ZLÍNSKÝ KRAJ KONZERVATOŘ P. J. VEJVANOVSKÉHO KROMĚŘÍŽ DĚJINY HUDBY Název školyKonzervatoř P. J. Vejvanovského Kroměříž Číslo projektuCZ.1.07/1.5.00/ AutorMgr. Miloslav Bubeníček Název šablonyIII/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název DUMuVY_32_INOVACE_DEH_0207 Stupeň a typ vzděláváníStřední odborné vzdělání v konzervatoři Vzdělávací oblastSpolečný odborný základ Vzdělávací obor82-44-P/01 Hudba, P/01 Zpěv Tematický okruh7. Claudio Monteverdi III. Druh učebního materiáluVýukový materiál Cílová skupinaŽák, 16 – 19 let Anotace Výukový materiál určen k frontální prezentaci učitelem, případně jako materiál pro samostudium, nutno doplnit výkladem. Vybavení, pomůckyDataprojektor Klíčová slovaMonteverdi, život, dílo Datum – datum ověření ve výuce

Anotace Text s názvem Claudio Monteverdi III. slouží jako pomocný text při výuce předmětu dějiny hudby na konzervatoři. Předpokládá se doplnění informací výkladem pedagoga, ale lze jej použít jako vstupní osnovu pro další samostudium studentů.

Claudio Monteverdi III.

Rok 1608 je rokem vzniku dalších dvojice významných kompozic Cl. Monteverdiho. První z nich je nová opera – L´Arianna, drama Ottavia Rinuciniho. Premiéra byla Dochoval se dopis účastníka, v němž operu chválí, nejvíce pak lamento. Právě lamento je jediná dochovaná část opery, zbytek se ztratil. Díky tomu, že se ale dochovalo libreto, známe průběh děje. Nářek Ariadny byl přerušován vstupy sboru a služky Dorily. Výsledek působí velmi emotivně a silně.

Nářek Ariadny byl v takové oblibě, že jej autor vydal samostatně v roce 1623 a přepracoval do duchovní polohy, známé jako Nářek Panny Marie. Úspěch Orfea a Ariadny viděl Monteverdi v tom, že obě postavy měly lidské vlastnosti, byly lidmi „z masa a kostí“. O tom psal v dopise italskému libretistovi a autoru libreta k jeho opeře Orfeo Al. Striggiovi mladšímu (1573 – 1630), synovi známého renesančního skladatele.

Další dílo z roku 1608, Il ballo delle ingrate (Balet nevděčnic) se dochovalo díky tomu, že je autor po třiceti letech od vzniku zařadil do 8. knihy madrigalů. Mariánské nešpory a šestihlasou mši vydal Monteverdi v jedné sbírce roku 1610 a věnoval ji papeži Pavlovi V. - autor doufal, že mu bude nabídnuto místo v papežských službách, odcestoval dokonce do Říma, ale místo nedostal.

1. Mariánské nešpory

Po smrti vévodkyně (prosinec 1611) a vévody Vincenza Gonzagy (únor 1612) nastoupil na trůn syn Francesco. Jeho finanční situace nebyla dobrá, a tak propustil ze služby zbytečné dvořany, komedianty, alchymisty a hudebníky. Dne ukončili službu v Mantově i Claudio – po 22 letech služby - a Giulio Cesare Monteverdi. Claudio strávil následující rok v Cremoně.

Dne zemřel v Benátkách kapelník od sv. Marka Giulio Cesare Martinengo. V srpnu 1613 navštívil Cl. Monteverdiho benátský vyslanec v Cremoně a informoval jej, že mu představitelé města nabízejí kapelnické místo. Již řídil Monteverdi u sv. Marka koncert a byl jednohlasně schválen na místo „maestro di capella“. Plat měl 300 dukátů ročně plus další požitky, včetně bytu zdarma. Získal tak jedno z nejprestižnějších hudebních míst v Itálii.

Šestá kniha madrigalů z roku 1614 přinesla vedle skladeb a capella také sólové skladby s doprovodem. V sólovém partu jsou nové postupy, continuo je závazné. S Mantovou navázal kontakt znovu roku Prostředníkem byl Al. Striggio. Monteverdi ale nepřijal všechny objednávky na nové skladby, také proto, že měl v Benátkách dobré místo. Plat mu byl zvýšen od roku 1615 na 400 dukátů ročně.

Syn Massimiliano získal roku 1622 místo v konventu, studoval lékařství a po promoci se vrátil do Mantovy. Věnoval se astrologii a vědecké činnosti. Bylo známo, že vlastnil zakázané knihy, proto se dostal do inkvizičního vězení. Z něj mu pomohl Al. Striggio. Syn Francesco se stal roku 1623 tenoristou u sv. Marka v Benátkách.

Velký ohlas vzbudilo provedení díla „Ballo delle ingrate a Combatimento di Tancredi e Clorinda“ podle předlohy T. Tassa „Osvobozený Jeruzalém“. Stalo se tak v Benátkách roku Dílo je určeno pro tři osoby: Tancredi, Clorinda a třetí je komentátor děje, vypravěč. Combatimento je zařazeno jako závěrečná skladba 8. knihy madrigalů, jež má podtitul „Madrigali guerrieri e amorosi“. Úspěch provedení přinesl věhlas a s ním i množství objednávek na nové skladby z dalších měst Itálie.

Mimořádnou událostí roku 1628 byla návštěva nejvýznamnějšího představitele německé raně barokní hudby Heinricha Schütze v Benátkách. Nemáme doklady o setkání s Monteverdim, ale lze jen těžko předpokládat, že by k němu nedošlo. Na H. Schütze měla cesta do Itálie velký vliv. Po návratu domů nastala změna jeho kompozičního stylu a tím došlo k importu italské hudby do Německa.

Po smrti Vincenza II. Gonzagy, to bylo roku 1630, se rozpoutala válka o dědictví. Rakouské vojsko zničilo Mantovu, byla rozkradena obrazárna, zařízení paláce, archiv, knihovna – včetně rukopisů skladeb Cl. Monteverdiho. Benátky nato postihla rok a půl trvající morová epidemie. Monteverdi po ukončení epidemie napsal mši pro děkovnou bohoslužbu v chrámu sv. Marka.

Nižší svěcení získal Monteverdi v roce Osmá kniha madrigalů – Madrigali guerrieri e amorosi (Madrigaly válečné a milostné), vyšla roku Obsahuje skladby pro různá obsazení a již zmíněný Souboj Tancreda a Clorindy. Světovou událostí se stalo otevření prvního veřejného divadla na světě – San Cassiano. To bylo v Benátkách dne 6. března Představení mohli sledovat všichni, kdo zaplatili.

V Teatro San Cassiano v Benátkách byla 164O provedena premiéra Montevrdiho opery Návrat Odysseův do vlasti. (Někteří hudební historikové hovoří o premiéře v Teatro San Crisostomo.) O dva roky později, 1642, byla další slavná premiéra, tentokrát v Teatro San Giovanni e Paolo, opery s názvem „Korunovace Poppeina“. Opera je mistrovským dílem, navíc se zde poprvé objevují postavy skutečné, ne z mytologie.

V roce 1943 se Monteverdi vypravil na cestu do Cremony a Mantovy. Žádal penzi za své působení tam. Nebyl ale vyslyšen. Zemřel po horečce 29. listopadu Velkou pohřební slavnost v chrámu sv. Marka připravil jeho nástupce Giovanni Rovetta, pohřeb byl v kostele Sant Maria Gloriosa Dei Frari, tam je hrob Claudia Monteverdiho dodnes.

2. Claudio Monteverdi

Otázky k ověření znalostí: 1.Ve kterém slavném kostele působil Monteverdi v Benátkách? 2.Kdy a kde měla premiéru opera Korunovace Poppeina? 3.Jaký podtitul má 8. kniha madrigalů?

Doporučená literatura: 1. Kačic, Ladislav: Dějiny hudby III, Baroko, Euromedia Group – Ikar, Praha Smolka, Jaroslav: TOGGA, Praha Šafařík, Jiří: Dějiny hudby I., Votobia 2002

Seznam vyobrazení: 1.Mariánské nešpory _Altus.jpg _Altus.jpg 2.Claudio Monteverdi