Název projektu: Environmentální výchova ve školních úlohách, experimentech a exkurzích Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.10/
Při výrobě oxidu hlinitého z bauxitu je potřeba projít poměrně složitým výrobním postupem. Ruda se musí nejprve rozemlít a smísit s vápencem a hydroxidem sodným. Vzniklá směs se přečerpává do vysokotlakých nádob, kde se následně zahřívá. Hydroxid sodný rozpouští s oxidem hlinitým, který se z roztoku vysráží, propere, zahřeje, čímž se odstraňuje ze směsi vzniklá voda. Koncovým členem je bílý prášek podobný cukru – oxid hlinitý. Bauxit - Al2O3·2 H2O
Červený kal či červené bahno je silně zásaditý odpadní produkt vznikající při výrobě hliníku Bayerovým zásaditým pochodem. Vzniká tak, že se z rozdrceného bauxitu pomocí vodného roztoku hydroxidu sodného louhuje hydroxid hlinitý Al(OH)3. Charakteristická červená barva vzniká následkem přítomnosti hydroxidů železa. Červený kal kromě vody a hydroxidu sodného obsahuje sloučeninykřemíku, titanu a železa. Na jednu tunu vyrobeného hliníku vzniká podle kvality suroviny od 1,6 t červeného kalu u tropického bauxitu až po 3,7 t u některých evropských bauxitů.[[
K protržení hráze odkaliště poblíž města Ajky došlo 4. října 2010 v odpoledních hodinách, kdy se ve 12:25 protrhla hráz kaliště hliníkárny Ajka Timföldgyár společnosti MAL Magyar alumínium a silně zásaditý žíravý červený kal obsahující těžké kovy zaplavil několik sídel a zamořil vodní toky. Silně postižena byla vesnice Kolontár a město Devecser, katastrofa způsobila smrt 10 lidí včetně dětí, mnoho materiálních a ekologických škod a přes 130 lidí bylo chemicky popáleno nebo jinak zraněno, z toho 11 vážně.
%B6siszap-katasztr%C3%B3fa_v%C3%A1zlat_ svg/280px- Ajkai_v%C3%B6r%C3%B6siszap-katasztr%C3%B3fa_v%C3%A1zlat_ svg.png
Nehoda měla z ekologického hlediska podobný rozsah, jako o cca půl roku starší únik ropy v Mexickém zálivu. Z kaliště uniklo cca 700 tis. kubíků červeného kalu obsahujícího podle měření Greenpeace 110mg/kg arzénu, 1,3 mg/kg rtuti a 660 mg/kg chromu, což jsou velmi vysoké hodnoty. Zaplavená oblast se odhaduje na 40 km². Místy vrstva bahna dosahovala až výše dvou metrů. Vláda v oblasti vyhlásila stav ohrožení.
► Kal se dostal do řeky Marcal a do potoka Torna. V řece Marcal bylo naměřeno 6. října pH 12, což je hodnota prostředí neslučitelného se životem jakýchkoliv živočichů, v řece i v potoku zmizel veškerý život, na jejich březích ležely mrtvé ryby. Na 500 pracovníků krizového centra, vojáci a experti MAL se snažili snížit sádrovcem a octem pH v řece alespoň na 9, aby ochránili život v řekách Rába a Mošonský Dunaj, potažmo i Dunaj. Do Ráby a 7. října i do Dunaje se nakonec kal dostal, ale tam životní prostředí díky neutralizaci výrazně neohrozil, k neutralizaci bylo použito více než 300 tun látek. Situaci někteří lidé přirovnali ke katastrofě v Černobylu. ► Škody se odhadují na 1,7 mld. Kč...
řeka Marcal
%C3%AD_hr%C3%A1ze_odkali%C5%A1t%C4% 9B_u_Ajky %C3%AD_hr%C3%A1ze_odkali%C5%A1t%C4% 9B_u_Ajky jedovaty-kal-uz-je-v-dunaji/ jedovaty-kal-uz-je-v-dunaji/