Kultura a věda v první republice Vypracoval Mgr. David Mikoláš 1. února 2009 Aktualizace: 10. února 2012

Školství vysoká úroveň vzdělání nejširších vrstev obyvatelstva neexistence negramotnosti v českém prostředí české školství jedno z nejlepších na světě síť osvětových zařízení, kulturních spolků a veřejných knihoven úcta ke vzdělání a učitelské profesi zřizovány nové základní, střední, ale i mateřské školy

Věda vlivy zvenčí, především z Francie oslaben vliv německé kultury a vědy 1919: založení Masarykovy univerzity v Brně a Komenského univerzity v Bratislavě nutnost zřídit další výkonné ústavy a nová vědecká pracoviště na vysoké úrovni přírodní vědy (F. Běhounek, J. Heyrovský) a medicína (J. Švejcar, A. Jirásek) úspěchem české historické vědy rozluštění jazyka Chetitů (Bedřich Hrozný)

Polarograf …přístroj umožňující jednoduchý a přesný chemický rozbor látek, zkonstruovaný Jaroslavem Heyrovským a M. Shikatou v roce 1925.

Dobývání severního pólu …se v letech 1926 a 1928 zúčastnil český badatel František Běhounek.

Technika rozvoj veřejné dopravy a automobilismu zavádění plynu a elektřiny do domácností zahájeno pravidelné vysílání rozhlasu (1923)

Letov Š-1 …první letadlo československé výroby z roku 1921.

Jawa …motocykl vyráběný firmou Františka Janečka od roku 1929.

Architektura linie modernismu (J. Kotěra) načas přerušena kubismem (J. Gočár a J. Chochol) a dekorativismem (obloučkový sloh) nové materiály (ocel, beton) a konstrukční technologie důraz na účelnost a funkci (Veletržní palác v Praze, tovární a obytné objekty Baťova Zlína aj.) náročné přestavby a dostavby historických objektů (Plečnikova úprava areálu Pražského hradu, Hilbertova dostavba chrámu sv. Víta) prosazování zásad urbanismu – vědecky řízené přestavby měst (Gočárův regulační plán Hradce Králové, Gahurův regulační plán výstavby Zlína)

Veletržní palác v Praze ...je budova určená pro konání nejdříve veletrhů, později sídlem podniků zahraničního obchodu, nyní výstavním prostorem a sídlem Národní galerie. Nachází se v Praze v Holešovicích. Je jednou z prvních i největších funkcionalistických staveb Prahy. Palác vznikl podle návrhu architektů Josefa Fuchse a Oldřicha Tyla; postaven byl v letech 1925 až 1928.

Správní budova Baťova Zlína Baťův mrakodrap byl postaven podle projektu architekta Vladimíra Karfíka v letech 1937- 1938 jako sídlo ředitelství obuvnické firmy Baťa. Je 77,5 m vysoký a má 17 pater. Budova je železobetonová, obvodový plášť tvoří dvojitá ocelová okna vyzděná cihlami. Technickou raritou je výtahová kancelář ředitele firmy o rozměrech 6x6 metrů, která je klimatizovaná a má umyvadlo.

Müllerova vila (též Loosova vila) v Praze Luxusní vilu v Praze na Ořechovce si nechal od architektů Adolfa Loose a Karla Lhoty postavit František Müller, zámožný spolumajitel stavitelské firmy Kapsa- Müller, když se chtěl s rodinou přestěhovat z Plzně do Prahy. Loos na vile uplatnil nejen funkcionalistické myšlenky, ale i svoji teorii „Raumplanu“ – prostor není členěný na jednotlivá patra, ale do „kubusů“ a jednotlivé místnosti se prolínají v různých úrovních.

Vila Tugendhat Brněnská vila Tugendhat je ojedinělým dílem německého architekta Ludwiga Miese van der Rohe, který vypracoval v roce 1928, na žádost manželů Grete a Fritze Tugendhatových, návrh stavby. V roce 2001 byla zapsána do listiny památek UNESCO.

Adolf Loos (1870 - 1933) …byl klasik moderní architektury, čelný představitel architektonického purismu. Odmítal v architektuře, ale i užitém umění cokoli, co brání plnému využití všech funkcí díla. Prohlašoval ornament za zločin, který jen zbytečně bere čas a peníze, jež by mohly být věnovány užitečnějším věcem.

Josip Plečnik (1872 - 1957) …byl slovinský architekt a urbanista, který svou prací ve 20. a 30. letech 20. století pro československou prezidentskou kancelář významně přispěl k současnému vzhledu Pražského hradu.

Kamil Hilbert (1869 - 1933) …byl významný český architekt, věnoval se především rekonstrukcím církevních budov. Jeho nejvýznamnějším dílem je dostavba Svatovítské katedrály.

Sochařství vedle dožívající secese rozvoj moderních směrů kubistické výboje v díle Otto Guttfreuda surrealismus ovlivnil malířský projev Jindřicha Štyrského a Toyen typickým dílem socha Jana Žižky na pražském Vítkově od Bohumila Kafky další významní sochaři: Jan Štursa, Josef Mařatka, Otakar Španiel

Bohumil Kafka (1878 - 1942) …byl český sochař, tvořící v duchu secese a symbolismu.

Socha Jana Žižky na Vítkově ...je největší jezdecká socha na světě, kterou v roce 1931 skicoval Bohumil Kafka. Šestnáct a půl tuny těžká bronzová socha byla odhalena ve výročí den bitvy na Vítkově, tedy 14. července 1950.

Jan Štursa (1880 - 1925) …byl vynikající český sochař, rodem z Nového Města na Moravě, žák Myslbekův, jeden ze zakladatelů českého moderního sochařství.

Raněný …autorem Jan Štursa, 1918, bronz.

Otakar Španiel (1881 - 1955) …byl významný český sochař, řezbář, medailér; žák Myslbekův.

Stříbrná medaile k 1000. výročí smrti sv. Václava ...autorem Otakar Španiel, 1929; průměr 28 mm, hmotnost 15 g.

Malířství výraznými autoritami Max Švabinský a Alfons Mucha secesní symbolismus ještě doznívá v díle Ladislava Šalouna a Františka Bílka kubismus po smrti Bohumila Kubišty rozvíjel Emil Filla expresionistický výraz, inspirovaný démonologií a světem fantazie a tajemna, objevovali ve svých grafikách František Kobliha a Josef Váchal bohatý spolkový a skupinový život: Umělecká beseda, Mánes, Devětsil, Osma, Tvrdošíjní aj.

František Kobliha (1877 - 1962) …byl český malíř, grafik, představitel druhé generace českého symbolismu.

Padající hvězda …dřevoryt Františka Koblihy, 1925.

Josef Váchal (1884 - 1969) …byl český malíř, grafik, ilustrátor, sochař, řezbář a v neposlední řadě také spisovatel a básník. Jeho tvorba byla ovlivněna expresionismem a prvky symbolismu, naturalismu a secese, pokoušel se však o vlastní stylově nevyhraněné umělecké vyjádření.

Mor v Korčule …dřevoryt Josefa Váchala, 1927.

Jan Zrzavý (1890 - 1977) …byl český malíř, grafik, ilustrátor a scénograf, významná postava českého výtvarného umění, představitel avantgardy nastupující začátkem 20. století.

Melancholie ...obraz (olej na plátně) Jana Zrzavého, 1920.

Divadlo v čele dvě pražské divadelní scény: Národní Divadlo, Divadlo na Vinohradech (Eduard Kohout, Hugo Haas, Jan Pivec aj.) nejvýraznějším představitelem soudobé tvorby Karel Čapek (hra RUR měla mezinárodní úspěch) vedle kamenných divadel i avantgardní divadelní scény, např. Osvobozené divadlo (Jiří Voskovec, Jan Werich, Jaroslav Ježek) kabaret Červená sedma (satirické pořady), kabaret v Lucerně (písničkář Karel Hašler)

Sever proti jihu ... protiválečné drama Voskovce a Wericha z roku 1930. Dílo upozorňuje na nesmyslnost války, kritizuje pokrytce a podvodníky, zároveň si umí dělat legraci i z vážnějšího tématu.

Hudba vážná hudba (Josef Suk, Vítězslav Novák, Leoš Janáček) rozvoj operního a koncertního života (Česká filharmonie) šíření hudební kultury prostřednictvím rozhlasu a gramofonového průmyslu moderní taneční hudba R. A. Dvorského

R. A. Dvorský (1899 - 1966) …byl český hudební skladatel, kapelník, klavírista, zpěvák, herec a nakladatel. V letech 1925 - 1929 působil v souboru Františka Cinka Melody Makers. V roce 1929 pak založil vlastní orchestr Melody Boys, který existoval do roku 1945. V repertoáru byly lidové písně, tango, swing i jazz.

Literatura naši světově uznávaní autoři: prozaik, dramatik a novinář Karel Čapek autor románu Osudy dobrého vojáka Švejka Jaroslav Hašek představitel pražské židovské německy psané literatury Franz Kafka na vynikající úrovni soudobá literární kritika (F. X. Šalda)

Film po roce 1918 živelný rozvoj filmové tvorby, budování stálých filmových ateliérů nejdříve němý film: Dobrý voják Švejk (1926, rež. Karel Lamač první zvukový film: Tonka Šibenice (1930, rež. Karel Anton) film jako umělecké dílo: Marijka nevěrnice (1934, rež. Vladislav Vančura) 30. léta filmy útočící na fašismus: Bílá nemoc (1937, rež. Hugo Haas)

Dobrý voják Švejk 1926, režie Karel Lamač, v hlavní roli Karel Noll.

Tonka Šibenice 1930, režie Karel Anton, v hlavní roli Ita Rina. Venkovská dívka se ve městě dostane na scestí. Skončí v nevěstinci a upadá ještě hloub, když se o ní roznese, že strávila noc s vrahem před jeho popravou...

Marijka nevěrnice 1934, režie Vladislav Vančura, v hlavní roli Anča Škelebejová. Slavný filmařský pokus Vladislava Vančury, jenž využil námětu Ivana Olbrachta, se odehrává na někdejší Podkarpatské Rusi a zachycuje nejen bídu a zaostalost, ale také kypící vášně, vedoucí k nenapravitelným činům.

Bílá nemoc 1937, režie Hugo Haas, v hlavní roli Hugo Haas. Epidemie zákeřné choroby ničí obyvatele totalitního státu, jehož vůdce připravuje válečnou expanzi. Pokus lékaře z chudinské čtvrti čelit nemoci i nacionálnímu fanatismu ztroskotává.