Střední škola obchodně technická s. r. o. Číslo projektu Název školy Střední škola obchodně technická s. r. o. Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0624 Číslo a název klíčové aktivity 3.2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název DUM: VY_32_INOVACE_XVII_1_8_Druhy pojmenování podle významu Šablona číslo: XVII Sada číslo: 1 Pořadové číslo DUM: 8 Autor: Mgr. Milena Uhrovičová

Anotace Materiál seznamuje žáky s druhy pojmenování podle významu. Na prezentaci navazuje procvičení probraného učiva - viz. DUM 10 VY_32_INOVACE_XVII_1_1o_Druhy pojmenování podle významu Autor Mgr. Milena Uhrovičová Klíčová slova Polysémie, homonymie, paronymie, synonymie, antonymie Druh učebního materiálu Prezentace Cílová skupina Žák Stupeň a typ vzdělávání Střední odborné vzdělávání Tematická oblast Všeobecné vzdělávání - český jazyk a literatura

LEXIKOLOGIE - DRUHY POJMENOVÁNÍ PODLE VÝZNAMU

TERMINOLOGIE POLYSÉMIE (VÍCEZNAČNOST) HOMONYMIE (SOUZVUČNOST) PARONYMIE (ZVUKOVÁ PODOBNOST) SYNONYMIE (SOUZNAČNOST) ANTONYMIE (VÝZNAMOVÁ PROTIKLADNOST)

POLYSÉMIE (VÍCEZNAČNOST) = existence více než jednoho významu pro jedno pojmenování, mezi nimi významová spojitost Význam jasný z kontextu – v něm jednoznačné pojmenování (kruh – vypočítat obsah kruhu, cvičit na kruzích, sejít se v rodinném kruhu) Význam - základní (nejčastěji vývojově primární, ve slovnících na prvním místě) - druhotný (sekundární, odvozený) Důvody vzniku: jazyková ekonomie (potřeba nových pojmenování x omezenost jazykových prostředků) snaha o obrazné vyjadřování

POLYSÉMIE (VÍCEZNAČNOST) Víceznačnost vytvářena: přenášením pojmenování (viz kruh) víceznačností předpon (na- nahrát – nahrál skladbu, nahrál spoluhráči, náhoda mu nahrála) převzetím téhož slova z různých jazyků, v nichž odlišný význam: servis – příbor (z fr.), podání (z fr. přes angl.), opravna (z angl.)

HOMONYMIE (SOUZVUČNOST ) = více významů jednoho pojmenování , ale BEZ významové souvislosti, hlásková shoda jen náhodná Homonyma - vlna – mořská x ovčí stav – zdravotní, tkalcovský lup – kořist, ve vlasech matka – matička (např. pečlivá) matka – matička (např. pojistná) - významy se nedají odvodit jeden z druhého jako při polysémii

Rozhodněte, zda se jedná o slova jednoznačná, mnohoznačná či homonyma Výtah Plášť Aligátor Dotočit Hradit Lékořice Nabourat Raketa Travička Mořit Maska Volavka Volejbal Brnění Lichoběžník Krok Pata

Výtah - h Plášť - m Aligátor - j Dotočit - m Hradit - h Lékořice - j Rozhodněte, zda se jedná o slova jednoznačná, mnohoznačná či homonyma - řešení Výtah - h Plášť - m Aligátor - j Dotočit - m Hradit - h Lékořice - j Nabourat - m Raketa - h Mořit - h Maska - m Volavka - h Volejbal - j Brnění - h Lichoběžník - j Krok - m Pata - m

HOMONYMA LEXIKÁLNÍ SLOVOTVORNÁ TVAROSLOVNÁ SLOVNĚDRUHOVÁ HOMONYMA PODLE PŮVODU HOMONYMA LEXIKÁLNÍ SLOVOTVORNÁ TVAROSLOVNÁ SLOVNĚDRUHOVÁ

HOMONYMIE LEXIKÁLNÍ Vznik: domácí slova: domácí slovo – přejaté : znak – charakteristický rys, způsob plavání; vlna domácí slovo – přejaté : klika – dveří, mít kliku (z něm.), politická klika (z fr.); pas převzetí z různých cizích jazyků, v nichž různý význam takt – rytmický celek (z lat.), ohleduplné chování (z fr.) servis – příbor (z fr.), podání (z angl. přes fr.), opravářská služba (z angl.); raketa – pálka (fr.) létací zařízení (něm.) rozpadlá polysémie (ztráta znaku, který významy slov původně spojoval) jeřáb – pták, stroj; pokoj – místnost, klid

HOMONYMIE LEXIKÁLNÍ PRAVÁ: ÚPLNÁ = shoda ve všech gramatických tvarech kolej – stopa, ubytovna ČÁSTEČNÁ = shoda jen v některých tvarech los – zvíře, loterijní poukázka NEPRAVÁ: homofony – zvukově shodné, ale graficky odlišné: mýt – mít, zpráva - správa homografy – graficky shodné, ale zvukově odlišné panický (od panic) – panický (od panika) mezijazyková – slovensky sprostý – hloupý, rusky pitomec - chovanec

HOMONYMIE TVAROSLOVNÁ SLOVOTVORNÁ Způsobena slovotvorným prostředkem: V tvarech slov: totožnost tvaru v rámci jednoho slova žena – přišel bez ženy - 2.p.sg. ženy zpívaly - 1.p.pl. hrad – k hradu (3.p. sg.) v hradu (6.p.sg.) u sloves typ (on) nosí, (oni) nosí Totožnost tvarů v rámci různých tvarových systémů bratr – šel k bratrovi (subst. 3.p.sg.) bratrův – bratrovi přátelé (adjekt. 1.p.sg.) oni – viděl je v lese být – Petr je v lese Způsobena slovotvorným prostředkem: příponou: -ička: travička od tráva travička od travič -itý: hlinitý od hlína hlinitý od hliník předponou: za- zatopit v kamnech zatopit údolí vodou pře- přelít z jednoho do druhého přelít přes okraj

HOMONYMIE SLOVNĚDRUHOVÁ Přenesením slova do jiné slovnědruhové kategorie →nový význam i nová mluvnická charakteristika nemocný – být nemocný (adj.), nemocného (subst.) navštívil lékař vedoucí – vedoucí tým, vedoucí týmu večer – Štědrý večer, přišel pozdě večer během – dostal se tam chůzí i během, během přestávky vedle – bydlí vedle, vedle domu

PARONYMIE – ZVUKOVÁ PODOBNOST PARONYMA – zvukově podobná pojmenování, která spolu významově nesouvisejí Často slova cizího původu → problém přiřadit správný význam brojler – bojler, psychologie – psychiatrie, ekonomika – ekonomie, ustavit – ustanovit, víska - výská

SYNONYMIE (SOUZNAČNOST) Vztah mezi dvěma a více pojmenováními, která mají stejný nebo podobný význam, liší se však svou formou (obdobný obsah - různá forma) Synonyma = významově blízká jednoslovná i víceslovná pojmenování pěkný – hezký – půvabný – okouzlující – milý neprovdat se – zůstat na ocet X nejsou zastupitelná ve všech kontextech uhodil – udeřil – praštil – zasáhl mě kamenem X právě uhodila půlnoc (nelze právě praštila půlnoc) X udeřila vedra (nelze praštila vedra)

SYNONYMIE (SOUZNAČNOST) Synonyma se liší: významovým odstínem (žádat – prosit), rozsahem významu (červený – rudý), stylistickou platností (hledět – koukat), frekvencí užití (ptát se – tázat se), původem (hostinec - restaurant) nářeční příslušností (vesnice - dědina). Rysem synonymie – vytváření tzv. synonymních řad dům – stavení – vila – chalupa – barák – barabizna – bouda – chatrč = možnost vyjádřit i nejjemnější významové odstíny Synonymie bohatě využívána v uměleckém stylu.

SLOVA POLYSÉMNÍ A HOMONYMA VE VÝKLADOVÝCH SLOVNÍCÍCH SLOVA MNOHOZNAČNÁ – jednotlivé významy uvedeny v JEDNOM heslovém odstavci HOMONYMA – uvedena v SAMOSTANÝCH heslových odstavcích Viz Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost heslo kynout – homonymum heslo kypět – mnohoznačné (polysémní) slovo heslo kyprý – synonyma (Pozn. – grafická stránka jazyka – viz. kypřicí X kypřící)

SLOVNÍK SPISOVNÉ ČEŠTINY pro školu a veřejnost

ANTONYMIE – VÝZNAMOVÁ PROTIKLADNOST Významová protikladnost dvojic pojmenování Antonyma (opozita) – slova protikladná, označují jevy stejného druhu, ale opačných vlastností život – smrt, láska – nenávist, zdravý – nemocný, bílý – černý, plavec – neplavec, přinést – odnést, do – z, ano – ne, chronický - akutní

ANTONYMA (OPOZITA) Opozita lexikální: tupý - ostrý Opozita složená: maloměsto – velkoměsto Opozita odvozená: vstoupit – vystoupit, cenný – bezcenný Opozita utvořená záporkou ne-: sedět – nesedět, přítel – nepřítel nekov, nevodič – časté v odborném názvosloví někdy jen v záporné podobě – neduh, neomalený, neřest Užití - při vysvětlování věcného významu (chudý – opak. bohatý) - ve slovnících - ironické vyjádření – Ty jsi ale šikovný! - eufemistické vyjádření – nemladý (místo starý)

Zdroje: http://prirucka.ujc.cas.cz/ http://ssjc.ujc.cas.cz/ HAUSER, Přemysl: Nauka o slovní zásobě. Vyd. 1. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, n.p., 1980. 193 s. Kamiš, K.; Kuba, L.; Müllerová, E. Mluvnická, pravopisná a lexikální cvičení k Mluvnici češtiny pro střední školy. 1. vyd. Praha: Fortuna, 1993. 128 s. Kol. autorů, Příruční mluvnice češtiny. 2. vyd. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2003. 799 s. Kostečka, J. Český jazyk pro 2. ročník gymnázií. Dotisk 1. vyd. Praha: SPN, 2005. 243 s. Mašková, D.: Český jazyk – přehled středoškolského učiva. Dotisk 1. vyd. Třebíč: Petra Velanová, 2006. 175 s. (edice Maturita) Novotný, J. a kol. Mluvnice češtiny pro střední školy. 1. vyd. Praha: Fortuna, 1992. 181 s. Slovník spisovné češtiny pro školu pro školu a veřejnost. Academia, nakladatelství ČSAV, Praha 1978 Sochrová, M. Český jazyk v kostce pro SŠ. 2. vyd. Praha: Fragment, 2009. 224 s. Sochrová, M. Cvičení z českého jazyka v kostce pro SŠ. 1. vyd. Praha: Fragment, 2008. 196 s.