ZLÍNSKÝ KRAJ KONZERVATOŘ P. J. VEJVANOVSKÉHO KROMĚŘÍŽ DĚJINY HUDBY Název školyKonzervatoř P. J. Vejvanovského Kroměříž Číslo projektuCZ.1.07/1.5.00/ AutorMgr. Miloslav Bubeníček Název šablonyIII/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název DUMuVY_32_INOVACE_DEH_0117 Stupeň a typ vzděláváníStřední odborné vzdělání v konzervatoři Vzdělávací oblastSpolečný odborný základ – Dějiny hudby Vzdělávací obor82-44-P/01 Hudba, P/01 Zpěv Tematický okruh17. Giovanni Pierluigi da Palestrina Druh učebního materiáluVýukový materiál Cílová skupinaŽák, 16 – 19 let Anotace Výukový materiál určen k frontální prezentaci učitelem, případně jako materiál pro samostudium, nutno doplnit výkladem. Vybavení, pomůckyDataprojektor Klíčová slovaPalestrina, římská škola, vokální polyfonie, mše, moteto Datum – datum ověření ve výuce

Anotace: Text s názvem „Giovanni Pierluigi da Palestrina“ je určen pro výuku předmětu dějiny hudby na konzervatoři. Zpracovává život a dílo tohoto významného skladatele vrcholné vokální polyfonie. Předpokládá se odborný výklad pedagoga, ale text lze použít i jako osnovu pro samostatné studium.

Giovanni Pierluigi da Palestrina

1. Giovanni Pierluigi da Palestrina

Giovanni Pierluigi da Palestrina se narodil roku 1525 v Palestrině, zemřel roku 1594 v Římě. V dětství byl zpěvákem v kostele St. Maria Maggiore. Je možné, že jeho učitelem byl Jacob Arcadelt. Od roku 1544 působil jako kantor a varhaník v Palestrině. Tamní biskup jej po zvolení papežem ( Julius III. ) jmenoval vedoucím souboru Capella Julia v chrámu Svatého Petra.

Později se stal zpěvákem papežského sboru. Po nástupu papeže Pavla IV. byl s malou penzí propuštěn z papežských služeb. Důvody byly zřejmě dva: papež nechtěl, aby ve sboru působili ženatí muži a navíc Palestrina psal i světské skladby – vydal knihu madrigalů. Až do roku 1571 sloužil v římských kostelích a stal se učitelem v novém římském semináři.

Po smrti Giovanniho Animuccii nastoupil v roce 1571 na místo vedoucího Capella Giulia s titulem maestro compositore. V té době zemřeli při epidemii jeho dva synové, manželka a bratr. Proto uvažoval o přijetí kněžského svěcení a vstupu do řádu, ale rozhodnutí změnil. Oženil se s vdovou po bohatém kožešníkovi. Získal tak ekonomické zajištění a po několikaleté odmlce začal opět intenzivně komponovat.

G. P. da Palestrina zůstal celý život v Římě. Dostal sice dvě nabídky na místo kapelníka – do Mnichova k Maxmiliánovi II. a do Mantovy na dvůr Viléma Gonzagy. Měl ale vysoké finanční požadavky, z nabídek tak sešlo. Třetí nabídka byla z Vídně, ale na toto místo nakonec nastoupil Philippe de Monte. Vilém Gonzaga byl Palestrinovi uměleckým patronem, pro něj vzniklo 11 mší.

Dílo G. P. da Palestriny je rozsáhlé a je hodnoceno jako vzorové pro vokální polyfonii. Nejvýše v hodnocení stojí Palestrinovy mše, kde zasáhl do všech dobových typů: archaické, variační, parodické a volně komponované. Dochovalo se 104 mší, 250 motet, 68 oratorií, 45 hymnů, 35 Magnificat, 20 žalmů, litanie, lamentace atd.

Asi nejznámějším dílem je Missa Papae Marcelli. Palestrinovo dílo představuje ideální poměr mezi hudbou a textem, ale také zvukový ideál vokální polyfonie jak v nárocích na jednotlivé zpěvních hlasy, tak ve vztazích mezi nimi.

Doporučený poslech: G. P. da Palestrina: Missa Papae Marcelli

Otázky pro ověření znalostí: 1.Jak se Palestrina dostal do papežských služeb? 2.Co bylo důvodem k propuštění z papežských služeb? 3.Jak se jmenuje známá mše, pojmenovaná podle jednoho z papežů?

Literatura 1.Hrčková, Naďa: Dějiny hudby I. – Evropský středověk, Ikar Hrčková, Naďa: Dějiny hudby II. – Renesance, Ikar Smolka, Jaroslav: Dějiny hudby, TOGGA, Brno Šafařík, Jiří: Dějiny hudby, I. díl, Votobia, Praha 2002

Obrazová příloha 1.Giovanni Pierluigi da Palestrina