ŠKOLA: Gymnázium, Tanvald, Školní 305, příspěvková organizace ČÍSLO PROJEKTU: CZ.1.07/1.5.00/34.0434 NÁZEV PROJEKTU: Šablony – Gymnázium Tanvald ČÍSLO ŠABLONY: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT AUTOR: Jan KOHOUTEK TEMATICKÁ OBLAST: Fyzická geografie NÁZEV DUMu: Všeobecná cirkulace atmosféry POŘADOVÉ ČÍSLO DUMu: 10 KÓD DUMu: JK_FYZ_GEO_10 DATUM TVORBY: 24.11.2012 ANOTACE (ROČNÍK): Kvinta – DUM obsahuje informace o všeobecné cirkulaci atmosféry a jednotlivých vzduchových hmotách a tlakových útvarech METODICKÝ POKYN:

Všeobecná cirkulace atmosféry Pravidelné pohyby vzduchových mas v planetárním měřítku Země způsobené jejich ohříváním a ochlazováním, rozdíly tlaku a rotací Země Spolu s oceánskou cirkulací vyrovnávají teplotní rozdíly, rozvádějí energii slunečního záření po celé atmosféře a podílejí se na cirkulaci vody, spoluvytvářejí také klima i počasí

Všeobecná cirkulace atmosféry Rovníková oblast – panuje bezvětří po celý rok – pás rovníkových tišin Je zde intenzivní ohřívání vzduchu pouze výstupné vzdušné proudy Ve výšce se vzduch ochlazuje kondenzace odpolední hodiny pravidelné srážky Výstupné proudy dávají vzniknout pásmu stálého nízkého tlaku vzduchu

Všeobecná cirkulace atmosféry Vzdušné proudy zvané antipasáty (8 000 – 12 000 km nad zemským povrchem) vanou směrem od rovníku směrem k obratníkům V oblasti obratníků ochlazené vzduchové hmoty klesají k povrchu a vznikají zde subtropické pásy vysokého tlaku vzduchu Chladný vzduch s minimem vodních par se otepluje – jasné suché počasí – na pevninách vznik pouští

Všeobecná cirkulace atmosféry Ze subtropických TV vzduch proudí při zemském povrchu částečně na sever i na jih Stálé vzduchové proudy směřující k rovníku pasáty Vlivem Coriolisovy síly vane ne severní polokouli SV pasát a jižní JV pasát Pasáty vanoucí z pevniny jsou suché, pasáty vanoucí na břehy přinášejí pasátové deště

Všeobecná cirkulace atmosféry Část teplého vzduchu ze subtropických TV proudí k pásu TN, které jsou podél polárních kruhů Vlivem zemské rotace mají vzduchové hmoty na obou polokoulích západní směr Nejvíce jsou tyto západní větry vyvinuty na jižní polokouli převládá zde oceán minimalizace rušícího vlivu pevniny

Všeobecná cirkulace atmosféry V okolí zemských pólů se vytváří těžký studený vzduch, který proudí do oblasti TN na polárních kruzích Vlivem uchylující síly zemské rotace se na polárních mění ve stálý východní vítr

Monzun je označení pro pravidelný vzdušný proud, který v některých částech světa mění směr se změnou ročního období V létě přináší vlhký vzduch z oceánu nad pevninu, a v zimě suchý vzduch z pevniny nad oceán Monzuny se objevují v Africe, Asii, Severní Americe, ale nikde nehrají tak důležitou roli, jako na Indickém subkontinentu

V důsledku rychlejšího zahřívání pevniny oproti vodě, je v květnu pevninská masa Asie až o 10 °C teplejší než Indický oceán Ohřátý vzduch nad pevninou stoupá a rozpíná se Vytváří tak oblast tlakové níže, která uvádí monzun do pohybu Díky vyrovnání tlaku vzduchu, začne proudit nad pevninu chladný těžší vzduch z oceánu Výpary mořské vody zvyšují jeho vlhkost, po dosažení pevniny vodní páry kondenzují a začíná pršet Monzunová masa vzduchu odsouvá teplejší vzduch nad pevninou

Monzunová oblačnost v severní Indii

Monzun V zimním období je tomu obráceně Země se ochlazuje rychleji než oceán, takže monzun bez vlhkosti se žene z nitra kontinentu k moři Pro Indii to znamená, že v době od října do května tu panuje stálé suché počasí Monzuny do některých oblastí přinášejí až extrémní množství srážek, v některých částech Indie nebo Bangladéše může roční úhrn srážek dosáhnout až 10 m (10000 mm)

Mapa označující nástup monzunů nad územím Indického subkontinentu

Vzduchové hmoty Jsou spousty vzduchu, které podle místa svého původu získaly stykem se zemským povrchem určité fyzikální vlastnosti – zejména teplotu a vlhkost Podle geografického hlediska rozlišujeme 4 základní typy: Arktická Polární, neboli mírných šířek Tropická Rovníková Uvedené typy se ještě dělí na oceánské a pevninské (podle místa vzniku)

Vzduchové hmoty V případě postupu vzduchové hmoty do teplejšího prostředí – teplá vzduchová hmota Opakem je studená vzduchová hmota Vzduchové hmoty jsou od sebe odděleny úzkou přechodnou vrstvou - atmosférická fronta Její šířka bývá několik desítek km a délka několik set km

Vzduchové hmoty Základní typy vzduchových hmot jsou oddělené arktickou, polární a tropickou frontou Arktická fronta od sebe odděluje arktickou a polární vzduchovou hmotu Polární fronta od sebe odděluje polární a tropickou vzduchovou hmotu Tropická fronta od sebe odděluje tropickou a rovníkovou vzduchovou hmotu Vzduchové hmoty jsou v neustálém pohybu – s tím souvisí vznik, pohyb a zánik atmosférických front

Atmosférické fronty Fronty mezi základními typy vzduchových hmot se nazývají hlavní atmosférické fronty Vedle nich existují ještě podružné fronty, které vznikají mezi teplotně rozdílnými částmi stejných vzduchových hmot V případě postupu studené vzduchové hmoty do teplejší hovoříme o jejich styčné ploše jako o studené frontě (SF) a naopak o teplé frontě (TF)

Schéma studené fronty

Atmosférické fronty Za TF se obvykle pohybuje SF SF se pohybuje rychleji než TF – dochází k setkání obou front – tento proces se nazývá okluze Setkávají se spolu dvě SF, jedna která ustupuje před TF, a druhá , která postupuje za SF Oblast styku dřívější teplé a studené fronty se nazývá okluzní fronta

Atmosférické fronty Společným znakem všech atmosférických front je vytlačování teplého vzduchu do výšky – jeho ochlazování – kondenzace vodních par – atmosférické srážky Na základě polohy a postupu atmosférických front lze předpovídat počasí

Meteorologická družice sloužící k určení hodnot, podle kterých lze předpovídat počasí

Meterologický radar na vrchu Praha v Brdech

Tlakové útvary Teplý vzduch pronikající na sever a teplý na jih, odděluje fronta se zvlněným průběhem vznik rozsáhlých tlakových útvarů Tlakové níže (cyklony) - TN Tlakové výše (anticyklony) – TV TN mají teplejší lehčí vzduch a TV chladnější těžší vzduch Průměr těchto útvarů cca. 1 000 – 2 000 km Typické pro pásy mírných šířek Vlivem Z větrů (nejčastější v mírném pásu) se přemísťují TV a TN od Z k V a přináší výrazné změny v počasí

Tlakové útvary Pro střední Evropu jsou tyto pohyblivé TV a TN nejdůležitějším povětrnostním prvkem Kromě těchto pohybujících se cyklon a anticyklon ovlivňují střední Evropu ještě tzv. stabilní cyklony a anticyklony: Islandská TN Azorská TV Sezónní sibiřská TV (v zimním období) Íránská TV (v letním období)

Použité zdroje a literatura Bičík, I. et al. (2001): Příroda a lidé Země. Praha: Nakladatelství ČGS. Kašparovský, K. (1999): Zeměpis I v kostce. Havlíčkův Brod: Fragment. Kašparovský, K. (2008): Zeměpis I v kostce. Praha: Fragment. Internetové zdroje: http://cs.wikipedia.org/wiki/V%C5%A1eobecn%C3%A1_cirkulace_atmosf%C3%A9ry http://cs.wikipedia.org/wiki/Monzun http://cs.wikipedia.org/wiki/Atmosf%C3%A9rick%C3%A1_fronta http://cs.wikipedia.org/wiki/Tepl%C3%A1_fronta http://cs.wikipedia.org/wiki/Studen%C3%A1_fronta

Použité zdroje a literatura Obrazové materiály: NASA. wikipedia [online]. [cit. 24.10.2012]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Earth_Global_Circulation.jpg SUNNYORAISH AT EN.WIKIPEDIA. wikipedia [online]. [cit. 24.10.2012]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Monsoon_clouds_Lucknow.JPG SARAVASK. wikipedia [online]. [cit. 24.10.2012]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:India_southwest_summer_monsoon_onset_map_en.svg MOUAGIP. wikipedia [online]. [cit. 24.10.2012]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Warmfront_no_language.svg FLYING AT CS.WIKIPEDI. wikipedia [online]. [cit. 24.10.2012]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Studena_fronta.jpg NOAA PHOTO LIBRARY. wikipedia [online]. [cit. 24.10.2012]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:GOES_8_Spac0255.jpg ME. wikipedia [online]. [cit. 24.10.2012]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Radar_na_Praze.jpg