Litosféra Exogenní pochody

Exogenní pochody Činnost exogenních sil je ovlivňována gravitací a rotací Země. Exogenní pochody modelují tvary zemského povrchu. Projevují se: a) činností rušivou – vymílání (eroze ) b)činností přenosnou – odnos zvětralin (transport) c) činností tvořivou – usazování ( sedimentace ) Do těchto pochodů řadíme: pochody svahové, říční, kryogenní, větrné, mořské, biotické a antropogenní.

Svahové pochody pohyby uvolněných hornin po svazích - svah je povrch země, který má sklon větší, než 2° způsobuje je zemská gravitace můžou být rychlé, pomalé řícení - krátkodobý pohyb, vzniká vlivem gravitace a eroze , odnáší kamení a hrubozrnný materiál sesouvání – pomalejší pohyb než řícení, krátkodobé i dlouhodobé, přenos jemnějšího materiálu laviny – rychlé pochody - sněhové – Krkonoše, Jeseníky - zemní – mury bahenní proudy - tání sněhu + půda osyp –útvar, který tvoří kamenitá suť pod svahem suťový kužel – tvoří se v údolích pod skalními stěnami

Říční ( fluviální ) pochody činitel: povrchově tekoucí voda a) rušivé pochody : vodní eroze – voda vymílá, odnáší, rozrušuje b) tvořivé pochody : vznik naplavenin odtok vody: a) nesoustředěný ( plošný) – ron : vzniká při dešti nebo tání sněhu, na svazích vytváří ronové rýhy b) soustředěný – vodní tok : protéká korytem voda modeluje koryto unášeným materiálem ve svislém směru – hloubková eroze (dno), a také v horizontálním směru – boční eroze (břehy) hloubková i boční eroze prohlubuje a rozšiřuje koryto vodního toku splaveniny- hrubozrnné úlomky, kameny vlečené po dně plaveniny – jemnozrnný materiál rozptýlený ve vodě ( písek, hlína, kamínky ) vodní toky se snaží dosáhnout tzv. profilu rovnováhy – stav, kdy skon, šířka a hloubka koryta jsou v rovnováze s průměrným průtokem a množstvím splavenin a plavenin soutěska – strmé svahy kolem řeky

v toku řek rozeznáváme podle činnosti vody 3 části – horní, střední a dolní tok : horní tok : od pramenu, řeka má velký spád, převládá rušivá činnost ( výmoly – vznikají obří hrnce , transport ), má příčný profil písmene V střední tok : převládá sedimentace nad erozí - řeka může téct ve svých náplavách, které tvoří tzv. údolní nivu - říční toky se klikatí ( meandrují ) : -meandr je zákrut, který má více než 180 ° - vznikají slepá ramena řek nebo říční jezera - říční terasy – vodorovné plošiny, které tvoří několik stupňů nad sebou - jsou to zbytky údolních niv z minulých dob, kdy řeky ještě nebyly tak hluboko zaříznuté jako dnes c) dolní tok : řeka ztrácí energii, unášené hmoty vrství, mohou vznikat ostrovy - řeka se rozděluje na říční ramena - tvar říčního údolí je široce rozevřený – nazývá se úval - ústí : delta – rozvětvené ústí, ve tvaru trojúhelníku estuárium – nálevkovité ústí

Kryogenní pochody činitel: led V územích nad sněžnou čárou (hranice, za níž s rostoucí nadm. výškou netaje sníh) se z nahromaděného sněhu tvoří ledovec. Sníh se postupně mění překrystalizováním a tlakem v ledovcový led. Ledovce se dělí na : pevninské - pokrývají rozsáhlé plochy Antarktidy a Grónska plošné – pokrývají vrcholové oblasti plochých hornatina – např. ve Skandinávii horské – vyplňují údolí horských masivů - 2 části: vyživovací oblast – hromadění sněhu ledovcový splaz – hl. část ledovce zasahujícího pod sněžnou čáru - kar – erozní útvar ve vyživovací oblasti, skalní kotel ze 3 stran obklopený stěnami a čtvrtou stranu tvoří ledovcem ohlazená skála, kudy ledovcový splaz sestupuje do údolí trog – ledovcové údolí (původně říční údolí), příčný profil písmene U – široké převážně rovné dno a strmé svahy fjordy – zvláštní typ ledovcového údolí, vznikly činností okrajových splazů pevninských ledovců - dlouhé, hluboké zálivy moře do pevniny - Norsko, Irsko, Grónsko, Aljaška, Chile moréna - soubor materiálu dopravovaný ledovcem - tvořena pískem, kameny, sutí - přední (čelní), zadní, spodní, boční, vnitřní Ledovcovou exarací (erozí) ledovec vyrývá tvrdým unášeným materiálem do podloží tzv. exarační rýhy a deterzí(ohlazováním) obrušuje do oblých tvarů skály – nazýváme je oblíky.

Větrné (eolitické) pochody vítr je důležitým exogenním činitelem hlavně v místech, které nejsou kryté rostlinným porostem zvláště na pouštích (aridní oblast), stepích a na mořských písčitých plážích vítr odnáší částečky prachu a písečná zrna a ty potom naráží na stěny skal, které obrušuje vznikají: skalní římsy, okna a brány - skalní hřiby - skalní vyváté hrnce - hrance – kámen, který má vybroušené rovné plochy oddělené ostrými hranami - náhorní plošina – vyzdvižená zemská kůra z vodorovných vrstev sedimentu - stolová (tabulová) hora – hora – na povrchu plošina – omezená strmými svahy - svědecký vrch – kužel bez vrchní části, osamocený vrch, v Ostaši vítr unáší písek, který vytváří různé tvary: duny (písečné přesypy) – na návětrné straně jsou zrnečka písku vynášena na hřeben přesypu a na závětrné straně , která je strmější, klesají vlastní vahou dolů tím se duny přemisťují ve směru vanoucích větrů jemný prach z pouští je přenášen na velké vzdálenosti (např. monzunové větry přenášely prach po celá tisíciletí ze Střední Asie do Číny ) – tím se vytvářejí silné vrstvy spraše barchan – tvar podobný duně, má ale tvar půlměsíce (rohlíku) čeřiny – písečné vlnky (na souši v poušti i na mořském dně)

Mořské(marinní) pochody soustřeďují se hlavně na pobřeží, kde působí jako exogenní činitel příliv, odliv a hlavně příboj vyvolaný větrem rušivá činnost moře se nazývá abraze – mořské vlny naráží na pobřeží a omílají břehy, břehy se podmílají a podemleté skály se řítí do moře vzniká: pobřežní srub – příkrý sráz skály útes – část pevniny vyčnívající z moře abrazní terasa – skalnatá plošina vzniklá ustupováním břehu, v úrovni mořské hladiny - vytvářejí se zde pobřežní výklenky a jeskyně úlomky hornin odlomených z pobřežních skal jsou obrušovány a rozmělňovány a tvoří se z nich štěrk, písek a bahno – při odlivu jsou tyto části odnášeny a vznikají z nich usazeniny (sedimenty) působením pobřežních proudů dochází k ukládání podmořských písečných valů, které se postupně vynořují nad mořskou hladinu – vznikají mělčiny a kosy (úzké dlouhé poloostrovy) (mangrovy – spec. druhy stromů. které rostou ve slané vodě – Středozemní moře, Asie, Indonésie)

Biogenní pochody činitelé : organismy rušivá činnost: hlavně za svého života (zvířata – kořeny stromů, rostliny) - účinek mechanický a chemický - přispívají ke zvětrávání hornin a ke vzniku půd tvořivá činnost: většinou až po odumření - usazují se na dně moří a vznikají z nich vápenité, křemičité a fosforečné horniny - z org. zbytků těl se tvoří ropa a zemní plyn - z odumřelých rostlin vzniká z rašeliništích rašelina, v mořských nebo jezerních pánvích vzniká uhlí - v teplých mořích na mělkém svahu nebo kolem sopečných ostrovů vznikají činností láčkovců korálové útesy (např. Velká útesová bariéra v Austrálii). korálové ostrovy(atoly) – Tichý oceán, Indonésii - krtinec, mraveniště, termitiště, ….

Antropogenní pochody činitel: člověk stále výrazněji se na přetváření georeliéfu podílí činnost lidské společnosti – člověk je v současné době nejvýznamnější exogenní činitel vznikají antropogenní formy reliéfu – všechny tvary zemského povrchu vytvořené, pozměněné nebo podmíněné činností člověka činnost člověka pochody zpomaluje(regulace řek, betonování a asfalování povrchů) i zrychluje (odlesňování, obdělávání půdy, povrchová těžba) 1. tvary související s těžbou surovin: - lomy – těží se na povrchu - důl – těžba pod povrchem - šachta(svislá), štola(vodorovná, může ale vést i do kopce), komora(větší prostor – místnost) 2. vojenské tvary: - val – uměle vytvořený kopec na rovině - příkop – uměle vytvořená prohlubeň na rovině - zákop – pouze pro jednoho člověka - okop – kryt pro jednoho ležícího střelce - kráter – prohlubeň v místech, kde došlo k explozi 3. dopravní tvary: - komunikační valy – železniční násep, dálnice, silnice 4. sportovní tvary: - můstek, rampa, sjezdovka, hřiště