EPITHELY - 1 Obecná charakteristika, klasifikace, základní typy a jejich morfologické vlastnosti Ústav histologie a embryologie MUDr. Radomíra Vagnerová, CSc. Předmět: Obecná histologie a obecná embryologie – B02241

EPITHELOVÁ TKÁŇ Původ - ze zárodečných listů - ektoderm, entoderm, mezoderm Struktura - těsně seskupené buňky; těsná spojení (zonula occludens), mechanická - adhezní spojení (adhesivní molekuly - cadheriny, integriny), desmosomy (cadheriny, cytokeratinová intermediární filamenta), hemidesmosomy (integriny, cytokeratin), nexy - gap junctions (connexony) Rozdělení epithelů podle stavby (uspořádání): 1. PLOŠNÝ 2. TRÁMČITÝ 3. RETIKULÁRNÍ (rozvlákněný) Rozdělení epitelů podle funkce: 1. KRYCÍ 2. SEKREČNÍ (žlázový) 3. RESORPČNÍ 4. RESPIRAČNÍ 5. SVALOVÝ (myoepithel) 6. SMYSLOVÝ 7. ZÁRODEČNÝ

POLARITA EPITHELOVÝCH BUNĚK VOLNÝ APIKÁLNÍ POVRCH (oblast, doména) Mikroklky - cytoplasmatické výběžky (uvnitř probíhají svazečky aktinových filament); hustý komplex mikroklků Stereocilie - dlouhé nepohyblivé mikroklky Cilie - pohyblivé výběžky buněk (zakotveny v bazálním tělísku; mikrotubulární aparát) LATERÁLNÍ POVRCH - struktury podílející se na soudržnosti epithelových buněk specifické proteiny (buněčné adhesní molekuly - CAMs) specialisovaná mezibuněčná spojení - invaginace a evaginace - interdigitace laterálních buněčných membrán BAZÁLNÍ POVRCH - připojený k bazální membráně a k extracelulární matrix hemidesmosomy (poloviční desmosomy) invaginace bazální cytoplasmatické membrány (v buňkách transportujících ionty - žíhané vývody, kanálky ledvin)

SPOJENÍ EPITHELOVÝCH BUNĚK VOLNÝ APIKÁLNÍ POVRCH SPOJENÍ EPITHELOVÝCH BUNĚK zonula utěsnění mezibuněčné štěrbiny, occludens (utěsňující proteiny - occludiny, claudiny) zonula spojení propojené s aktinovými adherens filamenty sousedních buněk (E-cadherin-catenin, α-actinin, vinkulin) desmosom diskovité spojení (intracelulární ploténka - (macula - desmoplakin, do ní připojené cadheriny adherens) a cytokeratinová intermediární filamenta) nexus dovoluje rychlý průnik rozpustných (gap junction) molekul a iontů (connexony ze 6 podjed- notek, connexinů- hydrofilní kanály) hemidesmosom upevňuje buňku k lamina basalis (cytokeratinová filamenta, integriny) BAZÁLNÍ OBLAST BUNĚK – připojená k bazální membráně

BAZÁLNÍ MEMBRÁNA (termín se používá ve světelné mikroskopii) Zajišťuje připojení epithelu k vazivu, selektivní bariéra, reguluje výměnu látek mezi epitelem a vazivem V elektronovém mikroskopu se tato extracelulární vrstva složená z glykoproteinů, proteinů a proteoglykanů označuje jako LAMINA BASALIS a podle elektrondenzity se rozlišuje lamina rara (světlá vrstva) a lamina densa (tmavá, elektrondenzní vrstva) Lamina lucida – pod epithelem, je tvořena extracelulárními konci integrinů (buněčné adhesivní molekuly bazální plasmalemy), které obsahují receptory pro laminin a fibronektin Lamina densa (elektrondenzní vrstva) obsahuje: lamininy, kolagen typu IV, entaktin a proteoglykany

Komponenty lamina densa lamininy - PAS pozitivní glykoproteiny, mají integrinové receptory entaktin - sulfonovaný glykoprotein, spojuje/navazuje lamininy a molekuly kolegenu typu IV kolagen typu IV - nefibrilární kolagen, tvoří pod lamininem plošnou síť proteoglykany (obsahující heparan sulfát, chondroitin sulfát a dermatan sulfát) regulují transport látek Připojení lamina densa k vazivu: kotevní fibrily (tvořené kolagenem typu VII) mikrofibrily (složené z fibrilinu) Pod lamina densa leží vrstva retikulárnách vláken (kolagen typu III), lamina reticularis, která již patří k vazivové tkáni a dá se znázornit impregnací stříbrem nebo PAS reakcí Lamina basalis: epithel, endothel Lamina externa: svalové buňky, svalová vlákna, Schwannovy buňky

POLARITA EPITHELOVÝCH BUNĚK proteiny trávené v lysosomech extruze akumulace pinocytosa Gk transport syntéza GER bazální membrána epitelu bazální membrána endotelu Sekreční buňka - serózní Resorpční buňka Junqueira,Carneiro, Basic Histol, 1998

Rozdělení epithelů podle stavby (podle uspořádání a tvaru buněk) EPITHEL PLOŠNÝ - vystýlá nebo kryje plochy jednovrstevný, mnohovrstevný (vrstevnatý), víceřadý, plochý (dlaždicový), kubický, cylindrický EPITHEL TRÁMČITÝ - tvoří trámce buněk játra, endokrinní žlázy EPITHEL RETIKULÁRNÍ (rozvlákněný) - - buňky tvoří řídkou prostorovou síť stroma brzlíku, pulpa sklovinného orgánu, krypty tonsil

Plošný epithel 1. Víceřadý cylindrický epithel s řasinkami (c) a pohárkovými buňkami (trachea – AZAN) 2. Vrstevnatý dlaždicový epithel – šipkami označená bazální vrstva (vagina – HE) c jádro pohárkové buňky 1 2 W. Kühnel, Atlas, 1981 Gartner, Hiat, Color atlas Histol, 1994

Trámčitý epithel Retikulární epithel (rozvlákněný) (játra – HE) (thymus – HE) Hassalovo tělísko sinusoidy jádra buněk retikulárního epithelu Netter‘s Essential Histol, 2008 Histology, Ross, Pawlina, 2006

Rozdělení epithelů podle funkce 1. Krycí epithely – výstelková, krycí a bariérová funkce - jednovrstevný - plochý (dlaždicový) - kubický - cylindrický - víceřadý - dvouřadý - mnohovrstevný (vrstevnatý) - dlaždicový (rohovějící, nerohovějící) - cylindrický - přechodní (-ý) - speciální epithel vývodných cest močových

Jednovrstevný plochý (dlaždicový) epithel Jednovrstevný kubický epithel ledvina (dřeň) – HE pankreas – Heidenhainova metoda Mikrofotografie: Sbírka ÚHIEM

Jednovrstevný cylindrický epithel děložní sliznice (endometrium) - žlázky Jednovrstevný cylindrický epithel vejcovod (tuba uterina) - řasinkové buňky (šipky) Gartner, Hiat, Color atlas Histol, 1994

Víceřadý cylindrický epithel s řasinkami a pohárkovými buňkami trachea – HE trachea – alciánová modř Mikrofotografie: Sbírka ÚHIEM

Dvouřadý epithel – interlobulární vývod slinné žlázy (AZAN) Mikrofotografie: Sbírka ÚHIEM

Víceřadý epithel se stereociliemi na apikálním povrchu (nadvarle - ductus epididymidis) W. Kühnel, Color Atlas, 1981

Přechodní (-ý) epithel (speciální epitel močových cest) Specifická forma víceřadého epithelu s krycí funkcí. Je nepropustný pro vodu a ionty, přizpůsobuje se náplni orgánu. Adaptaci na změnu objemu umožňuje speciálně uzpůsobený luminální povrch. Tato membrána je silná 12 nm a jsou k ní připojena četná aktinová filamenta, která napomáhají vzniku invaginací. Schema: Vacek, Histologie, 1995 Mikrofotografie: Sbírka ÚHIEM

Vrstevnatý dlaždicový epithel povrch – ploché (dlaždicovité) buňky střední vrstvy polyedrické buňky bazální vrstva – nízké cylindrické buňky rohovka - HE spodina jazyka – vrstevnatý epithel nerohovějící - HE epidermis - kůže tenkého typu - rohovějící epithel - HE Netter‘s Essential Histol, 2008 Mikrofotografie: Sbírka ÚHIEM

Vrstevnatý cylindrický epithel (mužská močová trubice, spojivka) vrstva cylindrických povrchových buněk močová trubice (urethra) - AZAN vrstvy polyedrických buněk bazální vrstva cylindrické povrchové buňky kapiláry bazální membrána Mikrofotografie: Sbírka ÚHIEM Sobota, Hammersen, Histology, Color Atlas, 1980