Výuková centra Projekt č. CZ.1.07/1.1.03/01.0057 © Letohradské soukromé gymnázium o.p.s.

Meteorologie Složení atmosféry Základní meteorologické prvky: Teplota vzduchu Rychlost a směr větru Atmosférický tlak Tlaková výš a tlaková níž Synoptická mapa Srážky Oblačnost Vlhkost vzduchu Atmosférické fronty

Složení atmosféry okrajová vrstva atmosféry teplota stoupá až na 1 400 °C vyskytuje se v ní polární záře teplota klesá až na - 100°C tyto dvě části jsou důležité pro předpověď počasí obsahuje ozónovou vrstvu, která zachycuje většinu UV záření, dopadajícího na Zemi je neustále promíchávána zahrnuje 80 % hmotnosti atmosféry

Základní meteorologické prvky: slouží nám k popsání okamžitého stavu atmosféry jejich hodnoty měří a poskytují jednotlivé meteorologické stanice teplota vzduchu rychlost a směr větru atmosférický tlak srážky oblačnost Vlhkost vzduchu meteorologická stanice Žamberk, Dlouhoňovice, provozovatel Martin Balík

Teplota vzduchu udává se v °C měří se teploměry Slunce zahřívá povrch Země nerovnoměrně a pak teplotní rozdíly v atmosféře spouštějí většinu procesů, které v ní probíhají, především proudění vzduchu

Vítr vítr je proudění vzduchu, vyvolané rozdíly tlaku vzduchu nad zemí vzduch proudí z oblasti vyššího tlaku vzduchu do místa s nižším tlakem vítr je vektor, měří se u něj směr a rychlost (někdy se uvádí i její slovní pojmenování) rychlost větru se měří anemometry některé druhy větrů: mořská bříza vichřice tornádo, orkán, hurikán “nárazy větru“- výrazné krátkodobé zvýšení rychlosti

Mořská bríza Mořská bríza ve dne Mořská bríza v noci teplá pevnina chladná pevnina teplé moře chladné moře slabý vítr, který vzniká v pobřežních oblastech díky rozdílným změnám teplot mezi dnem a nocí nad velkou vodní plochou a nad pevninou přes den má pevnina větší teplotu a tak lehčí ohřátý vzduch nad ní stoupá vzhůru, čímž na jeho místo proudí chladnější vzduch od moře. Na pevninu proto vane vítr od moře, kde se opět ohřívá a stoupá v noci si vodní plocha zachovává své teplo déle než pevnina. Vzduch nad pevninou je chladnější a tlačí se pod vzduch nad vodní plochou, kde je teplejší vzduch a proto stoupá vzhůru. Tam se stáčí k pevnině a postupně se opět ochlazuje a klesá brízu hojně využívali příbřežní rybáři, brzy ráno vypluli na moře s větrem v zádech a odpoledne se stejně vraceli k pobřeží na moři působí bríza do vzdálenosti 10 - 30 km

Tornádo, orkán, hurikán podle pohybu vzduchu se dá určit, je-li uvnitř tornáda podtlak nebo přetlak průběh hurikánu Katrina zachycen ze satelitu

Atmosférický tlak je vyvolán tíhou vzduchového sloupce sahajícího od hladiny, ve které tlak zjišťujeme, až po horní hranici atmosféry tlak vzduchu s rostoucí výškou klesá, největší je u zemského povrchu průměrná hodnota atm. tlaku na hladinu moře při teplotě 15°C je p 0 = 1013,26hPa k měření atm.tlaku slouží rtuťové tlakoměry a barometry, tlak udáváme v pascalech (Pa) nebo v jeho násobcích - hektopascalech (hPa) . Izobary jsou čáry na mapě spojující místa se stejným tlakem čím hustěji jsou u sebe, tím silnější se dá očekávat vítr místo s vyšším tlakem než v okolí - tlaková výš místo s nižším tlakem než v okolí - tlaková níž

Tlaková výš a tlaková níž vyšší tlak než v okolí anticyklóna přinášejí jasné počasí, málo srážek, mírný vítr nebo bezvětří nižší tlak než v okolí cyklóna přinášejí větrno, velkou oblačnost a srážky

Synoptická mapa do synoptických map se zaznamenávají frontální systémy, tlakové níže a výše, izobary a jiné meteorologické prvky

Srážky Srážky dělíme na: padavé : déšť, sníh, kroupy jsou vodní kapky, nebo ledové částice vzniklé následkem kondenzace nebo desublimace vodní páry v ovzduší jde tedy o všechnu atmosférickou vodu v kapalném nebo tuhém skupenství, vypadávající z oblaků, mlhy nebo usazující se na zemském povrchu a na předmětech v atmosféře Srážky dělíme na: padavé : déšť, sníh, kroupy usazené: rosa, jinovatka, jíní

Srážky – měření srážek základním přístrojem je srážkoměr, který má záchytnou plochu 500 cm2 platí, že 1 mm srážek = 1 l vody na 1 m2 pro registraci úhrnu a časového průběhu srážek během letního období slouží registrační přístroje zvané ombrografy ombrograf

Oblačnost pro vznik oblaku je zapotřebí, aby v atmosféře bylo potřebné množství vodní páry a teplota vzduchu byla pod rosným bodem, vodní pára pak začne kondenzovat na vodu a vzniká oblačnost - vodní kapičky nebo ledové krystalky ke kondenzaci dochází nejsnadněji na kondenzačních jádrech (částicích ~ 0,001 mm, obsažených ve vzduchu, jako např. prach, ionty anebo příměsi) vzduch se ochlazuje z několika důvodů: výstupem do výšky podél frontální plochy samovolným stoupáním, kdy přehřátý vzduch letí vzhůru, ochlazuje se a tvoří se kupovitá oblačnost vynuceným výstupním pohybem, např. přes horskou překážku

Oblačnost Podle výšky, ve které oblačnost vzniká, jí dělíme na : vysoké mraky - výše než 6km nad zemí – obsahují jen ledové krystalky střední mraky - 2 až 6 km nad zemí – obsahují vodní kapičky a ledové krystalky nízké mraky - 0 až 2km nad zemí – obsahují jen vodní kapičky

Oblačnost Je velice nepravděpodobné, že by se všechny druhy oblaků vyskytli v jedné oblasti všechny najednou.

Vlhkost vzduchu popisuje množství vodní páry ve vzduchu do vzduchu se dostávají vypařováním z vodní hladiny a z půdy množství vodní páry ve vzduchu pak dále podmiňuje vznik oblaků a srážek k měření vlhkosti se používá vlasový vlhkoměr a psychrometr (suchý a vlhký teploměr) mírou nasycení vzduchu vodní parou je relativní vlhkost - je to poměr mezi skutečným obsahem vodních par a maximálním možným obsahem par při dané teplotě relativní vlhkost se udává v % - 100% relativní vlhkost je např. při mlhách, pro člověka je optimální vlhkost okolo 60%, průměrná vlhkost je u nás nejvyšší v prosinci (93%) a nejnižší mezi dubnem až srpnem (76%) vlasový vlhkoměr – délka vlasu se v závislosti na teplotě mění. Světlý vlas mající při relativní vlhkosti 0% délku 15cm  je při vlhkosti 100% o 4mm delší. psychrometr - tvoří jej dva stejné teploměry, z níž jeden má čidlo suché (suchý teploměr) a měří teplotu vzduchu a druhý má čidlo obalené navlhčenou látkou (vlhký teploměr) a nižší teplotu kvůli vypařování vody z látky, z rozdílů údajů těchto teploměrů se určuje vlhkost vzduchu rosný bod - je teplota, při níž se pára obsažená ve vzduchu stane nasycenou

Atmosférické fronty studené fronty teplé fronty okluzní fronty atmosférická fronta je přechodné pásmo mezi dvěma vzduchovými hmotami v atmosféře atmosférické fronty se dělí na : studené fronty teplé fronty okluzní fronty

Studená fronta je  atmosférické rozhraní, kdy na místo teplého vzduchu přichází studený vzduch protože studený vzduch je těžší, udržuje se při povrchu a zakliňuje se pod teplý vzduch, který je nucen stoupat vzhůru po ní nastává ochlazení v zimě přináší silné sněžení, pásmo srážek bývá široké 200 - 300 km v létě přináší intenzivní bouřky, vydatné přeháňky a silný nárazovitý vítr, pásmo srážek bývá jen několik 10 kilometrů široké a srážky padají krátce

Teplá fronta je atmosférické rozhraní, které se pohybuje směrem do studenějšího vzduchu a za ní postupuje vzduch teplejší protože studený vzduch je těžší, udržuje se při zemském povrchu, zatímco přicházející teplý vzduch vyklouzává do vyšších vrstev atmosféry je na ní vázána mohutná oblačnost s dlouhotrvajícími srážkami až v 400 km pásmu postupuje pomalu (30 km/h při jejím přechodu může foukat silný vítr, díky kterému se otepluje

Okluzní fronta studené fronty se většinou pohybují rychleji než fronty teplé a pokud je v tlakové níži dostihnou a spojí se, vzniká fronta okluzní v ideálním případě bychom tedy měli zaznamenat počasí obou druhů front - nejdříve trvalé srážky teplé fronty, pak přeháňky ve skutečnosti bývá dlouhodobě špatné počasí

Výuková centra Projekt č. CZ.1.07/1.1.03/01.0057 © Letohradské soukromé gymnázium o.p.s.