Digitální fotoaparát Ing. Zdeňka Javorková Základní škola Ostrava-Stará Bělá Určeno pro 8. a 9. ročník základní školy Vytvořeno v únoru 2011 Vzdělávací oblast - Informační a komunikační technologie Tematický okruh - Vyhledávání informací a komunikace Téma - Počítačová grafika
Očekávaný výstup Metodické pokyny Ovládá práci s grafickými editory a využívá vhodných aplikací. Metodické pokyny Prezentace seznamuje žáky se základními typy digitálních fotoaparátů a se zásadami pořizování fotografických snímků. Prezentace pracuje s pojmy rastrová grafika, fotoaparát, fotografování, rozlišení.
Zdroje http://www.megapixel.cz/ccd http://www.digineff.cz/cojeto/ccd/ccd1.html http://www.aaron.cz/digitalni-fotoaparat/uvod-do-sveta-digitalnich-fotoaparatu-prislusenstvi/pametove-karty-zacatek http://www.digifoto.cz/pro-fotografy/pro-fotografy/serialy-o-foceni/155-uzivatelske-zaklady-clona-a-cas http://www.jaroska.cz/elearning/informatika/grafika/index.htm
Základní škola Ostrava-Stará Bělá Zdeňka Javorková Digitální fotoaparát Základní škola Ostrava-Stará Bělá Zdeňka Javorková
Digitální fotoaparát Okamžité prohlédnutí vyfotografovaného snímku Upravování vyfotografovaného snímku pomocí počítače Použití snímku pro jakýkoliv výstup Snadná archivace snímků Pro úpravu fotografií v počítači se používá software využívající rastrovou (bitmapovou) grafiku. V bitmapové grafice je celý obrázek popsán pomocí jednotlivých barevných bodů (pixelů). Body jsou uspořádány do mřížky. Každý bod má určen svou přesnou polohu a barvu. Kvalitu záznamu obrázku ovlivňuje především rozlišení a barevná hloubka.
Zaznamenání obrazu U klasického fotoaparátu se snímky zobrazovaly na filmu. Místo něj je u digitálních fotoaparátů tzv. CCD prvek (Charge Coupled Device – zařízení s vázanými náboji). Dopadem světelného záření získávají jednotlivé snímací elementy elektrický náboj. Vzniklé elektrické náboje se pak načítají jako napěťový signál. Rozlišení CCD se udává v Megapixelech (neboli milionech obrazových bodů). Běžné CCD snímače dnešních digitálních fotoaparátů a kamer mají rozlišení od 3 Mpx do 10 Mpx.
Typy digitálních fotoaparátů Kompaktní fotoaparáty Digitální zrcadlovky
Kompaktní fotoaparáty Kompaktní přístroje tvoří naprostou většinu dnes používaných digitálních fotoaparátů. Kompaktní přístroj disponuje optickým průhledovým hledáčkem a LCD monitorem. V případě průhledového hledáčku je nutno připomenout dvě jeho nectnosti: Zobrazované pole není totožné s foceným, činí pouze asi 85% foceného pole. Hledáček není v ose objektivu a to může působit problémy u focení na krátkou vzdálenost.
Digitální zrcadlovky Konstrukce digitálních zrcadlovek je převzatá z oblíbených kinofilmových zrcadlovek. Objekt vidíme v hledáčku přímo, ale nevidíme co se děje na čipu. Při fotografování s digitální zrcadlovkou je třeba znát základy fotografování, umět pracovat se clonou a časem uzávěrky, zoomem objektivu, s ručním ostření apod. Tento typ fotoaparátu je výrazně objemnější a těžší než klasický kompakt.
Záznam dat ve fotoaparátu U digitálního fotoaparátu se všechny vyfocené snímky ukládají buď přímo do interní paměti fotoaparátu, která je ale omezená svou velikostí, nebo na speciální záznamovou kartu. Paměťová karta je nejdůležitější příslušenství k digitálnímu fotoaparátu. Ukládají se na ni snímky stejně jako na film. Na paměťové kartě si je však můžete libovolně mazat a kopírovat do počítače. Stejně je však můžete přinést do sběrny/minilabu a nechat si přímo z paměťové karty vyvolat snímky.
Paměťové karty Kapacita do 32 GB Kapacita do 42 GB Kapacita do 2 GB
Datová velikost snímku Většinou se snažíme mít co největší kvalitu snímku při co nejmenší velikosti souboru. Každý digitální snímek má svoji šířku a výšku udávanou v obrazových bodech – pixelech (např. 800 x 600). Pokud tyto hodnoty vynásobíte, dostanete rozlišení (udává se v megapixelech). Pro zobrazování na monitoru je postačující 2 – 3 Mpx. Rozlišení v Mpx Velikost obrázku 1 1280 x 960 2 1600 x 1200 3 2048 x 1536 4 2288 x 1712 5 2592 x 1944 6 2816 x 2112 7 3072 x 2304 8 3264 x 2448
Hodnota rozlišení CDD čipu je údaj, který informuje o tom, jak detailní fotografií je možné daným fotoaparátem pořídit. Rozlišení nabývá důležitosti především u tisku fotografií. Rozlišení v Mpx Max. velikost pro ideální kvalitu (cm) Max. velikost fotografie (cm) 1 11 x 8 21 x 26 2 13 x 10 27 x 20 3 17 x 13 34 x 26 4 19 x 14 38 x 29 5 22 x 14 43 x 32 6 23 x 17 47 x 35 7 26 x 19 51 x 38 8 54 x 41
Základy fotografování Stát se výborným fotografem vyžaduje nesporně talent a praxi. Každý, kdo po tom touží se musí seznámit se základními pravidly a musí umět je aplikovat v praxi. Foto – Věra Javorková
Expozice Při stisknutí spouště fotoaparát vyfotí scénu před objektivem přístroje. Takzvaná uzávěrka na okamžik odkryje snímač, který zaznamená scénu před objektivem. Tomuto záznamu se říká expozice snímku. Přístroj pak sejmutý obraz uloží na paměťovou kartu. http://www.megapixel.cz/data/imgs/11686l.jpg http://pametove-karty.heureka.cz/
Měření expozice Úkolem měření expozice je buď automaticky nebo ručně nastavit takovou trojici hodnot: expoziční čas, clona, ISO citlivost, které povedou nejen k dobře exponovanému snímku, ale též k snímku zvládnutému dobře technicky i výrazově. Zejména se jedná o ostrost snímku, využití dynamického rozsahu, minimální šum a práci s hloubkou ostrosti.
Čas Čas je doba, na kterou uzávěrka odkryje snímací prvek. Tato doba musí být tak dlouhá, aby na snímač dopadlo přiměřené množství světla, ale tak krátká, aby snímek nebyl rozmazaný. Běžný rozumný čas je 1/100 sekundy. Většina lidí udrží při fotografování z ruky ještě 1/60 s, profesionálové 1/30 s. Na časy kratší než je 1/10 sekundy je potřeba stativ. Sportovní záběry a pohyb potřebují čas kratší než 1/250 s.
Clona Clona udává poměr zachyceného světla k světlu propuštěnému ke snímači. Tedy clona 8 (přesněji 1:8) znamená, že ke snímači projde pouze 1/8 světla, které objektiv zachytí. Clona se často označuje písmenem f. Čím větší clona, tím více uzavřený objektiv a tím méně světla propouští. http://www.digifoto.cz/pro-fotografy/pro-fotografy/serialy-o-foceni/155-uzivatelske-zaklady-clona-a-cas
Clona a čas určují množství světla při expozici Obojí určí automatika fotoaparátu v závislosti na osvětlení scény. Pokud se nepodaří určit použitelné hodnoty, zapne většinou sama blesk. Stejnou expozici dosáhneme různými kombinacemi času a clony. Čím větší je čas, tím větší musí být clona. Například stejné množství světla dopadne na snímač při těchto kombinacích: Čas 1/30 s, clona f16 Čas 1/60 s, clona f11 Čas 1/125 s, clona f8 Čas 1/250 s, clona f4
Ukázka přeexponovaného obrázku Obrázek obsahuje zcela bílá, tzv. vypálená místa. http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Chicago_Theatre_raw_frames.jpg
Podexponovaný obrázek Světla bylo příliš málo. http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Chicago_Theatre_raw_frames.jpg
Hloubka ostrosti S větší clonou roste i hloubka ostrosti. Malá hloubka ostrosti znamená, že popředí je ostré, ale vzdálenější předměty jsou rozmazané. Velká hloubka ostrosti znamená, že popředí i pozadí je ostré, zřetelné. Snímek je rovnoměrně ostrý. f 4,4 f 16 Foto - autorka
Problematické situace Focení s místnosti oknem v pozadí. Okno bude přesvětlené a fotografovaná osoba před ním skoro černá. Focení na sněhové přikrývce – fotoaparát dostane mnoho světla, uzavře clonu a objekty v popředí vyjdou příliš tmavé.
Motivové programy Fotografování s využitím motivových programů přináší většinou lepší snímky, než spoléhání na automatický režim. http://www.jaroska.cz/elearning/informatika/grafika/foto5.htm
Auto Fotoaparát nastaví vše na střední hodnoty. Za běžných světelných podmínek dává dobré výsledky. Foto - autorka
Portrét Fotoaparát nastaví hodně otevřenou clonu (např. f2,8) a krátký čas. Důsledkem je malá hloubka ostrosti a tedy mírně rozmazané pozadí. Postava je od pozadí opticky oddělena. Foto - autorka
Krajina Fotoaparát nastaví co největší clonu (např. f11) s přihlédnutím k nejdelšímu za aktuálních světelných podmínek použitelnému času (např. 1/60 s). Výsledkem je vysoká hloubka ostrosti. Foto – Věra Javorková
Sport Fotoaparát nastaví co nekratší čas (např. 1/250 s nebo ještě kratší) s přihlédnutím k cloně za aktuálních světelných podmínek (např. f4). Výsledkem je zmrazení pohybu, ale také většinou malá hloubka ostrosti snímku. Foto - autorka
Noc Fotoaparát nastaví co nejdelší čas (např. 1/30 s), aby se aspoň trochu vykreslilo pozadí a vždy zapne blesk pro osvětlení popředí. Důsledkem dlouhého času je citlivost na pohyb přístroje a rozmazaná světla pohybujících se vozidel. Ostře je vykresleno jen popředí v dosahu blesku, tj. asi 5 metrů od přístroje. Většinou je nutné použít stativ. Foto – Věra Javorková
Makro Velmi praktická funkce umožňující ostření na velmi malou vzdálenost – tedy pořízení detailních snímků. Blízké objekty odrážejí málo světla, proto fotoaparát musí nastavit nízkou clonu. http://cs.wikipedia.org/wiki/křižák_pruhovaný
Základní zásady Snímek aby měl mít ústřední motiv, který zdůrazníme umístěním na snímku. Důležitý je proto výběr stanoviště. Snímek by neměl obsahovat rušivé prvky (které naše oči potlačí). Kromě fotografování portrétů je důležité popředí snímku, které posílí vyznění ústředního motivu.
Umístění objektů Častá je středová kompozice, kdy fotografovaný objekt je přímo v centru fotografie. Taková kompozice je statická, klidná, ale někdy může být až nudná. Obvykle je to chyba. Foto - autorka
Zlatý řez V praxi obvykle stačí vědět, že fotografii si lze rozdělit pomyslnými úsečkami na třetina. Zlatý řez leží přibližně v průsečících těchto třetin.
Porovnejte Foto - autorka
Základní pravidla Dominantní prvek by měl být jasně zřetelný, většinou hodně velký. Častou chybou je focení na dálku, kdy hlavní objekt (postava, …) je na výsledném snímku sotva vidět. Je třeba přijít blíž nebo použít ZOOM. Dominantní objekt by neměl být uprostřed snímku, ale asi 1/3 od okraje. Podobně při focení krajiny by rozhraní mezi krajinou a oblohou nemělo být uprostřed snímku. Buď zdůrazníme krajinu nebo oblohu. Existují ale výjimky, kdy středová kompozice má své opodstatnění. Pokud je na snímku pohyb, pohled nebo směřování, neměl by objekt „utíkat“ ven ze snímku, ale naopak směřovat do jeho středu.
Popředí Při fotografování krajiny, architektury apod. je velmi důležité vkomponovat do záběru nějaký prvek, který dodá snímku hloubku, zlepší jeho prostorové vyznění a celý snímek oživí. Velmi častou pomůckou jsou jiné objekty v popředí (větvičky, stromy, okno, oblouk mostu), které obrázek zajímavě orámují. Foto – Věra Javorková
Pozadí Většinou se soustředíme na výběr ústředního prvku záběru. Pro výběr pozadí platí několik zásad: Není pozadí rušivé? Vypovídá pozadí něco bližšího o fotografovaném objektu? Ladí pozadí s hlavním motivem barevně nebo je aspoň neutrální? Je na pozadí obloha? Není šedivá? Pěkné obláčky výrazně vylepší hlavně snímky krajiny. Foto – Věra Javorková
Dobré světlo Světlo by mělo dominantní objekt osvětlovat zepředu, nikdy nemá být slunce za ním. Osvětlení scény je velmi důležité, může snímek hodně zlepšit nebo také zcela zmařit. Světlo je lepší ráno a večer než v poledne, a to hlavně v létě. Nízko stojící slunce vytváří krásné stíny a pěkně zepředu osvětluje objekty. Pozor na slunce nad hlavou hlavně při fotografování osob. Lehce vzniknou nepěkné stíny pod očima, nosem a bradou, navíc silné světlo přivírá oči. Je třeba raději přejít do stínu. Světlo má různou tzv. teplotu v závislosti na jeho zdroji. Důsledkem je barevný nádech bílé barvy, který naše oko automaticky koriguje. Fotoaparáty dnes obsahují tzv. automatické vyvážení bílé, které by mělo odstranit nádech do červena při žárovkovém světle a do modra při osvětlení zářivkami.