Název: Řecko-perské války Autor: Mgr. Eva Vondrková číslo: VY_32_INOVACE_19_06 Základní škola Jindřichův Hradec I, Štítného 121 Digitální učební materiál vznikl v rámci projektu "Inovace + DVPP", EU peníze do škol, CZ.1.07/1.4.00/21.3768 Název: Řecko-perské války Autor: Mgr. Eva Vondrková Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Předmět: Dějepis Ročník: 6. ročník

Metodický list – anotace: Didaktický učební materiál Řecko-perské války slouží k vizuální podpoře výkladové části hodiny. Prezentaci uzavírá souhrnný text s vynechanými informacemi, jež vycházejí pouze z informací uvedených v prezentaci, proto neuvádím řešení správných odpovědí. Žáci si tak mohou ověřit své znalosti, zároveň získají zápis do sešitu.

Řecko-perské války 492 – 449 př. n. l. Rozkvět městských řeckých států byl ohrožen perskou říší. Peršané ovládli Egypt i Malou Asii. Jejich cílem bylo ovládnout Středomoří. Pod perskou nadvládou se ocitla i řecká města v Malé Asii.

Perská říše kolem r. 500 př. n. l.

Příčina řecko-perských válek Maloasijští Řekové se vzbouřili, přestali platit Peršanům daně. Na pomoc jim přišli jen Athéňané. Peršané vzpouru potlačili, ale měli záminku k napadení Řecka.

Bitva u Marathonu – 490 př. n. l. Perské vojsko se r. 490 př. n. l. vylodilo u obce Marathon nedaleko Athén. Bitva se odehrála na úzké planině u Marathonu ohraničené na jedné straně horami, na druhé straně mořem. Athéňanů bylo asi 10 tisíc, Peršané převyšovali jejich počet čtyřnásobně. Řekové prudce zaútočili, obklíčili Peršany, kteří se obrátili na útěk. Peršané byli poraženi.

Nákres bitvy u Marathonu

JAKÁ JE DÉLKA MARATONU? KOLIK KM Zprávu o vítězství běžel oznámit z Marathonu do Athén řecký voják Feidipidés. Když vběhl na athénské náměstí, řekl: „Zvítězili jsme!“ a vyčerpáním zemřel. Po tomto sportovním výkonu vojenského posla byla pojmenována olympijská disciplína maratonský běh – maraton. JAKÁ JE DÉLKA MARATONU? KOLIK KM TEDY FEIDIPIDÉS UBĚHL?

Emil Zátopek (*1922 †2000) Čtyřnásobný olympijský vítěz ve vytrvalostním běhu. Nejvíce se proslavil na OH v Helsinkách r. 1952, kde vyhrál běh na 5 km, 10 km a maraton. Trojité vítězství se zatím žádnému sportovci nepodařilo zopakovat. 42 km 195 m MARATON =

Bitva u Thermopyl Po 10 letech r. 480 př. n. l. Peršané znovu zaútočili. Peršany vedl král Xerxes. Byla jich obrovská přesila. Řekové se je snažili zastavit v horské soutěsce u Thermopyl. Spartský král Leonidas se 300 vojáky odolával přesile, ale zradou Řeka Efialta , který Peršanům prozradil tajnou stezku přes pohoří nad Thermopylami, byli obklíčeni a pobiti.

Nákres bitvy u Thermopyl

Thermopyly – situační plán

Řekové na památku postavili pomník s těmito verši: „Poutníče, zvěstuj Lakedaimonským, že my tuhle mrtvi ležíme, jakož zákony kázaly nám.“

K JAKÉ OBLASTI V ŘECKU SE VZTAHUJE JMÉNO LAKEDAIMONŠTÍ? JAKÝ JINÝ NÁZEV MŮŽEŠ POUŽÍT?

Jacques-Louis David: Leonidas u Thermopyl

Bitva u Salamíny Od Thermopyl vtrhli Peršané do Athén a zapálili je a zničili. Řekům se ale nakonec podařilo zvítězit r. 480 př. n. l. v námořní bitvě u ostrova Salamína. Bitva trvala jen několik hodin – Řekové vlákali těžkopádné perské lodě do mořské úžiny. Perský král Xerxes přihlížel bitvě z pevniny. Když viděl, že perské vojsko prohrává, uprchl do Persie.

Nákres bitvy u Salamíny

Řecká loď = triéra

Ukázka z dramatu Peršané od Aischyla: „…A zprvu stálo vojsko Peršanů jak pevná zeď, když lodi v úžině se shlukly však, tu vesla praskla a lodi nemohly si pomoci, když bodci prorážely boky své. Tu řecké lodi velmi obratně je obklíčily útokem a pak je ničily. A moře zmizelo pod lodí troskami a spoustou těl. I břehy skalnaté hned pokryly se mrtvolami. Lodi barbarů, jež zbyly, prchaly pryč ve zmatku.“ JAK PROBÍHALA NÁMOŘNÍ BITVA U SALAMÍNY?

Bitva u Platají a u mysu Mykalé R. 479 př. n. l. porazili Řekové Peršany v bitvě u Platají. S konečnou platností zvítězili Řekové r. 479 př. n. l. u mysu Mykalé. Řecko-perské války skončily r. 449 př. n. l. vítězstvím Řeků. Byla vybojována nezávislost Řeků v Malé Asii a v Egejském moři.

Hérodotos – „otec dějepisu“ Důležitým pramenem průběhu řecko-perských válek je dílo řeckého spisovatele Hérodota. Nepopisoval jen válečné události, ale i dějiny Persie a dalších států Malé Asie. Je nazýván „otcem dějepisu“.

Doplň chybějící slova v textu: Řecká města na pobřeží M____ A____ se vzbouřila proti nadvládě P____. Na pomoc jim přišli A______. To byla pro Peršany z___ k útoku na Ř_____. V bitvě u M____ zvítězili ____. Na památku této bitvy byla zavedena olympijská disciplína m_____. V další bitvě u T_____ zvítězili _____. V námořní bitvě u S____ opět vyhráli _____. Řecko-perské války skončily po více než čtyřiceti letech bojů vítězstvím _____. Otcem dějepisu je nazýván H_____.

Zdroje – citace: BEDNAŘÍKOVÁ, Jarmila, Lubor KYSUČAN a Marie FEJFUŠOVÁ. Dějepis: vzdělávací oblast Člověk a společnost. 2. vyd. Brno: Nová škola, 2011, 139 s. Duhová řada. ISBN 978-80-7289-291-4. MICHOVSKÝ, Václav. Dějepis: pravěk a starověk pro základní školy. Vyd. 4., v Práci 2. Praha: Práce, 1995, s. 26. Učebnice pro základní školy (Práce). ISBN 80-208-0338-6. Strana 4, 5, 15, 18, 20, 21: Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Řecko-perské války [online]. c2013 [citováno 6. 04. 2013]. Dostupný z WWW: <http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=%C5%98ecko-persk%C3%A9_v%C3%A1lky&oldid=10033286> Strana 7: Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Bitva u Marathonu [online]. c2013 [citováno 6. 04. 2013]. Dostupný z WWW: <http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Bitva_u_Marathonu&oldid=9841734> Strana 9: Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Emil Zátopek [online]. c2013 [citováno 6. 04. 2013]. Dostupný z WWW <http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Emil_Z%C3%A1topek&oldid=9848214> Strana 11, 12, 13, 14: Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Bitva u Thermopyl [online]. c2013 [citováno 6. 04. 2013]. Dostupný z WWW: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Bitva_u_Thermopyl&oldid=9842564 Strana 17: Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Bitva u Salamíny [online]. c2013 [citováno 6. 04. 2013]. Dostupný z WWW: <http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Bitva_u_Salam%C3%ADny&oldid=9850709> Strana 18: Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Triéra [online]. c2013 [citováno 6. 04. 2013]. Dostupný z WWW: <http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Tri%C3%A9ra&oldid=9864217>