/web/structure/petr-bezruc-bard-cerneho-kraje-75.html http://basne.webzdarma.cz/bezruc_dva_svety.html http://www.knihynainternetu.cz/antikvariat/narodopis-etnografie/50108-Vladimir-Saur-Etymologie-slovanskych-pribuzenskych-terminu.html http://www.antikopava.cz/kniha/slezske-pisne-4463 http://kultura.infocesko.cz/content/ostravsko-opavsko-poodri-kultura-muzea-pamatnik-petra-bezruce-v-opave.aspx http://www.esbirky.cz/cz/typu-sbirky/knihy-a-periodika/petr-bezruc-1937-slezske-pisne-breclav-kucik-1937/ http://www.artbook.cz/detail.asp?ID=1768&OB=4 http://www.obrazky.cz/?step=20&filter=1&s=&size=any&sId=Q2jOrmRfweYvc_9k9OSA&orientation=&q=mary%C4%8Dka+magdonova&from=19 http://zdeneksebesta.net/senov/img/marycka1.jpg http://www.antikvariatmotyl.cz/antikvariat-knihy/poesie/petr-bezruc-stuzkonoska-modra-il-m-svabinsky.html http://www.wallstreet.sk/aq_titul.php?titul=30478-93-01 http://www.cojeco.cz/index.php?zal=2&id_desc=9421&s_lang=2&a_type=2