KARDIOSTIMULACE Bc. Barbora Vejrostová.

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
CENTRÁLNÍ VENÓZNÍ KATÉTR
Advertisements

BRONCHOSKOPIE Vlasta Urbánková.
Zavedení NGS.
ZAVEDENÍ NOSOGASTRICKÉ SONDY
Zpracovala: Martina Nečasová
Bc.Syrová Petra Pracoviště FNHK
TÉMA Fyzikální vyšetření
PEG *Perkutánní Endoskopická Gastrostomie
EKG – úsek ST, vlny T a U.
Konference se zaměřením
Péče o pacienta před a po implantaci kardiostimulátoru
Elektrokardiogram a zátěž výukové ilustrace pro fyzioterapeuty
EKG – pokračování.
BM – Srdeční pacemakery
Swan-Ganz katetr a katetrizace arteria pulmonalis
Péče o pacienta s implantovaným portem
Libor Kameník vedoucí kardiostimulačního centra
HEMODIALÝZA.
ORTOPEDICKÁ KLINIKA JIP, Fn BRNO MEITNEROVÁ HELENA
(principy funkce a oblasti vyu ž ívání tabulkových procesor ů, struktura tabulky, vzorce a funkce obecn ě, adresace bun ě k - relativní a absolutní editace.
Martina Kubínová, DiS Bc. Ivana Krahulcová
autor: Soppeová Dana Mrázková Barbora
ZAVEDENÍ NOSOGASTRICKÉ SONDY
Vypracovaly : Dana Plevová DiS. Lucie Šmídová DiS. NCO NZO - ARIP 2011
PERIKARDIÁLNÍ PUNKCE CHLEBKOVÁ SILVIE.
ZAVEDENÍ TROJCESTNÉ SONDY jedná se o zavedení speciální sondy, sloužící k tamponádě jícnu – jícnových varixů.
První pomoc při poranění elektrickým proudem
ZAVEDENÍ HRUDNÍ DRENÁŽE
ZAVEDENÍ NASOGASTRICKÉ SONDY
Lumbální punkce Slavíková Lenka DiS..
Dana Balláková Alena Perníková
Techniky neuroaxiální anestezie
Somatologie Mgr. Naděžda Procházková
ZÁSTAVA DECHU A OBĚHU Definice
Zásady aplikace infuzí
Elektrická kardioverze
Hodnocení EKG křivek v každodenní praxi
Žilní vstupy a péče o ně v porodnictví
Zajištění přístupu do krevního oběhu
Barbora Zapletalová Dis.
Dana Miklicová FN u sv. Anny v Brně
Elektrická kardioverze
Koronarografie a balónková angioplastika (PTCA)
Techniky neuroaxiální anestezie
Amiodaron 300mg IV/10min a opakuj výboj pak Amiodaron 900mg/24hod
Lumbální punkce Autor: Kristýna Králová Veronika Smékalová
POSTUP PŘI PŘÍPRAVĚ A APLIKACI INZULÍNU
Vladimír Křivka ČVUT FEL v Praze
Punkční epicystostomie
MUDr. D. Kačaras 2014 Myokarditidy.
Neodkladná resuscitace
PÉČE O NEMOCNÉ OŠETŘOVATELSTVÍ V INTERNÍCH OBORECH 04
Srdeční arytmie. Střední zdravotnická škola, Národní svobody Písek, příspěvková organizace Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/
Kardiostimulátory Michal Vrba.
Základy elektrokardiografie (EKG)
Základy elektrokardiografie
PRVNÍ POMOC neodkladná resuscitace – DOSPĚLÝ 17
Kardiostimulátory Tomáš Zahrádka.
Katetrizační ablace srdečních arytmií
Jednorázová aplikace intravenózních léků
Swan-Ganzův katétr Jitka Poiselová.
Základy interpretace EKG. Poruchy rytmu v intenzívní péči František Duška.
Číslo projektuCZ.1.07/ / Název školySOU a ZŠ Planá, Kostelní 129, Planá Vzdělávací oblastOšetřovatelství a klinické obory PředmětTeorie Ošetřovatelství.
VY_32_INOVACE_1/20A-ICT/PE/ON
Sabina Sedlářová Edita Blažková Kamila kiliánová Lucie komínková
Škola ZŠ Masarykova, Masarykova 291, Valašské Meziříčí Autor
Terapeutické a diagnostické výkony u kriticky nemocných
Elektrofyziologie.
Libor Kameník vedoucí kardiostimulačního centra
Transkript prezentace:

KARDIOSTIMULACE Bc. Barbora Vejrostová

Kardiostimulace- definice je léčebná metoda pomalých srdečních rytmů podstatou je opakované rytmické dráždění srdce stejnosměrným el.proudem nízké intenzity, který je do srdce přiváděn elektrodou ze zevního zdroje-kardiostimulátoru. Většina kardiostimulátorů má 3 funkce. 1) stimulační (přístroj vysílá impulzy) 2) detekční (rozezná vlastní akci srdce) 3) možnost frekvenční odpovědi (stimulátor přizpůsobuje frekvenci impulzů zátěži organismu) Stimulace může být dočasná nebo trvalá

Rozdělění kardiostimulace Podle umístění stimulačních elektrod: - jednodutinová síňová (AAI)- stimuluje síň,u pac. se sy. chorého synu, funkce AV uzlu musí být zachována - jednodutinová komorová (VVI)- stimuluje komory, u pac. s fibrilací síňí, u některých stupňů AV blokády - dvoudutinová siňokomorová (DDD) –stimuluje síň i komoru, nejvíce simuluje normální sled aktivace srdce, u nem. s AV blokádou a sy chorého synu - vícedutinová –biventrikulární- umožňuje stimulaci obou komor

Podle způsobu stimulace: -s pevnou frekvencí- přístroj vysílá podněty v předem nastavené frekvenci a intenzitě, pokud podnět zasáhne tzv .vulnerabilní zónu (vrchol vlny T),může vyvolat extrasystolu,KT nebo i FIKO,dnes se již nepoužívá. -s režimem ,,podle potřeby,,- on demand –stimulace v závislosti na vlastní srdeční činnosti, podnět je vysílán pouze tehdy pokud vlastní vzruch ze srdce chybí nebo je pomalý -frekvenčně reagující- stimulátor je vybaven čidlem umožňující automaticky zrychlit stimulaci při tělesné námaze (VVIR, AAIR,DDDR, VDDR)

Dočasná kardiostimulace u symptomatických přechodných bradykardií,tzn. u akutních stavů (např.asystolie,předávkování digitalisem,beta- blokátory,AV-blok II.st Mobitzova typu, AV blok III.st.,blokády ramének vzniklé při AIM…) ke zvládnutí akutní poruchy trvalého kardiostimulátoru při zajištění rizikových nemocných s asymptomatickou bradykardií při operaci, po operaci

Způsoby dočasné stimulace Nejběžnější je nitrožilní neboli transvenózní způsob-elektroda se zavádí do hrotu pravé komory nejčastěji podkličkovou nebo jugulární žilou, nejrychleji a nejbezpečněji pod skiaskopickou kontrolou. Za kontroly EKG se zavádí speciální plovoucí elektrody-výhodou je zavedení na lůžku pacienta během resuscitace bez skiaskopu.

Transezofageální-pomocí silnější bipolární elektrody,jež se zavádí stejně jako NGS nosem nebo ústy nemocného do úrovně pravé komory se stimulují pouze síně

Transtorakální-pomocí speciálních elektrod, kdy jedna se nalepí vpravo parasternálně a druhá mezi lopatky pacienta.Tato stimulace vyžaduje nastavení vysoké voltáže (50 V a více), je bolestivá, a proto ji lze využít pouze u nemocných v bezvědomí nebo při analgezii

Epikardiální-při kardiochirurgických výkonech se přichycuje elektroda přímo na epikard

Příprava pacienta a pomůcek k dočasné stimualci Psychologická příprava pacienta,informovanost o výkonu,pokud je pacient při vědomí,informovaný souhlas Infiltrační anestezie Pomůcky:zevní bateriový kardiostimulátor,stimulační elektroda, centrální žilní katetr se sheatem,kovový zavaděč,jehla ke kanylaci v.subclavia,dezinfekce,tampony,sterilní roušky,plášť,operační čepice a rouška,náplast,emitní miska,peán,jehelec,jehla,silon,nůžky,skalpel,sterilní rukavice,EKG monitor,defibrilátor,injekční jehly+stříkačky. Mesocain roztok k anestezii, šití

Asistence sestry Sestra připraví sterilní instrumentarium,pomůcky. Očistí, popř.oholí místo vpichu. Uloží pacienta do požadované polohy. Samotný výkon provádí lékař, sestra asistuje lékaři. Lékař očistí, odezinfikuje místo vpichu, zarouškuje, dle stavu pacienta, provede místní znecitlivění, poté provede kanylaci v.subclavia, kanylou zavede kardiostimulační elektrodu a to pod echo nebo RTG kontrolou do pravého srdce s cílem zakotvit hrot elektrody do oblasti hrotu pravé komory.Na elektrodu se připojí zevní kardiostimulátor, kde se navolí zvolená tepová frekvence a intenzita proudu. Posouváním elektrody se musí docílit žádaná poloha, pak se provede fixace elektrody. Nakonec se očistí a odezinfikuje okolí vpichu, místo se sterilně překryje a fixuje náplastí. Stimulátor se připevní k pacientovi dle zvyklostí. Po celou dobu výkonu je nutné sledovat pacienta a EKG monitor (možný výskyt arytmií)

Péče o pacienta a pomůcky po výkonu sledovat: základní životní funkce,EKG-zda je stimulace účinná,myslet na možnost srdeční tamponády!!! zajistit RTG snímek hrudníku ke kontrole pozice elektrody a ověření zda nedošlo k PNO pečovat o místo zavedení stimulační elektrody-známky infekce předcházet povytažení a dislokaci elektrody důslednou fixací pravidelně kontrolovat stimulační práh (odpovídá nejnižší hodnotě stimulů při níž je zachována stimulační funkce) Pomůcky: kovové pomůcky-důkladná mechanická očista, dezinfekce, sterilizace; použitý infikovaný materiál uložit do nádoby určené pro infekční odpad

Komplikace po výkonu Nefunkčnost stimulačních komponentů Vznik PNO při kanylaci vena subclavia Zalomení kovového zavaděče Možnost vzniku fibrilace komor, KT Vzduchová embolie Infekce

Trvalá kardiostimulace Léčebná metoda chronických pomalých rytmů Implantace PM se provádí dle platných indikačních kritérií Používají se kardiostimulátory implantované do podkoží-nejčastěji do podkličkové krajiny, a elektrody zaváděné do hrotu pravé komory nitrožilní přístupem U dvoudutinových stimulátorů- dvě elektrody- jedna je umístěna v síni,druhá v komoře

Edukace pacienta před implantací Hospitalizace:seznámení s výkonem a následným režimem (prvních 24 hod ležet na zádech, na jídlo se může zvýšit do polosedu, pravou ruku ponechávat podél těla) Život s kardiostimulátorem:obvykle může dělat vše jako před implantací-chůze, sport, řízení automobilu,cestování, používání mobilního telefonu (doporučuje se držet mobil ve vzdálenější ruce)

Určitá omezení Magnetoterapii Iontoforézu MR

Mezinárodní označení režimu kardiostimulace Používá se mezinárodního kódu (tří popř. čtyř písmen) První písmeno značí anglicky stimulovanou dutinu Druhé písmeno místo, kde se snímá elektrická aktivita (A-atrium-síň, V- ventriculus-komora, D-double-obě dutiny) Třetí písmeno udává režim stimulátoru ,,on demand,, (I-inhibiční, T-spouštěcí, D-dual demand-obojí) Čtvrté písmeno upřesňuje typ stimulátoru (M-multiprogramovatelný, P-programovatelný, R-frekvenčně reagující)

Použitá literatura Ošetřovatelství v intenzivní péči,Gabriela Kapounová,Grada,2007 Základy elektrokardiografie,Jiří Kolář,Josef Kautzner a spol,Akcenta, 2002

Děkuji za pozornost!