Vzdělávací materiál vytvořený v projektu OP VK Název školy:Gymnázium, Zábřeh, náměstí Osvobození 20 Číslo projektu:CZ.1.07/1.5.00/ Název projektu:Zlepšení podmínek pro výuku na gymnáziu Číslo a název klíčové aktivity:III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT
Anotace Název tematické oblasti: Filozofie Název učebního materiálu: Německý idealismus Číslo učebního materiálu: VY_32_INOVACE_ZSV0320 Vyučovací předmět: Základy společenských věd Ročník: 4. ročník čtyřletého gymnázia, oktáva osmiletého gymnázia Autor: Radka Strašilová Datum vytvoření: Datum ověření ve výuce: Druh učebního materiálu: Prezentace Očekávaný výstup: Student charakterizuje idealistické názory v německé filozofii 19. století, má přehled o nejvýznamnějších filozofech tohoto období. Metodické poznámky:Červeně jsou vyznačené otázky, na které by měli studenti sami hledat odpověď, tzn. je potřeba jim poskytnout prostor k přemýšlení.
Německý idealismus Filozofie 19. století
Johann Gottlieb Fichte (1762 – 1814) chudá rodina studuje díky mecenáši, po jeho smrti existenční problémy (myšlenky na sebevraždu) studium Kantových spisů, cesta do Královce působí na univerzitách v Jeně, Lipsku, Berlíně (tam spoluzakladatel)
Dílo: Pokus o kritiku všeho zjevení chce upoutat Kantovu pozornost vědecký svět spis připisuje Kantovi, pak sláva pro Fichta => univerzita v Jeně
dle něj pouze dva filozofické směry: 1.idealismus – jediný důsledný systém; vyhovuje těm, kteří prahnou po samostatnosti, aktivitě; odvození věci z představy 2. dogmatismus = materialismus – pro pasivní,pohodlné jedince; senzualismus
důraz na aktivitu člověka v poznání „Já o sobě“ – myslící subjekt (nahrazuje Kantův „svět věcí o sobě“) nadindividuální rozum - čin myslícího vědomí, rozumu (viz Kantovy apriorní věci – „pravý svět“)
typickým rysem „já“ je aktivita, činnost => vytváří zkušenost => zkušenost = „cizí“ (nepůvodní) prvek v já = „ne-já“ (zkušenost =>svět) => subjektivní idealismus já vytváří ne-já předvědomě, bezdůvodně, svobodně (viz aktivita)
Friedrich Wilhelm Joseph Schelling (1775 – 1854) již ve 20 letech větší věhlas než Kant a Fichte „filozof německé romantiky“ „spojovací článek“ mezi Kantem a Hegelem „filozofie identity“
„Věci o sobě“ nahrazuje pojmem „duch o sobě“ „duch“ je výtvorem přírody příroda = jeden jediný ohromný organismus - její síly směřují za jediným cílem = vytvoření organického života - nemáme ji měřit, popisovat, ale chápat jako rozumně a účelně jednající druhovou skutečnost, tzn. teleologicky Co to znamená, jaký názor je teleologický?
Na které filozofy F. W. J. Schelling navazuje? Svou odpověď odůvodni. navazuje na Spinozu, Kanta, Fichta Myšlenka polarity příroda a duch nejsou 2 odlišné, nepřátelské oblasti jsou to 2 póly, 2 projevy, 2 uskutečnění jednoho a téhož prarozumu
prarozum (absolutní princip) přírodaduch objektivní pól (zákonitost)subjektivní, ideální, vědomý pól jevy tohoto světa božská „prabytost“ je absolutní identita subjektu a objektu, jednota protikladů (viz později Hegel)
Zdroje: Archiv autorky.