ZLÍNSKÝ KRAJ KONZERVATOŘ P. J. VEJVANOVSKÉHO KROMĚŘÍŽ DĚJINY HUDBY Název školyKonzervatoř P. J. Vejvanovského Kroměříž Číslo projektuCZ.1.07/1.5.00/ AutorMgr. Miloslav Bubeníček Název šablonyIII/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název DUMuVY_32_INOVACE_DEH_0107 Stupeň a typ vzděláváníStřední odborné vzdělání v konzervatoři Vzdělávací oblastSpolečný odborný základ – Dějiny hudby Vzdělávací obor82-44-P/01 Hudba, P/01 Zpěv Tematický okruh7. Italské trecento a anglická kontrapunktická škola Druh učebního materiáluVýukový materiál Cílová skupinaŽák, 16 – 19 let Anotace Výukový materiál určen k frontální prezentaci učitelem, případně jako materiál pro samostudium, nutno doplnit výkladem. Vybavení, pomůckyDataprojektor Klíčová slovaTrecento, Fr. Landino, anglická kontrapunktická škola, J. Dunstable Datum – datum ověření ve výuce

Anotace Text s názvem „Italské trecento a anglická kontrapunktická škola“ je určen pro výuku předmětu dějiny hudby na konzervatoři. Zabývá se další významnou etapou vývoje vícehlasu. Seznamuje studenty s vnitřní periodizací vývoje polyfonie v Itálii 14. století, s hudbou té doby v Anglii a s hlavními představiteli a jejich tvorbou. Předpokládá se doprovodný odborný výklad pedagoga, ale informace zde uvedené mohou sloužit také jako základní studijní materiál.

Italské trecento a anglická kontrapunktická škola

Termín italské trecento je používán pro umění v Itálii čtrnáctého století. V hudbě je časově ve shodě s francouzskou ars novou a s anglickou kontrapunktickou školou. Trecento představuje odklon od náboženské tématiky ke světským námětům, italská melodika přechází od církevních tónin k dur-mollové tonalitě. Cantus firmus je vystřídán originálním hudebním nápadem autora.

Nejvýznamnějším centrem se stala Florencie Rozlišují se tři generace hudebníků: 1. generace - 1. polovině 14. století: Giovanni da Cascia, Jacopo da Bologna, Lorenzo Massini Formy: dvojhlasý světský madrigal a tříhlasá lovecká caccia Významný pramen – kodex Rossi

2. generace – 2. polovina 14. století Představitel: Francesco Landino Formy: dvojhlasá a tříhlasá ballata 3.generace – přelom 14. a 15. století Splynula s francouzskou ars novou Představitelé: Paolo da Firenze, Matteo da Peruggia a teoretik Marchetto da Padua

1. Francesco Landino ( 1335 – 1397 )

Francesco Landino 1335 – 1397 Slepý varhaník chrámu San Lorenzo ve Florencii. Nejvýznamnější představitel nejen druhé generace, ale celého období italského trecenta. Všestranně vzdělaný, skladatel, básník, filosof, ovládal několik hudebních nástrojů. Autor 150 skladeb – ze 141 ballat bylo 92 dvojhlasých. Typická je italská zpěvnost.

Anglická kontrapunktická škola Tvoří odbobí, které spojuje francouzskou ars novu a první generaci franko-vlámských škol. Zakladatelem a současně nejvýznamnější osobností byl John Dunstable ( asi 1380 – 1453 ). Skvělý kontrapunktik, v jeho díle se projevuje vliv italské melodiky, záliba v kontrapunktických hříčkách, z anglické lidové hudby převzal tercie, ale psal i hudbu duchovní. Nejznámnějším dílem je chanson O rosa bella.

Otázky pro ověření znalostí: 1.Kolik generací italského trecenta rozlišujeme? 2.Kdo je hlavní osobností trecenta a co je pro jeho tvorbu typické? 3.Kdo je představitelem anglické kontrapunktické školy a jak se jmenuje jeho nejznámější skladba?

Literatura 1.Hrčková, Naďa: Dějiny hudby I. – Evropský středověk, Ikar Hrčková, Naďa: Dějiny hudby II. – Renesance, Ikar Smolka, Jaroslav: Dějiny hudby, TOGGA, Brno Šafařík, Jiří: Dějiny hudby, I. díl, Votobia, Praha 2002

Obrazová příloha 1. Francesco Landino (1335 – 1397)