Konzervace pícnin Konzervace sušením Konzervace silážováním

Silážování Siláž je krmivo vzniklé konzervací čerstvé nebo zavadlé píce kyselinotvorným účinkem, především mléčným kvašením, nebo konzervací píce s přídavkem látek, které inhibují veškerou bakteriální činnost. Nežádoucí bakteriální činnosti inhibuje i oxid uhličitý, který se vytváří při biochemických reakcích během fermentačního procesu. Někdy se pro siláž vzniklou konzervací píce po jejím předchozí zavadnutí používá název senáž.

Podstata silážování je ve vytvoření podmínek pro rychlý rozvoj bakterií mléčného kvašení (LAB), které okyselí rostlinou hmotu na potřebnou hodnotu pH, resp. podmínek pro omezení činnosti některých nežádoucích mikroorganismů. Rozvoj LAB lze většinou podpořit i přídavkem vhodných aditiv.

Základní podmínky pro růst LAB jsou: Anaerobní prostředí (dusání, dokonalé utěsnění) Obsah sušiny v píci Dostatek zkvasitelných cukrů (WSC) Nízká tlumivá kapacita (obsah NL a popelovin)

Volba odrůdy Krmné plodiny se odlišují ve své vhodnosti k silážování z  ohledu obsahu vodorozpustných uhlovodíků. Pod pojmem cukr se rozumí celkové množství vodorozpustných, zkvasitelných uhlovodíků. Obsah cukru umožňuje odvození silážovatelnosti trav. Přičemž minimální obsah v kvasném substrátu pro optimální kvašení se udává 2 – 3 % v čerstvé hmotě. Vztaženo na sušinu obsahuje jílek asi 20 %, bojínek a kostřava naopak jen asi 10 % cukru v sušině. Trávy s nižší krmnou hodnotou jsou ještě pod touto hranicí (viz tab.1).

Fyziologicky mladší rostliny obsahují více lehce rozpustných uhlovodíků. Krátká polní fáze (zavadání) 1 až 2 dny vede k nízkým ztrátám olistění a zajišťuje sklízenou hmotu před nadměrným odbouráváním cukrů. Krátké fázi zavadání se z těchto důvodů vždy dává přednost před zvýšením obsahu sušiny. Při silážování se cukr mění na kvasné kyseliny. V silážích je proto obsah cukru pod úrovní výchozího materiálu. Siláže neobsahující kyselinu máselnou, tudíž dobře zkvašené zavadlé siláže obsahují všeobecně ještě 5-10 % cukru v sušině. Nevhodná technika silážování způsobuje ztráty cukru z důvodu narůstajících nežádoucích procesů kvašení.

Podíl nečistot Podíl nečistot by měl být nižší než 3 % v sušině. Především při sečení, obracení a shrnování je nezbytné optimální nastavení strojů, aby se částečky nečistot nedostávaly do silážní hmoty. Mikroorganismy produkující kyselinu máselnou (klostridia) se do siláží dostávají zpravidla díky vyššímu podílu písku a hlíny, sekat by se proto nemělo níže než 5 – 7 cm nad zemí. Sečení níže nad zemí sice zvyšuje výnos čerstvé hmoty, zpravidla ovšem dochází k poranění vegetačního vrcholu a další obrůstání je zpomaleno. Díky pufrujícímu účinku inhibují částečky hlíny rychlé okyselení siláže. Obsah energie v siláži se s každým procentem podílu písku snižuje o cca 0,1 MJ NEL na 1 kg sušiny.

Termín seče Sledování týkající se optimální doby seče trav ukazují, že se rok od roku významně mění. U vysokohodnotných siláží nesmí v žádném případě obsah vlákniny přesáhnout v době sečení 24 %. To znamená, že tráva se seče v optimální růstové fázi – na začátku metání. Nevhodná je doba seče od stadia kvetení. To také znamená vědomě na úkor výnosu hmoty zvyšovat kvalitu.

Zavadání Nepříznivé jsou nízké obsahy sušiny, protože z mokrých siláží vytéká silážní šťáva a vysoké obsahy sušiny nad 45% způsobují problémy při dusání. Optimální sušiny a délka řezanky: vojtěška: 40-45 % sušiny (řezanka 10-20 mm) jetel: 35-40% (řezanka 20-30mm) trávy: bez zavadnutí nebo 35-40% (řezanka 30-40mm)

Sklízecí technika Krátká řezanka má velký význam pro udusání hmoty v sile. Pro silážování beze ztrát a zaplísnění je potřebné udusání více než 200 kg sušiny na m3. Mnohé pokusy ukazují, že optimum délky řezanky je z pohledu příjmu krmiva a efektu struktury cca 35 mm (35 % sušiny). Vyšší obsah sušiny a vlákniny podmiňují kratší řezanku (20 mm). Obsah sušiny nižší než 25 % umožňuje velikost částeček 60 – 80 mm. Požadavky na zásadně delší řezanku s cílem zvýšení struktury krmiva jsou vědecky neopodstatněné.

Dusání Vysoký stupeň udusání je nezbytný pro zabránění výměny plynů, druhotného a nežádoucího kvašení. U siláží s obsahem sušiny 30 % je žádoucí udusání minimálně 200 kg sušiny na m3 (tab.2). Pokud je to možné nepoužívat zdvojené pneumatiky, jinak se jezdí na vnějších pneumatikách méně nahuštěných, aby hlavní tlak byl na poháněných kolech. Dva přejezdy stačí, aby se každá vrstva silážované hmoty udusala. Každý další přejezd může udusání jen nepodstatně zvýšit..

Zakrytí V průjezdném sile s bočními stěnami musí být fólie zavěšená na stranách, pokud dochází průběžně k druhotnému zahřívání a tvorbě plísní i přes vysoký stupeň udusání. Průjezdná sila, která jsou plněna nad boční stěny není možné vzduchotěsně uzavřít a k procesům druhotného zahřívání dochází vždy na stranách sila. Při zakrytí sila musí být pro fólii ponechán dostatek místa. Jen tak bude po naskladnění hmoty fólie ještě přesahovat přes boční stěny. Vliv nevzduchotěsně uzavřeného sila na pH-hodnotu, a tím na intenzitu kvašení lze posoudit na základě čísel v tabulce 3.

Doba skladování Stejně jako udusání, tak také zvláště délka skladování má přímý vliv na obsah kmenů kvasinek a plísní v siláži. Při udusání nad mezní hranici se může vycházet z dostatečného vytěsnění vzdušného kyslíku. Skladování po dobu minimálně 6 – 8 týdnů zajistí, že dojde ke snížení počtu kmenů kvasinek a plísní – tzv. samoočištění

Odebírání hmoty Při odebírání krmiva ze sila je třeba omezit působení vzduchu na minimální míru. Jedná se především o plochu řezu odebírané hmoty. Měla by být svislá a hladká. Nemělo by docházet k vytrhávání silážní hmoty ani načechrávání. Srolovaná silážní fólie by se měla po odběru hmoty použít jako ochrana řezné plochy proti srážkám a působení větru. Za příznivých povětrnostních podmínek se toto opatření z důvodu vytváření kondenzační vody a vývoje plísňových kmenů nedoporučuje.

Používání konzervačních prostředků Mléčné bakterie můžeme rozdělit do dvou skupin s různým výsledkem při tvorbě kyseliny mléčné z cukrů. Při anaerobních podmínkách homofermentativní mléčné bakterie produkují dvě molekuly kyseliny mléčné z molekuly glukózy nebo fruktózy bez ztráty sušiny.

Heterofermentativní kmeny produkují jednu molekulu kyseliny mléčné a další produkty jako CO2, etanol, TMK a teplo, které vedou ke ztrátám a jsou méně efektivní při snížení pH siláže. Nežádoucím jevem v procesu konzervace je rozklad bílkovin. Rostlinné proteázy rozkládají bílkoviny na peptidy, aminokyseliny a nebílkovinný dusík ve formě čpavku a ve formě biogenních aminů (putrescin, kadaverin, histamin atd.), které jsou jedovaté a potlačují syntézu mikrobiální bílkoviny v bachoru.

Složení inokulantů Kritéria selekce musí být zaměřena na schopnost rychlého snížení pH siláže a jejich dominantní postavení v procesu fermentace. Ačkoliv jako nejhůře uchovatelný byl označen kmen Lactobacillus plantarum, byl také označen jako jeden z nejdůležitějších k inokulace. Lactobacillus plantarum však produkuje kyselinu mléčnou, jestliže pH siláže je pod 5,0 a pH silážované píce se pohybuje okolo pH 6,0 - 6,4.

Z toho důvodu se doporučuje doplnit jeho účinek pomocí kmene Streptoccocus Faecium, který napomáhá iniciovat fermentaci ihned po silážování v relativně anaerobních podmínkách a Lactobacillus plantarum rychle sníží pH siláže pod 5,0. Tento princip je uplatňován při využití, polyvalentních preparátů v kombinaci pediococců a streptococců s homofermentativními lactobacily. Pediococcus vyznačuje aktivitu v širokém rozmezí pH a je často dominantní v počátku fermentace.

Enzymatické preparáty V posledních letech se začaly při silážování bílkovinných a polobílkovinných pícnin používat celulolytické (aj.) enzymy. Tyto enzymatické preparáty mají za úkol ve fermentačním procesu uvolnit zkvasitelné cukry a tím poskytnou mléčným bakteriím zdroj energie, který potřebují k rozmnožování a tvorbě k. mléčné.

Inokulace silážovaných krmiv: obohacuje silážovanou biomasu o silnou populaci baktérií mléčného kvašení výrazně zrychluje acidifikaci v prvních dnech kvasného procesu a tím zkracuje dobu fermentace a zrání siláží zvyšuje koncentraci vytvořené kyseliny mléčné snižuje fermentační ztráty sušiny a energie omezuje degradabilitu rostlinných bílkovin zlepšuje dietetickou hodnotu siláží vhodná i pro zlepšení aerobní stability kukuřičných siláží, nebo senáží s vyšším obahem sušiny 

Aplikace živých kultur Bakterie mají vyšší aktivitu Bakterie se můžou aplikovat v logaritmické fázi rozvoje=>rychlejší rozmnožování Při správné aplikaci – obvykle lepší výsledky fermentace Při nesprávné aplikaci – inaktivace nebo usmrcení bakterií

Chemická aditiva Nejčastěji organické kyseliny a jejich soli:mravenčí, octová, propionová,formiáty, propionaty Při aplikaci nedisociované formy stimulují rozvoj i mléčných bakterií Silně korozivní=>přidávají antikorozivní látky Výsledkem je většinou krmivo s lepší kvalitou než při inokulaci, ale drahé Použití za extremních podmínek

Konzervace kukuřice Kukuřičná siláž Kukuřičná siláž s vyšším strništěm LKS Sklizeň vlhkého zrna

Sklizeň celé rostliny Optimální zralost, když je vyčerpán výnosový potenciál zrna a listy jsou ještě zelené (sušina zbytku rostliny 22-24%) Výnosový potenciál zrna Dozrávání ostatní hmoty Optimální podíl sušiny v% Vysoký Pomalé 34-36 Rychlé 30-32 Nízký 28-30

Délka řezanky a drcení zrna Používat při sklízení vždy corn craker Délka řezanky by neměla přesáhnout 15 mm (vyjímka při nízké sušině) Při sušině nad 32 % nastavit na řezačce délku 4 mm=>optimální vytěsnění vzduchu Pokud je kukuřice v krmné dávce optimálně zastoupena - nezhoršuje tato řezanka přežvykování

Vliv výšky strniště Se zvyšováním strniště (50 cm) je možné zvyšovat podíl klasů a tím i kvalitu krmiva Zvýšení obsahu energie v siláži o 0,5 MJ/kg Zvýšení sušiny o 2-3%

LKS Snadno podléhá druhotné fermentaci Nejlépe silážovat do vaku Nutné dodržet minimální odběr 2 m týdně (lépe až 4m), zejm. v letních měsících Nutné použít inokulant s enzymatickou složkou, jistější použití chemických aditiv

Konzervace vlhkého zrna Ukládání vlhkého šrotovaného zrna do vaků nebo věží Mačkání vlhkého zrna – crimpování Konzervace vlhkého zrna louhováním Skladování celého zrna v atmosféře oxidu uhličitého Konzervace vlhkého zrna pomocí organických kyselin

Tab. 1 N-látky g energie MJ NEL neod-boura-telnost % vNs g bNb g   N-látky g energie MJ NEL neod-boura-telnost % vNs g bNb g travní siláž 158 6,3 15 130 +4 kukuřičná siláž 85 25 129 -7 ječmen 124 8,1 164 -6 pšenice 138 8,5 20 172 -5 kukuřice (zrno) 106 8,4 50 -9 řepkový šrot 399 7,3 219 +29 sójový šrot 510 8,6 35 308 +32

Tab. 2 N-látky g energie MJ NEL neod-boura-telnost % vNs g bNb g   N-látky g energie MJ NEL neod-boura-telnost % vNs g bNb g travní siláž 158 6,3 15 130 +4 kukuřičná siláž 85 25 129 -7 ječmen 124 8,1 164 -6 pšenice 138 8,5 20 172 -5 kukuřice (zrno) 106 8,4 50 -9 řepkový šrot 399 7,3 219 +29 sójový šrot 510 8,6 35 308 +32