Život jako leporelo, registrační číslo CZ.1.07/1.4.00/21.3763 ZEMĚTŘESENÍ Autor: Mgr. Monika Urbancová Datum: 1. 2. 2013 Cílový ročník: 9. ročník Život jako leporelo, registrační číslo CZ.1.07/1.4.00/21.3763
Vzdělávací oblast: ČLOVĚK A PŘÍRODA Vzdělávací obor: PŘÍRODOPIS Tematický okruh: GEOLOGIE Téma: ZEMĚTŘESENÍ Metodický list/anotace: slouží k seznámení s podstatou a měřením zemětřesení Jazyk: čeština Očekávaný výstup: žáci se naučí, jak zemětřesení vzniká, probíhá a jak se měří Speciální vzdělávací potřeby: žádné Druh učebního materiálu: prezentace Cílová skupina: žák Stupeň a typ vzdělávání: základní vzdělávání – druhý stupeň Typická věková skupina: 14 – 15 let
ZEMĚTŘESENÍ otřesy zemské kůry projevující se na zemském povrchu seismologie = věda zabývající se zemětřesením nejčastěji vzniká v tzv. činných pásmech (na okrajích litosférických desek) nejohroženější oblasti: Japonsko, Čína, USA (Kalifornie, Aljaška, Nevada, Havaj), Mexiko, Chile, Peru, Turecko četnost zemětřesení: ročně 500 000 až 1.000.000
přirozená tektonická (90%) Typy zemětřesení: přirozená tektonická (90%) vulkanická (7%) řítivá (3%) umělá (vyvolaná člověkem) Průvodní jevy: podzemní dunění, praskání kůry, laviny, sesuvy půdy, požáry, záplavy, TSUNAMI
Měření intenzity zemětřesení hypocentrum = ohnisko z. = místo vzniku zemětřesení pod zemským povrchem epicentrum = místo na zemském povrchu přímo nad ohniskem měření zemětřesných vln seismometrem přístroj zaznamenávající amplitudy a periody zemětřesných vln = seismograf grafický záznam= seismogram magnitudo = stupeň intenzity zemětřesení
Stupnice pro měření síly zemětřesení Richterova stupnice (9 stupňů) z r. 1935 • autor: americký geofyzik Charles Richter (1900 -1985) • je měřena pomocí přístrojů Mercalliho stupnice (12 stupňů) z r. 1902 • autor: italský seismolog Guiseppe Mercalli (1850 – 1914) • síla zemětřesení je odvozena podle jeho účinků
Zemětřesení v dějinách lidstva ÚKOL 1: Zjisti z literatury nebo internetu, kdy a kde došlo k nejničivějšímu zemětřesení v historii lidstva a) v počtu obětí, b) v síle otřesů. ÚKOL 2: Zjisti, které evropské státy jsou nejvíce ohroženy zemětřesením? ÚKOL 3: Zjisti, kde v České republice dochází k zemětřesením, jakého jsou původu a jaké síly? ÚKOL 4: Zjisti, co je to tsunami a jeho nejničivější následky v historii lidstva.
Zemětřesení v dějinách lidstva Aktuální odpovědi k datu únor 2013: ÚKOL 1: a) 23. 1. 1556 v provincii Šen-si v Číně odhad velikosti kolem 8 st. Richtera, mělo nejvíce obětí přibližně 830 000. b) 26. 12 2004 zemětřesení v Indickém oceánu o síle 9,1 st. Richtera. Následná vlna tsunami zasáhla pobřeží Sumatry, Thajska, Nicobarských a Andamanských ostrovů, celé pobřeží Bengálského zálivu, ostrov Šrí Lanka, Maledivy a s několikahodinovým zpožděním také východní pobřeží Afriky a Madagaskaru, zabila kolem 280 000 obyvatel. ÚKOL 2: Itálie, Řecko, Turecko
Zemětřesení v dějinách lidstva Aktuální odpovědi k datu únor 2013: ÚKOL 3 : Zemětřesení v ČR TEKTONICKÁ zemětřesení - nejaktivnějšími oblastmi jsou mariánskolázeňský zlom, okolí Chebu v Karlovarském kraji a hronovsko-poříčský zlom, okolí Náchoda v kraji Královéhradeckém. Zemětřesení se objevují v zemětřesných rojích o síle kolem 4 st. Richtera. Nejsilnější otřes u vsi Nový Kostel 14. října 2008 měl 4,8 st. Richtera. Dalšími oblastmi s občasnou aktivitou jsou Český les, Opavsko a východní část Krušných hor. ŘÍTIVÁ zemětřesení – např. na Ostravsku dochází k otřesům v souvislosti s intenzivní důlní činností. Na území jižních Čech jsou také zaznamenávány dozvuky alpských zemětřesení.
Zemětřesení v dějinách lidstva – odpovědi: Aktuální odpovědi k datu únor 2013 ÚKOL 4: viz. odpověď úkol 1b) Tsunami je obrovská vlna vody na moři vznikající při podmořském zemětřesení vysoká až 40 metrů, při nárazu na pobřeží dosahující rychlosti až 500 km/h. 11. 3. 2011 v 6.46 SEČ - zemětřesení v Pacifiku zasáhlo východního pobřeží japonského ostrova Honšú. Otřesy o síle 9,0 stupně Richtera a následná až 38 m vysoká vlna tsunami usmrtila kolem 28 000 lidí. Hlavní japonský ostrov Honšú se posunul o 2,4 m směrem k Sev. Americe, zemská osa se vychýlila přibližně o 16 cm.
Použité zdroje: LITERATURA: Vališ, J., a kol. Přírodopis 8. 5.vydání, SPN, Praha 1989 Černík, V., Martinec, Z., Vítek, J. Přírodopis 4 – mineralogie a geologie se základy ekologie. 1. vydání, SPN, Praha 1998. ISBN 80-7235-044-7 Švecová, M., Matějka, D. Přírodopis 9 . 1.vydání, Nakladatelství Fraus, Plzeň 2007. ISBN 978-80-7238-587-4 Foto, obrázky – zdroj vlastní
Děkuji vám za pozornost.