v Česku, na Slovensku a v okolí

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Léčivé rostliny na Vysočině
Advertisements

Luční traviny a rostliny
FOTO HERBÁŘ.
Vědecké rodové jméno Aquilegia se odvozuje od latinského „aquila“ = orel a v některých národních jazycích je také podle orla pojmenován. Stejně pravděpodobný.
Když se kříží každý s každým
Klíčová aktivita 06 Učebnice Okrasné dřeviny
Dožívá se vysokého věku až 1000 let
Čeleď: Lnovité Linaceae M. Brodská.
Lucie Vidličková Oktáva, 2007/2008
Rozrazily (Veronica) České republiky
Lilkovité.
Bukovité a Břízovité.
M1: LESNICKÁ BOTANIKA ROD: SMRK
Asteraceae, Compositae
M1: LESNICKÁ BOTANIKA ČELEĎ: LÍSKOVITÉ
M1: LESNICKÁ BOTANIKA ČELEĎ: BŘÍZOVITÉ I.
M1: LESNICKÁ BOTANIKA ČELEĎ: KRTIČNÍKOVITÉ, ZVONKOVITÉ
HVOZDÍKOVITÉ Caryophyllaceae.
Kakostovité (Geraniaceae)
BYLINY A KEŘE LESA 14..
Jetel Luční (Trifolium pratense )
Kakost luční (Geranium pratense)
ŠÁCHOROVITÉ CYPERACEAE.
Penízek rolní Thlaspi arvense Martin Macháček, 1.C.
Rostliny rybníka a jeho okolí
M1: LESNICKÁ BOTANIKA ČELEĎ: PUPALKOVITÉ, ŠŤAVELOVITÉ, NETÝKAVKOVITÉ
M1: LESNICKÁ BOTANIKA KRYTOSEMENNÉ DŘEVINY ČELEĎ: BUKOVITÉ I.
BYLINY A KEŘE LESA 2.
Pryskyřníkovité rostliny
Dřišťálovité-Berberidaceae
M1: LESNICKÁ BOTANIKA ČELEĎ: HVOZDÍKOVITÉ, TŘEZALKOVITÉ, VIOLKOVITÉ
LOMIKAMENOVITÉ Saxifragaceae. jednoleté nebo vytrvalé byliny a keře listy jsou střídavé nebo vstřícné, s palisty nebo bez nich, velice variabilní tvar.
TLUSTICOVITÉ Crassulaceae.
Latinsky: Balsaminaceae Kristýna Žejšková
Zpracovala: Hana Fikrová. Charakteristika čeledi violkovitých V mírném pásu to jsou jen byliny, ale v subtropech a v tropech to mohou být i keře až menší.
PLAMÉNEK (clematis) PLAMÉNEK (clematis)  Clematis, rod dvouděložných rostlin z čeledi pryskyřníkovitých.
Jehličnany - poznávací znaky
TLUSTICOVITÉ (Crassulaceae)
LISTNATÉ STROMY A KEŘE V OKOLÍ ŠKOLY
Miříkovité.
BŘÍZOVITÉ - Betulaceae
Lišejníky.
Čeleď: Břízovité Mají řapíkaté listy, s pilovitým okrajem čepele
Na louce Dřeviny a byliny.
M1: LESNICKÁ BOTANIKA ČELEĎ: HLUCHAVKOVITÉ
Konopovité rostliny Cannabaceae.
M1: LESNICKÁ BOTANIKA ČELEĎ: PRVOSENKOVITÉ
M1: LESNICKÁ BOTANIKA ČELEĎ: SÍTINOVITÉ
Jehličnany.
Senecio v České republice
Digitální výukový materiál zpracovaný v rámci projektu „EU peníze školám“; Projekt:CZ.1.07/1.5.00/ „SŠHL Frýdlant.moderní školy“ Škola:Střední škola.
Systematika cévnatých rostlin
VY_32_INOVACE_PR Anotace - V prezentaci se žáci seznamují s rostlinami na suchých stanovištích Autor - Zuzana Pištová Jazyk - čeština Očekávaný výstup.
Vypracovali: Šiklová Sabina – úprava. Martinková Kristýna – informace.
 Je čeleď jednoděložných rostlin z řádu chřestotvaré (Asparagales). Podle systému APG III jsou sem přidány (jako podčeledi) dříve samostatné čeledi kalokvětovité.
Calamagrostis Vít Grulich.
 V Moravskoslezském kraji žije obyvatel.  Nejvíce obyvatel žije v okrese Ostrava -město ( ) a v okrese Karviná ( ), nejméně.
Lilkovité (Solanaceae) Jakub Lefner Michael Šnajdr Jakub Pilař.
Hvozdíkovité (Caryophyllaceae) č ele ď : Dostupné z Metodického portálu ISSN: , financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno.
Název prezentace (DUMu): Trvalky kvetoucí v létě A - C
Miříkovité Čeleď: (Apiaceae)
Chráněné rostliny na Slovácku
CHRÁNĚNÉ ROSTLINY V ČR Název školy: Základní škola a Mateřská škola Kokory Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/ Autor: Mgr. Jana Procházková Datum: 15.
Název prezentace (DUMu):
Chráněné rostliny na Slovácku
Hvozdíkovité (Caryophyllaceae)
obecná charakteristika, praktické cvičení
Rubiaceae (mořenovité)
Perokresba podle předlohy, 7. ročník
Chráněné rostliny na Slovácku
Transkript prezentace:

v Česku, na Slovensku a v okolí Chrpy (Centaurea s.l.) v Česku, na Slovensku a v okolí Petr Koutecký 2007

Chrpa (Centaurea s.l.) Velmi rozsáhlý rod, 400-700 druhů Centrum rozšíření ve stepích Blízkého východu (Turecko, Írán, Sýrie), sekundární centrum Španělsko Většina druhů v Evropě (hlavně Mediterán) + Blízký východ, několik desítek dosahuje až do střední Asie, v subsaharské Africe cca 5 druhů, v Sev. Americe 2 druhy, v Již. Americe 1 druh (+ 5 druhů Centaureodendron), v Austrálii 1 druh Několik druhů invazních, zejména v Sev. Americe (C. solstitialis, C. melitensis, C. maculosa, aj.)

Chrpa (Centaurea s.l.) Obrovská morfologická a ekologická diverzita – od ruderálních jednoletek přes vytrvalé byliny všech možných stanovišť (s výjimkou úplného mokra) po stepní a horské keře Tradiční široké pojetí rodu neudržitelné

Chrpa (Centaurea s.l.) Obrovská diverzita životníc strategií – od ruderálních jednoletek přes byliny všech možných stanovišť (s výjimkou úplného mokra) po stepní a horské keře Tradiční široké pojetí rodu neudržitelné Nejednotné nové pojetí rodu (vědci se nemůžou dohodnout) Změny v nomenklatuře

Naše chrpy Centaurea s. str. sect. Acrolophus (= Acosta) 1 původní druh 1 vzácně zavlékaný sect. Calcitrapa (= Calcitrapa) 1 zavlékaný druh (kdysi) sect. Mesocentron (= Calcitrapa) 2 zavlékané druhy (kdysi) sect. Jacea (= Jacea) 7 původních druhů 5 zavlékaných + několik problematických Colymbada (= subgen Lopholoma; sect. Acrocentron) cca 5 původních druhů Cyanus (subgen., sect. Cyanus) 3 původní druhy 1 z nich pěstovaný a zplaňující * Acroptilon, Psephellus, Mantisalca + nějaké pěstované

koncový osten (+ boční ostny nebo třásně) Znaky Přívěsky zákrovních listenů oddělený, celistvý oddělený, třásnitý (pérovitý) třásnitý lem koncový osten (+ boční ostny nebo třásně)

Znaky Přívěsky zákrovních listenů Barva květů Okrajové květy modrá Cyanus bílá Centaurea diffusa žlutá ostnité druhy - C. solstitialis, C. melitensis červená Centaurea calcitrapa růžovofialová nejčastější, všechny ostatní druhy Velikost úborů paprskující nepaprskující Velikost nažek a délka chmýru Členění listů (Větvení lodyhy, šířka listů, odění, …)

Problémy Morfologická podobnost taxonů Nedostatek znaků (hlavně kvalitativních) Znaky titěrné, těžko měřitelné Centaurea phrygia subsp. erdneri Centaurea stenolepis Hybridizace Polyploidie Morfologická plasticita Malé areály Zmatek v nomenklatuře

Jak sbírat chrpy Prozkoumat celou populaci Radši sebrat více roslin, i když bude populace homogenní Ideálně sebrat aspoň jednu rostlinu s vyvinutými nažkami Nesbírat: rostliny poškozené (zejména s ukousnutým vrcholem) extrémy a podivnosti (pokud nemáme podezření na křížence) Pokud to vypadá, že v populace je více typů (hybridní roj), snažit se doložit celou škálu variability

Cyanus (modré chrpy, přívěsky jako lem) Cyanus segetum Cyanus triumfettii subsp. axillaris subsp. strictus Cyanus montanus subsp. montanus subsp. mollis subsp. marmarosiensis

Cyanus segetum Hill chrpa polní (ch. modrák) Jednoletka = Centaurea cyanus L. chrpa polní (ch. modrák) Jednoletka Dělené listy, větvené lodyhy Polní plevel Kdysi všude hojná, pak vzácná, nyní už zase hojnější

Cyanus montanus (L.) Hill. chrpa horská Vytrvalá Listy většinou celistvé a zelené; přívěsky černé; třásně kratší než šířka neděleného lemu Louky, horská travnatá společenstva (vysokostébelné nivy, travnatá místa mezi klečí, okolí potoků apod.)

Cyanus montanus (L.) Hill. tři poddruhy na základě odění listů a detailů tvaru přívěsků subsp. montanus – Alpy, zasahuje do J Čech, hojně pěstována subsp. mollis – Karpaty, na Slovensku ve vyšších horách všude, v Česku jen Javorníky subsp. marmarosiensis – Východní Karpaty (Ukrajina, Rumunsko, Slovensko ?)

Cyanus triumfettii (All.) Á. Löve & D. Löve chrpa chlumní Vytrvalá Listy většinou laločnaté a šedivé; přívěsky hnědé, třásně někdy až bělavé; třásně delší než šířka lemu taxonomicky složitý komplex (zejména na Balkáně a dál do Asie), v Česku jen subsp. axillaris, na Slovensku i subsp. strictus a přechodné typy Teplomilná - skály a stepi, suché louky, lemy doubrav, teplomilná Střední a SZ Čechy, jižní Morava + v okolí zejména kaňony, Slovensko skoro celé, chybí ve velkých nížinách

Cyanus montanus a C. triumfettii C. montanus

Colymbada (fialové, velké úbory, přívěsky jako lem, složené listy) Colymbada scabiosa Colymbada alpestris Colymbada sadleriana Colymbada badensis Colymbada grinensis subsp. fritschii

Colymbada scabiosa (L.) Holub chrpa čekánek Vytrvalá Přívěsky „středně“ široké (ani tenký lem, ani velké) Sušší louky a stráně Všude mimo chladné oblasti

Colymbada alpestris (Hegetschw.) Rauschert Přívěsky velké, zakrývající listeny Vysoké polohy Alp a Karpat Přechodné typy do C. scabiosa Colymbada sadleriana Janka Přívěsky vnitřních listenů okrouhlé, bělavé Silně teplomilný, jen J Slovensko (Burda a okolí)

Centaurea sect. Acrolophus (fialové nebo bílé, hodně úborů, přívěsky jako lem, úbory malé, složené listy) Centarea stoebe Centaurea diffusa Centaurea diffusa × C. stoebe C. stoebe × C. jacea C. stoebe × C. oxylepis

Centaurea stoebe L. chrpa latnatá (ch. porýnská) = Centaurea rhenana Boreau chrpa latnatá (ch. porýnská) Dvouletá nebo krátce vytrvalá Vysoká, lodyhy nahoře větvené („koště“); přívěsky bez ostnu; květy fialové V teplých krajích všude na suchu (skály, stepi, sušší louky, lomy, náspy, nádraží, většinou na narušovaných místech) V chladnějších krajích vzácně – buď skalní stepi a nebo železniční náspy

Centaurea diffusa Lam. chrpa rozkladitá Dvouletá nebo krátce vytrvalá Lodyhy od báze větvené, úbory hodně úzké; přívěsky s ostnem; květy bílé Původní od Balkánu na východ Vzácně zavlékána, hlavně na nádraží

Centaurea sect. Jacea (fialové, oddělené přívěsky, střední úbory, celistvé listy) Centaurea jacea agg. Centaurea jacea subsp. jacea subsp. angustifolia Centaurea weldeniana Centaurea nigrescens agg. Centaurea nigrescens Centaurea carniolica Centaurea transalpina Centaurea nigra (agg.) Centaurea oxylepis Centaurea phrygia agg. Centaurea phrygia subsp. phrygia subsp. erdneri Centaurea elatior Centaurea carpatica Centaurea stenolepis Centaurea indurata množství kříženců

Centaurea jacea L. chrpa luční Listy poměrně úzké Přívěsky okrouhlé, celokrajné nebo jen málo zubaté Nažky bez chmýru Kromě hor všude, hlavně louky, okraje cest, meze, lesní lemy Centaurea weldeniana východomediteránní druh, zavlečené na 1 lokalitě u Vídně velké přívěsky a lesklé přívěsky, velmi úzké listy, hodně šedivá

Centaurea jacea L. chrpa luční Dva poddruhy, ale spojené přechody: subsp. jacea méně větvená, větve kratší, vzpřímené méně olistěná, listy širší bez šedivého odění chladnomilnější subsp. angustifolia (= C. pannonica) více větvená, větve delší, odstávající více olistěná, listy užší často šedivě chlupaté teplomilnější

Centaurea nigrescens Willd. chrpa černající Přívěsky velmi malé, trojúhelníkovité, třásnité, nezakrývající listeny Nažky bez chmýru Louky, okraje cest, ruderální stanoviště Původní ve V předhůří Alp, občas zavlékána Centaurea carniolica Centaurea transalpina J Alpy, ojediněle zavlékané

Centaurea nigra L. (agg.) chrpa černá Přívěsky velké s velmi dlouhými bočními třásněmi a krátkou koncovou třásní; černé nebo hnědé Okrajové květy často nepaprskující Louky, meze, okraje cest Původní v Z Evropě, u nás jen zavlékána, ale vydrží na dlouho subsp. nigra a subsp. nemoralis ?

Centaurea oxylepis (Wimm. et Grab.) Hayek chrpa ostroperá Přívěsky trojúhelníkovité, ohnuté od zákrovu („paruka“), hnědé nažky bez chmýru; listy úzké Úbory válcovité

Centaurea oxylepis (Wimm. et Grab.) Hayek chrpa ostroperá Kromě typických populací jsou časté populace se znaky druhu C. phrygia (introgrese) – vyvinutý chmýr, jiná barva i tvar přívěsků a větší úbory Častí jsou i kříženci s C. jacea (C. ×fleischeri, pojmenováno po Bohumilu Fleischerovi, faráři ve Sloupnici u Litomyšle)

Centaurea oxylepis (Wimm. et Grab.) Hayek

Centaurea oxylepis (Wimm. et Grab.) Hayek

Centaurea phrygia agg. „chrpa parukářky“ Skupina 5 druhů (u nás) Mohutné rostliny, široké listy, velké úbory Přívěsky třásnité, na konci s níťovitou špičkou, od zákrovu ohnuté (vytvářejí „paruku“) Nažky vždy s chmýrem

Centaurea phrygia L. s. str. chrpa třepenitá Přívěsky relativně krátké („paruka“ tenká) a široké (vejčité) Vnitřní přívěsky vyčnívají nad střední Úbory kulovité

Centaurea phrygia L. s. str. chrpa třepenitá Dva poddruhy odlišné délkou přívěsků a chmýru, ploidií a geogragicky: subsp. phrygia – diploid, SV Evropa, Polsko, Německo a Východní Karpaty subsp. erdneri – tetraploid, Západní Karpaty a Jeseníky

Centaurea phrygia L. s. str.

Centaurea phrygia L. s. str.

Centaurea elatior (Gaud.) Hayek chrpa parukářka Přívěsky dlouhé („paruka“ mohutná) a úzké Vnitřní přívěsky zakryté středními Úbory kulovité Horské a podhorské louky

Centaurea elatior (Gaud.) Hayek

Centaurea carpatica Porc. chrpa karpatská Přívěsky dlouhé („paruka“ mohutná) a široké Vnitřní přívěsky zakryté středními Úbory kulovité Nad hranicí lesa (trávníky v kleči, lavinové dráhy, apod.), na vápnitém podkladě

Centaurea carpatica Porc.

Centaurea stenolepis A. Kern. chrpa úzkoperá Přívěsky poměrně dlouhé („paruka“mohutná) a velmi úzké, okrové Úbory válcovité Lodyha jen v horní části větvená, úbory v chocholíku Teplomilná – okraje doubrav, paseky, suché louky Vytváří přechodné populace (křížence) s C. elatior

Centaurea indurata Janka chrpa zahalená Velmi podobná C. stenolepis Přívěsky kratší než u C. stenolepis („paruka“ tenká) a velmi úzké, rezavě hnědé Lodyha od poloviny větvená, květenství řídké Nejasný taxon, lze očekávat změny

Centaurea stenolepis A. Kern.

Centaurea stenolepis A. Kern. a C. indurata Janka

Kříženci v sekci Jacea nejčastější C. jacea × ostatní Přívěsky nepravidelného tvaru, třásnité, ale třásně srůstající do skupin Existují prakticky se všemi taxony sekce Častí jsou zejména kříženci s tetraploidními taxony

Centaurea sect. Calcitrapa + sect. Mesocentron (jednoleté ruderální, ostnité, kdysi zavlékané) Centaurea calcitrapa Centaurea solstitialis Centaurea melitensis

Centaurea calcitrapa L. = Calcitrapa stellaris Hill chrpa sikavice Dělené listy, hodně větvené lodyhy Červené květy Mohutné ostny Původní v Mediteránu

Centaurea sostitialis L. Centaurea melitensis L. chrpa žlutá chrpa maltská Velice podobné druhy: Listy nedělené, sbíhající po lodyze Úbory žluté Původní v Mediteránu

Centaurea sostitialis L. Centaurea melitensis L. chrpa žlutá chrpa maltská delší a mohutnější trny nežláznaté koruny šedivé listy a lodyhy kratší a tenčí trny žláznaté koruny zelené listy a lodyhy

ostatní chrpoidní rody pěstované a zplaňující nebo (prý) zavlékané Acroptilon repens Psephellus dealbatus Mantisalca salmantica