Číslo a název projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0619 OP: Vzdělávání pro konkurenceschopnost Zvyšování vzdělanosti pomocí e-prostoru Název a adresa školy Soukromá střední škola a jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Č. Budějovice, s.r.o., Jeronýmova 28/22, České Budějovice Kód materiálu Klíčová aktivita V/2 Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji odborných kompetencí žáků středních škol Název materiálu 2 - Vlasy – druhy, vlasové ústrojí Autor Mgr. Vladimíra Bagová Tematická oblast Materiály Anotace Vzdělávací materiál je určen pro výklad učiva v rámci odborného výcviku pro obory Kadeřník – kadeřnice. Vlasy – jejich původní úkol a současný, druhy vlasů dle délky a síly, druhy vlasů dle doby jejich vzniku. Vlasové ústrojí – části: vlasový kořínek a vlasový stvol. Oblasti vzniku vlasu. Ročník 1. a 3. Datum tvorby Září 2013 Pokud není uvedeno jinak, použitý materiál je z vlastních zdrojů autora

VLASY

VLASY Vlasy, nehty, potní a mazové žlázy patří mezi přídatné kožní orgány (kožní adnexa). Vlasy a chlupy vznikají z kůže. Vlas se začíná vyvíjet už v embryonálním vývoji (ve 3. měsíci těhotenství). Vzniká vchlípením vrchní vrstvy kožních buněk pokožky (epidermis) do nižších vrstev buněk. Pokožka neustále vrůstá do škáry.

úkoly: Původně měly lidské chlupy chránit před chladem, teplem a ultrafialovým zářením. Během evoluce ochlupení částečně vymizelo, ale jeho část stále plní ochrannou funkci. obočí a řasy chrání oko před potem a prachem chloupky v nose zachycují nečistoty. V současné době je nejdůležitějším úkolem vlasů plnit estetickou funkci (střih vlasů, barva, délka).

DRUHY VLASŮ podle délky a síly: 1. Dlouhé vlasy Jsou měkké Nacházejí se na hlavě, v podpaží a kolem genitálií Přirozeně světlé vlasy mají průměr 0,04 mm Rezavé, černé jsou silné 0,04 – 0,09 mm

Ochlupení se začíná objevovat v pubertě a je vázané na pohlavní hormony U mužů na hrudi, nad prsními bradavkami, v podpaží, kolem genitálií, na břiše, na paži, na zadní straně předloktí a ruky, na stehnech a bércích, vousy - jsou silné 0,1 – 0,2 mm, rostou až od 16 let, od 20 rostou rychle U žen na dolních částech stehen, v podpaží, kolem genitálií, na bércích a ojediněle okolo prsních bradavek a nad hrudní kostí

2. Krátké vlasy Jsou pevné a tuhé Patří sem řasy, obočí, brvy v nose a ve zvukovodu, vousy Řasy jsou silné (asi 0,1 mm) chloupky vyrůstající z okrajů očních víček ve třech až čtyřech řadách Řasy chrání oko, šedivějí vzácně a pozdě, na horním víčku jich je 150-200, na dolním 70-100 Životnost řasy je 100-150 dní Za den vypadne většinou 1 řasa

Obočí je naznačeno již před narozením V dětství je tenké a v dospělosti mohutní Poloha a tvar obočí velmi výrazně ovlivňují výraz obličeje Chlupy v nose zachycují prach z vdechovaného vzduchu Chlupy v uchu jsou silnější v dospělosti, u mužů silnější než u žen

Chmýří Je nejjemnější Chloupky mají průměr několik tisícin milimetru Kryje celé tělo s výjimkou dlaní, chodidel, rtů, očních víček, prsních bradavek a zevních pohlavních orgánů Lanugo - pouze u miminek, před narozením lanugo odpadá do plodové vody, tvoří na těle proudy a víry Velus – chmýří u dospělého člověka, pokrývá zbytek těla

DRUHY VLASŮ podle doby jejich vzniku: Primární - (jemné chmýří, lanugo) vzniká už v embryonálním období Sekundární - nahrazuje primární ochlupení, vyvíjejí se v různých obdobích do konečné podoby Terciární - označuje se jako konečné, posledního projevu dosahuje až v šestém desetiletí života

VLASOVÉ ÚSTROJÍ skládá se ze dvou základních částí. vlasového kořínku vlasového stvolu (stonku) Vývoj vlasu začíná už v embryonálním období. Začíná vchlípením vrchní vrstvy pokožkových buněk do nižších vrstev kůže. Vytvoří se zárodečný pupen, který je společný pro budoucí vlas a mazovou žlázu a často také pro potní žlázku.

Během dalšího vývoje dochází k odlišování buněk ve škáře. Nejprve vzniká zárodečný uzlík, který má tvar čepu a je zakončen papilou. Dolní část uzlíku se stále zanořuje a nad papilou vznikají buňky pro růst vlasu.

Obr. 1 Schématické znázornění vlasového váčku

Obr. 2 Vlasové ústrojí

A) VLASOVÝ KOŘÍNEK je část vlasu, která je ukryta v kůži. Je uložen ve vlasovém míšku – folikulu, který se u povrchu kůže mírně rozšiřuje. Vlasový váček je důlek v kůži, ze kterého vlas vyrůstá. Váček se skládá z pokožkové tkáně a okolní vazivové tkáně škáry.

Pokožková tkáň Označuje se jako vlasová pochva Dělí se na vnitřní pochvu, která je pevně spojena s vlasem a roste s ním směrem nahoru, přidržuje vlas a brání jeho vytažení Po vnější pochvě se posunuje vnitřní pochva s vlasem Vazivová tkáň škáry tvoří vlasový míšek - folikul, který obklopuje vlasovou pochvu

Papila je vazivová tkáň spodní části vlasového váčku, má tvar soudku Do papily pronikají krevní vlásečnice (kapiláry), ze kterých vytéká lymfa (tkáňový mok) Vlásečnice zajišťují výživu vlasové cibulky Vlasová cibulka (vlasový bulbus - matrix) nasedá na vlasovou papilu, je nejdůležitější částí vlasového kořínku, probíhá v ní velké množení buněk (tzv. keratinocytů), které zajišťují výstavbu vlasu, přijímají živiny a produkují vlastní bílkovinu (prekeratin – keratin).

Obr. 3 Vlasová cibulka

PŘÍDATNÉ ORGÁNY VLASOVÉHO VÁČKU Mazová žláza - produkuje tuk (maz - sebum), který promašťuje a chrání kůži a vlas, nachází se blíže k povrchu kůže Vzpřimovač vlasu - hladký sval vlasového váčku, vlivem chladu nebo psychického podráždění se může stáhnout – vlas se napřímí, váček se tlačí vzhůru a okolní kůže se stahuje – vzniká tzv. „husí kůže“

Obr. 4 Mazová žláza

B) VLASOVÝ STVOL je část vlasu, která se nachází nad vlasovým míškem vzniká přeměnou buněčného materiálu původně měkká a šťavnatá buněčná hmota (prekeratin) se postupně mění na suchou a velmi pevnou hmotu (keratin) celý proces přeměny se nazývá keratinizace (rohovatění) součástí vlasového stvolu je pevná bílkovinná hmota keratin.

Průřez vlasu může být: kruhový elipsovitý páskový (silně zploštělý) Tvar a zvlnění vlasového stvolu jsou charakteristické pro různé lidské rasy a pro určité vlasové typy: Rovné vlasy Zvlněné vlasy Kučeravé vlasy Kadeřavé vlasy Kudrnaté vlasy Rounovité vlasy

OBR. 5 VLASOVÉ TYPY

Oblasti vzniku vlasu růstová oblast – nacházejí se zde keratinocyty, které tvoří buňky vlasové cibulky, dorůstající buňky je neustále posunují směrem nahoru oblast tvarování – buňky se zde tvarují, vznikají zde 3 různé tvary buněk, podle kterých se vlas dělí na tři vrstvy oblast rohovatění – z měkkého prekeratinu vzniká pevný keratin

Obr. 6 Oblasti vzniku vlasu

POUŽITÉ ZDROJE HÜLSKEN, Margot. A SPOL. Příručka pro kadeřnice. Vyd. 1. Praha: Europa-Sobotáles, 2005, 356 s. ISBN 80-867-0612-5. PETERKA, Emanuel, František KOCOUREK a Miloslav PODZIMEK. Materiály pro učební obor Kadeřník. 4., aktualiz. vyd. Praha: Informatorium, 2004, 140 s. ISBN 80-733-3020-2. Obr. 1 HÜLSKEN, Margot. A SPOL. Příručka pro kadeřnice. Vyd. 1. Praha: Europa-Sobotáles, 2005, str. 28 Obr. 2, 3 PETERKA, Emanuel, František KOCOUREK a Miloslav PODZIMEK. Materiály pro učební obor Kadeřník. 4., aktualiz. vyd. Praha: Informatorium, 2004, str. 14 Obr. 4 HÜLSKEN, Margot. A SPOL. Příručka pro kadeřnice. Vyd. 1. Praha: Europa-Sobotáles, 2005, str. 24 Obr. 5 PETERKA, Emanuel, František KOCOUREK a Miloslav PODZIMEK. Materiály pro učební obor Kadeřník. 4., aktualiz. vyd. Praha: Informatorium, 2004, str. 15,16 Obr. 6 HÜLSKEN, Margot. A SPOL. Příručka pro kadeřnice. Vyd. 1. Praha: Europa-Sobotáles, 2005, str. 28