Poruchy cirkulace krve a lymfy Z. Kolář

Poruchy cirkulace krve a lymfy Obsah Poruchy cirkulace krve Celkové (oběhová nedostatečnost – městnání, venostáza, cyanóza, edém, indurace, šok) Šok (příčiny, dělení, morfologické změny) Místní (trombóza, embolie, metastáza, krvácivost) Projevy místních poruch krevního oběhu (hyperémie, anémie, hemoragie) Poruchy cirkulace lymfy Lymfostáza Lymforhagie Trombóza Metastáza

Poruchy cirkulace krve a lymfy Celkové Oběhová nedostatečnost Nepoměr mezi činností srdce a odporem nebo kapacitou periferních cév. Většina morfologických projevů vzniká jako výsledek adaptace na zvýšenou činnost srdce, kterou se organismus snaží tento nepoměr zvládnout: 1) městnání (kongesce), 2) venostáza, 3) cyanóza, 4) edém, 5) indurace, 6) šok. Kromě šoku, patogeneze ostatních stavů byla popsána v předchozích přednáškách.

Poruchy cirkulace krve Šok Soubor nepříznivých následků náhlého nedostatečného prokrvení tkání spojeného s nedostatečným okysličováním. Dochází ke změně aerobního metabolismu na anaerobní a k hromadění kyseliny mléčné v organismu.

Poruchy cirkulace krve Šok – příčiny: náhlé snížení objemu krve (hypovolemie) = krvácení, popáleniny kardiopulmonální příčiny = selhání srdce, např. při infarktu myokardu, embolii plicnice sepse a anafylaxie (vedou k poškození endotelu a uvolnění vasoaktivních látek způsobujících dilataci cév, a tím snížení krevního tlaku, nebo vlivem bakteriálních endotoxinů dochází k aktivaci hemokoagulace a komplementu neurogenní příčiny (mohou rovněž vést k periferní vasodilataci)

Poruchy cirkulace krve Šok – dělení: kompenzovaný šok – projevuje se zrychlenou srdeční činností, zvýšenou hladinou ADH a aktivací renin-angiotensin-aldosteronového systému dekompenzovaný šok - trvalý pokles krevního tlaku a srdeční frekvence, zrychlení dechu, respirační tíseň, bezvědomí, oligourie, acidóza ireverzibilní šok – navíc poškození buněčných membrán, únik buněčných enzymů a aktivace hemokoagulace

Poruchy cirkulace krve Šok – morfologické změny: Anoxická encefalopatie (až drobné ischemie na hranicích povodí mozkových tepen), subendokardiální mikroinfarkty myokardu, šoková plíce (difusní postižení alveolů, kapilární dilatace, edém, později dochází ke kolapsu alveolů a vzniku hyalinních blanek ze zanikajících pneumocytů a fibrinu, někdy syndrom DIC), šoková ledvina (bledá, zvětšená, nekróza proximálních kanálků, edém intersticia), pseudotubulární degenerace nadledvin s deplecí lipidů, hemoragická enteropatie, centroacinózní nekrózy v játrech, nekróza zárodečných folikulů lymfatické tkáně.

Poruchy cirkulace krve Místní TROMBÓZA Intravitální srážení krve v cévách. Ke srážení může docházet tehdy, je-li porušena rovnováha mezi minimálním srážením, které v organismu probíhá trvale a poruchou fibrinolytického mechanismu. Opakem trombózy je krvácivost. Výsledkem trombózy je trombus. Může být nástěnný nebo obturující.

Poruchy cirkulace krve Místní TROMBÓZA Podle složení se rozeznávají tromby: červený (tzv. stagnační trombus vznikající v místech pomalého proudění krve, erytrocyty, fibrin, nejčastěji žíly dolních končetin), bílý (tzv. fluxní trombus vznikající v proudící krvi, polynukleáry, trombocyty fibrin, nejčastěji na srdečních chlopních), smíšený (kombinace obou, často pruhovitě nebo vrstevnatě uspořádaný, vzniká např. na stěně aneurysmatu), destičkový (jen mikroskopicky, ve venulách a sinusoidách), hyalinní (jen mikroskopicky, v kapilárách, v CNS, plicích, ledvině). Vývoj trombu: a) rozpuštění, b) organizace, rekanalizace, embolie

Poruchy cirkulace krve Místní EMBOLIE Zavlečení pohyblivého předmětu nebo látky krevním proudem na místo, kde se zaklíní a způsobuje nedostatené prokrvení a okysličení oblasti, kterou ucpaná céva zásobuje. Pohyblivý předmět bývá nazván embolus. Nejčastější příčiny embolie: krevní sraženinou (trombotická embolie), chlopenní vegetací (při endokarditidě), nádorovými buňkami, vzduchem, tukem.

Poruchy cirkulace krve Místní EMBOLIE Zvláštní druhy embolií: paradoxní (cestou otevřeného foramen ovale se může embolus z periferních žil dostat do tepenného oběhu, pokud je v pravé síni zvýšený tlak), retrográdní (embolus se může dostat z dolní duté žíly do hepatálních žil, při náhlém zvýšení nitrohrudního tlaku, např. při kašli).

Poruchy cirkulace krve Místní METASTÁZA a) hematogenní, b) lymfogenní, c) porogenní

Poruchy cirkulace krve KRVÁCIVOST (HEMORAGICKÁ DIATÉZA) koagulopatie – nedostatek plasmatických srážecích faktorů trombocytopenie a trombocytopatie – nedostatek nebo vada krevních destiček vaskulopatie – zvýšená fragilita cév

Poruchy cirkulace krve Projevy místních poruch krevního oběhu hyperémie (plné a dilatované kapiláry) anémie (prázdné a kolabované kapiláry) hemoragie = krvácení

Poruchy cirkulace krve Místní hyperémie může být: i) arteriální (aktivní), ii) peristatická (dilatace kapilár způsobená uvolněním histaminu, oblenění proudu krve, emigrace leukocytů, exsudace, téměř úplné zastavní krve = peristáza), iii) venózní (transudace při vysokém krevním tlaku v kapilárách).

Poruchy cirkulace krve Místní anémie se projevuje jako ischémie: i) infarkt, ii) malácie, iii) infarsace.

Poruchy cirkulace krve Místní hemoragie se projevuje jako i) hematom, ii) petechie (drobné tečkovité krvácení), iii) ekchymóza (větší plošné krvácení, hlavně na serózách), iv) purpura (tečkovitá nakupená krvácení), v) apoplexie (masivní krvácení), vi) sufuze nebo sugilace (neohraničené plošné krvácení). Podle zdroje krvácení popisujeme krvácení: i) arteriální, ii) venózní, iii) kapilární

Poruchy cirkulace lymfy lymfostáza (blokáda lymfatických uzlin, elefantiáza), lymforhagie (malý význam, s výjimkou poranění thorakální dučeje), trombóza (při některých zánětech, např. erysipel), metastáza (viz výše)