Atmosféra Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 9. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky s faktory ohrožujícími atmosféru. Materiál je plně funkční pouze s použitím internetu.

Základní pojmy složky vzduchu troposféra ozónosféra stratosféra mezosféra termosféra exosféra počasí podnebí mraky Beaufortova stupnice skleníkový jev kyselý déšť fosilní paliva škodliviny primární, sekundární emise imise ozónová díra freony teplotní inverze smog londýnský, losangeleský

Atmosféra plynný obal Země vzduch = 78% dusíku, 21% kyslíku a 1% ostatních plynů množství oxidu uhličitého stále stoupá obsah vodní páry různý v různých ekosystémech (0,1% v polárních oblastech až 2,5% v tropech)

Atmosféra výškové členění atmosféry: troposféra 10 – 12 km stratosféra 50 – 55 km, součástí je ozónosféra mezosféra 80 – 85 km termosféra 800 km exosféra – nejvyšší vrstva obrázek 1

Zápis do sešitu Atmosféra plynný obal Země výškové členění atmosféry: troposféra stratosféra, součástí je ozónosféra mezosféra termosféra exosféra

Počasí a podnebí počasí = okamžitý stav atmosféry (tlak, teplota, proudění, vlhkost...) podnebí = dlouhodobé počasí v dané lokalitě (souvisí s nadmořskou výškou, zeměpisnou polohou, reliéfem...) veškeré jevy související s počasím, probíhají v troposféře

Počasí a podnebí Mraky různý obsah páry v atmosféře, kondenzuje na srážky typy mraků: cirrus (řasa), stratus (sloha), kumulus (kupa), nimbostratus (dešťový mrak), kumulonimbus (bouřkový mrak)… obrázek 2

Počasí a podnebí Proudění vzduchu proudění vzduchu = vítr, k měření se používá Beaufortova stupnice větru – má 12 stupňů video – ukázka síly větru

Zápis do sešitu Počasí a podnebí Mraky Proudění vzduchu počasí = okamžitý stav atmosféry podnebí = dlouhodobé počasí v dané lokalitě Mraky kondenzace páry na srážky typy mraků: cirrus (řasa), stratus (sloha), kumulus (kupa), nimbostratus (dešťový mrak), kumulonimbus (bouřkový mrak)… Proudění vzduchu proudění vzduchu = vítr, k měření se používá Beaufortova stupnice větru – má 12 stupňů

Skleníkový jev některé plyny umožňují průchod světla, ale pohlcují tepelné záření hlavní skleníkové plyny – oxid uhličitý, chlorované a fluorované uhlovodíky, metan, oxid dusný... ohřívání povrchu Země (důsledky = změny klimatu, tání ledovců, přírodní katastrofy) obrázek 3

Zápis do sešitu Skleníkový jev pohlcování tepelného záření → oteplování zemského povrchu důsledky: změny klimatu, tání ledovců... hlavní skleníkové plyny oxid uhličitý chlorované a fluorované uhlovodíky metan oxid dusný...

Kyselý déšť do ovzduší unikají sloučeniny síry (spalováním fosilních paliv) a sloučeniny dusíku (automobilovou dopravou) vznik slabých kyselin (sírová, dusičná) poškozování vegetace, uvolňování těžkých kovů z půdy, stoupá pH půdy obrázek 4

Zápis do sešitu Kyselý déšť sloučeniny síry – spalováním fosilních paliv sloučeniny dusíku – automobilové zplodiny vznikají slabé kyseliny (dusičná, sírová) důsledky: poškozování vegetace, okyselení půdy, uvolňování těžkých kovů

Emise a imise primární škodliviny – uvolněné do ovzduší přímo (oxid uhelnatý, oxid siřičitý...) sekundární škodliviny – vzniklé v ovzduší chemickou reakcí (ozón) emise – škodliviny uniklé přímo ze zdroje imise – škodliviny, přenesené větrem dále od zdroje

Zápis do sešitu Emise a imise primární škodlivina – uniklá do atmosféry sekundární škodlivina – chemickou reakcí v atmosféře emise – škodlivina přímo ze zdroje imise – přenesená škodlivina

Poškozování ozónové vrstvy vznik ozónové díry poškozování v důsledku různých plynů, např. freonů → více UV záření freony - sloučeniny Cl a F, používají se do sprejů a klimatizací animace – srovnání ozónové díry v různých obdobích obrázek 5

Zápis do sešitu Poškozování ozónové vrstvy vznik ozónové díry v důsledku různých plynů, např. freonů → více UV záření freony - sloučeniny Cl a F (např. klimatizace)

Teplotní inverze teplotní inverze – v určité výšce nad povrchem začne teplota s výškou stoupat tím se znemožní vzdušné proudění → horší rozptyl nečistot → smog obrázek 6

Smog teplejší vrstva horního vzduchu brání jeho promíchávání pod „pokličkou“ inverzní vrstvy se hromadí škodliviny smog: londýnský (oxid siřičitý, popílek) losangeleský (oxidy dusíku a uhlovodíky) důsledkem je dráždění sliznic, očí, rýma, snížení plicní funkce obrázek 7

Zápis do sešitu Teplotní inverze Smog s výškou teplota vzduchu stoupá, místo aby klesala zhoršení rozptylových podmínek – smog Smog nahromaděné škodliviny pod inverzí londýnský losangeleský důsledek: dráždění sliznic, očí, rýma, snížení plicní funkce

OPAKOVÁNÍ atmosféra = plynný obal Země výškové členění atmosféry: troposféra, stratosféra (součástí je ozónosféra), mezosféra, termosféra, exosféra počasí = okamžitý stav atmosféry podnebí = dlouhodobé počasí v dané lokalitě kondenzace páry na srážky – mraky, typy mraků: cirrus (řasa), stratus (sloha), kumulus (kupa), nimbostratus (dešťový mrak), kumulonimbus (bouřkový mrak)… proudění vzduchu = vítr, k měření se používá Beaufortova stupnice větru – má 12 stupňů skleníkový jev = pohlcování tepelného záření → oteplování zemského povrchu, důsledky: změny klimatu, tání ledovců..., hlavní skleníkové plyny: oxid uhličitý, chlorované a fluorované uhlovodíky, metan, oxid dusný... kyselý déšť: sloučeniny síry – spalováním fosilních paliv, sloučeniny dusíku – automobilové zplodiny, vznikají slabé kyseliny (dusičná, sírová), důsledky: poškozování vegetace, okyselení půdy, uvolňování těžkých kovů

OPAKOVÁNÍ primární škodlivina – uniklá do atmosféry sekundární škodlivina – chemickou reakcí v atmosféře emise – škodlivina přímo ze zdroje imise – přenesená škodlivina vznik ozónové díry v důsledku různých plynů, např. freonů → více UV záření freony - sloučeniny Cl a F (např. klimatizace) teplotní inverze – s výškou teplota vzduchu stoupá, místo aby klesala zhoršení rozptylových podmínek – smog = nahromaděné škodliviny pod inverzí londýnský losangeleský důsledek: dráždění sliznic, očí, rýma, snížení plicní funkce

Otázky a úkoly Vysvětli rozdíl mezi počasím a podnebím. Jak se jmenuje stupnice, která slouží k měření síly proudění vzduchu? Co může být politickým důsledkem skleníkového efektu, pokud dojde až k masívnímu tání ledovců? Jaký je rozdíl mezi primární a sekundární škodlivinou? Zkus odhadnout, zda u nás máme spíše typ londýnského, nebo losangeleského smogu.

Zdroje Použitá literatura: ČERNÍK, Vladimír, Zdeněk MARTINEC a Jan VÍTEK. Přírodopis 4: pro 9. ročník základní školy a nižší ročníky víceletých gymnázií. 2. vydání. Praha: SPN - pedagogické nakladatelství, 2004, 88 s. ISBN 80-7235-261-X. [2012-03-12] ČERVINKA, Pavel. a kolektiv. Ekologie a životní prostředí: učebnice pro střední školy a odborná učiliště. 1. vydání. Praha: nakladatelství České geografické společnosti s.r.o., 2005. ISBN 80-86034-63-1. [2012-03-12] Všechny uveřejněné odkazy [cit. 2012-03-12] jsou dostupné pod licencí Creative Commons na http://www.wikimedia.org, nebo jsou chráněny svobodnou licencí GNU pro dokumenty. obr. 1 – stratifikace atmosféry http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/7/71/Atmosphere_layers-cs.svg/102px-Atmosphere_layers-cs.svg.png obr. 2 – typy mraků http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/f2/Rodzaje_chmur.svg/1000px-Rodzaje_chmur.svg.png?uselang=cs obr. 3 – skleníkový efekt http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/e/ec/Schema_sklenikovy_efekt.gif obr. 4 – kyselý déšť http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/b/b1/Origins_of_acid_rain.svg obr. 5 – ozónová díra http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/a/a1/Ozon_hole_AntOzone.jpg obr. 6 – teplotní inverze http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/b9/SmokeCeilingInLochcarron.jpg/800px-SmokeCeilingInLochcarron.jpg obr. 7. – smog http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/17/Haze_in_Kuala_Lumpur.jpg/640px-Haze_in_Kuala_Lumpur.jpg