Epitelová tkáň Textus epithelialis.

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Žlázy s vnitřní sekrecí
Advertisements

BIOLOGIE ČLOVĚKA BUŇKA – TKÁŇ – ORGÁN.
Tkáň epitelová.
EPITHELY - 1 Obecná charakteristika, klasifikace, základní typy a jejich morfologické vlastnosti Ústav histologie a embryologie MUDr. Radomíra Vagnerová,
OBECNÁ BIOLOGIE TKÁNĚ.
Kůže 2010.
DÝCHACÍ SYSTÉM.
Histologie a embryologie
Histologie a embryologie
DÝCHACÍ SYSTÉM.
DÝCHACÍ SYSTÉM.
Trávicí trakt II. Morfologie
Histologie a embryologie
Histologie a embryologie
BUŇKY A TKÁNĚ V LIDSKÉM TĚLE
EPITHELY - 2 Funkční klasifikace a charakteristika; žlázy- obecná stavba, klasifikace, typy sekrece a jejich cytologické projevy Ústav histologie a embryologie.
VY_32_INOVACE_9C3 TKÁNĚ.
Regenerační schopnost tkání. Zevní a vnitřní prostředí organismu.
Středn í zdravotnick á š kola, N á rodn í svobody P í sek, př í spěvkov á organizace Registračn í č í slo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Č.
Dýchací systém Dýchací cesty: - horní - dolní Respirační oddíl plic.
TKÁNĚ OLGA BÜRGEROVÁ.
TKÁNĚ OLGA BÜRGEROVÁ.
Základní vzdělávání - Člověk a příroda - Přírodopis – Biologie člověka
VAZIVO A JEHO PRŮKAZ Autoři: Petra Satori a Jana Odvárková
Tělní pokryv Jana Machová.
Hormonální řízení.
Tkáně.
Buňka - cellula Olga Bürgerová.
TKÁNĚ ŽIVOČICHŮ H I S T O L O G I E I. - epitely Alois Čelechovský
Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám
Tkáně a orgány. Tkáň je soustava buněk a mezibuněčné hmoty, které mají společnou funkci a typické uspořádání. Orgány jsou složeny z různých tkání. Adhese.
Biologie člověka.
(C) Mgr. Martin Šmíd Obecná funkce vylučovací soustavy.
Název TKÁNĚ Předmět, ročník Biologie, 3. ročník Tematická oblast
Biologie člověka.
BUNĚČNÁ SIGNALIZACE.
Ústav histologie a embryologie LF UP Olomouc
DÝCHACÍ SYSTÉM Morfologie II. část
MOČOVÝ SYSTÉM Ledvina Vývodní cesty - kalichy - pánvička.
Svaly - praktika Svaly Svalová tkáň je typická tím, že je složena z buněk, které jsou nadány schopností kontrakce – pohybu. Sval hladký Sval příčně.
Tkáně
Typy svalové tkáně Kontrakce růst a regenerace Rychlá, po poškození
2011 DÝCHACÍ SYSTÉM.
Středn í zdravotnick á š kola, N á rodn í svobody P í sek, př í spěvkov á organizace Registračn í č í slo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Č.
Poznámky k základnímu strukturálnímu uspořádání NS
Klasifikace epitelů 133 Praktika, 2013.
Ženský pohlavní systém
MOČOVÝ SYSTÉM Ledvina Vývodní cesty - kalichy - pánvička.
Žlázy s vnitřní sekrecí (glandulae endocrinae)
Trávicí systém 2010.
Název materiálu: VY_32_INOVACE_07_TKÁNĚ1_P1-2
1 5. cvičení EpitelyEpitely. 2 ektodermektoderm epitel pokožky a její deriváty (chlupy, vlasy, nehty, kopyta...) epitel pokožky a její deriváty (chlupy,
Č.projektu : CZ.1.07/1.1.06/ Tkáně. Č.projektu : CZ.1.07/1.1.06/ Pokuste se vystihnout pojem tkáň soubor tvarově podobných buněk s určitou,
K ůže a kožní adnex a plocha 1,5 – 2,5 m 2 Hmotnost – 16% t.h. tloušťka 1 – 5 mm.
Název školy: Základní škola a Mateřská škola při dětské léčebně, Janské Lázně, Horní promenáda 268 Autor: Bc. Renáta Bojarská Datum: Název: VY_32_INOVACE_01_PŘ8_BO.
SOMATOLOGIE Mgr. Pavlína Krbcová.
Základní stavba lidského těla
TKÁNĚ - EPITELY.
Epitely jednovrstevné
Žlázy s vnitřní sekrecí (glandulae endocrinae)
Základy biologie dítěte – okruhy učiva ke studiu
EPITELOVÁ TKÁŇ.
Úvod do biologie člověka
EXTRACELULÁRNÍ MATRIX, BUNĚČNÉ ADHEZE A SPOJE
Téma: Tkáně.
5. cvičení Epitely.
Žlázy s vnitřní sekrecí (glandulae endocrinae)
Tkáň soubor buněk stejného tvaru a funkce Tkáň v lidském těle:
6. cvičení Žlázové epitely.
Transkript prezentace:

Epitelová tkáň Textus epithelialis

Charakteristika epitelů buňky podkladem je bazální lamina těsně nahloučené s minimem mezibuněčné hmoty množství pevných mezibuněčných spojů různé tvary – určující pro klasifikaci velká rozmanitost funkcí

Bazální lamina tenká vrstva mezibuněčné hmoty dvouvrstevná kolagen IV. typu, laminin, proteoglykan dvouvrstevná lamina rara, lamina densa lamina reticularis – patří k pojivu podklad pro epitelové buňky tvořena epitelovými , svalovými, Schwannovými a tukovými buňkami

Bazální membrána dvě k sobě přiložené bazální laminy na rozhraní epitelů plíce, ledviny dvě lamina rara, jedna lamina densa basální lamina a lamina reticularis viditelná ve světelném mikroskopu PAS pozitivní

Funkce basální laminy bariérová regenerační selekčně transportní - proteoglykany selekčně buněčná – laminin regenerační hojení ran, NM spojení polarizace a migrace epitelových buněk

Polarita apikální povrch buňky bazální (bazolaterální) povrch buňky lumen orgánu, povrch orgánu bazální (bazolaterální) povrch buňky bazální lamina naléhající na lamina propria

Lamina propria přivádí cévní a nervové zásobení mechanická opora epitelové vrstvy připojení epitelu k hlubším vrstvám často zvlněný povrch – papily

Specializace povrchu buňky volný povrch mikroklky, stereocilie, kinocilie boční povrch mezibuněčná spojení, interdigitace bazální povrch spojení s BL, bazolaterální labyrint

Mikroklky, stereocilie, kinocilie nevětvené výběžky cytoplasmy zvětšení povrchu buňky stereocilie větvené výběžky cytoplasmy, nepohyblivé kinocilie nevětvené pohyblivé výběžky posun mimobuněčného materiálu

Mezibuněčná spojení adhesní utěsňující komunikační zonula adherens desmosom (macula adherens) hemidesmozom utěsňující zonula occludens (tight junction) komunikační gap junction

Mezibuněčné spoje (pásové) Zonula occludens bun. membrány bez mezibb. prostoru pět vrstev membrány Zonula adherens mezibun. prostor cca 20 nm zesílená membrána úpon myosinu, aktinu, mikrofilament a intermed. filament

Mezibuněčné spoje (bodové) Desmosom mezibun. prostor cca 30nm může být temná ploténka úpon intracelulárních filament hemidesmosom úpon buňky k basální lamině Nexus mezibun. prostor cca 2 nm konexony - tvoří póry pro průchod iontů

Regenerace epitelové tkáně rychlá a úplná rychleji při zachované BL neustálá obměna buněk kmenové buňky tenké střevo 3 dny kůže 27 dní

Typy epitelových buněk transportující buňky signalizující buňky buňky syntetizující a exportující myoepitelové buňky kmenové buňky

Transportní buňky buňky přenášející ionty (aktivní transport) mikroklky, basolaterální labyrint prox. a dist. tubulus ledv.,žíhané vývody slin. žl. buňky transportující pomocí pinocytózy přenos větších molekul pinocytární váčky endotel

Signalizující buňky uvolňují signální molekuly neurokrinní bb. (neurony) distribuce přes synapsi parakrinní bb. (DNES) distribuce - difúze v ECT sekretorická granula při bazi pod jádrem endokrinní (nadledviny) distribuce - transport krví ultrastruktura podle typu hormonu

BB. syntetizující a exportující: proteiny syntéza, úprava, skladování serózní bb. slinných žláz, serózní bb. pankreatu mucinové glykoproteiny mucin (světlejší než bb. produk. proteiny) mucin. bb. slinných žláz, pohárkové bb. steroidy tukové kapénky, sER, tubulární MIT

BB. syntetizující proteiny (EG10)

Myoepitelové buňky cytokeratiny, ale i kontraktilní mikrofilamenta aciny a vývody žláz potních, slzných, mléčných, slinných

Kmenové buňky mateřské nediferencováné obnovuje se z nich epitel

Klasifikace epitelů podle prostorového uspořádání podle funkce plošný trámčitý retikulární podle funkce

Plošný epitel podle počtu vrstev podle tvaru buněk jednovrstevný vícevrstevný víceřadý, přechodní podle tvaru buněk plochý (dlaždicový) kubický cylindrický rohovějící vs. nerohovějící

Jednovrstevný plochý epitel

Jednovrstevný kubický epitel

Jednovrstevný cylindrický epitel

Jednovrstevný cylindrický epitel s řasinkami

Víceřadý epitel s řasinkami

Vícevrstevný epitel

Přechodní epitel

O2 - tepna svalová

O1 - ledvina

O3 - štítná žláza

O4 - colon

O5 – vejcovod

nadvarle

V10 - průdušnice

O6 - jícen

O7 - kůže

O8 - močový měchýř

Trámčitý epitel buňky seřazeny v trámce trámce vytvářejí síť mezi trámci kapiláry, vazivo játra, nadledviny, hypofýza

nadledvina AZAN

Retikulární epitel buňky jsou spolu v kontaktu pouze svými výběžky buňky tak tvoří síť v okách jiné buňky, kapiláry, vazivo thymus, kostní dřeň

Klasifikace epitelů podle funkce epitel krycí epitel resorpční epitel respirační epitel smyslový epitel svalový epitel zárodečný epitel sekreční

Žlázový epitel buňky vytvářejí sekret, který pak vylučují rozpadlé buňky a jejich uvolňující se obsah Holokrinní sekrece mitotická dělení pro náhradu buněk Apokrinní sekrece odloučené části buněk sekreční produkt intaktní buňky Merokrinní sekrece Žlázový epitel buňky vytvářejí sekret, který pak vylučují tyto sekrety jsou využívány organismem typy sekrece merokrinní (pankreas) apokrinní (mléčná žláza) holokrinní (mazová žláza)

Typy žláz exokrinní endokrinní exkrece do lumen orgánu mají vývody nemají vývody exkrece do krevních kapilár

Typy exokrinních žláz sekretorické a vývodné části jednoduché žlázy složené žlázy tubulární alveolární tuboalveolární

O9 – Podjazyková žláza

O10 – Slinivka břišní

příští týden Nervová tkáň poslední praktická cvičení zimního semestru Konec příští týden Nervová tkáň poslední praktická cvičení zimního semestru