NEMOCI KREVNÍHO OBĚHU
NEMOCI KREVNÍHO OBĚHU Nemoci krevního oběhu nejčastější příčinou smrti choroby srdce a oběhových cév Choroby srdce vrozené, získané organické, funkční zánětlivá – myokardu, perikardu…. chlopňové vady ICHS tepenného tlaku kardiomyopatie (KMP) – onemocnění srdeční svaloviny srdeční nádory
PŘÍZNAKY SRDEČNÍCH ONEMOCNĚNÍ Klinické subjektivní potíže dušnost bolest za hrudní kostí (stenokardie – krutá, pálivá, svíravá bolest vystřelující do levé končetiny, zad, lopatky, krku, zubů) která odeznívá po podání nitroglycerinu (NTG) na 99% se jedná o anginu pectoris (AP) palpitace (bušení srdce) objektivní potíže bledost pocení cyanóza otoky DK
SRDEČNÍ SELHÁNÍ Příčiny: chorobný stav, kdy jedna nebo obě srdeční komory nejsou schopny přečerpávat krev do tepenného oddílu krevního řečiště při dostatečném návratu Příčiny: primární poškození myokardu ložiskové (u IM se jizva nestahuje) difúzní (povšechně slabá) – při zánětech srdečního svalu tlakové přetížení při aortální hypertenzi při zúžení aortálního ústí objemové chlopňové vady poruchy plnění srdečních dutin srdeční tamponáda poruchy srdečního rytmu
SRDEČNÍ SELHÁNÍ LEVOSTRANNÉ SRDEČNÍ SELHÁNÍ PRAVOSTRANNÉ SELHÁNÍ dušnost městnání krve v plicích nykturie (noční močení) Tachykardie PRAVOSTRANNÉ SELHÁNÍ krev městná v horní a dolní duté žíle
CHOROBNÉ STAVY ICHS – ischemická choroba srdeční - všechna akutní a chronická poškození myokardu, která vznikají v důsledku omezeného, zastaveného přítoku krve do myokardu na podkladě onemocnění srdečníc ICHS se syndromem AP AP – chronický tvar ICHS, který je charakterizován záchvaty, náhlými bolestmi charakteristického rázu a trvání – stenokardieh tepen
ISCHEMICKÁ CHOROBA SRDEČNÍ Ateroskleróza = kornatění tepen → zúžení průsvitu tepen příslušná část srdečního svalu není dostatečně zásobována kyslíkem a živinami zhoršení celkové funkce srdce hrozí srdeční infarkt = odumření části svalu zásobovaného krví ze zúžené cévy Popis: A - věnčitá tepna B - ateroskleróza
AKUTNÍ STAVY NS – náhlá smrt z koronárních příčin bezvědomí, bez dechu, pulsu IM – infarkt myokardu – akutní tvar ICHS (terminální, konečná fáze ICHS)
INFARKT MYOKARDU Popis: A - věnčitá tepna B - uzavřená tepna o oblast infarktu myokardu ucpání tepny krevní sraženinou → uzávěr cévy, přerušení průtoku krve nedokrevnost buněk srdečního svalu způsobí jejich odumření = Infarkt myokardu
ARTERIÁLNÍ HYPERTENZE Nejčastější civilizační choroba krevního oběhu Pokud nejsou komplikace – žádné příznaky Stěny tepen trvale pod vys. tlakem, snáze se poruší a při přítomnosti dalších nepříznivých podmínek – zrychlený vývoj aterosklerózy První příznaky – infarkt myokardu cévní mozková příhoda srdeční selhání selhání ledvin
ARTERIÁLNÍ HYPERTENZE Rizikové faktory Rizikovými faktory pro její vznik jsou obezita, vysoký věk, nevhodný životní styl (např. nevhodné složení stravy, stres, kouření), svou roli ovšem hrají i dědičné předpoklady ke vzniku tohoto onemocnění. Příčinou může být také jiné onemocnění, např. ledvin (viz renální hypertenze), žláz s vnitřní sekrecí nebo oběhové soustavy– v takovém případě mluvíme o tzv. sekundární arteriální hypertenzi.
ARTERIÁLNÍ HYPERTENZE Typy arteriální hypertenze Primární arteriální hypertenze - zvýšený tlak není důsledkem jiného onemocnění Sekundární arteriální hypertenze - je důsledkem jiného zjištěného onemocnění, pro léčbu je nutné tuto příčinu odstranit Samostatným onemocněním s odlišnými příčinami, projevy a následky je plicní arteriální hypertenze - hypertenze v plicním oběhu
ARTERIÁLNÍ HYPERTENZE Kategorie Systolický TK (mm Hg) Diastolický TK (mm Hg) Normální krevní tlak <130 <85 Normální – zvýšený krevní tlak 130-139 85-89 Hypertenze* 1. stupně lehká 140-159 90-99 2. stupně střední 160-179 100-109 3. stupně těžká 180-209 110-119 4. stupně velmi těžká ≥210 ≥120
KŘEČOVÉ ŽÍLY viditelně naběhlé kroutící se žíly různého průsvitu → nejčastěji postiženy povrchové žíly dolních končetin normální stav → odvádění krve směrem k srdci několika mechanismy: Ø sací silou srdce, přítomností chlopní v žilách Ø pohybem svalů na dolních končetinách při chůzi Ø dechovými pohyby bránice · žilní chlopně zamezují krvi vracet se zpět do dolních končetin · při poškození → krev se vrací do dolních končetin, hromadí se a zvyšuje žilní tlak · rizikové faktory vzniku varixů: Ø dědičné dispozice, těhotenství, hormonální léčba Ø obezita, kouření, dlouhé stání nebo sezení, vysoký krevní tlak vzhled: Ø na menších žilách → namodrala až začervenalá síť jemných „metliček“ Ø větší křečové žíly → uzlovité a mající nafialovělou barvu Ø pokročilé varixy → postiženy ekzémy, trombózami, bércovými vředy
Obrázek ukazuje normální poměry v žilním systému, kdy chlopně v žilách zabraňují zpětnému toku krve
HEMOROIDY Každý druhý dospělý člověk se podle statistik alespoň jednou ve svém životě potká s hemeroidy - nepříjemným a obtěžujícím onemocněním . Lidově je toto onemocnění známé také pod názvem zlatá žíla. Vzhledem k tomu, že se jedná o intimní problémy, lidé se často brání vyhledat pomoc u lékaře.
HEMOROIDY Hemoroidy jsou vlastně žilní pletence v oblasti konečníku, které má každý člověk a jsou fyziologickou součástí lidského těla. Při jejich zduření a zvětšení se mohou projevit symptomatikou a začít komplikovat život majitele patologicky změněných žilných spojek.
HEMOROIDY Rizikové faktory: obezita tučná strava, alkohol cigarety sedavý způsob života nedostatek fyzické zátěže zácpa málo zeleniny a ovoce ve stravě těhotenství nadměrná konzumace kofeinu
HEMOROIDY Druhy hemeroidů Základní rozdělení je na vnější (plexus hemoroidalis caudalis) a vnitřní (plexus hemoroidalis cranialis). Vnější si pacient může sám nahmatat, projevují se jako výrůstky v okolí konečníku.
HEMOROIDY Vnitřní jsou rozdělené do dalších 4 stupňů: 1. stupeň: hemoroidy jsou uvnitř análního otvoru , neprolabují se ven a mohou se projevit občasnými krvácivými komplikacemi 2. stupeň: hemoroidy při defekační aktivitě mohou vyjít z konečníku, projevují se krvácením, svrběním a mokváním 3. stupeň: v okolí análního otvoru jsou trvale přítomné prolabované hemeroidální uzly 4. stupeň: s hemeroidy prolabuje i část sliznice konečníku
HEMOROIDY