OD RENESANCE PO KLASICISMUS Mgr. Jitka Nováková A3V 29.9. 2011

Úvod Renesance a humanismu pojem renesance – umění 14. -17.stol. vliv zámořských objevů v 15. stol. humanismus – v centru pozornosti je člověk rozvoj rané fáze – italské městské státy ( Florencie, Benátky, Siena a další) renesance v českých zemích - 16. a 17. stol. vynález knihtisku – 1453 jednotícím jazykem se stala latina

Humanismus humanismus byl kult. proudem, uplatňoval se ve všech oborech (literatura, politika, přír.vědy, …) umělci usilovali o reálné zachycení postav oblíbené žánry: portrét, davové scény, antika důležitý byl jinotaj (alegorie), soustředění na člověka, snaha o harmonii, přirozenost stavěly se městské domy, vily, letohrádky spojení renesance a reformace (poč. 16.stol)

Italská raně renesanční architektura první ren. práce: soutěž na výzdobu dveří florentského baptistéria (1401), vyhrál Lorenzo Ghiberti první ren stavba: nalezinec Neviňátek (F. Bruneleschi) – znaky: plné zdi, oblouky, sloupy další stavba: kupole chrámu Santa Maria del Fiore:dvouplášťová konstrukce, tambur, lucerna – viz foto Bruneleschi sestrojil perspektivu Leon Battista Alberti – teoretik, architekt, medailér, napsal spis „O malbě“ jeho práce: průčelí kostela Sta Maria della Novella

Kupole katedrály Santa Maria del Fiore je jednou z nejvýznamnějších staveb Filippa Bruneleschiho

Raně renesanční sochařství nejv. sochař této doby – Florenťan Donatello socha sv. Jiří, sochy proroků pro Giottovu kampanilu (zvonici), zpěvácká tribuna pro florentský dóm jeho další dílo: „David“ – první skutečný akt od dob antiky Donatellův následovník: Andera del Verrocchio Lucca della Robbia – mramorová zpěvácká tribuna, reliéfy z glazované terakoty

Raně renesanční malířství zakladatel: malíř Masaccio (Tommaso di Giovanni di Simone Guidi, 1401-1428)- foto začleňoval postavy do architektury dle perspektivy, využíval atmosféru a osvětlení jeho stěžejní dílo: výzdoba kaple Brancachiů v kostele Sta Maria de Carmine ve Florencii malíři hledali zákonistosti kompozice, barvy, osvětlení další autoři: Filippo Lippi, Fra Angelico, Paolo Ucello, Piero della Francesca

Botticelli a Leonardo da Vinci Botticelli (1445 – 1510), vl. jménem Sandro di Mariano Filipepi, jeho mecenáši byl rod Medici „Primavera“ – alegorické zobrazení Venuše, náladovost, zvlněné linie „Zrození Venuše“, „Venuše a Martus“ Botticelli maloval zejména náb. obrazy, madony na jeho dílo navázala v 19. stol. secese

Leonardo da Vinci ( 1452 – 1519) přechod mezi ranou a vrcholnou renesancí byl vzorem renesanční všestrannosti, objevil vzdušnou perspektivu a šerosvit (sfumato) zajímal se o anatomii, biologii, geologii, hydrologii,… žil střídavě ve Florencii a Milánu ve službách Lodovika Mora jeho učitelem byl Andrea del Verocchio

Leonardovo dílo obrazy madon – nejisté autorství portrét Ginevry Benciové – první mistrovské dílo „Klanění tří králů“, „Sv. Jeroným“ „Madona ve skalách“ – postav yjsou ve tvaru pyramidy, šerosvit „Sv. Anna samotřetí“ a „Poslední večeře“ „Giocconda – Mona Lisa – portrét ženy s tajemným úsměvem poslední dílo: obraz sv. Jana Křtitele – jediný obraz s Leonardovým podpisem

Italské vrcholně renesanční umění 1500 - 1520 přesun umění do Říma na papežský dvůr umělci plně ovládali anatomii, perspektivu i osvětlení nejv. představitelé: Michelangelo, Rafael, Tizian, Bramante architektura: r.1505 – výstavba chrámu sv. Petra v Římě – arch. Bramante – čtvercový půdorys, dokonalé vyvážení ve stavbě pokračovali např. Raffael, r.1546 Michelangelo Andrea Palladio – radnice ve Vicenze, villa Rotonda

Tizian - autortrét

Tizian – Danae a zlatý déšť

Sochařství a malířství génius italské renesance – Michelangelo Buonarotti (1475 – 1564) – malíř, sochař, architekt, básník oslavoval člověka v jeho kráse, měl sklon k monumentalitě „Pieta“ – v dómu sv. Petra, šroubovitý pohyb „David“ (mramor) – oslava občana a člověka „Mojžíš“ – zobrazení smutku a hněvu fresky v Sixtinské kapli – práce pro papeže Julia II., výjevy z Geneze, plasticita postav freska „Poslední soud“ – konec ren. ideálu, dramatičnost

Rafael Santi (1483 – 1520) v raném díle navázal na Leonarda da Vinci jeho Madony mají pyramidální kompozici freska“Athénská škola“ – výzdoba pro papeže vznešená krása vrcholné renesance, zpodobnění starověkých filizofů na pozadí soudobé architektury jeho dílo je vzorem akademické hist. malby vytvořil řadu portrétů, vyzdobil římské paláce

Rafael Santi - autoportrét

madona velkovévody (1505)

Tizian (Tiziano Vecellio) pracoval pro význ.evropské šlechtice jeho portréty mají půvabné tvary, pleť se zlatavými záblesky – např. „Toaleta mladé ženy“, „Flóra“, „Bella“ kompozice s mytolog. náměty „Venuše urbinská“, „Danae“ zralá díla – uvolněný rukopis „Snímání z kříže“, „Pieta“, „Apolon a Marsyas“ (Kroměříž) Tizian uměl oslavit krásu žen a života, maloval přesvědčivě psych. hloubku

Renesanční umění mimo území Itálie Německo zvýšený zájem o portrét a krajinu, doznívání pozdní gotiky Albrecht Dürer (1471 – 1528), vyučil se zlatníkem, byl zručný v kresbě a rytí vytvořil cyklus dřevořezů „Apokalypsa“(1498), „Velké Pašije“ a řadu mědirytin malba „Růžencová slavnost“ (NG Praha) – jednoduchost, krásná barevnost Dürer byl ren. osobnost, stýkal se s Raffaelem, psal studie, ovlivnil řadu svých následovníků

Růžencová slavnost – NG v Praze (1506)

Vlevo obraz Karla Velikého, vpravo císař Zikmund

Dürerovi současníci saský malíř Lucas Cranach st. (1472 – 1553) měl zálibu v prostorovém zachycení krajiny, která je lyrická až expresivní, rozevlátá drapérie maloval i mytologické náměty (Venuše, Eva, Lukrécie) portrétista něm. reformace Hans Holbein ml., byl činný v Basileji a v Anglii význ. podobizny: tři portréty Erasma Rotterdamského, Jindřicha VIII., portréty vlastní rodiny

vlevo – Lucas Cranach st. – Martin Luther, vpravo Hans Holbein ml vlevo – Lucas Cranach st. – Martin Luther, vpravo Hans Holbein ml. - Erasmus Rotterdamský

Nizozemské renesanční malířství překonání got. přežitků, obliba jinotaje, zátiší a portrét nejv. malíř 16. st. Pieter Brueghel st. čerpal náměty z venkovského života, laskavý humor, všechny obrazy jsou symbolické morality, kritizující lidské nešvary „Dětské hry“, „Přísloví“, „Země blahobytu“ („Senoseč“ v NG Praha) další díla „Mrzáci“, „Návrat lovců“, „Selský tanec“ a další

Renesance v českých zemích italští umělci odcházeli do zaalpských zemí, Uher a odtud na Moravu a do Čech dělení na 3 období: ren. jagelonská, ren. prvních Habsburků, ren. rudolfinská centry um. činnosti byly dvory bohatých šlechticů první skutečná ren. stavba – Královský letohrádek v Praze (arch. Paollo della Stella) – nejčistší ren. stavba na sever od Alp na stavbě se podílel i císař Ferdinand I.

v době renesance vznikala řada zámků, městských center výzdoba: sgrafita, kazetové stropy – zámky Telč, Český Krumlov, Nelahozeves, Litomyšl, Opočno na Moravě zámky Bučovice, Velké Losiny vznikla celá řada urbanisticky řešených měst – např. Telč, Slavonice, Jindřichův Hradec, Nové Město nad Metují a další

Rudolfinské umění umění na dvoře Rudolfa II., umělci tvořili ve stylu manýrismu milánský malíř Giuseppe Arcimboldo – maloval alegorické hlavy (obraz knihovníka, portrét Rudolfa II., atd.) po něm nastoupili do Prahy němečtí a nizozemští malíři a sochaři – např. Bartholomeus Spranger – vytvořil cykly mytologických obrazů „Proměny“, „Alegorie moudrosti“ portrétista Hans van Aachen „Podobizna císaře“, „Jan Kepler“, „Autoportrét“ a další

Hans van Aachen – Alegorie spravedlnosti

Manýrismus ( 1520 – 1590) umění mezi vrcholnou renesancí a barokem vyznačuje se protáhlými postavami, duhovou barevností a uvolněnou kompozicí sochařství: Giambologna, Parmigiamino malířství: El Greco (vl. jménem Domenikos Theotokópulos), Kréťan, učil se v Itálii a ve Španělsku (Toledo) maloval obrazy s náb. náměty, postavy jsou odhmotněné, protáhlé, výrazná barevnost striktně se nedržel Bible, dostal se do konfliktu s círk. hierarchií

El Greco - Ukřižování