Jsou nová fiskální pravidla EU skutečně funkční? Tomáš Křivka FPR ZČU Plzeň 10/07/2014 AKTIVITA JE SPOLUFINANCOVÁNA EU JAKO PROJEKT č. COMM/PRG/008-1 V RÁMCI „AKCE NA PODPORU INFORMOVANOSTI A DISKUSE O EVROPSKÉM ROKU OBČANŮ 2013“ AKTIVITA JE SPOLUFINANCOVÁNA EU JAKO PROJEKT č. COMM/PRG/008-1 V RÁMCI „AKCE NA PODPORU INFORMOVANOSTI A DISKUSE O EVROPSKÉM ROKU OBČANŮ 2013“ Tato prezentace vyjadřuje pouze názory autora a Komise neodpovídá za použití informací, jež tato prezentace obsahuje
Evropa v krizi Zásadní změna v regulaci finančních institucí během osmdesátých a devadesátých let 20. století v USA Snadno dostupné úvěry přispěly k vytvoření bubliny na trhu s nemovitostmi Nekvalitní úvěry byly přeprodány do celého světa Evropské banky rovněž nakoupily řadu těchto nekvalitních úvěrů (toxická aktiva) Po pádu Lehman Brothers došlo k zamrznutí mezibankovního trhu úvěrů kvůli vzájemné nedůvěře Centrální banky poskytly trhům likviditu prostřednictvím nových nástrojů (kvantitativní uvolňování) a podílely se na záchraně domácích bank Některé vlády použily expanzivní fiskální politiku kvůli hrozící recesi To vše vedlo k nárůstu dluhů centrálních vlád v Evropě = finanční krize vyústila v krizi dluhovou
Evropa v krizi Finanční trhy v Evropě se začaly obávat, zda budou země schopny splatit svoje dluhy Řecko byla první země, která se ocitla pod tlakem finančních trhů (vysoké úrokové sazby na trhu vládních dluhopisů) Speciální záchranná operace Řecka byla organizována ve spolupráci s IMF, ECB a ČS EU The European Financial Stability Facility a IMF poskytly půjčky i dalším státům EU: Irsko, Portugalsko, Španělsko Eurozóna čelila kombinaci dluhové a bankovní krize Krize ukázala, že Eurozóna trpí závažnými nedostatky: nedostatečná fiskální disciplína v některých ČS, absence integrovaného bankovní regulace a dohledu v Evropě, obtížná pozice ECB jako banky poslední instance v Eurozóně, nedostatečná akceschopnost Eurozóny při řešení krizových situací
Veřejné finance v krizi (veřejný dluh)
Veřejné finance v krizi (saldo VF)
Fiskální pravidla v EU Pakt stability a růstu (SGP) fungující jako souhrn pravidel pro hodnocení fiskálních politik členských států EU, přijat na základě ustanovení Maastrichtské smlouvy Maastrichtská smlouva –Požadavek na ekonomickou spolupráci včetně fiskálního dohledu a zásady dodržení udržitelných hranic veřejného deficitu –Definován limit 3% HDP deficitu vládního sektoru –Definován limit 60% HDP zadlužení vládního sektoru
SGP je souhrnné označení sekundární legislativy přijaté k provedení závazků plynoucích z Maastrichtské smlouvy Pravomoc k rozpočtovému dohledu EU nad fiskální politikou členských států plyne z dnešního článku 121 a 126 SFEU Článek 121 SFEU „Členské státy považují své hospodářské politiky za věc společného zájmu a koordinují je v rámci Rady v souladu s článkem 120.“ Článek 126 SFEU „Členské státy se vyvarují nadměrných schodků veřejných financí.“ + stanoven přesný postup kontroly fiskální politiky ze strany Komise Pakt stability a růstu
Původní SGP se skládalo z Nařízení Rady č. 1466/97 a č. 1467/97, a Rozhodnutí Evropské Rady o SGP ze dne 17/6/1997 SGP lze dělit na dvě části: –Preventivní část Věnuje se koordinaci fiskálních politik a snaží se zajistit rozumnou střednědobou rozpočtovou pozici členských států EU –Korektivní část Věnuje se nápravě situace, kdy dluh či schodek v některém státu EU přesáhne referenční hodnoty (Excessive Deficit Procedure =EDP) Pakt stability a růstu
Střednědobý cíl VF (tzv. medium-term objective, MTO) je stanoven jako vyrovnaný nebo přebytkový rozpočet vládního sektoru K jeho dosažení mohou vlády buď snížit nebo stabilizovat vládní dluh a tak zajistit dlouhodobou udržitelnost veřejných financí SGP dále stanovuje proceduru pro kontrolu fiskálních pozici ČS: ČS předkládají každoročně Komisi svoje střednědobé rozpočtové plány ve Stabilizačních nebo Konvergenčních programech. Komise spolu s Radou EU posuzuje, zda jsou vládní rozpočtové plány v souladu s dosažením fiskální pozice blízko vyrovnanému nebo přebytkovému rozpočtu vládního sektoru Pokud jsou plány shledány jako nedostatečné, tak preventivní část SGP dovoluje Radě EU vydat tzv. předčasné varování a předejít tak situaci, aby byla na zemi uvalena EDP Pakt stability a růstu
Posílení fiskálních pravidel v roce 2005 Po osmi letech fungování SGP byly zřejmé jeho nedostatky (Francie a Německo nebyly pokutovány za nedodržení SGP). Navíc do EU vstoupilo 10 nových států v roce Reforma SGP se tak stala nutností. Mezi zásadní inovace reformy patří: Odklon od uniformních pravidel k národní specifikaci: střednědobý rozpočtový cíl (MTO) ve strukturálním vyjádření pro jednotlivé ČS vychází z úrovně vládního dluhu, stárnutí populace tak, aby byl zajištěn dostatečný prostor pro dosažení deficitu na úrovni 3 % HDP Zohlednění domácí hospodářské situace: posud uplatňovaný nominalistický pohled založený na skutečném deficitu vládního sektoru byl nahrazen konceptem fiskálního úsilí vycházejícího se strukturálního deficitu, který zohledňuje hospodářský cyklu a bere v úvahu jednorázová fiskální opatření (případná konsolidace stanovena na úrovni 0,5 % HDP ve strukturálním vyjádření)
Posílení fiskálních pravidel v roce 2011 Řada ČS nevyužila období hospodářského růstu, který předcházel krizi, ke zlepšení svých fiskálních pozic Krize poukázala na nedostatky SGP, které nebyly vyřešeny posílením fiskálních pravidel v roce 2005 a na nedostatečnou koordinaci hospodářský politik Dosud nejširší reforma SGP (Six Pack = 5 nařízení+1směrnice), která se týká preventivní a korekční části SGP a zavádí proceduru při makroekonomických nerovnováhách. Mezi zásadní inovace reformy fiskálních a hospodářských pravidel v roce 2011 patří: Zavedení postupného systému sankcí na státy Eurozóny v obou částech SGP (nový způsob hlasování: reverzní kvalifikovaná většina při hlasování v Radě EU) Zavedení výdajového pravidla, které doplnilo MTO (ve strukturálním vyjádření), k ocenění fiskální pozice ČS Začal fungovat tzv. Evropský semestr
Harmonogram Evropského semestru
Posílení fiskálních pravidel v roce 2013 V listopadu 2011, kdy byl zveřejněn Six Pack v Úředním věstníku, Komise představila svůj návrh na další zpřísnění fiskálních pravidel platných pro ČS Eurozóny (tzv. Two Pack = směrnice č. 472/2013 a 473/2013 ) Two Pack neobsahuje žádné nové numerické pravidlo, ale zaměřuje se na prohloubení fiskální koordinace a kontroly dodržování stávajících fiskálních pravidel na úrovni EU Two Pack doplňuje Evropský semestr o povinnost předkládat Komisi návrhy vládních rozpočtů do 15. října před jejich schválením v národních parlamentech Two Pack požaduje, aby rozpočty vládního sektoru a střednědobé rozpočtové plány byly založeny na nezávislých makroekonomických prognózách zpracovanými na vládě nezávislými domácími institucemi tzv. fiskálními radami. Two Pack zpřísňuje požadavky v rámci EDP (detailní zpráva o pokroku v plnění stanového termínu bude předkládána každé 3-6měsíců) Two Pack dosud projednáván (měl být schválen v roce 2013)
Posílení fiskálních pravidel v roce 2013 Paralelně s projednávaným Two Packem se ČS EU (s výjimkou Velké Británie a České republiky) zavázaly rozšířit fiskální závazky vyplývající z členství v EU a integrovat je do svého právního řádu podpisem mezinárodní Smlouvy o stabilitě, koordinaci a správě v hospodářské a měnové unii (TSCG) 2. března 2012 (Title III Article 3 znám jako Fiskální kompakt = FC) Některé prvky TSCG byly inkorporovány do Two Packu v průběhu vyjednávacího procesu TSCG je závazná pro všechny ČS eurozóny, které ji ratifikovaly (státy mimo Eurozónu mohou specifikovat závazky, které budou implementovat) TSCG zavazuje signatáře inkorporovat do domácího právního řádu (v podobě ústavního závazku) MTO a konsolidační úsilí, které je definováno SGP TSCG dává za úkol fiskální radě monitorovat plnění domácích fiskálních pravidel
Jsou nová fiskální pravidla EU skutečně funkční? Z 25 ČS, ve kterých byla zavedena EDP během krize, 8 proceduru již ukončilo, Komise doporučila zrušit proceduru v dalších 5 ČS v 06/2014 Nicméně většina států, která má termín pro splnění MTO stanoven v roce 2015 podle současných predikcí Komise cíl nesplní Komise plánuje provést revizi Six Packu ke konci roku 2014 Tématem by měla být metodologie pro stanovení termínů pro EDP, výpočty použité v EDP scénářích by měly být přesně definovány = v současné době je není možné replikovat výpočty Komise Dochází k rozporu v naplňování fiskálních závazků v některých státech (problém překrývání závazků) Co když ČS nesouhlasí s doporučením Komise - budou uvaleny sankce? Numerická pravidla jsou dostatečná, ale jejich naplňování a vynutitelnost naráží na Lisabonskou smlouvu (zautomatizování pravidel bez zásahu Rady EU by vyžadovalo její revizi)
Jsou nová fiskální pravidla EU skutečně funkční? Konflikt mezi prohloubením integrace a omezením suverenity ve fiskální politice ČS - Evropské ministerstvo financí? Povede lepší institucionální rámec evropských fiskálních pravidel ke zlepšení fiskálních pozic ČS nebo ne? Je možné budovat bankovní unii bez fiskální unie?
Děkuji Vám za pozornost AKTIVITA JE SPOLUFINANCOVÁNA EU JAKO PROJEKT č. COMM/PRG/008-1 V RÁMCI „AKCE NA PODPORU INFORMOVANOSTI A DISKUSE O EVROPSKÉM ROKU OBČANŮ 2013“ Tato prezentace vyjadřuje pouze názory autora a Komise neodpovídá za použití informací, jež tato prezentace obsahuje