Nová finanční perspektiva a krize eurozóny Lubor Lacina Mendelova universita v Brně Jean Monnet Centre of Excellence

Krize eurozóny a rozpočet EU Evropský integrační projekt se dostal na křižovatku Tři možné cesty řešení: Prohloubení integrace – vytvoření politické unie s federálním rozpočtem Zachování současného stavu Disintegrace – návrat ke společnému trhu a národním měnám Krize eurozóny potvrdila omezenou stabilizační kapacitu rozpočtu EU

Co napsali jiní.. MacDougall, D. (1977): Report of the Study Group on the Role of Public Finance in European Integration. Brussels, European Commission. Sapir, A. (2003): ‘An Agenda for a Growing Europe. Making the EU Economic System Deliver’, Report of an Independent High-Level Study Group established on the initiative of the President of the European Commission. P. De Grauwe (2004): „Without political integration the eurozone will be like house without roof“. Pisani, J. – Wolff, G. (2012): Options for a Euro-Area Fiscal Capacity

Status Quo Omezená velikost rozpočtu EU ve srovnání s federálními i národními rozpočty – omezená redistribuční funkce a zcela chybějící stabilzační funkce Víceletá perspektiva – omezená flexibilita Z historických důvodů většina výdajů na zemědělskou a regionální politiku Omezené vlastní zdroje – žádná daň EU – závislost na příspěvcích členských států „Juste retour“ problém – rozdělení na čisté přispěvatele a příjemce

Proces vyjednávání o MFF Komise připravuje návrh Evropský parlament má právo veta, ALE Rada stanovuje strop rozpočtu – na úrovni Rady převažují národní zájmy nad zájmy Společenství

Navrhovaný směr reformy Zvýšení stropu rozpočtu EU (2 – 5% EU HND); Posílení stabilizační funkce rozpočtu EU (podoba fungování ESM); Nalezení vlastního zdroje příjmů (např. podíl na dani z příjmu právnických osob);

Návrh Bruegel Think Tank Federální rozpočet – přesun sociálního pojištění a části korporátní daně do příjmů rozpočtu EU Přerozdělení (transfery) na základě kritéria odchylky od potenciálního HDP Posílení stabilizační kapacity spojené s výraznou ztrátou fiskální autonomie členských států (fiskální unie)

Vlastní návrh (I.) Jakékoliv zvýšení rozpočtu EU musí být spojeno s poklesem relativní velikosti národních rozpočtů Nesmí dojít k trvalým transferům do členských zemí a navýšení rozpočtu EU nesmí být spojeno s růstem daňové zátěže občanů a firem EU Je nutné oslabit dominanci Rady EU při stanovení stropu finanční perspektivy Současné prostředky v EMS by měly být přesunuty do rozpočtu EU nebo nově vzniklého rozpočtu eurozóny Stanovení jasných kritérií pro poskytování transferů (vyrovnávání asymetrických šoků)

Vlastní návrh (II.) Schéma založené na doporučeních teorie OCA Míra divergence - význam asymetr. šoku: 1 minus korelace HDP (čím vyšší indikátor tím vyšší transfery) Podobnoszt s návrhem Pisani – Ferry – Wolff transfery na základě velikosti produkční mezery

Vlastní návrh (III.) Reforma vlastních zdrojů – nové vlastní zdroje: Daň z finančních transakcí Sociální pojištění Část daně ze zisku právnických a fyzických osob Reforma výdajů Přesun financování zemědělské politiky na národní rozpočty a výrazné omezení politiky HSS jen na nejchudší regiony Posílení nástrojů na podporu růstu a konkurenceschopnosti (např. podpora přílivu PZI a reforem trhu práce včetně růstu mobility) Financování obranné politiky z rozpočtu EU (úspory z rozsahu) Pouze dočasné transfery zemím zasaženým asymetrickým šokem (pouze za podmínky provádění reforem)

Proč k reformě nedošlo? EU není politickou unií, stále převládají národní zájmy nad zájmy Společenství; Neochota národních vlád (politiků) vzdát se kontroly nad částí daní vybraných v členských zemích Negativní postoj tzv. čistých přispěvatelů k vyšší míře přerozdělování (UK. Nizozemí, Německo, Švédsko) První by musela být nalezena shoda na harmonizaci výpočtu daňových základů EU vers. Eurozóna (vlastní rozpočet pro EU a vlastní pro země eurozóny?)

Ztracená příležitost? Probíhající krize eurozóny a nastavené mechanismy jejího řešení jsou příležitostí pro diskusi o významné reformě rozpočtu EU: Krize posílala debatu o nutnosti posílení stabilizační role rozpočtu EU. Zatím však chybí konkrétní návrhy. Jakékoliv jednání o podstatné reformě bude vyžadovat podporů politických reprezentací členských zemí – hledání kompromisů je časově náročné Podstatnou reformu rozpočtu lze očekávat až v rámci diskuse o podobě MFF po roce 2020