Vzduch se tetelí při poledním zvonu, s klekáním nás vítá soumrak, znovu a znovu…
Také při večerním svitu, je krásný pohled na kostel i z okna mého bytu
Vzpřímená. Hrdá. Důstojná. Svůdná. Na obdiv zvyklá, jsi mě za srdce chytla. Krásná jsi, růže, kdo za to může? Trny se chráníš, svou vůní mě mámíš. Ranní svit květy otvírá, jsi křehká, něžná……. (Poláčková)
Chtěl bych zachytit krásu jara do obrazu pak tam vložit paprsky slunce při odrazu. Co se mi však stále nedaří, vložit tam tu vůni květů z jara i tu první z předjaří ŠKODA
Každé ráno slunce květy povystrčí, pak jeden s druhým zápolí, který ze všech nejvíce jarní vzduch nám provoní
Jasmín voní nejvíce, při začínajícím svitu měsíce
Koncem jara v „Lesní tůni“, bude volba misky vůní, růže, šeřík všechny další budou vonět jak se patří. Favoritů, těch je mnoho já však nevím, jak pro koho, pro mě byla a vždy bude, která v zahradách je všude. Mám rád jiné vůně mimo ně, „Mis vůně“ však musí býti PIVONĚ !!!
Zastav se na chvíli člověče, vnímej jarní krásu, dřív než ti jaro uteče. Má jen malý kousek času. Tři věci obdivuj přírodu, děti a nás staré lidi