Úvod do studia jazyka – 5. Syntax Japonština

Syntax = skladba Část gramatiky, která se zabývá skladbou věty Co je věta?

Prší. Nepůjdu tam; nechce se mi. Roman, volat pět. Anna a Petr Prší. Nepůjdu tam; nechce se mi. Roman, volat pět. Anna a Petr. (Kdo přišel?) Anna modře tančila angličtinu.

Věta Vyjádření určité myšlenky Lineární charakter Blízký vztah s okolním textem Saussure – Parole

Slovosled Pravidla, jak sdělení převést do lineárního řetězce konkrétní výpovědi Jednotlivý jazyk vlastní pravidla slovosledu rozdílná míra volnosti slovosledu

Réma Jádro výpovědi Poslední místo ve větě Větný přízvuk

Slovosled v ČJ Taky se mi líbí, jak voněj starý fotografie. Někdy si sednu na zem a vytáhnu spodní šuple. Nejradši mám ty, na kterejch jsou krásný dámy v krásnejch šatech. Pohádala jsem se s ní kvůli básničce. Nechtěla jsem se hádat, chtěla jsem jí to vysvětlit, ale nešlo to. Ten konkurz byl v jednom velikým domě. Ten dům, to je jejich kulturák a je větší než ten v Ničíně.

Slovosled v Čj Taky se mi líbí, jak voněj starý fotografie. Někdy si sednu na zem a vytáhnu spodní šuple. Nejradši mám ty, na kterejch jsou krásný dámy v krásnejch šatech. Pohádala jsem se s ní kvůli básničce. Nechtěla jsem se hádat, chtěla jsem jí to vysvětlit, ale nešlo to. Ten konkurz byl v jednom velikým domě. Ten dům, to je jejich kulturák a je větší než ten v Ničíně.

Prvky pevného slovosledu v Čj ukazovací zájmeno stojí před příslušným substantivem příklonky na 2. místě ve větě hierarchie příklonek: 1. pomocné sloveso jsem nebo bych 2. zvratné zájmeno nebo si 3. 3. pád zájmen 4. 4. pád zájmen příklad: Já jsem se mu to….; Karel by se mi to…

Prvky pevného slovosledu v Čj Taky se mi líbí, jak voněj starý fotografie. Někdy si sednu na zem a vytáhnu spodní šuple. Nejradši mám ty, na kterejch jsou krásný dámy v krásnejch šatech. Pohádala jsem se s ní kvůli básničce. Nechtěla jsem se hádat, chtěla jsem jí to vysvětlit, ale nešlo to. Ten konkurz byl v jednom velikým domě. Ten dům, to je jejich kulturák a je větší než ten v Ničíně.

Věta a text Formální souvislost Obsahová souvislost Důraz na kontext deiktické prvky – odkaz na informace z jiné části textu Obsahová souvislost Důraz na kontext Znamená to, že základní jednotkou je text, nikoliv věta?

Výpověď – psaný jazyk Jednoduchá věta Juxtapozice Věta souřadná Věta podřadná Složitá konstrukce

Dělení věty – větné členy Věta dvoučlenná Podmět a přísudek Věty s přísudkem jmenným Věty s přísudkem slovesným Věta jednočlenná Jeden ze základních větných členů chybí Jednočlenná věta jmenná Jednočlenná věta slovesná Holá věta

Druhy sloves ve větě Tranzitivní slovesa Intranzitivní slovesa Doplněna přímým předmětem Intranzitivní slovesa Bez doplnění

Juxtapozice Souřadné přiřazování Přechod mezi větou jednoduchou a souvětím Volné spojení jednoduchých vět Obsahová souvislost K souvětí – chybí spojka

Souvětí souřadné Spojení více vět, které spolu obsahově souvisí Nejsou na sobě obsahově ani formálně závislé Formální stránka Souřadící spojka Hlas klesá na konci souvětí 3 základní typy: Slučovací Odporovací Vylučovací

Souvětí podřadné Hlavní věta řídící Věta vedlejší samostatná Věta vedlejší Obsahově i formálně závislá Nemůže stát bez věty hlavní Vznik z věty jednoduché rozvinutím větného členu

Vedlejší věty Podmětná Přísudková Předmětná Přívlastková Časová Místní Důvodová Podmínková Přípustková Účelová Důsledková

Složité větné konstrukce Větší počet vět spojených různě uspořádanými vzájemnými vztahy Mnohonásobné větné členy Bohatě rozvinuté větné členy

Zkracování vět Kondenzory Polovětné vazby Existence vedlejší věty, ALE: nepoužívá se Osobní tvar slovesa nahrazen neosobním Obsahově věta, formálně nikoliv I must take a plane so that I would get there on time. I must take a plane (in order) to get there on time. V češtině? Slovenštině? Ruštině?

Syntaktický rozbor – základní metody Generativní gramatika Chomsky Grafické znázornění – frázový ukazatel Vychází z teorie bezprostředních složek Noun phrase x Verb phrase Větná struktura ve formě stromu Výhoda – lineární formou zobrazuje proces tvorby věty

Syntaktický rozbor – základní metody Pražská škola – V. Šmilauer Grafické znázornění – forma stromu Linkou spojena syntagma Vodorovnou linkou – podmět a přísudek Zachovává slovosled souvětí Syntagma Dvojice výrazů úzce spojená vzájemným vztahem

Obecná specifika japonštiny Jazyk s vysokým komunikačním kontextem Kontext je obsažen v prostém vyjádření Není nutno dovysvětlovat Zamlčování známých informací Mnoho kulturních projevů v jazyce Zdvořilost Kulturní hodnoty

Japonština SOV - hlavní sloveso vždy na konci věty Problematika podmětu nelze jej definovat na základě shody s přísudkem Téma x Réma

Japonština Gramatické vztahy mezi podmětem a přísudkem často formálně nevyjádřeny Vztah ke slovesu zřejmý z kontextu - často nevyjádřeny vůbec

Japonština Přívlastky umístěny před jménem Fce vztažných jmen – vyjádřena pozicí před jménem Charakter vztahu vyplývá ze vztahů významových

Být V Čj – 2 významy Jap. – rozlišuje se formálními prostředky Význam existence Rozlišení životnosti いる、ある Význam sponový です

Děkuji za pozornost!