Zlínský a Olomoucký kraj Táta na plný úvazek výzkum Zlínský a Olomoucký kraj

Obsah Cíle výzkumu Metoda Shrnutí Olomoucký kraj Zlínský kraj statistická chyba charakteristika vzorku výsledky Zlínský kraj Srovnání mužského a ženského pohledu Srovnání krajů Tabulková příloha

Cíle výzkumu Výzkumné šetření bylo realizováno v rámci projektu ESF ČR "Táta na plný úvazek", CZ.1.04/3.4.04/88.00410 podpořeného z OPLZZ ESF ČR Projekt Táta na plný úvazek se zaměřuje na zvýšení povědomí o aktivním otcovství ve dvou regionech České republiky, zejména pak na podporu a pomoc otcům na rodičovské dovolené. Projekt mimo jiné zahrnuje poradenství pro aktivní otce ve Zlínském a Olomouckém kraji, pomoc otcům při řešení jejich problémů (např. čerpání rodičovské dovolené, zahájení samostatného podnikání při čerpání rodičovské dovolené atd.) Součástí projektu je též plánovaná kampaň včetně vytvoření webových stránek, cílené inzerce přes webové portály, nákup vysílacího času v regionálních rozhlasových stanicích atd. Cíl výzkumného projektu Táta na plný úvazek. Zjistit povědomí o aktivním otcovství v obou regionech Zjistit ochotu otců zůstat na rodičovské dovolené s dítětem (bariéry a motivátory) Zjistit jak se staví ženy (partnerky) k otázce rodičovské dovolené mužů (otců)

Metoda Cílová skupina: obecná populace kraje ve věku 20-54 let Analýza dat byla uskutečněna na vzorku 511 pro Olomoucký kraj a 504 pro Zlínský kraj. Oba vzorky byly vybrány na základě kvótního výběru. Na základě struktury cílového souboru byly stanoveny kvóty (počty respondentů) podle pohlaví, věku, vzdělání a velikosti místa bydliště. Oporou pro stanovení kvót byla aktuální data Českého statistického úřadu (ČSÚ). Výzkum byl realizován prostřednictvím internetového sběru jednotného dotazníku na webovém rozhraní MEDIARESEARCH, a.s. Respondenti jsou součástí Českého národního panelu Terénní sběr probíhal v termínu 5.-19.2.2013 Čištění dat zahrnuje procedury na vyplnění řady proměnných dotazníku a mnohé další kontrolní postupy vyvinuté a standardizované naší agenturou. Vážení dat zajišťuje reprezentativnost vzorku. Oba zkoumané vzorky byly naváženy v souladu s kvótami schválenými zadavatelem - dle základních sociodemografických charakteristik – pohlaví, věku, vzdělání a velikosti místa bydliště. Váhy mají dobré charakteristiky (jsou v rozmezí 0,3 až 3,0). Zpracování dat bylo uskutečněno v software IBM SPSS Statistics 20 a Microsoft Excel 2007.

Shrnutí Výsledky z krajů Výsledky v jednotlivých krajích jsou velmi podobné a nejsou zde patrnější významné rozdíly, proto je shrnutí zaměřeno na oba kraje dohromady, pokud v textu není výslovně uvedeno jinak. Výsledky obou krajů a jejich zanedbatelné rozdíly korespondují s výstupy Individuálních rozhovorů se zástupci zaměstnavatelů z privátního, veřejného a neziskového spektra v obou krajích, realizovaných na přelomu roku 2012/2013. V rámci této studie byly právě přístupy k aktivnímu otcovství a podmínky vytvářené v tomto směru v rámci jednotlivých regionů České republiky hodnoceny respondenty jako velice podobné. Výsledky Zlínského kraje se zdají být ve srovnání s Olomouckým krajem mírně polarizovanější (vyšší zastoupení extrémních odpovědí – určitě ano/určitě ne).

Shrnutí Znalost pojmu aktivní otcovství Pojmy aktivní otcovství či podpora aktivního otcovství zná zhruba třetina dotázaných respondentů. Jasnou představu (= určitě zná) má však pouze 7 % respondentů Olomouckého kraje a 10% respondentů Zlínského kraje. Výsledky Zlínského kraje naznačují (na hranici statistické významnosti) mírně vyšší znalost pojmu aktivního otcovství korespondující s mírně vyšším záznamem tohoto tématu v médiích (v regionu) - +3%. Zaznamenané aktivity související s podporou aktivního otcovství Zhruba pětina respondentů v obou krajích zaznamenala v uplynulém období nějaké aktivity související s podporou aktivního otcovství v daném regionu. Nejčastěji byly zaznamenány aktivity v oblasti podpory aktivního otcovství prostřednictvím rozhovorů a diskusí v médiích (více než 57% respondentů v obou krajích), v rámci komunikace na sociálních sítích nebo prostřednictvím článků v novinách. Respondenti zlínského kraje, kteří zaznamenali téma aktivního otcovství v médiích jej častěji zachytili jako rozhovory a diskuse v médiích a také častěji na internetu v rámci inzerce na webových stránkách, případně v rámci speciálních webových stránek. Respondenti z olomouckého kraje, kteří zaznamenali téma aktivního otcovství v médiích jej naopak častěji zachytili v rámci komunikace na sociálních sítích a článcích v novinách a časopisech.

Shrnutí Rodičovská dovolená - muži Drtivá většina mužů (>90%) – otců v obou regionech by o možnosti zůstat s dítětem nějakou dobu na rodičovské dovolené alespoň uvažovala, i když se stále více než polovina mužů – otců přiklání k zápornému stanovisku (spíše ne, určitě ne). Zhruba dvě pětiny mužů otců v obou krajích deklarují určitou ochotu (určitě ano – spíše ano) zůstat s dítětem nějakou dobu na rodičovské dovolené, zhruba každý 10 oslovený muž je o tom dokonce přesvědčen (určitě ano). V souladu s výsledky výzkumu Podoby aktivního otcovství 2010 klesá tato ochota s rostoucím věkem a vyšším vzděláním. Nižší ochotu k nástupu na rodičovskou dovolenou u VŠ vzdělaných mužů lze vysvětlit tím, že jsou významní „živitelé“ rodin s nadprůměrnými příjmy, a také pro ně kariéra a seberealizace v zaměstnání znamená více než pro muže s nižším vzděláním. Muži deklarují výrazně vyšší ochotu zkusit rodičovskou dovolenou než jak odhadují své partnery ženy a než odpovídá skutečnému aktuálnímu zastoupení mužů na rodičovské dovolené v ČR (pouze cca 1% mužů a 85% žen - zdroj Harmonizace rodinného a pracovního života, ČSÚ 2010). Nepřímo tak z výsledků výzkumu můžeme usuzovat, že muži v obou regionech (a nejspíš i v celé ČR) dnes nevnímají rodičovskou dovolenou jako cosi pro muže ponižujícího, ale jako možnost a cestu jak navázat s dítětem užší a pevnější vztah, přestože jejich přístup v tomto ohledu je poněkud „alibistický“ a pokud dojde k rozhodování v reálném životě nakonec bariéry převáží nad dobrým úmyslem. Nelze ovšem v tomto ohledu podceňovat názory partnerek, které své muže v tomto směru rozhodně nepodporují.

Shrnutí Motivátory - jako nejsilnější důvod proč zůstat s dítětem doma muži uvádějí nejčastěji navázání intenzivnějšího vztahu s dítětem spolu s tím, že by to rádi zkusili (zhruba polovina mužů). V pořadí hned dalším důvodem (mírně silněji zastoupeném v Olomouckém kraji) je finanční výhodnost takovéhoto kroku (26% - 31%). Necelá pětina mužů uvádí také jako důvod umožnit partnerce návrat do práce, ovšem pouze 10% mužů v obou krajích uvádí jako důvod, že by si to přála jejich partnerka, což zcela odpovídá tomu, že většina žen si opravdu spíše nepřeje, aby muži na rodičovské dovolené zůstávali. Bariéry - naopak nejsilnějším důvodem proč spíše nezůstat nějakou dobu na rodičovské dovolené je pro muže stále v prvé řadě ekonomická nevýhodnost pro rodinu. Zhruba čtvrtina mužů (konzervativnější část) zastává názor, že o malé děti se nejlépe dovede postarat matka, pětina mužů v obou krajích se obává ztráty zaměstnání či kariérního postupu, zhruba každý desátý muž potom souhlasí s tím, že by si s dítětem nevěděl rady. Ženy v obou krajích jsou, co se týče ochoty svých partnerů zůstat s dítětem nějakou dobu na rodičovské dovolené významně skeptičtější. Výsledky výzkumu přinesly zajímavé a výrazné genderové rozdíly v přístupu k rodičovské dovolené mužů – viz srovnání mužského a ženského pohledu. Pouze čtvrtina žen se domnívá, že by jejich partner v současné době zůstal při narození dítěte nějakou dobu na rodičovské dovolené, ovšem pouze zhruba třetina žen (35 – 36%) v obou krajích by si to (spíše) přála.

Srovnání mužského a ženského pohledu

Srovnání mužského a ženského pohledu Oběma pohlavím byla položena téměř stejná otázka. Otázka Muži: Pokud by se Vám dnes mělo narodit dítě, zůstal byste s ním nějakou dobu na rodičovské dovolené? Ženy: Pokud by se vám dnes mělo narodit dítě, zůstal by s ním (podle Vašeho odhadu) Váš partner nějakou dobu na rodičovské dovolené? Z odpovědí mužů a žen je patrný výrazný názorový rozdíl. Zatímco zhruba dvě pětiny mužů v obou krajích deklaruje spíše ochotu zůstat nějakou dobu na rodičovské dovolené pokud by se jim dnes mělo narodilo dítě, ženy se drží v této otázce více při zemi a pouhá čtvrtina žen si myslí, že by v případě narození dítěte jejich partner spíše zůstal na rodičovské dovolené. Jak ukazují výsledky výzkumu jsou to zejména ženy/matky, které si spíše nepřejí (bezmála 2/3 z nich), aby otcové jejich dětí zůstávaly na rodičovské dovolené. Výsledky nepřímo potvrzují některé z hypotéz rozsáhlé výzkumné studie Podoby aktivního otcovství z roku 2010, která byla však zaměřená pouze na muže – otce a potenciální otce. Výzkum Táta na plný úvazek tak díky názorovému zastoupení partnerek přináší cenné doplnění informací k této problematice.

Muži, N=478 a Ženy, N=506

Aktivní otcovství v Olomouckém kraji

Statistická chyba U jednotlivých sociodemografických proměnných je nutné při malém vzorku pod 100 respondentů počítat s větší statistickou chybou. To platí zejména pro kategorii 20 – 24 let, kde je pouze 69 respondentů a vysokoškolsky vzdělaných lidí, kterých je 84. Závěry týkající se těchto skupin je proto třeba brát pouze jako orientační.

Z grafu je patrné, že pojem aktivní otcovství není mezi obyvateli Olomouckého kraje příliš známý. Pouze přibližně třetina obyvatel o něm již někdy slyšela. Pojem aktivní otcovství nejlépe znají lidé ve věku 20 - 24 let a 45 – 54 let.

! ! ! ! ! ! ! ! ! Příliš nízký počet respondentů v dané cílové skupině, s výsledky je nutné pracovat pouze orientačně

Necelá pětina respondentů uvedla, že v Olomouckém kraji zaznamenala aktivity týkající se tématu aktivního otcovství nebo podpory vyššího zapojení otců do každodenní péče o nezletilé děti. Nejsou zde žádné výrazné rozdíly mezi jednotlivými skupinami.

Respondenti, kteří zaznamenali aktivity týkající se otcovství, nejčastěji zaregistrovali rozhovory a diskuse v médiích (57 %). Je patrné, že respondenti zaznamenali aktivity týkající se aktivního otcovství především v hlavních mediálních kanálech (především na internetu, rozhlasu a v tisku).

Více než polovina mužů(56%) by v dnešní době s dítětem na rodičovské dovolené nějakou dobu spíše nezůstala. 42 % dotazovaných mužů by určitě nebo spíše zůstalo na rodičovské dovolené, pokud se jim dnes narodilo dítě. Mezi ně patří spíše mladší věkové kategorie a méně vzdělaní muži.

! Příliš nízký počet respondentů v dané cílové skupině, s výsledky je nutné pracovat pouze orientačně !

Polovina mužů, kteří by zůstali s dítětem na rodičovské dovolené, uvádí jako hlavní důvod navázání intenzivnějšího vztahu se svým dítětem.

Téměř 3/4 mužů, kteří by nezůstali s dítětem na rodičovské dovolené, se domnívají, že by to bylo pro rodinu finančně nevýhodné.

Více než třetina žen se domnívá, že by jejich partner určitě nezůstal na rodičovské dovolené. Ženy jsou ve srovnání s muži, k „mužské“ rodičovské dovolené mnohem pesimističtější.

! Příliš nízký počet respondentů v dané cílové skupině, s výsledky je nutné pracovat pouze orientačně !

Z grafu je patrné, že většina žen (65%) si spíše nepřeje, aby partner zůstal s dítětem, alespoň nějakou dobu, na rodičovské dovolené, aby se mohla vrátit ke své profesi. Zdá se, že starší generace žen jsou v tomto směru mírně konzervativnější než mladší generace.

! Příliš nízký počet respondentů v dané cílové skupině, s výsledky je nutné pracovat pouze orientačně ! !

Aktivní otcovství ve Zlínském kraji

Statistická chyba U jednotlivých sociodemografických proměnných je nutné při malém vzorku pod 100 respondentů počítat s větší statistickou chybou. To platí zejména pro kategorii 20 – 24 let, kde je pouze 67 respondentů. Závěry týkající se této skupiny je proto třeba brát pouze jako orientační.

Pojem aktivní otcovství není mezi obyvateli Zlínského kraje příliš známý. Slyšelo o něm 38 % respondentů. Více informovaní v tomto směru jsou rodiče malých dětí, ženy o něco více než muži.

! ! ! ! ! ! ! ! !

Více než pětina respondentů uvedla, že ve Zlínském kraji zaznamenala aktivity týkající se tématu aktivního otcovství nebo podpory vyššího zapojení otců do každodenní péče o nezletilé děti.

Respondenti, kteří zaznamenali aktivity týkající se otcovství, nejčastěji uváděli, že zaregistrovali rozhovory a diskuse v médiích (60 %). Z grafu je patrné, že respondenti zaznamenali aktivity týkající se otcovství především v hlavních mediálních kanálech (na internetu, v tisku a rozhlasu).

Více než polovina mužů (57%) se přiklání k tomu nezůstávat s dítětem na rodičovské dovolené, nicméně pouze 9% mužů je si tímto postojem jisto (určitě ne). 43 % dotazovaných mužů by určitě nebo spíše zůstalo na rodičovské dovolené, pokud se jim dnes narodilo dítě.

Více než polovina mužů, kteří by zůstali s dítětem na rodičovské dovolené, uvádí jako hlavní důvod navázání intenzivnějšího vztahu se svým dítětem. Téměř polovina mužů by ráda zkusila, zdali to zvládne.

Téměř 3/4 mužů, kteří by nezůstali s dítětem na rodičovské dovolené, se domnívají, že by to bylo pro rodinu finančně nevýhodné.

Více než třetina žen se domnívá, že by jejich partner určitě nezůstal na rodičovské dovolené. Ženy jsou ve srovnání s muži, k „mužské“ rodičovské dovolené mnohem skeptičtější. Nejvíce skeptické jsou ženy ve středním věku 35 až 44 let (51 % odpovědělo určitě ne, 38 % spíše ne) a staršími (nezletilými) dětmi.

Většina žen by si spíše nepřála, aby partner zůstal s dítětem, alespoň nějakou dobu na rodičovské dovolené. Nejvíce nakloněné mužům na rodičovské dovolené jsou ženy ve věku 20 až 24 let (24 % určitě ano a 35 % spíše ano) a více vzdělané ženy.

!

Srovnání krajů Na následujících slaidech lze vidět, že respondenti v obou krajích odpovídali téměř totožně. Nejsou zde patrné žádné výraznější rozdíly, proto jsou grafy uvedeny bez komentářů.

TABULKOVÁ PŘÍLOHA

75

TABULKOVÁ PŘÍLOHA

Děkujeme za pozornost Pro MPSV ČR zpracovala MEDIARESEARCH, a.s. V případě jakýchkoliv otázek kontaktujte: hana.friedleanderova@mediaresearch.cz jana.molnarfiova@mediaresearch.cz jan.hrivnacky@mediaresearch.cz © MEDIARESEARCH, a.s. 25. 2. 2013 103