DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Základní škola Podbořany, Husova 276, okres Louny
Advertisements

Stodůlky 1977 a 2007 foto Václav Vančura, 1977 foto Jan Vančura, 2007.
Název školy Základní škola Domažlice, Komenského 17 Číslo projektu CZ.1.07/1.4.00/ Název projektu „EU Peníze školám ZŠ Domažlice“ Číslo a název.
Klíčové osobnosti a okamžiky
Vývoj Státu Izrael
ZÁKLADNÍ ŠKOLA PODBOŘANY, HUSOVA 276, OKR LOUNY Autor:
Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám
Asie Rozloha: 44, km2 Největší země: Rusko
NÁZEV ŠKOLY: Základní škola Nový Jičín, Komenského 66, p.o. REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU: CZ 1.07/1.4.00/ NÁZEV PROJEKTU: Novými technologiemi k novým.
NÁZEV ŠKOLY: Základní škola Javorník, okres Jeseník REDIZO:
Tomáš NETERDA 1961 Sportovní kariéra : plavecké třídy ZŠ Komenského gymnázium Dašická plavecká škola
Vypracoval: Jaromír Tlustoš
Válka ve Vietnamu.
ŠKOLA: Gymnázium, Tanvald, Školní 305, příspěvková organizace
Výzkumy volebních preferencí za ČR a kraje od
NÁSOBENÍ ČÍSLEM 10 ZÁVĚREČNÉ SHRNUTÍ
STUDENÁ VÁLKA 50. – 60. léta 20. století
VY_32_INOVACE_INF_RO_12 Digitální učební materiál
MODERNÍ A KONKURENCESCHOPNÁ ŠKOLA reg. č.: CZ.1.07/1.4.00/ Základní škola, Šlapanice, okres Brno-venkov, příspěvková organizace Masarykovo nám.
VY_32_INOVACE_ 14_ sčítání a odčítání do 100 (SADA ČÍSLO 5)
Zábavná matematika.
Dělení se zbytkem 6 MODERNÍ A KONKURENCESCHOPNÁ ŠKOLA
Dělení se zbytkem 5 MODERNÍ A KONKURENCESCHOPNÁ ŠKOLA
Tento digitální učební materiál (DUM) vznikl na základě řešení projektu OPVK, registrační číslo CZ.1.07/1.5.00/ s názvem „ Výuka na gymnáziu podporovaná.
Izrael židovsko – arabský konflikt
Vznik ČR Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak,
Čtení myšlenek Je to až neuvěřitelné, ale skutečně je to tak. Dokážu číst myšlenky.Pokud mne chceš vyzkoušet – prosím.
PROJEKT EU - PENÍZE ŠKOLÁM Registrační číslo projektuCZ.1.07/1.4.00/ Název projektuModerní škola Šablona III/2Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím.
registrační číslo CZ.1.07/1.5.00/
Dělení se zbytkem 8 MODERNÍ A KONKURENCESCHOPNÁ ŠKOLA
Zásady pozorování a vyjednávání Soustředění – zaznamenat (podívat se) – udržet (zobrazit) v povědomí – představit si – (opakovat, pokud se nezdaří /doma/)
ŠKOLA: Gymnázium, Tanvald, Školní 305, příspěvková organizace ČÍSLO PROJEKTU: CZ.1.07/1.5.00/ NÁZEV PROJEKTU: Šablony – Gymnázium Tanvald ČÍSLO.
NÁZEV: PROTEKTORÁT ČECHY A MORAVA
Geopolitická ohniska soudobého světa
Vznik státu Izrael.
Tento digitální učební materiál (DUM) vznikl na základě řešení projektu OPVK, registrační číslo CZ.1.07/1.5.00/ s názvem „Výuka na gymnáziu podporovaná.
Vědomostní soutěž 2. světová válka
Arabsko – izraelský konflikt 1. část
DĚLENÍ ČÍSLEM 7 HLAVOLAM DOPLŇOVAČKA PROCVIČOVÁNÍ
Arabsko – izraelský konflikt 2. část
Vývoj vzájemných vztahů České republiky a Izraele Počátky dobrých vztahů je možné vysledovat již u T.G. Masaryka a jeho postoje v období tzv. Hilsneriády..
Druhá světová válka Elizabet,Kačka a Eli.
Arabsko-izraelský konflikt
Sýrie a Libanon.
Litva, Lotyšsko a Estonsko
IZRAEL Prezentace do předmětu: Mezinárodní vztahy Autor: Bc
ŠKOLA: Gymnázium, Tanvald, Školní 305, příspěvková organizace
Terorismus.
Válka V Tichomoří a důsledky 2. sv. války
EU PENÍZE ŠKOLÁM Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost ZÁKLADNÍ ŠKOLA OLOMOUC příspěvková organizace MOZARTOVA 48, OLOMOUC tel.: 585.
Název školy Základní škola Domažlice, Komenského 17 Číslo projektu CZ.1.07/1.4.00/ Název projektu „EU Peníze školám ZŠ Domažlice“ Číslo a název.
y.cz Název školyStřední odborná škola a Gymnázium Staré Město Číslo projektuCZ.1.07/1.5.00/ AutorMgr. Marcela Chovancová Název šablonyIII/2.
Tento digitální učební materiál (DUM) vznikl na základě řešení projektu OPVK, registrační číslo CZ.1.07/1.5.00/ s názvem „ Výuka na gymnáziu podporovaná.
NÁZEV ŠKOLY: Základní škola Javorník, okres Jeseník REDIZO: NÁZEV: VY_32_INOVACE_270_Ministáty Evropy - 1 AUTOR: Alena Hořavová ROČNÍK, DATUM:
Jméno autora: Mgr. Vlasta Kollariková Datum vytvoření:
DĚLENÍ ČÍSLEM 5 HLAVOLAM DOPLŇOVAČKA PROCVIČOVÁNÍ Zpracovala: Mgr. Jana Francová, výukový materiál EU-OP VK-III/2 ICT DUM 50.
Německá otázka, vznik SRN a NDR
Německá otázka. Stavba berlínské zdi
Základní škola a Mateřská škola, Šumná, okres Znojmo OP VK 1
Porážka fašismu a důsledky 2. světové války
Tento digitální učební materiál (DUM) vznikl na základě řešení projektu OPVK, registrační číslo CZ.1.07/1.5.00/ s názvem „Výuka na gymnáziu podporovaná.
Tento digitální učební materiál (DUM) vznikl na základě řešení projektu OPVK, registrační číslo CZ.1.07/1.5.00/ s názvem „Výuka na gymnáziu podporovaná.
 U Středozemní ho moře  Jihozápad – Egypt  Jih, východ a sever – Izrael  Rozloha 362 km 2.
Suezská krize Jan Wolf, Ov/Vv, IV. r..
FORMOVÁNÍ PROTIHITLEROVSKÉ KOALICE 1941
Bc. Weberová Kristýna, PALESTINSKÁ SAMOSPRÁVASTÁT IZRAEL  Hlavní město: vedení Palestinské samosprávy sídlí v Ramalláhu (arab. Rám Alláh),
Název SŠ: SŠ-COPT Uherský Brod Autor: Mgr. Jana Krchňáčková Název prezentace (DUMu): 3. Československé legie Název sady: Osobnosti a události českých a.
První arabsko-izraelská válka
DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu
Izrael Izra – el = bůh Izra – kmen
Transkript prezentace:

DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.0807 Název projektu: EU peníze středním školám Gymnázium a Střední odborná škola, Podbořany, příspěvková organizace Šablona: DUM č. 3/2 – 4/3 Sada: Světové dějiny po roce 1945 Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Marcela Svejkovská. Dostupné z Metodického portálu www.rvp.cz; ISSN 1802-4785. Provozuje Národní ústav pro vzdělávání, školské poradenské zařízení a zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků (NÚV).

TÉMA: Dějiny státu Izrael PŘEDMĚT: dějepis – moderní poválečné dějiny KLÍČOVÁ SLOVA: sionismus, kibuc, Mandát Palestina, arabsko-izraelské války, exodus, sinajská válka, Mosad, šestidenní válka, jomkipurská válka, operace Mojžíš, mnichovský masakr, OOP, Entebbe, Nobelova cena míru JMÉNO AUTORA: Mgr. Marcela Svejkovská

„Nikoli proto, že bys byl početnější než kterýkoli jiný lid, přilnul k vám Hospodin a vyvolil vás. Vás je přece méně než kteréhokoli lidu. Ale protože vás Hospodin miluje a zachovává přísahu, kterou se zavázal vašim otcům, vyvedl vás Hospodin pevnou rukou a vykoupil tě z domu otroctví, z rukou faraona, krále egyptského. Poznej tedy, že Hospodin, tvůj Bůh, je Bůh, Bůh věrný, zachovávající smlouvu a milosrdenství do tisícího pokolení těm, kteří ho milují a dbají na jeho přikázání (Dt 7,7–9).“ Pátá kniha Mojžíšova, Deuteronomium, pozn. 1

Sionismus vznik: 19. stol. evropští Židé touží po vybudování vlastního státu (odvolání na biblickou myšlenku země izraelské – její zaslíbení trvá již 3000 let) Theodor Herzl (novinář) – motivovala jej Dreyfusova aféra Co víš o této aféře? Který spisovatel se v ní odvážně angažoval? Jaká podobná aféra proběhla v našich zemích?

Obr. 2 Obr. 1

Kibuc zemědělská (i průmysl.) osada forma kolektivního hospodářství Obr. 3 zemědělská (i průmysl.) osada forma kolektivního hospodářství zisky investovány zpět do osady členům zajištěna strava, oblečení, ubytování, zdravotní a sociální péče, kulturní a sportovní vyžití

Po první světové válce ustanovila Společnost národů Britský mandát Palestina (cíl: vytvořit „domovinu pro židovský lid“). Obr. 4

Obr. 5

Židovské vojenské a teroristické organizace Hagana = Obrana (má chránit židovské obyv.) Igrun = národní vojenská organizace (odklon od Hagany, hodně pravicoví) Lechi = Sternův gang – teroristické akce proti Britům a Arabům

Po nástupu nacismu silná vlna přistěhovalectví (až čtvrt milionu Židů) – ALIJA „návrat do domova otců“ vzpoura arabského obyvatelstva Britové potřebují ropu – r. 1939 zavedena tzv. Bílá kniha (limity pro přistěhovalectví) Co tento zásah znamenal pro evropské Židy?

Druhá světová válka „Budeme bojovat s Brity proti Hitlerovi, jako by Bílá kniha neexistovala; a budeme bojovat proti Bílé knize, jako by nebyla žádná válka.“ David Ben Gurion, pozn. 2 Obr. 6

Slib… „Nemějte obavy, jestliže uslyšíte, zítra nebo pozítří, že jsou proti vám vyhlašovány nové zákony. Už se pozvedla židovská moc, která bude společně s vámi bojovat za hrdou, nezávislou Palestinu. Slibuji vám, že nejen vaše děti, ale také my, bělovlasí, se dožijeme židovské domoviny.“— David Ben Gurion, v projevu k židovským běžencům v německém Lansbergu, 1945, pozn. 3

Po válce 22. 7. 1946: Igrun: bombový útok na Hotel krále Davida v Jeruzalémě (sídlo britské civilní a vojenské správy Palestiny) – 90 mrtvých Obr. 7

Británie se vzdává Mandátu Palestina po sérii teroristických útoků… Obr. 8

1947: Organizace spojených národů schválila rozdělení Mandátu Palestina na dva státy – židovský a arabský. Obr. 9

Palestinští uprchlíci al Nakba – během izraelské války za nezávislost a po ní hlavní příčiny: propaganda a strach celkem po světě roztroušeno až 10 mil. Palestinců, z nich polovina status uprchlíka Obr. 10

Moecet ha-Medina ha-Zmanit = Prozatímní státní rada působila od května 1948 do ledna 1949 (první parlamentní volby) v rámci příprav vyhlášení nezávislosti Chajim Weizmann, první prezident státu Izrael Obr. 11

Deklarace nezávislosti státu Izrael 14. 8. 1948 David Ben Gurion přečetl před pozvanými hosty text deklarace nezávislosti (viz pracovní list) rabín Fishman pronesl modlitbu Šehechejanu deklarace byla podepsána zakončeno zpěvem Hatikvy (izraelské hymny) S jeho vznikem nesouhlasily okolní arabské státy. Záhy došlo k válce... Obr. 12

Obr. 13 Obr. 14

Války Liga arabských států Izrael odmítla uznat. Následuje celkem 5 arabsko-izraelských válek. Izraelská vítězství nad jasnou převahou znamenala pro arabské země velkou potupu.

Izraelské obranné síly  izraelská armáda pozemní sily, vojenské námořnictvo a vojenské letectvo národní vojenská služba je povinná pro židovské a drúzské muže a židovské ženy starší 18 let výjimky (náboženské, fyzické příčiny + např. pro vdané ženy) Obr. 15

První arabsko-izraelská válka v Izraeli jako „válka za nezávislost“ v arabském světě jako „an-nakba“ = katastrofa po odchodu britských vojsk z Palestiny a vyhlášení Izraele Na jeho území vpadli jeho sousedé s cílem jej zlikvidovat. Arabská legie v Jeruzalémě, obr. 16

Proti Izraeli: Jordánsko Egypt Irák Libanon Zajordánsko Sýrie Jemen Saudská Arábie Obr. 17

Cíle a výsledky Arabské státy: cíl: zničit Izrael a vytvořit nezávislý palestinský stát z Palestiny uteklo až 800 tis. lidí (uprchlické tábory – velká bída, trvá dodnes) Izrael: Uhájil svoji existenci. Nepodařilo se mu ovládnout celý Jeruzalém (včetně Starého Města).

Postoj Československa kontrakt o nákupu zbraní (zejména německá válečná kořist) podepsán r. 1947 Komunistická vláda po únoru 1948 pokračovala v podpoře Izraele (Moskva předpokládala, že budoucí Izrael může být prodlouženým nástrojem sovětské politiky ve Středomoří). (prof. Vladimír Nálevka)

Letecký most Žatec-Bari-Haifa: trvá několik měsíců do Izraele dopravovány zbraně (+ rozebraná letadla) americkými Dakotami letní ofenzíva izraelské armády Obr. 18

Exodus do Izraele 1948 – 2. pol. 50. let z území arabských států 500–600 000 Židů potomci severoafrických a východních Židů (Mizrachi a Sefardi) Dnes tvoří těsnou většinu. Provizorní tábor v Nahariji, obr. 19

Českoslovenští Židé směřují do Izraele silná vlna po r. 1948 Pokus se odvodit příčiny jejich stěhování. mezi nimi i známé osobnosti: spisovatel Viktor Fischl, Ladislav Grosman, později Arnošt Lustig, … „Myslím, že vždycky stálo a bude stát za to žít. Vychutnat si život do dna. Do posledního dechu. Měl jsem dost času si to vyzkoušet a ničím si nejsem tak jist.“ V. Fischl, pozn. 4

Palestinský exodus Obr. 20 Obr. 22 Obr. 21

Les mučedníků vysázený v okolí Jeruzaléma v 50. letech živým památníkem obětí holocaustu Obr. 23

David Ben Gurion 1. a 3. premiér Izraele (celkem 13 let) původně sionistický vůdce, stát dovedl k vítězství v 1. válce, spoluzakladatel státních institucí, zemi otevřel statisícům Židů z celého světa dožil v kibucu Sde Boker Obr. 24

Československo mění postoj Pod vlivem SSSR se stává nepřítelem Izraele, výrazně podporuje arabský svět (po r. 1967, šestidenní válka, přerušeny i diplomatické styky). Důvod? Stalin dotčen tím, že se Izrael přiklonil k Západu. Ve vlastních řadách hledají „sionisty“. důsledky: Stalin v SSSR „odhaluje“ tzv. spiknutí bílých plášťů, u nás: proces se skupinou R. Slánského. antisemitismus doporučená kniha: Heda Margoliová-Kovályová: Na vlastní kůži dokument. film H. Třeštíkové: Hitler, Stalin a já, ukázka: <http://www.youtube.com/watch?v=lgRzJGEanbE>. Pozn. 5 Jedna z obětí procesu: Rudolf Margolius, obr. 25

Národní rozvaděč vody Odvádí vodu z Galilejského jezera (nespokojenost Syřanů). celková délka 130 km zásobování hustě obydlených oblastí systém obřích potrubí, otevřených kanálů, tunelů, nádrží a rozsáhlých čerpacích stanic Velká technická výzva – vede různorodým terénem o různých nadmořských výškách. Obr. 26

Suezská krize, 1956 = arabsko-izraelská válka = sinajská válka = druhá válka příčina: kontrola strategicky důležitého Suezského průplavu výsledek: oslabení vlivu evropských mocností, posílení vlivu SSSR a egyptských pozic Vyřazená egyptská technika, obr. 27 pro Izrael vítězství – obsadil pásmo Gazy nerušený přístup k Akabskému zálivu

Sinajská válka, spojenci Proti Izraeli: Egypt S Izraelem: Velká Británie Francie SSSR i USA: negativní reakce na konflikt: výhrůžky a vydírání Moskvy (bombardovat Londýn a Paříž), USA hrozí, že zastaví půjčky z mezinárodního měnového fondu, Velká Británie a Francie se ze Suezu stáhly.

Únos Adolfa Eichmanna Podílel se na „konečném řešení židovské otázky“. 1944: řídil přesuny maďarských Židů do Osvětimi (celkem asi 560 tis. mrtvých!). O jeho dopadení v Argentině, kde se skrýval, se zasloužil Mosad a S. Wiesenthal (1960). souzen (obr.) a popraven v Izraeli (zde dodnes jako jediný) Obr. 28

Mosad Institut pro výzvědné a zvláštní operace „Pro nerozvážné vedení padá lid, kdežto v množství rádců je záchrana.“ (Přísloví 11, 14), pozn. 6 Obr. 29

Simon Wiesenthal židovský aktivista v Rakousku Život zasvětil pátrání po nacistických zločincích (Linz: Židovské dokumentační středisko). Sám za války pobýval v několika koncentrácích. „V rozporu s mýty, které kolem sebe šířil, nikdy nevedl žádnou celosvětovou síť, ale pracoval vesměs takřka sám v malém bytě, obklopený stohy starých novin a žloutnoucích registračních karet.“ Pozn. 7 Obr. 30

Šestidenní válka třetí válka 5.–10. června 1967 Proti Izraeli stojí koalice Egypta, Sýrie a Jordánska (další státy přispěly svými jednotkami). Arabská koalice utrpěla zdrcující porážku – Egypt ztratil Gazu a celý Sinaj; Jordánsko východní Jeruzalém a Západní břeh Jordánu; Sýrie Golanské výšiny. Obr. 31

nákup moderních zbraní a techniky od USA ARABSKÝ SVĚT IZRAEL: nákup moderních zbraní a techniky od USA ARABSKÝ SVĚT podporován Sovětským svazem výměnou za námořní základny v přístavech Středozemního a Rudého moře Obr. 32

Obr. 33 Obr. 34 Obr. 35

Organizace pro osvobození Palestiny původní cíl: zřízení palestinského státu na území celého Izraele, pak ustoupili: jen na územích, které Izrael obsadil během šestidenní války (1967) Jásir Arafat byl předsedou v l. 1969– 2004 Obr. 36

Čtvrtá válka tzv. opotřebovací válka za vyčerpání Izraele 21. října 1967 Egypt potopil izraelský torpédoborec. série lokálních pohraničních incidentů, útoků a sabotáží Skončila 7. srpna 1970 se ztrátami na obou stranách (arabské ztráty byly větší). na arabské straně: Egypt, Jordánsko a ozbrojené skupiny z Organizace pro osvobození Palestiny (OOP) Obr. 37

Jomkipurská válka pátá válka Jom kipur – Den smíření, velký židovský svátek (půst, modlitby…) 1973 Izrael zasažen nepřipraven selhání tajných služeb Egypt vstupuje na Sinajský poloostrov, syrské jednotky napadly Golanské výšiny. velké ztráty I. Nakonec vojensky zvítězil Izrael, ale politicky Egypt (postupně získal obsazená území). Egyptská armáda překračuje Suezský průplav, obr. 38

Golda Meirová premiérka Izraele 1969–74 od mládí horlivá sionistka Obr. 39 premiérka Izraele 1969–74 od mládí horlivá sionistka Musí čelit růstu teroristických útoků: nařídila zpravodajským službám v rámci odvety vypátrat a zabít všechny osoby spojené s mnichovským masakrem. „Nestalo se to, že by existoval palestinský národ v Palestině, který by se považoval za palestinský národ, a my přišli, vyhnali je a zabrali jejich stát. Oni neexistovali.“ (Pozn. 8)

Mnichovský masakr 5. 9. 1972 – únos a následné zavraždění 11 izraelských sportovců Provedla palestinská skupina Černé září. Bezpečnost v olympijské vesnici byla uvolněná. Pomsta za to, že byla ignorována žádost o účast palestinských sportovců. Atentátníci byli vyzbrojeni samopaly Kalašnikov a ručními granáty. Reakcí Izraele byla operace Boží hněv (likvidace strůjců atentátu). Obr. 40

Operace Entebbe – 1976 únos letadla Air France na trase Tel Aviv – Paříž Únosci (Lidová fronta pro osvobození Palestiny) letadlo přemístili do Ugandy, kde nežidovské rukojmí propustili. Židy zachránil zásah izraelského komanda – operace Entebbe (Jonatán). Ze 104 rukojmí byli 4 zabiti. Zemřel i velitel zásahu Jonatan „Joni“ Netanjahu (starší bratr Benjamina). Obr. 41, letiště Entebbe

První libanonská válka 1982: „mír pro Galileu“ izraelská invaze do jižního Libanonu jako odpověď na pokus o vraždu izraelského velvyslance ve VB ministr obrany: A. Šaron (Na tomto území byl neformální palestinský stát tvořen uprchlíky.) izr. letectvo: naprostá převaha, zničen syrský radarový systém Izraelské jednotky v jižním Libanonu, obr. 42

Masakr v Sabře a Šatíle uprchlické tábory palestinských Arabů v Bejrútu (dodnes existují) 16.–18. září 1982 zde bylo falangisty zmasakrováno 474–2300 mužů, žen i dětí. Izraelská armáda nezasáhla, naopak prchající lidi zaháněla zpět do táborů, za to byl pak obviněn A. Šaron. REAKCE: obrovské protiválečné demonstrace v Tel Avivu (až 400 tis. lidí = desetina obyvatel země) Obr. 43

Přestěhování etiopských Židů, Operace Mojžíš V Etiopii vypukl hladomor. tajná operace, stěhováni přes Súdán letecky přepraveno 8000 Židů celkem v l. 1985–1990 přepraveno 36 tis. lidí (Pozn. 9) Synagoga, Wolleka, obr. 44

Obnovení našich diplomatických vztahů po r. 1989 vztahy obnoveny Česko má ambasádu v Tel Avivu a 4 honorární konzuláty. Izrael má ambasádu v Praze. Š. Peres při obřadu v Terezíně, obr. 45

Jicchak Rabin 27 let sloužil v armádě. izraelský premiér: 1974–77,pak 1992–1995 zavražděn atentátníkem (ortodoxním židem) Jeho mírové aktivity a ústupky Arabům rozdělily izraelskou společnost. na obr. v r. 1957 Obr. 46

Mírové dohody z Osla 1993 projednány v Oslu, podepsány ve Washingtonu Poprvé, kdy Palestinci uznali existenci Izraele. „Je nám souzeno žít společně na stejné půdě, ve stejné zemi. My, vojáci, kteří jsme se vrátili z bitev poskvrnění krví; my, kteří jsme viděli, jak byli před našima očima zabiti naši příbuzní a přátelé; my kteří jsme přišli ze země, kde rodiče pohřbívali své děti; my kteří jsme bojovali proti vám, Palestincům, vám dnes říkáme hlasitě a jasně: Už dost bylo krve a slz. Dost!“ J. Rabin při podpisu Dohod z Osla (Pozn. 10) Obr. 47

Následuje izraelsko-jordánská mírová smlouva uzavřena s jordánským králem Husajnem v září 1994 Jordánsko bude mít privilegované postavení v dohledu na svatá místa islámu v Jeruzalémě. Obr. 48

Nobelova cena míru Kteří lidé jsou na této fotografii? Nobelova cena míru jako námět pro diskuzi. Obr. 50 Obr. 49

Ariel Šaron politik, dlouholetý voják izraelský premiér v l. 2001–2006 původně jeden z Rabinových kritiků 70.–90. léta: podpora výstavby izraelských osad na Západním břehu Jordánu v pásmu Gazy ale: V 2004–2005 představil jednostranný plán opuštění osad. vlna kritiky Obr. 51 Obr. 52

Šimon Peres 2x premiérem (1984–86, 1995–96) Obr. 53 2x premiérem (1984–86, 1995–96) 1994 také obdržel Nobelovu cenu za mír. od r. 2007 prezident Izraele Obr. 54

Zajímavosti malé množství vodních zdrojů minimální srážky Izraelští vědci se zaměřují na vývoj technologií minimalizujících spotřebu vody. Kapková závlaha – pěstitel úsporně dávkuje vodu každé rostlině zvlášť. Využívají příznivých geografických podmínek pro výrobu solární energie – v produkci na osobu jsou na prvním místě na světě. Obr. 55

Opakování Proč daleko početnější a „silnější“ arabské státy nebyly schopny Izrael porazit? Proč se Velká Británie a Francie postavily v sinajské válce na izraelskou stranu? Zasaď tento konflikt do studené války. Jaké byly původní vztahy s Brity v době jejich mandátu? Proč jsou USA tradičním spojencem Izraele? Zjisti, jaké jsou dnešní vztahy s Ruskem, Egyptem, Sýrii atd.?

Obr. 56

Obr. 57

Poznámky: Pozn. 1: Bible: Písmo svaté Starého a Nového zákona: podle ekumenického vydání z r. 1985. [1. vyd.]. Praha : Česká biblická společnost, 1991. s. 166. Pozn. 2: GILBERT, Martin: Izrael: Dějiny. Praha : BB Art, 2002. ISBN 80-7257-740-9. s. 113. Pozn. 3: SACHAR, Howard, M.: Dějiny státu Izrael. Praha : Regia, 1999. ISBN 80-902484-4-6. s. 227. Pozn. 4: FISCHL, Viktor: Citáty. [online]. 15. 3. 2009 [2014-01-25]. Dostupné z: <http://www.databazeknih.cz/citaty/viktor-fischl-514> Pozn. 5: KOVÁLYOVÁ, Heda. Na vlastní kůži. Vyd 4., V Academii 2. Praha : Academia, 2012, 189 s., [16] s. obr. příl. Paměť (Academia). ISBN 978-802-0020-383. Pozn. 5: Hitler, Stalin a já, rež. H. Třeštíková, r. 2001. anjinU2: Hitler, Stalin a já. Ukázka. [online]. 26. 1. 2013 [2014-01-25]. Dostupné z: <http://www.youtube.com/watch?v=lgRzJGEanbE>.

Pozn. 6: Bible: Písmo svaté Starého a Nového zákona: podle ekumenického vydání z r. 1985. [1. vyd.]. Praha : Česká biblická společnost, 1991. s. 594. Pozn. 7: Segev, Tom: Mám strach, že bude válka. [online]. 17. 5. 2012 [2014-01-25]. Dostupné z: <http://www.literarky.cz/politika/rozhovory/9654-tom-segev-mam-strach-e-bude-valka?format=pdf>. Pozn. 8: Golda Meirová v rozhovoru pro The Sunday Times. [online]. 15. 6. 1969 [2014-01-25]. Dostupné z: <http://cs.wikipedia.org/wiki/Palestinci>. Pozn. 9: MOJDL, Lubor: Etiopie. Praha : Libri, 2005. Dále jen [Mojdl]. ISBN 80-7277-221-X . s. 94–96. Pozn. 10: CLINTON, William Jefferson.: Můj život. Praha : Ikar, 2004. ISBN 80-249-0474-8. s. 621.

Literatura NÁLEVKA, V.: Světová politika ve 20. století. II. 1. vyd. Praha : Nakl. Aleš Skřivan ml., 2000. ISBN 80-902261-4-0. BROŽ, I.: Arabsko-izraelské války. 1. vyd. Praha : Epocha, 2005. ISBN 80-86328-91-0. HERZOG, Ch.: Arabsko-izraelské války. 1. vyd. Praha : Lidové noviny, 2008. ISBN 978-80-7106-954-6. KRUPP, M.: Sionismus a Stát Izrael. 1. vyd. Praha : Vyšehrad, 1999. ISBN 80-7021-265-9. SACHAR, H. M.: Dějiny státu Izrael. 1. vyd. Praha : Regia, 1999. ISBN 80-902484-4-6. WANNER, J.: Krvavý Jom Kippur. 1. vyd. Praha : Libri, 2002. ISBN 80-7277-121-3.

Zdroje [online]. www.moderni-dejiny.cz www.totalita.cz www.wikipedie.cz Holokaust.cz. Holokaust. [online]. 2014 [cit. 2014-01-09]. Dostupné z: <http://www.holocaust.cz/cz2/history/countries/hungary>.

Obrázky Obr. 1: [cit. 2014-01-25]. Dostupné pod licencí Public domain na WWW: <http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Herzl_retouched.jpg> Obr. 2: [cit. 2014-01-25]. Dostupné pod licencí Public domain na WWW: <http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Degradation_alfred_dreyfus.jpg> Obr. 3: מיכאלי. [cit. 2014-01-25]. Dostupné pod licencí Creative Commons na WWW: <http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:SDE-BOKER1.jpg> Obr. 4: [cit. 2014-01-25]. Dostupné pod licencí Public domain na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Palestine-Mandate-Ensign-1927-1948.svg> Obr. 5: [cit. 2014-01-25]. Dostupné pod licencí Public domain na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:BritishMandatePalestine1920-cs.png> Obr. 6: http://www.flickr.com/people/69061470@N05. Matanya. [cit. 2014-01-25]. Dostupné pod licencí Creative Commons na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Flickr_-_Government_Press_Office_(GPO)_-_PM_DAVID_BEN_GURION_ENJOYS_A_GAME_OF_CHESS.jpg> Obr. 7: [cit. 2014-01-25]. Dostupné pod licencí Public domain na WWW: <http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:KD_1946.JPG> Obr. 8: [cit. 2014-01-25]. Dostupné pod licencí Public domain na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:British_Mandate_of_Palestine-1947.jpg>

Obr. 9: David Shay. [cit. 2014-01-25] Obr. 9: David Shay. [cit. 2014-01-25]. Dostupné pod licencí Creative Commons na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Kaf_tet_benovember_st,_Ramat_Hasharon.JPG> Obr. 10: http://www.flickr.com/photos/government_press_office/6343879747/. Matanya. [cit. 2014-01-25]. Dostupné pod licencí Creative Commons na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Flickr_-_Government_Press_Office_(GPO)_-_Arab_People_fleeing.jpg?uselang=cs> Obr. 11: [cit. 2014-01-25]. Dostupné pod licencí Public domain na WWW: <http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Weizmann_1948.jpg> Obr. 12: [cit. 2014-01-25]. Dostupné pod licencí Public domain na WWW: <http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Israel_Declaration_of_Independence.jpg> Obr. 13: [cit. 2014-01-25]. Dostupné pod licencí Public domain na WWW: <http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Flag_of_Israel.svg> Obr. 14: cit. 2014-01-25]. Dostupné pod licencí Public domain na WWW: <http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Emblem_of_Israel.svg> Obr. 15: [cit. 2014-01-25]. Dostupné pod licencí Public domain na WWW: <http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:NetzahYehudafield.jpg> Obr. 16: [cit. 2014-01-25]. Dostupné pod licencí Public domain na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Porat_Yosef_attack.jpg> Obr. 17: [cit. 2014-01-25]. Dostupné pod licencí Public domain na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:1948_Arab_Israeli_War_-_May_15-June_10.svg> Obr. 18: Bukvoed. [cit. 2014-01-25]. Dostupné pod licencí Creative Commons na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Avia-S199-hatzerim-2.jpg> Obr. 19: [cit. 2014-01-25]. Dostupné pod licencí Public domain na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Nahariya_Maabara.jpg>

Obr. 20: [cit. 2014-01-25]. Dostupné pod licencí Public domain na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Palestinian_refugees.jpg> Obr. 21: hanini. [cit. 2014-01-25]. Dostupné pod licencí Creative Commons na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Olddman_boy_nakba.jpg> Obr. 22: http://www.flickr.com/photos/government_press_office/6343879747/. Matanya. [cit. 2014-01-25]. Dostupné pod licencí Creative Commons na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Flickr_-_Government_Press_Office_(GPO)_-_Arab_People_fleeing.jpg?uselang=cs> Obr. 23: [cit. 2014-01-25]. Dostupné pod licencí Public domain na WWW: <http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Yaar_Hakdoshim_13.JPG> Obr. 24: [cit. 2014-01-25]. Dostupné pod licencí Public domain na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:David_BG.jpg> Obr. 25: [cit. 2014-01-25]. Dostupné pod licencí Public domain na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Rudolfwiki2.jpg> Obr. 26: ד"ר אבישי טייכר . [cit. 2014-01-25]. Dostupné pod licencí Creative Commons na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:PikiWiki_Israel_18881_Visitor_Center_in_Eshkol_Lake_Israel.JPG> Obr. 27: [cit. 2014-01-25]. Dostupné pod licencí Public domain na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Tanks_Destroyed_Sinai.jpg> Obr. 28: [cit. 2014-01-25]. Dostupné pod licencí Public domain na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Adolf_Eichman_at_Trial1961.jpg> Obr. 29: [cit. 2014-01-25]. Dostupné pod licencí Public domain na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Mossad_seal.svg>

Obr. 30: Horego. [cit. 2014-01-25]. Dostupné pod licencí Creative Commons na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Simon_Wiesenthal.JPG> Obr. 31: [cit. 2014-01-25]. Dostupné pod licencí Public domain na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Strait_tiran_83.jpg> Obr. 32: [cit. 2014-01-25]. Dostupné pod licencí Public domain na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:F-15I_Ra%27am.jpg> Obr. 33: [cit. 2014-01-25]. Dostupné pod licencí Public domain na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Israeli_tanks_advancing_on_the_Golan_Heights_during_the_Six-Day_War.jpg> Obr. 34: עברית: אין מידע. Pikiwikisrael. [cit. 2014-01-25]. Dostupné pod licencí Creative Commons na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:PikiWiki_Israel_12088_Digging_trenches_in_Sde_Warburg.JPG> Obr. 35: http://www.flickr.com/people/69061470@N05. Matanya. [cit. 2014-01-25]. Dostupné pod licencí Creative Commons na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Flickr_-_Government_Press_Office_(GPO)_-_Chief_of_staff_Yitzhak_Rabin_talking_to_soldiers_in_the_field_during_the_Six_day_war..jpg> Obr. 36: [cit. 2013-07-31]. Dostupné pod licencí Public domain na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Yasser-arafat-1999-2.jpg> Obr. 37: CIA. [cit. 2014-01-25]. Dostupné pod licencí Public domain na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Suez_canal_map.jpg> Obr. 38: [cit. 2014-01-25]. Dostupné pod licencí Public domain na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Bridge_Crossing.jpg>

Obr. 39: [cit. 2014-01-25]. Dostupné pod licencí Public domain na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Golda_Meir_03265u.jpg> Obr. 40: ProhibitOnions. [cit. 2014-01-25]. Dostupné pod licencí Creative Commons na WWW: <http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:MunichMassacrePlaque.jpg> Obr. 41: [cit. 2014-01-25]. Dostupné pod licencí Public domain na WWW: <http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:DF-ST-97-01975.jpg> Obr. 42: P.mielen. [cit. 2014-01-25]. Dostupné pod licencí Creative Commons na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Troepen_idf.jpg> Obr. 43: Bertramz. [cit. 2014-01-25]. Dostupné pod licencí Creative Commons na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:SabraShatilaMemorial.jpg> Obr. 44: Marc Baronnet. [cit. 2014-01-25]. Dostupné pod licencí Creative Commons na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Wolleka.jpg> Obr. 45: Faigl.Ladislav. [cit. 2014-01-25]. Dostupné pod licencí Creative Commons na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Shimon-Peres-and-Vaclav-Klaus-Terezin09.jpg> Obr. 46: [cit. 2014-01-25]. Dostupné pod licencí Public domain na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Rabin_Northern_Command1957.jpg> Obr. 47: http://www.flickr.com/people/45644610@N03. Jbarta. [cit. 2014-01-25]. Dostupné pod licencí Creative Commons na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Flickr_-_Israel_Defense_Forces_-_Life_of_Lt._Gen._Yitzhak_Rabin,_7th_IDF_Chief_of_Staff_in_photos_(11).jpg> Obr. 48: [cit. 2014-01-25]. Dostupné pod licencí Public domain na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Hussein_Clinton_Rabin.jpg> Obr. 49: http://www.flickr.com/people/45644610@N03. Matanya. [cit. 2014-01-25]. Dostupné pod licencí Creative Commons na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Flickr_-_Israel_Defense_Forces_-_Life_of_Lt._Gen._Yitzhak_Rabin,_7th_IDF_Chief_of_Staff_in_photos_(6).jpg>

Obr. 50: [cit. 2014-01-25]. Dostupné pod licencí Public domain na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Bill_Clinton,_Yitzhak_Rabin,_Yasser_Arafat_at_the_White_House_1993-09-13.jpg> Obr. 51: Itzuvit. [cit. 2014-01-25]. Dostupné pod licencí Creative Commons na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Ci-Club12.jpg> Obr. 52: [cit. 2014-01-25]. Dostupné pod licencí Public domain na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Ariel_Sharon_Headshot.jpg> Obr. 53: The Official White House Photostream. White House. [cit. 2014-01-25]. Dostupné pod licencí Creative Commons na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Barack_Obama_welcomes_Shimon_Peres_in_the_Oval_Office.jpg> Obr. 54: Elza Fiúza. [cit. 2014-01-25]. Dostupné pod licencí Creative Commons na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Shimon_Peres_in_Brazil-cropped.jpg> Obr. 55: udi Steinwell. [cit. 2014-01-25]. Dostupné pod licencí Creative Commons na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:PikiWiki_Israel_28333_Geography_of_Israel.JPG> Obr. 56: David Shankbone. [cit. 2014-01-25]. Dostupné pod licencí Creative Commons na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Temple_Mount_Western_Wall_on_Shabbat_by_David_Shankbone.jpg> Obr. 57: Godot13. [cit. 2014-01-25]. Dostupné pod licencí Creative Commons na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Israel-2013(2)-Aerial-Jerusalem-Temple_Mount-Temple_Mount_(south_exposure).jpg>