Škola: SŠ Oselce, Oselce 1, 335 01 Nepomuk, www.stredniskolaoselce.cz Projekt: Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.0801 Název: Modernizace výuky všeobecných a odborných předmětů Název sady: Přehled dějin literatury Číslo DUMu: VY_32_INOVACE_06_15 Název DUMu: Evropa po 1. světové válce Pro obor vzdělávání: 64-51-L/41 Předmět: Dějepis Ročník: druhý Autor: Mgr. Pavla Brunová Datum: 30.10.2013

Evropa po 1. SV 1918 - 1939

Pařížská mírová konference 18. 1. 1919 – 10. 8. 1920 „Velká čtyřka“(„Rada čtyř“): Georges Clemenceau, ministerský předseda Francie;  David Lloyd George, ministerský předseda Spojeného království; Woodrow Wilson, prezident USA Vittorio Orlando, ministerský předseda Itálie (za ČSR -Dr. Karel Kramář, předseda vlády, Dr. Eduard Beneš, ministr zahraničních věcí)

20. léta 1. Versailleský mír Následkem 1. SV = rozpad 4 monarchií: ruské – samostatné Finsko, Litva, Lotyšsko, Estonsko, část Polska německé – část Polska rakousko – uherské – Rakousko, Československo, Maďarsko, Království Srbů, Chorvatů a Slovinců, část Polska turecké

Versailleská smlouva výsledkem: série smluv, která je označována jako versailleský systém podpis mírové smlouvy s Německem: muselo odstoupit část území, ztratilo kolonie, levý břeh Rýna okupovaly vojska Dohody a na V od Rýna bylo vytvořeno 50 km demilitarizované pásmo, zákaz spojení s Rakouskem, armáda jen 100 000 mužů, zákaz všeobecné branné povinnosti, válečné reparace 20 mil. zlatých říšských marek

Územní ztráty Německa

20. léta 2. Občanská válka v Rusku a vznik Sovětského svazu V Rusku zuřila občanská válka Velmoci chtěly zabránit šíření revoluce, proto se pokusily potlačit sovětskou moc vojensky Intervenční jednotky se skládaly z vojáků Dohody, USA a Japonska, omezily se na podporu „bílých“ (bělogvardějců) Proti nim Rudá armáda zformovaná a řízená Lvem Trockim

1919 poslední pokus o ofenzivu bílých, neúspěšný během dalších let byly intervenční jednotky vytlačeny z Ruska komunisté znárodnili průmysl i půdu velkostatkářů, hospodářství řídily úřady = válečný komunismus, všude panoval teror a násilí = reakcí byl zákaz všech politických stran kromě komunistické, sovětská moc přešla k diktatuře prosinec 1922 spojení částí ruské říše ovládaných komunisty v SSSR 1923 konec občanské války

20. léta 3. Revoluční vlna v Německu a vznik Výmarské republiky Po válce vypukly v Německu bouře, v Berlíně revoluce Většina socialistů ale nechtěla následovat sovětské Rusko, proto proti komunistům zasáhla 1919 volby, vyhráli sociální demokraté nový parlament přijal ústavu 1919 – 1933 výmarská republika 2 pokusy o převrat 1920, 1923 – Mnichov Hitler

20. léta 4. Socialistické a komunistické hnutí Ruská revoluce měla vliv na dělnické hnutí v celé Evropě 1919 II. internacionála = obnovena činnost mezinárodní organizace sdružující dělnické strany v řadě zemí vznikly komunistické strany 1919 založily v Moskvě Komunistickou internacionálu (Kominternu) V. sjezd – program bolševizace – 1929

20. léta 5. Stabilizace poměrů Obnova hospodářství na předválečnou úroveň v roce 1927 1925 konference v Locarnu uzavřen rýnský garanční pakt. Potvrzoval stávající hranice Německa, ale ne východní – proto Polsko, Československo a Francie podepsaly spojeneckou smlouvu o pomoci v případě napadení Německem

20. léta 6. Totalitní režimy 20. léta = zrod fašismu, spolu s komunismem se stávají největším nebezpečím demokracie vznikají totalitní režimy (totus = celý) ve společnosti muselo být vše podřízeno jejich vidění světa, diktátoři hodlali kontrolovat celou společnost Sovětský svaz, Itálie 30. léta – Německo, Španělsko

30. léta Světová hospodářská krize http://www.stream.cz/slavnedny/622094-den-krachu-na-newyorske-burze-24-rijen Nástup autoritativních režimů v řadě zemí světa Vypuknutí 2. světové války

Zdroj materiálů: SOCHROVÁ, Marie; HLADÍK, Jaroslav. Testy z humanitních věd. Havlíčkův Brod: Fragment, 1999, ISBN 80-7200-108-6. ČORNEJ, Petr. Dějepis pro střední odborné školy. Praha: SPN, 2002, ISBN 80-7235-194-X. ČAPEK, Vratislav; PÁTEK, Jaroslav. Dějepis pro střední odborné školy. Praha: Scientia, 2001, ISBN 80-7183-237-5. AUBRECHT, Radek; KADERKA, Michal. Maturitní otázky - dějepis. Praha: Fragment, 2007, ISBN 978-80-253-0500-3. http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Territorial_losses_of_Germany.jpg Není –li uvedeno jinak, je autorem tohoto materiálu a všech jeho částí, autor uvedený na titulním snímku.