Deduktivní soustava výrokové logiky

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
DOTAZOVACÍ JAZYKY slajdy přednášce DBI006
Advertisements

DOTAZOVACÍ JAZYKY slajdy přednášce DBI006
J. Pokorný 1 DOTAZOVACÍ JAZYKY slajdy přednášce DBI006 J. Pokorný MFF UK Odpřednášeno
Úvod do logiky 3. přednáška. Výroková logika - pokračování
Úvod do logiky: Přednáška 2, výroková logika
Algebra.
Teorie čísel Nekonečno
Fakulta životního prostředí Katedra informatiky a geoinformatiky
Úvod do Teorie množin.
Teoretické základy informatiky
Důkazové metody.
Fakulta životního prostředí Katedra informatiky a geoinformatiky
Výroková logika.
Fakulta životního prostředí Katedra informatiky a geoinformatiky
Přednáška 2: Formalizace v jazyce logiky.
LOGICKÉ ŘÍZENÍ GEORGE BOOLE
Co je to ARGUMENT? Irena Schönweitzová FI - ŠF
Abeceda a formální jazyk
Logika: systémový rámec rozvoje oboru v ČR a koncepce logických propedeutik pro mezioborová studia (reg. č. CZ.1.07/2.2.00/ , OPVK)
Matematická logika 2. přednáška. Výroková logika - pokračování
Fakulta životního prostředí Katedra informatiky a geoinformatiky
Úvod do databázových systémů
Predikátová logika.
Pre-algebra Antonín Jančařík.
Predikátová logika.
Výroková logika (analytické myšlení, úsudky)
Matematická logika Michal Sihelský T4.C. Matematická logika Vznikla v 19. století Zakladatelem byl anglický matematik G. Boole ( ) prosadil algebraické.
Úvod do teoretické informatiky 1 Přednáška 3: rozhodování o platnosti úsudku Marie Duží
Fakulta životního prostředí Katedra informatiky a geoinformatiky
Výroky, negace, logické spojky
Logika a log. programování Výroková logika (2.přednáška)
Přednáška 2, výroková logika
Pre-algebra Antonín Jančařík.
Základní logické spojky.  Výrokem rozumíme každé tvrzení tedy (oznamovací větu), o kterém můžeme rozhodnout zda je pravdivé či nikoliv.  Je-li pravdivé.
Algebra II..
Výroková logika.
Marie Duží Logika v praxi Marie Duží 1.
Marie Duží vyučující: Marek Menšík Logika: systémový rámec rozvoje oboru v ČR a koncepce logických propedeutik pro mezioborová studia.
Definice, věta, důkaz.
Úvod do logiky 5. přednáška
METODOLOGIE A LOGIKA.
ÚVOD DO MATEMATICKÉ LOGIKY
MATEMATIKA Obsah přednášky Funkce. 3. Limita funkce
MATEMATIKA Obsah přednášky. Opakování, motivační příklady Funkce.
ZÁKLADNÍ POJMY VÝROKOVÉ LOGIKY
Úvod do logiky (presentace 2) Naivní teorie množin, relace a funkce
Teorie množin.
Rezoluční metoda 3. přednáška
R OVNICE A NEROVNICE Základní poznatky o rovnicích VY_32_INOVACE_M1r0101 Mgr. Jakub Němec.
Výroková logika.
Predikátová logika1 Predikátová logika 1. řádu Teď „logika naostro“ !
Kombinačne logické funkce
METODOLOGIE A LOGIKA. Co je metodologie? teorie metod (poznání, vědeckého poznání) nikoliv: popis metody teorie „jedné˝ metody.
Kombinační logické funkce
Výroková logika přednáška č. 5
Rezoluční metoda ve výrokové logice Marie Duží. Matematická logika2 Rezoluční metoda ve výrokové logice Sémantické tablo není výhodné z praktických důvodů.
Přednáška 2: Normální formy, úsudky.
Matematická logika 2. přednáška. Výroková logika - pokračování
DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL
MATEMATIKA Obsah přednášky. Opakování, motivační příklady Funkce.
Název projektu: Podpora výuky v technických oborech
MATEMATIKA Obsah přednášky. Opakování, motivační příklady Funkce.
Matematická logika 5. přednáška
Název projektu: Podpora výuky v technických oborech
Predikátová logika (1. řádu).
KMT/DIZ1 Věty, poučky a jejich důkazy ve školské matematice
Sémantika PL1 Interpretace, modely
Predikátová logika.
VÝROKOVÁ LOGIKA Centrum pro virtuální a moderní metody a formy vzdělávání na Obchodní akademii T.G. Masaryka, Kostelec nad Orlicí Autor: Mgr. Renata Čermáková.
VÝROKOVÁ LOGIKA Centrum pro virtuální a moderní metody a formy vzdělávání na Obchodní akademii T.G. Masaryka, Kostelec nad Orlicí Autor: Mgr. Renata Čermáková.
Transkript prezentace:

Deduktivní soustava výrokové logiky

Opakování z minulé přednášky I. Co je to výrok? Z čeho se skládá formální jazyk výrokové logiky? Jak je definována výroková formule? Co je to podformule výrokové formule? Co je to pravdivostní hodnota výroku? Jak vypadá pravdivostní tabulka negace, konjunkce, dijunkce, implikace a ekvivalence? Co je to tautologie a kontradikce? Jaké znáte tautologie a kontradikce? Jaký je rozdíl mezi obměnou a obrácením implikace? Které z logických spojek jsou komutativní a asociativní? Co to znamená, že dva výroky jsou logicky ekvivalentní? Jak se negují složené výroky?

Opakování z minulé přednášky II. Co je to úplný systém logických spojek? Které spojky tvoří úplný systém logických spojek? jak je definována Shefferova a Piercova spojka? Co je to infixový, prefixový a postfixový zápis? Jak vyhodnotit výraz v postfixu? Jak převést výraz z infixu do prefixu a do postfixu? Jak převést výraz z postfixu do infixu? Co je to disjunktivní a konjunktivní normální forma? K čemu se používá DNF a KNF? Jaký je algoritmus převodu do DNF? Jaký je algoritmus převodu do KNF?

Deduktivní soustava výrokové logiky Správnost a nesprávnost úsudků Jak rozhodnout, zda je úsudek správný? Jak poznat, zda z daných předpokladů vyplývá daný závěr?

Formální definice úsudku I. Nechť P1, P2, … Pm jsou výrokové formule v proměnných x1, x2, … xk. Nechť rovněž Z je výroková formule. Říkáme, že z formulí P1, P2, … Pm vyplývá závěr Z a píšeme P1, P2, … Pm ├ Z právě tehdy, když pro libovolné pravdivostní hodnoty proměnných x1, x2, … xk platí, že nabývá-li pravdivostní funkce formulí P1, P2, … Pm současně hodnoty 1, pak nabývá i pravdivostní funkce formule Z hodnoty 1.

Formální definice úsudku II. P1, P2, … Pm ├ Z právě tehdy, když (P1 P2  …  Pm) ├ Z P ├ Z právě tehdy, když ├ (PZ), tj. když implikace PZ je tautologie

Ověření správnosti úsudku Úsudek P1, P2, … Pm ├ Z je správný, jestliže formule (P1 P2  …  Pm)  Z je tautologie. Úsudek je tedy správný, jestliže implikace důsledku z konjunkce premis je tautologie.

Příklad: Ověření správnosti úsudku Předpoklady: Jestliže prší a mrzne, vzniká náledí Jestliže vzniká náledí, v této zatáčce se vždy někdo vybourá V této zatáčce se nikdo nevyboural Závěr: Usuzujeme, že nepršelo. Formalizujeme předpoklady a závěr (p  m)  n; n  b; b ├ p Ověříme, zda je tautologií formule (((p  m)  n)  (nb)  (b))  p

Pravidlo odloučení (modus ponens) Nechť X a Y jsou formule. Potom platí (X, X  Y) ├ Y. Tedy z platnosti formulí X a X  Y můžeme odvodit platnost formule Y. Důkaz plyne z pravdivostní tabulky formule (X  (X  Y))  Y

Příklad: Ověření správnosti úsudků Předpoklady: Jestliže Jarda nepřišel ke snídani, je nemocný Jarda přišel ke snídani Co z toho plyne? Jarda je unavený Jarda je doma Jarda je nemocný Jarda není nemocný

Substituční pravidlo pro proměnnou Buď X formule a q její proměnná. Jestliže do X za q dosadíme formuli A, pak formuli vzniklou touto substitucí označíme S(A/q, X) Pak platí X, Aq ├ S(A/q, X)

Substituční pravidlo pro proměnnou v tautologii Buď T tautologie a q její proměnná. Jestliže do T za q dosadíme formuli A, pak formuli vzniklou touto substitucí označíme S(A/q, T) Pak platí T ├ S(A/q, T)

Substituční pravidlo pro formuli Buď X formule a B její podformule. Jestliže do X za B dosadíme formuli A, pak formuli vzniklou touto substitucí označíme S(A/B, X) Pak platí X, AB ├ S(A/B, X)

Odvození formule Formule Z je důsledkem formulí P1, P2, … Pm právě tehdy, když existuje posloupnost formulí X1, X2, … Xn taková, že Xn = Z a pro každé i platí: Xi = Pj pro vhodné j Xi = S(A/t, T) nebo Xi = S(A/B, T) kde T je libovolná tautologie Xi je důsledkem aplikace pravidla modus ponens na některé z předchozích formulí Tato posloupnost formulí se nazývá odvození formule Z z formulí P1, P2, … Pm.

(ab), (ac), (bd)├ (cd) Příklad odvození Dokažte odvozením, že platí (ab), (ac), (bd)├ (cd) Odvození: a  c (P2) c  (cd) (disjunkce je implikována…) a  (cd) (tranzitivita implikace) (cd)  a (obměna implikace) b  d (P3) d  (cd) (disjunkce je implikována…) b  (cd) (tranzitivita implikace) (cd)  b (obměna implikace) (cd)  (ab) (důsledek výše uvedeného) (ab)  (ab) (pravidla pro negování) (cd)  (ab) (tranzitivita implikace) (ab)  (cd) (obměna implikace) (cd) (modus ponens)

Další vlastnosti úsudků Jestliže ├ a, pak b├ a pro lib. b Tautologie je důsledkem libovolné formule Jestliže ├ a, a├ b, pak také ├ b Důsledkem tautologie je opět tautologie Nechť P,Q jsou množiny formulí, a, b formule: Jestliže P ├ a, Q ├ b, pak PQ ├ ab Jestliže P ├ ab, pak P ├ a, P├ b Jestliže (P, a) ├ b, pak P ├ ab …