Obecná charakteristika a systém řas Nižší rostliny – řasy Obecná charakteristika a systém řas

podříše: NIŽŠÍ ROSTLINY ( Protobionta, Thallobionta) oddělení: Ruduchy ( Rhodophyta) oddělení: Hnědé řasy ( Chromophyta) třída: Zlativky třída: Rozsivky třída: Chaluhy oddělení: Skrytěnky (Cryptophyta) oddělení: Obrněnky (Dinophyta) oddělení: Chloromonadophyta oddělení: Krásnoočka ( Euglenophyta) oddělení: Zelené řasy ( Chlorophyta) třída: Zelenivky ( Chlorophyceae) třída: Spájivky ( Conjugatophyceae) třída: Trubicovky ( Bryopsidophyceae) třída: Parožnatky ( Charophyceae)

Obecná charakteristika řas eukarytní, jedno- i mnohobuněčné organismy tělo tvořeno parenchymatickými buňkami, které neztrácí schopnost dělení tělo je tvořeno stélkou (Thallus) cévní svazky a pletiva chybějí většina autotrofní vodní i suchozemské, i žijící v symbióze /lišejníky/

Význam řas producenti kyslíku /zejména mořské řasy ovlivňují ovzduší celé planety/ potrava živočichů a člověka /př. chaluhy/ průmyslová surovina čištění odpadních vod některé indikátory čistých vod průkopníci života - lišejníky

Rozmnožování řas Pohlavní - anizogamie – anizogamety - izogamie – izogamety - oogamie – oosféra /vaječná buňka/ a spermatozoid Nepohlavní – pomocí spor: nepohyblivé aplanospory a pohyblivé zoospory Některé řasy mají rodozměnu /metagenezi/ - - střídaní gametofytu a sporofytu

Typy stélek - jednobuněčné 1) BIČÍKATÁ STÉLKA ( MONADOIDNÍ) nejčastěji kapkovitého tvaru, tělo je kryté pelikulou, celulózní buněčnou stěnou nebo je nahé, bičíky - může být vyvinuta pelikula /šroubovitě vinuté bílkovinné proužky – umožňuje proměnlivost tvaru - když je v buňce plastid je zde i světločivná skvrna ( stigma) sladkovodní druhy obsahují pulzující vakuolu př.: krásnoočko, skrytěnka, obrněnka  2) MĚŇAVKOVITÁ STÉLKA ( RHIZOPODOVÁ) jednobuněčná, jednojaderná nebo mnohojaderná pohyb pomocí panožek, povrch je krytý periplastem ( obal ­ plazmatická membrána + mikrotubuly) u sladkovodních v cytoplazmě pulzující vakuoly, v plastidech stigma vyskytuje se u zlativek  3) STÉLKA KOKÁLNÍ jednobuněčná, jednojaderná, na povrchu buněčná stěna nejsou pulzující vakuoly ani stigma v mladých buňkách chloroplast miskovitě zakřiven, ve starých pokrývá celý prostor pod BS kromě malého otvoru zelenivka 4) TRUBICOVITÁ ( SIFONÁLNÍ) STÉLKA vláknitá nebo vakovitá tvořena jedinou velkou mnohojadernou buňkou opatřenou buněčnou stěnou trubicovky –lazucha

Typy stélek - mnohobuněčné 4) STÉLKA TRICHÁLNÍ - VLÁKNITÁ vláknitá, mnohobuněčná, z jednojaderných buněk s BS vlákna jsou buď nevětvená nebo jednoduše větvená kadeřnatka, šroubatka 5) STÉLKA SIFONOKLADÁLNÍ vláknitá nebo vakovitá větvená nebo jednoduchá, mnohobuněčná, mnohojaderné žabí vlas 6/ STÉLKA HETEROTRICHÁLNÍ nestejnoměrně rozvětvená jednojaderná vlákna některé ruduchy i zelené řasy 7) PLETIVNÁ STÉLKA mnohobuněčná odvozena od stélky trichální tvořena kauloidem, rozlišeným v delší buňky článkové a kratší buňky uzlinové ­ z nich přesleny bočních větvíček /fyloidy/, k podkladu přirůstá pomocí rhizoidů parožnatka

Odd.:Ruduchy /Rodophyta/ jedny z nejstarších rostlin na Zemi /příbuzné sinicím/ mají jednobuněčnou nebo mnohobuněčnou stélku chlorofyl a, d je překryt červeným fykoerytrinem a modrým fykocyaninem, β-karoten podle poměru barviv mají různou barvu ­ modrozelená ­ červená žijí převážně v teplých mořích k fotosyntéze mohou využívat i malé množství světla =) mohou žít i ve velkých hloubkách z řasy rosolenky /Gelidium/ se získává AGAR ­ využívá se v potravinářství, výroba papíru, živná půda pro mikroorganismy Potěrka žabí símě – rašeliniště, horké potoky Korálovka /Corallina/ - ložiska dolomitu ze schránek /útesy – riffy/

Korálovka a rosolenka

Potěrka žabí símě

Odd.:Chromophyta barviva: chlorofyl a, c, fukoxantin /hnědý karotenoid/, xantofyly, β-karoten zásobní látky – chrysolaminaran, laminaran, někdy olej

Tř.: Zlativky /Chrysophycae/ jednobuněčné řasy s bičíkem hlavně sladkovodní ­ čisté vody, jsou součástí jarního planktonu při přemnožení znehodnocují kvalitu vody u některých druhů se vytvářejí panožky ­ umožňují fagocytózu ( pohlcování) např. bakterií =) mohou se - vyživovat i heterotrofně za nepříznivých podmínek tvoří cysty

Dinobryon /zlativka/

Tř.: Rozsivky /Bacillariophycae/ jednobuněčné, drobné řasy dvoudílná křemičitá schránka ­ uvnitř je uzavřena buňka rozmnožují se nepohlavně – dělením, vždy doroste menší schránka při přemnožení ­ voda zápáchá sladkovodní – fytoplankton, v půdě, na vodních rostlinách a kamenech mořské ­ horotvorný význam ­ z odumřelých schránek vzniká rozsivková zemina = KŘEMELINA - výroba skla, izolace, dynamit, broušení čoček v optice př.: diatoma, člunovka, Asterionella, Pinnularia

Pinnularia – přemnožení v mořích bohatých na N a P, bez koupámí

Diatomy

Asterionella a člunovka /Navicula/

Tř.: Chaluhy /Phaeophycae/ mořské řasy ­ mnohobuněčné stélky, vláknitě rozvětvené nebo pletivné stélky ­ až několik metrů dlouhé /až 50 m/; tělo složeno z fyloidů, kauloidu a rhizoidů, někdy plovací měchýře rodoměna izomorfní nebo heteromorfní ve stélkách se hromadí jód krmivo, hnojivo, potravina, získávání jódu + potaš ( jedlá soda) př.: hroznovice, bobulák, chaluha 

Bobulák /Macrocystis/ -sev. moře, až 70 m, 100 kg

Hroznovice /Sargassum/ - Sargassové moře, pl. měchýře

Chaluha /Fucus/

Odd.: Krásnoočka /Euglenophyta/ jednobuněčná bičíkatá stélka /2 nestejné bičíky/ chlorofyl a,b, karoteny, xantofyly na povrchu těla ­ pelikula, mají stigmu a stažitelnou vakuolu rozmnožují se podélným dělením chloroplast se 3 membránami zásobní látka paramylon hlavně sladkovodní př.: krásnoočko zelené, krvavé, štíhlé

Krásnoočko zelené /Euglena viridis/ - eutrofní vody

Krásnoočko štíhlé /E. gracilis/

Krásnoočko krvavé /E. sanguinea/

Odd.: Zelené řasy /Chlorophyta/ chlorofyl a,b, karoteny, xantofyly chloroplasty – 2 membrány, pyrenoid, stigma uvnitř plastidu zásobní látka ­ škrob vícevrstevná buněčná stěna, celulózní počátek větve zelených rostlin

Tř.: Zelenivky /Chlorophycae/ jednobuněčná nebo mnohobuněčná stélka žijí jednotlivě, v koloniích nebo cenobiích KOLONIE = soubor buněk, držících pohromadě slizovými obaly ­ jedna nebo několik generací CENOBIE = složitější buň. soubory, pravidelně uspořádané, jedna generace jednobuněčné stélky mají: př.: pláštěnka, koulenka,Eudorina, váleč, zelenivka, řetízovka, Pediastrum,Trebouxia, zrněnka, kadeřnatka, porost locikový, Trentepohlia

Pláštěnka /Chlamydomonas/ - ve sladkých vodách

Koulenka /Pandorina/ - cenobium 8 -16 buněk

Eudorina – 32 buněčné cenobium

Váleč /Volvox/ - tvoří dutou kouli až s 2000 jedinci

Zelenivka /Chlorella/ - někdy symbioza s nezmarem, houbami a bezobratlými živočichy

Řetízovka /Scenedesmus/ - 4–16b. cenobia v řetízcích, plankton

Pediastrum – 4 -128buněčná hvězdicovitá cenobia , plankton

Trebouxia – v lišejnících

Zrněnka /Chlorococcum/ - na skalách, na kůře, v půdě

Kadeřnatka /Ulotrix/ - prstencovitý chloroplast, na jaře na kamenech

Porost locikový /Ulva lactuca/ - mořský salát

Trentepohlia – přechod na souš

Sítěnka /Hydrodyction/ - tvoří sítě, kde oka mají až 0,5 cm

Tř.: Spájivky /Conjugatophceae/ jednobuněčné nebo vláknité řasy rozmnožování: SPÁJENÍ = obsah jedné buňky se přelije do druhé - opouzdří se - ZYGOSPORA - přečkává nepříznivé podmínky - vyklíčí v nové vlákno ( redukce chromozomu) nepohlavně rozpadem stélek př.: šroubatka, krásivka, jařmatka

Šroubatka /Spirogyra/ - šroubovitý chloroplast

Jařmatka /Zygnema/ - hvězdicovité chloroplasty

Krásivka /Cosmarium/ - zaškrcené buňky

Tř.: Trubicovky /Bryopsidophyceae/ sifonokladální nebo trubicovité stélky sladkovodní i mořské

Žabí vlas /Cladophora/

Caulerpa taxifolia – v teplých mořích přirostlá k podkladu

Tř.: Parožnatky /Charophyceae/ pletivné stélky ­ inkrustují CaCO3, tvarem připomínají přesličky – kauloidy /stonky/, fyloidy /lístky/, rhizoidy /kořínky/ chybí jim nepohlavní rozmnožování pomocí spor ­ vytváří pohlavní orgány /gametangia/ ve sladkých a brakických vodách, v moři se nevyskytují  př.: parožnatka, skleněnka

Parožnatka /Chara/ - stélka je často inkrustována vápencem

Skleněnka /Nitella/ - nemá kolem sebe obal, vypadá jako skleněný, plovoucí