X-20A Dyna Soar Raketoplán pro rok 1966 Jaroslav Kousal

Stratosférické "žabky" Eugen Sänger "Raketenflugtechnik" kapalinový motor s regenerativním chlazením (300N, 50bar, Isp 3000 Ns/kg) "Amerika Bomber" start z 3km dlouhé rampy, poté odpoutání, urychlení na téměř orbitální rychlost, apogeum a vzápětí návrat s využitím vysokého hypersonického L/D 6.4 (pravděpodobně nadhodnoceno), série mnohasetkilometrových skoků do/ze stratosféry, celkový dolet km.

Studená válka Projekty "kosmických bombardérů" (Robo, Bomi, následník X-15 aj.) sjednocení projektů do jednoho tajné názvy System 464L, 'Hypersonic Glide Rocket Weapon System', 'Dyna-Soar' (Dynamic Soarer), oficiálně'Hypersonic Strategic Weapon System'. Očekávané výhody oproti balistickým raketám - nízký let poskytuje minimální varovný čas (3 minuty vs. 20 minut) - větší přesnost zásahu, i mobilní cíle - schopnost manévrování

První plán Dyna-Soar I testovací suborbitální 100 km, 5.5 km/sec, později více. Dolet km. Shozové testy březen 1963, jednostupňový nosič konec 1963, dvoustupňový konec Dyna-Soar II pilotovaný průzkumný stroj s doletem km. Fotoprůzkum, radar, ELINT. Operační nasazení Později možná výzbroj jadernou střelou. Dyna-Soar III kompletní systém, globální průzkumník/bombardér, téměr orbitální rychlost. Kosmický let 1971, nasazení 1974.

Dodavatelé Do finále prošly Bell a Boeing. Očekávalo se vítězství fy Bell (autor předchozích studií), ale Boeing postupně upravil svůj projekt na velmi podobný a v červnu 1959 byl vybrán. Firmu Bell to prakticky zlikvidovalo.

Hop a skok...zatím to jde rozdělení projektu do tří fází: - suborbitální testy - orbitální testy - operační nasazení. Plánované nosiče - suborbitální Titan I - schváleno - orbitální Titan C (Titan II s novým druhým stupněm) - zamítnuto do konce roku 1961 různé změny, nakonec zvolen Titan 3 a suborbitální fáze vypuštěna Projekt bylo čím dál těžší obhájit

Poslední žabka... Eisenhowera vystřídal Kennedy a ministrem obrany se stal Robert McNamara. Ten projekt Dyna-Soar v roce 1961 navrhl předefinovat cíle projektu a ukončil jej v prosinci X-20 nahradil projektem MOL (Manned Orbiting Laboratory) s Gemini. Bylo hotovo prakticky 100% výkresové dokumentace, první prototyp kluzáku měl měsíc před kompletací a shozové testy byly v plánu do roka. I výdaje byly v pořádku (tou dobou vydáno mil USD z 530 mil USD na vývoj). Projekt MOL byl zrušen v roce 1969 po proinvestování 1.5 milardy USD.

Dny, měsíce a roky poté... Projekty vztlakových těles (využit byl i "létající simulátor" F5D-1) Návratový profil Apolla od Měsíce využití nenulového vztlaku pro rozdělení brždění na více fází Space Shuttle