OBRATLOVCI (Vertebrata) Lenka Králová Septima 2009/2010

Typické rysy obratlovců aktivně pohybliví bilaterálně symetričtí dokonale vyvinutá vnitřní oporná soustava výkonná nervová soustava smyslové orgány jim umožňují vysokou aktivitu, dokonalou orientaci a adaptaci v prostředí tělo členěno na hlavu, trup a ocas vícevrstevná pokožka produkuje různé deriváty (např. pancíře, šupiny, peří nebo srst) u dospělých jedinců je struna hřbetní nahrazena vnitřní kostěnou kostrou s malým podílem chrupavek kostra se v osní části člení na páteř a lebku, končetiny obratlovců mají jednotný stavební plán

velmi výkonná uzavřená cévní soustava, centrem je svalnaté srdce přenos kyslíku se uskutečňuje červenými krvinkami- erytrocyty, obsahujícími červené krevní barvivo hemoglobin vylučovací funkci mají párové ledviny mezodermálního původu specializovaný nervový systém a složitá soustava žláz s vnitřní sekrecí informace o okolí vnímají smyslovými ústroji, umístěnými převážně na hlavě (komorové oči, čichové ústrojí atp.) mimořádná schopnost ukládat zásobní látky s vysokou hodnotou spalné energie (polysacharid glykogen a tuky) intenzivní látková výměna obratlovců, umožněná výkonným ústrojím krevního oběhu, dýchací a vylučovací soustavou, jim umožňuje zcela nebývalou časoprostorovou aktivitu

Dělení obratlovců podle jejich převládajícího životního prostředí: - obratlovci vodní s ploutvemi (ploutvovci-Pisces) - obratlovci suchozemští s kráčivýma nohama (čtyřnožci-Tetrapoda) - obratlovci kladoucí vejce do vody, jejichž zárodky nemají obaly amnion a allantois (bezblanní-Anamnia) - obratlovci, jejichž vejce se vyvíjejí mimo vodu, což je umožněno právě přítomností těchto ochranných obalů (blanatí-Amniota) - bezčelistnatci (Agnatha) - čelistnatci (Gnathostomata), u nichž se dva žaberní oblouky v průběhu fylogeneze přeměnily v čelisti

Třídění obratlovců podkmen: Obratlovci (Vertebrata) nadtřída: Bezčelistnatci (Agnatha) třída: Kruhoústí (Cyclostomata) nadtřída: Čelistnatci (Gnathostomata) třídy: Paryby (Chondrichthyes) Ryby (Osteichthyes) Obojživelníci (Amphibia) Plazi (Reptilia) Ptáci (Aves) Savci (Mammalia)

Bezčelistnatci (Agnatha) nepočetná skupina vodních obratlovců s poměrně jednoduchou tělní organizací, bez čelistí a párových končetin po celý život mají primárně zachovánu chordu živí se filtrací nasávané vody, příp. dravě paraziticky v současné době žije pouze jediná třída kruhoústí (Cyclosthomata)

Kruhoústí (Cyclosthomata) hadovitě protáhlý tvar těla s nepárovým ploutevním lemem zadní části těla chrupavčitá kostra vývoj probíhá přes larvu zvanou minoha (nemá obžaberní prostor, živí se řasami, filtrovanými z nasávané vody) Mihule potoční (Lampetra planeri) velikost 15 cm hlava, trup a ocas nejsou od sebe zřetelně odlišeny má širokou přísavnou nálevku s ústním otvorem v dospělosti nepřijímá žádnou potravu a její trávicí soustava zakrňuje za hlavou po stranách těla má 7 v řadě ležících žaberních otvorů kůže je lysá, s množstvím žlaznatých buněk, produkujících slizový hlen ploutevní lem zadní části těla vytváří souměrnou ocasní ploutev a 2 méně zřetelné oddíly hřbetní

chrupavčitá kostra (mozek je shora krytý pouze vazivovou blánou) svalstvo se upíná na myosepta žábry jsou uložené v kulovitých váčcích s lupínky, bohatě prokrvenými vlásečnicemi s okolím komunikuje žaberními otvory vodní živočich venózní srdce, tvořené jednou předsíní a jednou síní (prochází jím pouze odkysličená krev) dospělé mihule - zcela nejjednodušší nervová soustava mezi obratlovci, primitivní smyslové orgány mezi žaberními štěrbinami po stranách hlavy je proudový orgán s funkcí obdobnou postranní čáře ryb vylučování - prvoledviny (opistonefros) v zadní části těla gonochoristé třou se na jaře, larva minoha se po 3-4 letech mění v dospělou mihuli, vytře se a obvykle zahyne

Mihule (Petromyzoniformes) ústní otvor lemován štěrbinovitě složenými mohutnými pysky, které mají po přisátí kruhový tvar zpravidla 7 párů žeberních štěrbin mihule říční se vyskytovala počátkem 20. století na našem území, má ústní přísavku s rohovitými zuby a svalnatý jazyk, jímž nasává směs krve z tělnístěny poraněného hostitele mihule mořská žije na S polokouli při atlantickém pobřeží, dosahuje velikosti až 100 cm

Sliznatky (Myxiniformes) nevytváří přísavný terč oči jsou přerostlé kůží a druhotně redukovány pohlavní žláza, táhnoucí se pásovitě podél střeva, má v přední části stavbu samičí gonády a v zadní části stavbu gonády samčí (anatomicky jsou hermafroditi) každý jedinec má aktivní pouze jednu z obou částí (funkčně jsou gonochoristé) primitivnější tělesná organizace než mihule (oči zakrňují) nápadně vyvinuté a mimořádně výkonné slizotvorné žlázy množství vylučovaného slizu je obrannou reakcí sliznatek při pobytu v útrobách napadených ryb sliznatka cizopasná napadá poraněné, oslabené a uhynulé ryby

Zdroje: Biologie pro gymnázia (Jan Jelínek, Vladimír Zicháček) www.muckstein.com www.naturfoto.cz