Bosna a Hercegovina Hana Kyselovičová, 8.C

Základní informace Oficiální název: Bosna a Hercegovina (česky), Bosna i Hercegovina (bosensky, chorvatsky), Босна и Херцеговина (srbsky) Státní zřízení: parlamentní federativní republika Hlavní město: Sarajevo (441 000 obyvatel) Rozloha: 51 209,2 km2 Počet obyvatel: 3 832 301 (červen 2003) Etnické složení: Bosňáci 48,2%, Srbové 37,2%, Chorvaté 13,7% (2003) Úřední jazyky: bosenština 41%, srbština 40%, chorvatština 19% Měna: bosenskohercegovská konvertibilní marka (BAM, národní označení KM), 1,955 KM = 1 EUR, 1 KM = 0,100 feniků

Historie 10. st. - dokument De administran - do imperio byzantského císaře Konstantina VII. mluví o zemi Bosoně, spadající pod vliv srbských vládců 12. st. – osamostatnění, bán Kulin 14. st. - Tvrtko Kotromanić (1377 králem), rozpad centrální moci a vzájemný boj místní šlechty 1463 - Bosna dobyta, na čtyři sta let přeměněna na osmanskou provincii (značná část obyvatelstva konvertuje na islám a přijme osmanskomuslimskou identitu) úpadek Osmanské říše - řada povstání, okupace Bosny a Hercegoviny Rakousko-Uherskem → vzdálení orientální tradici a přiblížení moderní Evropě

Historie II. Červen 1914 - atentát na Františka Ferdinanda d`Este v Sarajevu Po 1. sv. válce Bosna a Hercegovina - nový stát - Království Srbů, Chorvatů a Slovinců, který je v roce 1929 přejmenován na Jugoslávii Jugoslávská federace (od r. 1945) - Bosna a Hercegovina jednou ze 6 svazových republik, vymezenou na národnostním základě (s rovnoprávným postavením všech etnik) 80. léta - během politické liberalizace se pevné státní struktury rozpadají a ideologie bratrství a jednoty je nahrazována militantním nacionalismem. Moci se ujímají lidé s pochybnou minulostí, kteří jsou ochotni v mocenském boji použít i silové prostředky

Historie III. - nezávislost 3. března 1992 - nezávislost Bosny a Hercegoviny na základě vůle bosenského a chorvatského obyvatelstva vyjádřené v referendu dne 1. března 1992 Srbové referendum bojkotovali a 7. dubna 1992 vyhlásili vlastní republiku Politický konflikt přerostl v ozbrojené srážky, kterým padlo za oběť mnoho obyvatel Bosny a Hercegoviny (mj. v tzv. etnických čistkách) a které velmi posílily vzájemnou nevraživost mezi národnostmi země OSN vyslala do Bosny a Hercegoviny jednotky, které rozdělily bojující strany. Po 42 měsících bojů byla pod tlakem USA 21. listopadu 1995 v Daytonu uzavřena mírová dohoda, která byla ratifikována všemi bojujícími stranami v Paříži 14. prosince 1995

Politika Předsednictvo Bosny a Hercegoviny/Prezídium (Predsjedništvo) – 3 členové Rada ministrů – Vláda (Vijeće ministara) Parlament Bosny a Hercegoviny (Parlamentarna skupština) Dům národů (Dom naroda) Poslanecká sněmovna (Predstavnički/Zastupnički dom) Ústavní soud Bosny a Hercegoviny - nejvyšší a konečná instance v právním systému BaH Předseda vlády – Adnan Terzić

Správní členění Bosna a Hercegovina je rozdělena na dvě samosprávní jednotky (entity) a nezávislý Distrikt Brčko, patřící oběma entitám Federace Bosny a Hercegoviny (10 kantonů, 79 okresů): Unsko-sanski kanton Kanton Posavski Tuzlanski kanton Zeničko-dobojski kanton Bosanski-podrinjski kanton Srednjobosanski kanton Hercegovačko-neretvanski kanton Zapadnohercegovački kanton Kanton Sarajevo Herceg-bosanski/Livanjski kanton Republika Srbská (64 okresů) Distrikt Brčko

Obyvatelstvo Počet obyvatel: 3 832 301 (2003) Hustota zalidnění: 74,84 obyv./km² (2003) Náboženství: sunnitský islám 40%, srbské pravoslaví 31%, římský katolicismus 15%, protestantismus 4 %, ostatní 10% (2000) Průměrný roční přírůstek: 0,98% (2002) Průměrná délka života: Ženy: 74,93 let Muži: 69,30 Bosenští laureáti Nobelovy ceny: Spisovatel a diplomat Ivo Andrić (1961) a chemik Vladimir Prelog (1975)

Národnosti Bosňáci/Bošnjaci počet příslušníků: přibližně 2,5 milionu (1,83) náboženství: sunnitský islám, nevěřící Srbové/Srbi, СРБИ počet příslušníků: přibližně 11 milionů (1,41) náboženství: srbské pravoslaví, nevěřící Chorvati/Hrvati počet příslušníků: přibližně 5,4 milionu (518 000) náboženství: křesťanství (římskokatolické), nevěřící

Geografie Povrch: na většině území Dinárské hory, směrem do vnitrozemí - Bosenské rudohoří, pohoří rozčleněna přítoky Sávy, přecházejí na severu v úzkou nížinu Nejvyšší hora: Maglić (Maglić) – 2 386 m Podnebí: léta horká a suchá, zimy poměrně chladné s množstvím sněhu na horách Průměrné měsíční teploty v Sarajevu (630 m n. m.): -1,4 °C v lednu a 18,9 °C v červenci průměrně spadne za rok 905 mm srážek

Ekonomika HDP: 6 800 amerických dolarů/osoba (2005) - 5,3% Poměr importu a exportu: 2,5:1(2005) Zahraniční zadlužení: přes 3 mld. Euro (2005) Nezaměstnanost: 40-45% Inflace: 1,4% (2005) Průměrný plat: 486 KM (cca 7 800 Kč) (2003) Dovoz: stroje a strojní zařízení (16,67%), potravinářské výrobky (13,42%), výrobky z nerostů (11,24%), výrobky chemického průmyslu (9,50%), dopravní prostředky a náhradní díly (8,14%) Vývoz: kovy a výrobky z kovů (21,48%), dřevo a výrobky z dřeva (17,20%), stroje a strojní zařízení (12,34%), výrobky z nerostů (9,53%)

Sarajevo/Сарајево/ساراييفو/סאראייבו Počet obyvatel (2002): 297 399, aglomerace přes 400 000 Rozloha: 142 km² Hustota osídlení (2002): 2 094 obyvatel/km² Politický status: Město je rozděleno na dvě části; Sarajevo připadající Federaci BaH a Sarajevo pod správou Republiky srbské Památky: Baščaršija Gazi Husrev-begova džamija