CHEMICKÉ SLOŽENÍ ATMOSFÉRY ATMOSFÉRA = plynný obal Země = směs plynů, který nazýváme VZDUCH CHEMICKÉ SLOŽENÍ ATMOSFÉRY N2 – 78 % O2 – 21 % Ar – 1 % vodní páry – 0,1 – 4% dále: CO2, Ne, He, CH4, Kr, H2, SO2, O3

Vertikální členění atmosféry TROPOSFÉRA na pólech 8 – 9 km na rovníku 17 – 18 km TROPOPAUZA STRATOSFÉRA (50 – 55 km) STRATOPAUZA

MEZOSFÉRA (80 – 85 km) MEZOPAUZA TERMOSFÉRA (až 800 km) EXOSFÉRA (až 20 000 – 40 000 km)

Ozonová vrstva (25 – 35 km nad Zemí) OZONOVÁ DÍRA co ji zvětšuje? co způsobí? kdy je největší?

Skleníkový efekt = vlastnost atmosféry odrážet odražené teplo, od zemského povrchu, zpět na zemský povrch

Obsah C02 ve vzduchu (‰) obsah C02 v atmosféře se systematicky měří od roku 1958 a neustále stoupá odhaduje se, že kolem roku 2030 bude v atmosféře 0,05 % CO2, což způsobí rozsáhlé oteplení zemského podnebí

Meteorologie Základní meteorologické prvky: sluneční záření = věda o atmosféře, o její stavbě, vlastnostech a v ní probíhajících fyzikálních procesech meteorologické družice Základní meteorologické prvky: sluneční záření

teplota vzduchu tlak vzduchu (atmosférický tlak) proudění vzduchu atmosférické srážky

VŠEOBECNÝ OBĚH ATMOSFÉRY proudící vzduch – vítr, proudí z oblastí tlakových výší do oblastí tlakových níží! => celý soubor vzduchových proudů v planetárním měřítku tvoří VŠEOBECNÝ OBĚH (cirkulaci) ATMOSFÉRY vyvolán: rozložením pevnin a moří, rotací Země, třením, Coriolisovy síly

VŠEOBECNÝ OBĚH ATMOSFÉRY

pás rovníkových tišin 200 – 300 km od rovníku po většinu roku bezvětří intenzivní teplo tvoří nad rovníkem výstupné vzdušné proudy, které se kolem poledne ve výšce ochlazují, vodní páry se srážejí a v odpoledních hodinách nastávají pravidelné každodenní srážky vznik stále nízkého tlaku vzduchu

antipasáty vanou ve výškách 8000 – 12000 m nad zemským povrchem vanou od rovníkových tišin k oběma obratníkům v oblasti obratníků ochlazené vzduchové hmoty klesají k zemskému povrchu => subtropické pásy vysokého tlaku vzduchu jasné a suché počasí (pevniny – pustiny)

pasáty vzduch proudí ze subtropických tlakových výší směrem k rovníku při zemském povrchu vlivem Coriolisovy síly na severní polokouli – severovýchodní pasát na jižní polokouli – jihovýchodní pasát pasáty vanoucí z pevniny jsou suché pasáty vanoucí na východní břehy světadílů z oceánů jsou vlhké

západní větry stálý východní vítr část teplého vzduchu ze subtropických tlakových výší proudí k pásu tlakových níží podél polárních kruhů proudí v uzavřeném kruhu kolem Země západní – vlivem rotace Země stálý východní vítr v okolí zemských pólů těžký studený vzduch proudí do oblasti tlakových níží na polárních kruzích

Regionální větrná proudění MONZUNY LETNÍ: ZIMNÍ:

Monzunové oblasti na Zemi

BRÍZA ve dne: v noci:

FÉN

Vzduchové hmoty a atmosférické proudy spousty vzduchu, které získaly stykem se zemským povrchem určité fyzikální vlastnosti (teplota, vlhkost) ARKTICKÉ popř. ANTARKTICKÉ POLÁRNÍ nebo MÍRNÝCH ZEMĚPISNÝCH ŠÍŘEK TROPICKÉ ROVNÍKOVÉ TEPLÁ vzduchová hmota (přináší oteplení) STUDENÁ vzduchová hmota (přináší ochlazení) OCEÁNSKÉ nebo PEVNINSKÉ

přechodová vrstva oddělující od sebe jednotlivé vzduchové hmoty ATMOSFÉRICKÉ FRONTY přechodová vrstva oddělující od sebe jednotlivé vzduchové hmoty šířka – několik desítek km délka – i několik tisíc km ARKTICKÁ FRONTA – odděluje arktickou a polární vzduch. hmotu POLÁRNÍ FRONTA – odděluje polární a tropickou vzduch. hmotu TROPICKÁ FRONTA – odděluje tropickou a rovníkovou vzduch. hmotu

STUDENÁ FRONTA atmosférické rozhraní, kdy na místo teplé vzduchové hmoty přichází studený vzduch a vytlačuje ji vzhůru TEPLÁ FRONTA rozhraní mezi ustupující chladnou vzduchovou hmotou a přicházejícím teplým vzduchem OKLUZE setkání obou front studená fronta se pohybuje rychleji než teplá

POČASÍ = okamžitý stav atmosféry v určitém místě, vyjádřený souborem hodnot meteorologických prvků

OBLAČNOST OBLAK = viditelný shluk nepatrných vodních kapiček či ledových krystalků v ovzduší druhy oblaků oblaky v různých hladinách troposféry nízké patro: stratus (St), stratocumulus (Sc) střední patro: altocumulus (Ac) a altostratus (As) vysoké patro: cirrus (Ci), cirrocumulus (Cc) a cirrostratus (Cs) oblaka více pater: cumulonimbus (Cb), nimbostratus (Ns) a cumulus (Cu) http://www.meteocentrum.cz/encyklopedie/oblacnost.php - přehled s obrázky

PODNEBÍ (klima) = dlouhodobý režim počasí v určité oblasti relativně stálé k posledním velkým výkyvům podnebí došlo ve starších čtvrtohorách (pleistocénu) – střídání dob ledových (glaciál) a teplejších dob meziledových (interglaciál) KLIMATOLOGIE = studuje zákonitosti podnebí, jeho formování, prostorovou diferenciaci, změny v čase a geografickou klasifikaci

Základní klimatogeografičtí činitelé zeměpisná šířka obecný oběh atmosféry (cirkulace atmosféry) vzdálenost od oceánů a moří stupeň oceanity stupeň kontinenality oceánské proudy vlastnosti zemského povrchu činnost člověka makroklima mikroklima

PODNEBNÉ PÁSY ZEMĚ = jsou oblasti zemského povrchu se stejným charakterem makroklimatu ROVNÍKOVÝ TROPICKÝ VLHKÝ TROPICKÝ SUCHÝ SUBTROPICKÝ VLHKÝ SUBTROPICKÝ SUCHÝ MÍRNÝ SUBPOLÁRNÍ POLÁRNÍ NAJDI NA MAPĚ! PRACUJ S ATLASEM!

TROPICKÝ VLHKÝ (10° - 15° j. š., s. š.) ROVNÍKOVÝ (0° - 10° j. š., s. š.) Ø teplota 24° - 28° C denní výkyvy nepřevyšují 10° - 15° C roční úhrn srážek 1000 – 3000 mm TROPICKÝ VLHKÝ (10° - 15° j. š., s. š.) tropický monzunový, střídání vzduchové hmoty letní monzun – vzrůstá vlhkost vzduchu, od moře na pevninu – vydatné srážky zimní monzun – vlhkost nad pevninou klesá

TROPICKÝ SUCHÝ (15° - 25° j. š., s. š.) Ø teplota nejteplejšího měsíce 30° - 39° C Ø teplota nejchladnějšího měsíce 10° - 25° C Ø roční úhrn srážek pod 250 mm SUBTROPICKÝ VLHKÝ (25° - 40° j. š., s. š.) jihovýchodní pobřeží severní Ameriky a jihovýchodní pobřeží Číny pasáty – pravidelné větry vanoucí z moře na pevninu

SUBTROPICKÝ SUCHÝ (25° - 40° j. š., s. š.) v oblasti pouští – léto jasné, suché, horké počasí; zima – proměnlivé počasí s možností srážek MÍRNÝ (40° - 60° j. š., s. š.) proměnlivost počasí – 4 roční období vyrovnaný srážkový úhrn kontinentální oblasti – sušší, větší rozdíly teplot pobřežní oblasti – vlhčí, menší rozdíly teplot

SUBPOLÁRNÍ (60° - 70° j. š., s. š.) POLÁRNÍ (nad 70° j. š., s. š.) chladné dlouhé zimy, krátké léto POLÁRNÍ (nad 70° j. š., s. š.) úhrn srážek 100 – 200 mm Ø teplota nejteplejšího měsíce 0° C REKORDY: ČR x SVĚT

Zdroje http://www.ceskatelevize.cz/program/10096889904-skoro-jasno.html Karas, Zárybnická, Míková, (2007), Skoro Jasno, Edice ČT Smolová, Vysoudil, (2000), Středoškolský zeměpis v přehledu, Olomouc Kolektiv autorů, (2008), Příroda a lidé Země, Praha Demek, Voženílek, Vysoudil, (2001), Geografie – fyzickogeografická část, Praha