SRDCE

SRDCE je dutý sval tvořený srdeční svalovinou uložený mezi pravou a levou plicí za hrudní kostí má kuželovitý tvar, jeho hrot směřuje doleva dolů váží asi 260 až 320 gramů hlavní funkcí srdce je střídavé smršťování a ochabování srdeční svaloviny, což způsobuje „pumpování“ krve do těla

Stavba: srdce je uloženo v obalu (osrdečník) na povrchu srdce je vazivo mezi obalem a vazivem je dutina s malým množstvím tekutiny, která usnadňuje pohyb srdce srdce je rozděleno podélnou svalovou přepážkou na levou a pravou polovinu každá polovina je dále rozdělena chlopněmi na síň (atrium) a komoru (ventriculus) srdeční svalovina je různě silná, nejsilnější je levá komora, nejslabší jsou stěny obou síní

chlopně zabraňují zpětnému toku krve mezi pravou síní a komorou je chlopeň trojcípá mezi levou síní a komorou je chlopeň dvojcípá plicní tepna i aorta začínají poloměsíčitými chlopněmi při uzavření srdečních chlopní slyšíme srdeční ozvy (první ozva odpovídá uzavření cípatých chlopní při systole, druhá ozva uzavření poloměsíčitých chlopní při diastole) tzv. šelesty vznikají při vadách chlopní, kdy ozvy nejsou dobře slyšitelné (nedomykavost chlopní je příčinou srdečních vad) plicní žíly trojcípá chlopeň pravá síň dvojcípá chlopeň poloměsíčitá (aortální) chlopeň poloměsíčitá (plicní) chlopeň levá síň

Stavba srdce plicní tepna aorta horní dutá žíla levá síň plicní žíly poloměsíčitá chlopeň pravá síň dvojcípá chlopeň poloměsíčitá chlopeň levá komora trojcípá chlopeň pravá komora šlašinky srdeční přepážka srdeční svalovina tuková vrstva aorta dolní dutá žíla

srdeční stah začíná stahem (systolou) síní a doplnění komor krví (cípaté chlopně otevřené) následuje krátká přestávka, nato se smrští stěny komor a krev je vypuzena do artérií (systola komor) – uzavření cípatých chlopní komorové svaly se uvolní a následuje delší přestávka (diastola celého srdce), kdy do síní a částečně i do komor vtéká ze žil krev (cípaté chlopně otevřené) srdeční cyklus (systola a diastola) se opakuje s frekvencí přibližně 70x za minutu tlaková vlna probíhající arteriální částí oběhu se nazývá tep (puls), při maximálních výkonech je tepová frekvence 180-200 tepů za minutu

Srdeční infarkt infarkt myokardu => dochází k uzavření věnčité cévy (v důsledku aterosklerózy) a náhlému odumření srdeční tkáně v důsledku nedostatečného krevního zásobení kyslíkem animace