Radioimunoesej, enzymoimunoesej – princip, využití

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Borrélie – úskalí laboratorní diagnostiky
Advertisements

AUTOPROTILÁTKY V DIAGNOSTICE AUTOIMUNITNÍCH IMUNOPATOLOGICKÝCH
Obranné vlastnosti krve
TEST AKTIVACE BAZOFILŮ
IMUNOCHEMIE.
VYŠETŘENÍ BUŇKAMI ZPROSTŘEDKOVANÉ IMUNITY.
Selhání imunitní tolerance: alergie a autoimunita
Průtoková cytometrie.
Vyšetření parametrů buněčné imunity
Metody s využitím reakce antigen-protilátka
Vybrané podklady pro praktika z imunologie
Vyšetření specifické imunity
Virusneutralizace v diagnostice chřipkové infekce Martina Havlíčková.
Základní imunitní mechanismy
Vyšetřování parametrů humorální imunity
Somatologie Mgr. Naděžda Procházková
IMUNITNÍ SYSTÉM IMUNITA = schopnost organismu chránit se před patogeny (bakterie,viry,houby,prvoci  onemocnění) Nespecifická : Fagocytóza granulocytů,monocytů.
Imunologie seminář 1 Imunologie seminář 1 J. Ochotná
OBĚHOVÁ SOUSTAVA Imunita Mgr. Jan Marek VY_32_INOVACE_Bi3r0215.
I. Imunoglobuliny Martin Liška.
Laboratorní diagnostika
Detekce spirochet Rod 1. Treponema pallidum – (syfilis) turbidimetrie, latexová aglutinace, elektrochemiluminiscence 2. Leptospira interrogans sensu lato.
Středn í zdravotnick á š kola, N á rodn í svobody P í sek, př í spěvkov á organizace Registračn í č í slo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Č.
Laboratorní metody 2 Kurs Imunologie II.
Imunita Cholera, 19. století.
Průtoková cytometrie základní princip a klinické využití
Precipitace, radioimunodifúze (RID), nefelometrie, turbidimetrie
CHEMIE IMUNITNÍCH REAKCÍ
Řízení imunitního systému Kurs Imunologie. Hlavní histokompatibilní systém (MHC) objeven v souvislosti s transplantacemi starší termín: HLA dvě hlavní.
Laboratorní metody 1 Kurs Imunologie.
ELISA, určení ideálních koncentrací reaktantů -různé varianty
Krev SCHÉMATA, OBRÁZKY.
SÉROLOGICKÉ REAKCE reakce mezi antigenem a protilátkou význam in vivo
Komplementový systém a nespecifická imunita
Metody imunodifuze a precipitace v gelech
Imunochemické metody řada metod založených na principu reakce:
Ústav klinické imunologie a alergologie
Laboratorní diagnostika
Serologické vyšetřovací metody
VYUŽITÍ PRŮTOKOVÉ CYTOMETRIE V DIAGNOSTICE ALERGICKÝCH ONEMOCNĚNÍ
IMUNOESEJE.
Přednáška 2hod, ukončení : kolovium – psaní testu Teorie bude použita z odborných knih kombinovaná s vlastní praxí a zkušeností jednotlivých firem a s.
Molekulární biotechnologie č.10a Využití poznatků molekulární biotechnologie. Molekulární diagnostika.
Metody používané v klinické praxi
Tělní tekutiny Autor: Eva Klabenešová
Imunochemické metody Metody využívající vazbu mezi antigenem a protilátkou Vytášek 2008.
Aglutinace. 1)Vysvětlete rozdíl mezi precipitací a aglutinací. 2)Uveďte příklady využití aglutinace. 3)Vysvětlete, co je aglutinace na nosičích, uveďte.
Imunologie a alergologie
Laboratorní diagnostika
Vyšetření specifické imunity
Laboratorní metody 1 Kurs Imunologie II.
Imunologie seminář 1 Imunologie seminář 1 J. Ochotná
Vyšetřování parametrů humorální imunity
Precipitace, radioimunodifúze (RID), nefelometrie, turbidimetrie
Vyšetřování parametrů buněčné imunity
Příklady flexibility v imunologii
Serologické vyšetřovací metody
IMUNOFLUORESCENCE MUDr. Zita Trávníčková
IMUNOESEJE.
Laboratorní diagnostika
Imunologie seminář 1 Imunologie seminář 1 J. Ochotná
Složení krve krevní plazma – tekutá složka b) krevní buňky
Laboratorní diagnostika
Laboratory diagnostics
Laboratory diagnostics
Laboratory diagnostics
Laboratorní diagnostika
Precipitace, radioimunodifúze (RID), nefelometrie, turbidimetrie
Precipitace, radioimunodifúze (RID), nefelometrie, turbidimetrie
Protilátky využívané v diagnostice Monoklonální protilátka – je produkována klonem buněk pocházejících z jedné plazmatické buňky; váže se velmi specificky.
Transkript prezentace:

Radioimunoesej, enzymoimunoesej – princip, využití Laboratorní stanovení specifických IgE protilátek Laboratorní stanovení autoprotilátek Průtoková cytometrie – princip, využití Laboratorní metody vyšetřování buněčné imunity Laboratorní metody vyšetřování humorální imunity

Stanovení humorálních analytů Precipitace Aglutinace Turbidimetrie Nefelometrie

Imunoprecipitace Srážení - proces, při němž dochází interakcí antigenu a protilátky ke vzniku (imuno)precipitátu. Vzhledem k tomu, že protilátky mají v molekule nejméně dvě identická vazebná centra pro daný antigen, mohou při vhodném koncentračním poměru obou partnerů vznikat polymerní, nerozpustné a snadno detekovatelné komplexy. Tohoto principu využívá celá řada imunochemických metod ke kvalitativnímu i kvantitativnímu stanovení antigenů nebo jim příslušných protilátek.

- vznik nerozpustného precipitátu při reakci ekvivalentních koncentrací rozpustného antigenu s rozpustnou protilátkou (tj. vzniká zesíťovaná struktura mnoha navzájem vázaných antigenů a protilátek, která již v roztoku není rozpustná)

Aglutinace Shlukování korpuskulárních částic s povrchovými antigenními strukturami v důsledku interakce se specifickou protilátkou. Antigenem jsou zde obyčejně buňky (bakterie, erytrocyty) nebo syntetické částice (např. latexové) s adsorbovanými antigeny. Tyto částice se působením protilátek shlukují a charakteristickým způsobem sedimentují; na základě vzniku zákalu lze takto stanovit i velmi nízké koncentrace protilátek (kolem 10 ng/ml). Na stejném principu fungují i citlivé testy pro stanovení antigenů.

Imunofixace vzorku séra zdravé osoby Legenda: sloupec 1: elektroforéza séra další sloupce: imunochemický průkaz jednotlivých těžkých a lehkých řetězců imunoglobulinů, je zřetelná polyklonální produkce

Stanovení humorálních analytů Precipitace Aglutinace Turbidimetrie Nefelometrie

ELISA – průkaz specifických protilátek Převzato - Krejsek

Základní složky ELISA testu Antigen detekovaný v testovaném vzorku známý, komerčně připravovaný Protilátka detekovaná v testovaném séru známá, komerčně připravovaná Konjugát jedná se opět o protilátku proti protilátce (konkrétně proti druhově specifickým imunoglobulinům příslušného izotypu (IgG, IgM, IgA, IgE), na kterou je navázaný enzym (konjugovaná enzymem) Substrát je chemická látka, která reaguje s enzymem a tím změní svou barvu

RAST

ELISA – průkaz antigenu Převzato - Krejsek

Klasická 96-jamková destička pro metodu ELISA

Nepřímá imunofluorescence Převzato - Krejsek

Stanovení parametrů buněčné imunity Počty buněk – subpopulace Testy fagocytózy Testy aktivace lymfocytů

fluorochrom je konjugován s primární protilátkou - analýza plné krve - průtoková cytometrie Převzato - Krejsek

Průtoková cytometrie

http://probes. invitrogen http://probes.invitrogen.com/resources/education/tutorials/4Intro_Flow/player.html

„Gatování“ lymfocytů pomocí FS a SS

Stanovení celkových a pomocných T lymfocytů

Stanovení T a B lymfocytů

Stanovení aktivovaných lymfocytů (aktivační marker HLA-DR)

KLINICKY VÝZNAMNÉ POPULACE LEUKOCYTŮ CD3+ T lymfocyty: populace zralých T lymfocytů 50 - 75% CD4+ T lymfocyty: subpopulace pomocných induktorových T lymfocytů 30 - 60% CD8+ T lymfocyty: subpopulace tlumivých cytotoxických T lymfocytů 15 - 30% CD25+ T lymfocyty: aktivované T lymfocyty 1 - 5% CD19+ B lymfocyty: populace zralých B lymfocytů 5 - 15% CD56+ NK buňky: přirozeně zabíječské buňky 5 - 15% CD14+ buňky: monocyty CD15+ buňky: granulocyty CD38+ buňky: plazmatické buňky

FUNKČNÍ TESTY TESTOVÁNÍ FUNKCÍ T LYMFOCYTŮ IN VITRO je založeno na testování: schopnosti T lymfocytů proliferovat schopnosti T lymfocytů produkovat cytokiny PROLIFERACE T LYMFOCYTŮ: in vitro kultivace kultivační media (thymové působky) CO2 atmosféra

HODNOCENÍ FAGOCYTÁRNÍCH FUNKCÍ absolutní počet granulocytů je pro funkci fagocytózy kritický k testování fagocytózy se používají izolované granulocyty populace granulocytů je mimořádně citlivá na poškození nově lze hodnotit počty a funkce fagocytujících buněk průtokovou cytometrií

Přednášky k tématům laboratorní diagnostika AUTOPROTILÁTEK a vyšetření BUNĚČNÉ IMUNITY najdete i na webu LF HK http://www.lfhk.cuni.cz/UKIA/

ENA pokrač.