Slizniční a kožní imunitní systém

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
IMUNITA PROTI INFEKCÍM
Advertisements

IMUNITA PROTI INFEKCÍM
Makrofágy, T- a B-lymfocyty, primární a sekundární imunitní orgány
Imunitní odpověď založená na protilátkách
Specifická buněčná imunita T-lymfocyty
Selhání imunitní tolerance: alergie a autoimunita
Obranu proti infekci zajišťuje imunitní systém Při infekci dochází ke střetu dvou živých organismů - mikroba a hostitele Mikroorganismy mají únikové.
IMUNOTOXIKOLOGIE Antigenně-specifické imunitní reakce
Vybrané podklady pro praktika z imunologie
Imunoglobuliny – struktura Imunoglobuliny – funkce Genetický základ tvorby imunoglobulinů Biologické a chemické vlastnosti jednotlivých tříd imunoglobulinů.
Základní imunitní mechanismy
SPECIFICKÁ BUNĚČNÁ IMUNITA.
Imunitní systém a jeho význam pro homeostázu organismu,
Imunita (c) Mgr. Martin Šmíd.
Funkce imunitního systému. Imunodefekty.
Mechanismy nespecifické imunity
Somatologie Mgr. Naděžda Procházková
Imunologie seminář 1 Imunologie seminář 1 J. Ochotná
Specifická (adaptivní) imunita B, T lymfocyty
I. Imunoglobuliny Martin Liška.
Mechanismy specifické imunity
Antiinfekční imunita.
Imunita Cholera, 19. století.
Tkáně a orgány imunitního systému
Mezibuněčná komunikace
Slizniční a kožní imunitní systém
CHEMIE IMUNITNÍCH REAKCÍ
Morfologie lymfatické tkáně Tkáně a orgány imunitního systému
8. VZNIK REPERTOÁRŮ ANTIGENNĚ SPECIFICKÝCH RECEPTORŮ.
Makrofágy, T-lymfocyty, primární a sekundární imunitní orgány
Imunitní systém J. Ochotná
Způsoby mezibuněčné komunikace
ÚVODNÍ PŘEDNÁŠKA Imunologie 1.
Řízení imunitního systému Kurs Imunologie. Hlavní histokompatibilní systém (MHC) objeven v souvislosti s transplantacemi starší termín: HLA dvě hlavní.
T lymfocyty J. Ochotná.
Specifická (adaptivní) imunita B, T lymfocyty, protilátky
Imunitní reakce založené na protilátkách B-lymfocyty
T lymfocyty J. Ochotná.
Protiinfekční imunita 2
Histokompatibilní systém
Imunitní mechanismy zánětu (lokální a systémová reakce)
Komplementový systém a nespecifická imunita
3. seminář 18. března 2015          15. B lymfocyty (vývoj, selekce, povrchové znaky, funkce). BCR. Ontogeneze tvorby protilátek. 16. Imunoglobuliny.
Kožní a slizniční imunitní systém
T lymfocyty Jan Novák.
14. Makrofágy, jejich vývoj a funkce 15
Dýchací soustava.
Mucosal immunity. Epithelial barriers SkinMucosa.
Seminář 2. března 2016 MUDr. Martina Vachová 15. B lymfocyty (vývoj, selekce, povrchové znaky, funkce). BCR. Ontogeneze tvorby protilátek. 16. Imunoglobuliny.
Slizniční a kožní imunita. Slizniční povrchy Oddělení vnějšího prostředí od vnitřního prostředí člověka Slizniční povrchy jsou zodpovědné za resorbci.
14. Makrofágy, jejich vývoj a funkce 15
Imunologie a alergologie
Základy imunologie.
IMUNITA PROTI INFEKCÍM
PŘÍRODOPIS 8. ROČNÍK VY_52_INOVACE_17_01_dýchací soustava.
Seminář 22. března 2017        15. B lymfocyty (vývoj, selekce, povrchové znaky, funkce). BCR. Ontogeneze tvorby protilátek. 16. Imunoglobuliny.
Imunitní systém a jeho význam pro homeostázu organismu,
Regionalizace imunitního systému Slizniční imunita
HLA systém, antigen-prezentující buňky, B-lymfocyty, primární a sekundární imunitní orgány, slizniční imunitní systém Martin Liška.
VY_52_INOVACE_17_01_dýchací soustava
Imunologie seminář 1 Imunologie seminář 1 J. Ochotná
IMUNOTOXIKOLOGIE Primární imunitní reakce, zánět
IMUNOTOXIKOLOGIE Antigenně-specifické imunitní reakce
Zánět mechanismy a projevy zánětlivé reakce Jaroslava Dušková
Slizniční a kožní imunita
Lékařská mikrobiologie I Specifická imunita
Imunitní systém J. Ochotná
Antigen-prezentující buňky, T-lymfocyty, B-lymfocyty, primární a sekundární imunitní orgány, slizniční imunitní systém Martin Liška.
Bazofily a mastocyty a jejich význam v imunitních reakcích
Slizniční a kožní imunita
Transkript prezentace:

Slizniční a kožní imunitní systém

Funkce slizničního a kožního imunitního systému Největší součást imunitního systému Největší antigenní zátěž Rozhraní 400m2 (kůže 1,5 m2) Funkce Výměna plynů Vstřebávání živin Ochrana proti patogenům x poškozující zánět

Většina buněk imunitního systému – pod povrchem sliznic nebo kůže Diferenciace T-ly nezávislých na thymu Vzájemné ovlivňování- lymfocyty x epiteliální buňky (HLA II.tř., cytokiny)

SLIZNIČNÍ IMUNITNÍ SYSTÉM Tvořen sliznicemi Dutiny ústní a nosní Trávicího a urogenitálního traktu Oka a vnitřního ucha Vývody exokrinních žláz (včetně mléčné) Obecné obranné mechanismy Pohyb řasinek Proudění vzduchu a tekutin Sekrety žláz s vnější sekrecí (lysozym)

Struktura slizničního imunitního systému V různých oblastech shodná Tvořena mukózním lymfatickým systémem = MALT (Mucous Associated Lymfoid Tissue) – dva typy: Organizovaný lymfatický systém: o-MALT Difuzní lymfatický systém: d-MALT

Organizovaný lymfatický systém (o-MALT) Tvořen lymfoidními folikuly- v epiteliální vrstvě a těsně pod ní Místo indukce imunitní odpovědi Nakupení folikulů: Patrové a nosní mandle Apendix Peyerovy plaky tenkého střeva

Peyerovy plaky Folikuly s centrální zónou – tvořena B-ly, kolem T-ly, uprostřed APC Folikulární DC (FDC) DC Makrofágy P.p. pokryty epitelem – v něm M-buňky (membránové) – transportují Ag Vlásečnice – adhezivní molekuly

Difuzní lymfatický systém (d-MALT) Tvořen leukocyty v celém slizničním povrchu: T+B-ly, makrofágy, neutrofily, eosinofily, žírné b. Efektorová část imunitní reakce Intraepiteliální T-ly Diferenciace mimo thymus V klcích tenkého střeva Většinou TCRαβ, asi 25% TCRγδ

Intraepiteliální T-ly TCRαβ V povrchových vrstvách střeva…. CD8+ V lamina propria……………………..CD4+ Intraepitelální T-ly TCRγδ udržují integritu sliznic- podporují růst a regeneraci epiteliálních buněk (TGF-β, transformující růstový faktor) Úloha intraepiteliálních T-ly …regulační = potlačovat nežádoucí reakce proti potravinovým Ag

Humorální mechanismy slizničního imunitního systému Transcytóza Imunitní exkluze Imunitní eliminace

Transcytóza – umožňuje přenos sIgA na povrch sliznice IgA – produkován B-ly a plazmocyty v submukóze jako dimer (řetězec J) Ke klonální expanzi B-ly je třeba: Th2…CD40L + CD40(na B-ly) – umožňuje izotypové přepnutí na IgA Cytokiny…IL-4, IL-5, IL-2 IgA+polyFcR…endocytóza epiteliální buňkou Transportní váček sIgA+sekreční komponenta - uvolněn na opačné straně buňky

--------------------------------------------------------- Sekreční komponenta zbytek FcR Zajišťuje sIgA odolnost proti enzymatickému štěpení --------------------------------------------------------- sIgM – produkce jako IgA Novorozenci Selektivní deficit IgA ------------------------------------------------------ IgG – přímá difuze, dýchací cesty

Imunitní exkluze – neaktivuje imunitní reakce Hlavní funkce sIgA (sIgM) = neutralizace Ag na sliznicích Komplexy Ag + IgA…transportovány ven z organismu Pohybem řasinek Hlenem Peristaltikou IgA neaktivuje komplement Sliznice nejsou poškozovány zánětem

Imunitní eliminace V Peyerových placích – komplexy Ag+IgA zachyceny na APC Zahájena imunitní reakce proti danému Ag Sliznice mohou být poškozeny

Indukce slizniční imunitní reakce Ag na sliznici…podle typu Ag a genetické dispozice jedince - Tolerován Zahájena imunitní reakce Většina Ag podaných perorálnně…orální tolerance Malé, solubilní Ag – z potravy, odstraněny imunitní exkluzí

Ve vrstvě pod epitelem jsou transportované Ag zpracovány v APC Větší,korpuskulární Ag – zachycovány na M-buňkách (v oblastech pokrývajících P.p.) Zajišťují transport Ag Specializované enterocyty Těsný kontakt s lymfocyty a APC Ve vrstvě pod epitelem jsou transportované Ag zpracovány v APC Ag předložen T-ly Ag rozpznán přímo B-ly (BCR) Aktivace a diferenciace B-ly na plazmocyty

Cytokiny ve sliznicích – TGF-β(transformující růstový faktor), IL-10,IL-4,IL-5… Podporují diferenciaci Th-prekurzorů na Th2 a Th3…aktivují B-ly…produkce IgA Indukce tolerance, neodpovídavosti– umožněna: Th3 (produkuje TGF-β) IL-10 IgA

„Homing“ Částečně diferencované T a B-ly putují ze střeva do uzlin V uzlinách další dozrávání Putují z uzlin do sřeva, zde: B-ly…pazmocyty…IgA T-ly…regulační funkce Adhezivní molekuly („homing“ receptory) – vazba: integrin β7 (lymfocyt) + E-kadherin (epitelie)

Imunologický význam kojení Živiny Zdroj sIgA (kolostrum) + jiné izotypy Ig – neutralizace patogenů a alergenů CD59 – brání aktivaci komplementu Lysozym, složky komplementu, cytokiny (interferony) Imunokompetentní buňky: makrofágy, neutrofily, T+B-ly, NK Nedoporučováno u HIV+ matek

Struktura kožního imunitního systému Kůže – dvě vrstvy: epidermis + dermis Epidermis Keratinocyty – hlavní složka Intraepiteliální lymfocyty Langerhansovy buňky Melanocyty

Keratinocyty Mohou exprimovat HLA II.tř. Produkují cytokiny IL-1, IL-6, TNF (prozánětlivé): indukce imunitní reakce při poranění nebo infekci IL-10, TGF-β: hojení Langerhansovy buňky = kožní DC, pohlcují Ag, putují do uzlin, aktivují T-ly

Dermis Složena z fibroblastů Produkují kolagen Odstraňují apoptotické buňky T-ly, mastocyty : fyziologický zánět i alergické reakce Síť vlásečnic spojená s lymfatickými cévami