Sociální zabezpečení.

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Důchodová reforma (úvod do problematiky) Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR.
Advertisements

 Je v ČR organizováno a garantováno státem.  Vychází z Listiny základních práv a svobod, která zaručuje každému občanu právo na sociální zabezpečení.
GENERALI TOP TALENT 2007 Návrh koncepce penzijní reformy Jan Krejsa.
Hmotná nouze Mgr. Terezie Pemová.
Sociální politika Předmět, metoda a prameny právní úpravy SZ
Životní úroveň (II. část)
Důchodové pojištění I
Systémy zabezpečení ve stáří
Sociální zabezpečení 3. ročník Studijní obor: Sociální činnost Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/ GG OP VK.
Zabezpečení v případě nemoci a svízelných sociálních situacích Mgr. Hana Svobodová.
SOCIÁLNÍ POLITIKA – 3. nástroj hospodářské politiky – 2. ČÁST Autor: Autor: Ing. Vladimír Havlík Autor je výhradním tvůrcem materiálu. Datum vytvoření:
Sociální zabezpečení a důchodová politika
Úvod do systému důchodového pojištění v ČR Mgr. Terezie Pemová.
Sociální pojištění Centrum pro virtuální a moderní metody a formy vzdělávání na Obchodní akademii T.G. Masaryka, Kostelec nad Orlicí.
Sociální zabezpečení 3. ročník Studijní obor: Sociální činnost Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/ GG OP VK.
Sociální zabezpečení a důchodová politika
Učíme se podnikat Registrační číslo: CZ.1.07/1.3.00/
Nemocenské pojištění Principy.
Sociální událost Mgr. Terezie Pemová.
PRÁVNÍ VZTAH SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ
THEME 7 Social Security Welfare State Types of Social Security Systems.
Jan Škorpík a Martin Štěpánek 3. prosince 2008 Zavedení II. pilíře povinného důchodového systému v ČR, hlavní principy a návrh řešení.
Petr Nečas místopředseda vlády ministr práce a sociálních věcí 27. listopadu 2008 Důchodová reforma.
Sociální zabezpečení 3. ročník Studijní obor: Sociální činnost Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/ GG OP VK.
Právo sociálního zabezpečení J.Kožiak. Předmět úpravy  Pojem Právní odvětví, které upravuje pomoc občanům v tíživé společenské situaci z veřejných zdrojů.
Sociální zabezpečení 3. ročník Studijní obor: Sociální činnost Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/ GG OP VK.
Stáří jako sociální událost
Navrhovaná reformní opatření důchodový systém Ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas.
Důchodový systém v České republice a jeho reforma zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění ve znění pozdějších předpisů.
Právo sociálního zabezpečení
PŘEDNÁŠKA pokračování
Jana Leciánová Gymnázium Uherské Hradiště
ÚVOD DO PRÁVA SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ
Správa sociálního zabezpečení
Jabok, ETF 2010 Michael Martinek.  Sociální ◦ Politika ◦ Práce ◦ Událost ◦ Vyloučení ◦ Zabezpečení  Sociální politika: ◦ Objekt ◦ Subjekt ◦ Nástroj:
Nemocenského a důchodového pojištění v roce 2013 Ing.Antonín Vacík, ředitel OSSZ PM Zásadní změny, připravované zákony Lidé na prvním místě…
INVALIDITA JAKO SOCIÁLNÍ UDÁLOST
PRÁVO SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ Důchodové pojištění JUDr. Petr Čechák, Ph.D.
Sociální zabezpečení Sociální služby
Důchodové pojištění I
Sociální zabezpečení v EU Základní zásady, osobní a věcný rozsah.
Správa sociálního zabezpečení
Právo sociálního zabezpečení Důchodové pojištění.
Správa sociálního zabezpečení
Správa sociálního zabezpečení
Systém sociálního zabezpečení Úvod. Používané zkratky ÚP – úřad práce OSVČ – osoba samostatně výdělečně činná OBZP – osoba bez zdanitelných příjmů ČSSZ.
POVINNÉ A NEPOVINNÉ POJIŠTĚNÍ Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Ing. Alena Hůrková. Dostupné z Metodického portálu
Vliv demografického vývoje na důchodový systém v ČR Ing. Lenka Fulínová.
Zkvalitnění výuky na GSOŠ prostřednictvím inovace CZ.1.07/1.5.00/ Gymnázium a Střední odborná škola, Klášterec nad Ohří, Chomutovská 459, příspěvková.
Obchodní akademie a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Jihlava Šablona 32 VY_32_INOVACE_399.UCE.34 Sociální pojištění.
ZÁKONNÁ POJIŠTĚNÍ - teorie Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Vladimír Mikulík. Slezské gymnázium, Opava, příspěvková.
7. PENZIJNÍ SYSTÉM ČR Základní parametry systému.
Vymezení a vzájemný vztah pojmů v sociální péči. Pojem sociální péče Je to úsilí veřejnoprávního subjektu o řešení životních situací, které občané nejsou.
DŮCHODOVÁ REFORMA. 2 Současné hlavní problémy I.pilíře Vnímání systému jako jednozdrojově financovaného (pouze pojistné) OSVČ - platí méně než 30% vyměřovacího.
Sociální politika Definice Objekty sociální politiky Předmět sociální politiky Úrovně sociální politiky osobní rozsah věcný rozsah.
Právo sociálního zabezpečení
SOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ Mgr. Michal Oblouk.
Pojišťovnictví Pojišťovnické & pojistné právo
Nemocenské a další sociální dávky v ČR
Správa sociálního zabezpečení
Financováno z ESF a státního rozpočtu ČR.
Správa sociálního zabezpečení
Sociální systém České republiky
Sociální politika Předmět, metoda a prameny právní úpravy SZ
Sociální politika Předmět, metoda a prameny právní úpravy SZ
DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL
Sociální zabezpečení Funkce Činitelé, financování
Správa sociálního zabezpečení
Právo sociálního pojištění
Správa sociálního zabezpečení
Transkript prezentace:

Sociální zabezpečení

Sociální zabezpečení jako součást sociální politiky a prostředek k uskutečňování jejich úkolů a cílů můžeme chápat jako: soubor institucí, zařízení a opatření, jejichž prostřednictvím a pomocí se uskutečňuje předcházení, zmírňování a odstraňování následků sociálních událostí občanů.

Definice sociálního zabezpečení soubor právních norem, institutů, institucí a vztahů, jejichž účelem je předcházet možným sociálním rizikům, odstraňovat nepříznivé následky, které vzniknou jedincům v důsledku stanovených sociálních událostí, a vytvářet tak příznivé podmínky pro všestranný sociální rozvoj člověka.

Sociální zabezpečení a sociální události v ČR Jednotlivé systémy sociální ochrany řeší sociální situace : od zcela obecných (jako je stáří, nemoc, invalidita), přes situace, které vznikají v široké variabilitě života jednotlivých typů a skupin osob a rodin (péče o nezaopatřené děti apod.), až po situace zcela individuální, týkající se konkrétních osob a rodin.

Sociální zabezpečení v ČR Soustava sociálního zabezpečení zahrnuje tři podsystémy : Sociální pojištění Státní sociální podporu Sociální pomoc

sociálního zabezpečení Faktory sociálního zabezpečení

Faktory sociálního zabezpečení Sociální zabezpečení : je historicky danou kategorií (určitým způsobem se dlouhodobě vyvíjelo), je součástí momentálně existujících společenských vztahů. se změnami ve společnosti se mění jako její produkt i sociální zabezpečení, zároveň se mění i jeho prostředky a cíle, které sleduje.

Na sociální zabezpečení působí: faktory, které ovlivňují stav celé společnosti (jako např. stav hospodářství), faktory, které mají specifický vliv faktory, jejichž původ je uvnitř státu (tzv. vnitřní faktory).  faktory, jejichž původ leží mimo území státu (tzv. vnější faktory).

Faktory sociálního zabezpečení v rozdílných podmínkách konkrétních zemí mají jednotlivé faktory na sociální zabezpečení různý vliv,  všechny faktory však vždy působí společně,  žádný z faktorů neexistuje odděleně od ostatních, každý je součástí určitého většího celku, význam a důležitost jednotlivých faktorů se mění.

Vnější faktory sociálního zabezpečení   faktory, jejichž původ leží mimo území státu a jsou spojeny s: mezinárodní situací, zahraniční orientací země, činností mezinárodních institucí, migrací obyvatelstva apod.   

Vnější faktory sociálního zabezpečení V současnosti se v našich podmínkách uplatňují především: mezinárodní faktory, úmluvy Mezinárodní organizace práce, Směrnice a doporučení Evropské unie.

Mezinárodní faktory  Sociální zabezpečení je sice záležitost vnitrostátní, projevují se v něm však významnou měrou i mezinárodní vlivy. V současné době se jedná zejména o koordinaci systémů sociálního zabezpečení členských zemí v souvislosti pohybem pracovních sil.

Mezinárodní faktory Dokumenty Rady Evropy: Evropská sociální charta Revidovaná evropská sociální charta  Rada Evropy ve formě mezinárodních smluv přijala celou řadu dalších norem, které upravují otázky společného zájmu členských zemí Rady Evropy v sociální oblasti.

Vnitřní faktory sociálního zabezpečení Vnitřní faktory ovlivňujícími sociální zabezpečení jsou ty, které mají svůj původ uvnitř státního společenství, tzn. vznikají a vyvíjejí se uvnitř státu. Vnitřní faktory můžeme rozlišit na: faktory subjektivní, faktory objektivní.  

Vnitřní faktory sociálního zabezpečení Hlavními vnitřními faktory, které v zásadní míře ovlivňují úroveň sociálního zabezpečení, jsou: ekonomická situace společnosti (její hospodářská úroveň), demografická situace, etické názory a tradice, další faktory.

Principy sociálního zabezpečení

Principy sociálního zabezpečení Uspořádání celého systému sociálního zabezpečení by mělo vést ke zvýšení jeho účinnosti. Bylo nutno přebudovat celý systém sociálních nástrojů a institucí, jejich obsah, vzájemné vazby.

Principy sociálního zabezpečení Jako účelné se ukazuje vycházet z následujících principů, které jsou respektovány v tržních ekonomikách a jsou v teoretické literatuře dostatečně rozpracovány jako:

Principy sociálního zabezpečení princip univerzality, princip uniformity, princip komplexnosti, princip adekvátnosti, princip sociální garance, princip sociální solidarity, princip sociální spravedlnosti, princip participace.

Princip univerzality (všeobecnosti) vyžaduje rozšíření osobního rozsahu sociálního zabezpečení na všechny občany, v případě existenčního ohrožení a sociální potřebnosti zaručí poskytnutí určité základní dávky.

Princip uniformity (rovnosti) je výrazem snahy zabezpečit všechny oprávněné osoby podle stejných jednotných pravidel, v minulosti byl tento princip mylně interpretován jako zásada „všem stejně“.

Princip komplexnosti (úplnosti) s postupným rozvojem složitého systému dělby práce ve společnosti se měnil požadavek na sociální zabezpečení od nezbytného k úplnému zabezpečení, současný systém sociálního zabezpečení do určité míry vyhovuje sociálním potřebám zejména strukturou peněžitých dávek a rozšířením i na spektrum sociálních služeb (služby nárokové).

Princip adekvátnosti vyžaduje, aby výše jednotlivých dávek a služeb byla přiměřená k sociálním potřebám a individuálnímu přičinění jednotlivých osob.

Princip sociální garance systém sociálního zabezpečení musí všem občanům poskytovat sociální garance při vzniku společensky uznaných životních událostí, vytvořit spolehlivou záchrannou síť, která by všem občanům zabezpečovala dosažení alespoň společensky uznané minimální životní úrovně.

Princip sociální solidarity měl by být rozvíjen ve dvou rovinách, občané s vyššími příjmy by se měli podílet na zabezpečení občanů s nižšími příjmy, ekonomicky aktivní část obyvatelstva by měla přispívat k úhradě dávek občanům nacházejících se ve společensky uznaných sociálních událostech.

Princip sociální spravedlnosti princip je nejčastěji realizován v souvislosti s principem zásluhovým a výkonovým.  

Princip participace v sociálním systému by měla být podporována a rozvíjena spoluúčast jednotlivých občanů a rodin při řešení vlastních sociálních událostí tak, aby byl posílen princip odpovědnosti jednotlivých subjektů za úroveň vlastních životních podmínek. občan se tak mění z pasivního objektu sociálního zabezpečení na jeho plnohodnotný aktivní subjekt.

sociálního zabezpečení Financování sociálního zabezpečení

Financování sociálního zabezpečení Úplně v nejobecnější rovině lze říci, že sociální zabezpečení může být financováno dvojím základním způsobem, a to ze státního rozpočtu, anebo ze zdrojů vytvořených z přímých účelově určených plateb stanovených subjektů, oddělených od státního rozpočtu.

Financování ze státního rozpočtu Pokud je sociální zabezpečení financováno přímo ze státního rozpočtu, pak hovoříme o tzv. státním zabezpečení. Při tomto způsobu financování se jedinec, jemuž je ze systému poskytováno plnění, nepodílí přímo na tvorbě zdrojů, z nichž jsou dávky poskytovány.

Financování ze státního rozpočtu Stát vytváří prostředky na výplatu dávek cestou rozdělování a přerozdělování příjmů státního rozpočtu. Uvedeným způsobem je v našem systému sociálního zabezpečení plně financována státní sociální podpora a převážně financována sociální pomoc.

Fondové financování Jestliže je sociální zabezpečení financováno ze zvláštních fondů oddělených od státního rozpočtu a vytvářených z přímých účelově určených plateb od pojištěnců a eventuálně dalších subjektů, hovoříme o sociálním pojištění.

Fondové financování V našem systému sociálního zabezpečení je takto jednoznačně financováno zdravotní pojištění. Pokud jde o nemocenské a důchodové pojištění, jsou zde některé zvláštnosti.

Fondové financování Při fondovém financování sociálního pojištění lze rozlišit dva základní vnitřní způsoby, a to:  průběžné financování (tzv. „pay-as-you-go“, ve zkratce PAYG), v němž dávky v daném období jsou vypláceny přímo z příspěvků pojištěnců vybraných v tomto období,

Fondové financování kapitálové financování, které předpokládá, že z vybraných příspěvků se vytváří fond, který je až po určité době schopen krýt náklady na vyplácené dávky. tato forma financování je typická pro penzijní připojištění.  

SOCIÁLNÍ POJIŠTĚNÍ V ČR

Sociální pojištění v ČR řeší takové sociální situace, na které je možné se dopředu připravit, a to odkladem části finančních prostředků k řešení budoucí sociální situace.

Součástí sociálního pojištění v ČR je: důchodové pojištění nemocenské pojištění příspěvek na státní politiku zaměstnanosti.

Důchodové pojištění v ČR

Důchodové pojištění v ČR Český důchodový systém se skládá ze tří částí: I. pilíř povinné důchodové pojištění II. pilíř dobrovolné penzijní spoření III. pilíř dobrovolné penzijní připojištění (doplňkové penzijní spoření)

Základní důchodové pojištění v ČR prvním pilířem je povinné základní důchodové pojištění, dávkově definované a průběžně financované (PAYGO), je univerzální a zabezpečuje všechny ekonomicky aktivní osoby, právní úprava je jednotná pro všechny pojištěnce, neexistují speciální odvětvová schémata apod.

Základní důchodové pojištění v ČR upravuje zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, který nabyl účinnosti dnem 1. ledna 1996.

Základní důchodové pojištění v ČR Od roku 1996 je základní důchodové pojištění v ČR založeno na principech: sociální solidarity, průběžného financování, při splnění stanovených podmínek je systém povinný pro všechny ekonomicky aktivní osoby (je umožněna i dobrovolná účast v systému).

Základní důchodové pojištění v ČR poskytuje náhradu příjmu v případě: stáří (starobní důchod), invalidity (invalidní důchod), úmrtí živitele (vdovský, vdovecký a sirotčí důchod).

Dávky důchodového pojištění v ČR starobní důchod (včetně tzv. předčasného starobního důchodu), invalidní důchod, vdovský a vdovecký důchod, sirotčí důchod.

Starobní důchod

Důchodový věk v ČR Podle předpisů platných před 1. lednem 1996 činila věková hranice pro nárok na starobní důchod: u mužů 60 let, u žen 53 let, pokud vychovaly aspoň 5 dětí, 54 let, pokud vychovaly 3 nebo 4 děti, 55 let, pokud vychovaly 2 děti, 56 let, pokud vychovaly 1 dítě, nebo 57 let, pokud nevychovaly žádné dítě.

Důchodový věk v ČR Zákon o důchodovém pojištění zavedl postupné zvyšování věkové hranice pro nárok na starobní důchod .

Důchodový věk v ČR se každoročně zvyšuje a to: u mužů o 2 kalendářní měsíce a u žen o 4 kalendářní měsíce až na cílový stav podle nyní účinné právní úpravy 63 let pro muže a bezdětné ženy 59 let až 62 let pro ženy podle počtu vychovaných dětí.

Důchodový věk v ČR V červenci 2008 bylo rozhodnuto o pokračování zvyšování důchodového věku: na 65 let pro muže, bezdětné ženy a ženy, které vychovaly jedno dítě, na 62 až 64 let pro ostatní ženy podle počtu vychovaných dětí.

Důchodový věk v ČR U osob narozených po roce 1968 činí důchodový věk: u mužů 65 let, u žen 62 let, pokud vychovaly alespoň 4 děti, 63 let, pokud vychovaly 3 děti, 64 let, pokud vychovaly 2 děti, 65 let.

Starobní důchod Potřebná doba pojištění se postupně prodlužuje, a to v závislosti na důchodovém věku pojištěnce, event. věku pojištěnce.

Starobní důchod Potřebná doba pojištění Dosažení důchodového věku 25 let 26 let 27 let 28 let 29 let 30 let 31 let 32 let 33 let 34 let 35 let před rokem 2010 v roce 2010 v roce 2011 v roce 2012 v roce 2013 v roce 2014 v roce 2015 v roce 2016 v roce 2017 v roce 2018 po roce 2018 Dosažení důchodového věku

Invalidní důchod

Invalidita a invalidní důchod Zákonem č. 306/2008 Sb., kterým byl novelizován zákon o důchodovém pojištění, se od 1. 1. 2010 nově vymezuje invalidita. byla zavedena třístupňová invalidita (invalidita třetího, druhého a prvního stupně). místo plného invalidního a částečného invalidního důchodu byla zavedena jedna dávka, a to invalidní důchod (pro invaliditu třetího, druhého nebo prvního stupně).

Pozůstalostní důchody vdovský a vdovecký důchod sirotčí důchod

II. Pilíř důchodového systému v ČR možnost dobrovolného fondového penzijního spoření (tzv. opt-out) v podobě vyvedení 3 % sociálního pojištění na soukromé individuální účty občanů ČR vedené u penzijních společností za podmínky dodatečné vlastní platby ve výši 2 % ze základu pro výpočet odvodu na sociální pojištění.

III. Pilíř důchodového systému v ČR Stávající penzijní připojištění se státním příspěvkem je součástí tzv. III. pilíře penzijního systému. Po spuštění penzijní reformy, ovšem do systému penzijního připojištění už nebudou moci vstupovat noví účastníci. Vedle penzijního připojištění nově vznikl systém doplňkového penzijního spoření (DPS).

Dobrovolné penzijní spoření v ČR Systém, který lze označovat jako třetí pilíř důchodového zabezpečení, má následující parametry: je dobrovolný, je důsledně založen na občanském principu, je fondově financovaný, je podporován státem formou státního příspěvku, který je odvozen od výše pojistného.

Důchodový systém v ČR II. a III. pilíř Možnost penzijního připojištění v ČR byla vytvořena přijetím zákona č.42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem. Důchodový systém II. a III. pilíř (od 1.1.2013) Zákon č. 426/2011 Sb., o důchodovém spoření Zákon č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření

Nemocenské pojištění

Nemocenské pojištění v ČR je určeno pro výdělečně činné osoby, které v případech tzv. krátkodobých sociálních událostí: dočasné pracovní neschopnosti z důvodu nemoci nebo úrazu či karantény, ošetřování člena rodiny, těhotenství a mateřství, péče o dítě zabezpečuje tyto osoby peněžitými dávkami nemocenského pojištění.

Nemocenské pojištění v ČR od 1. ledna 2009 je nemocenské pojištění v ČR upraveno zákonem č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění.

Účast na nemocenském pojištění v ČR účastni jsou zaměstnanci a osoby samostatně výdělečně činné (dále jen „OSVČ“), zaměstnanci jsou povinně účastni nemocenského pojištění, na rozdíl od OSVČ, jejichž nemocenské pojištění je dobrovolné.

Dávky nemocenského pojištění v ČR peněžitá pomoc v mateřství, ošetřovné, vyrovnávací příspěvek v těhotenství a v mateřství.

Zdravotní pojištění

Zdravotní pojištění v ČR Veřejné zdravotní pojištění v ČR: vzniklo počátkem 90. let 20. století upravuje zákon č. 48/1997 Sb. o veřejném zdravotním pojištění. je součástí systému sociálního zabezpečení, jeho účelem je zajistit financování zdravotní péče poskytované pojištěncům.

Zdravotní pojištění v ČR můžeme charakterizovat jako všeobecné a povinné pojištění se státní zárukou realizace, jeho účastníky - pojištěnci jsou všechny fyzické osoby, které se trvale zdržují na území státu, účast v pojistném systému vzniká ze zákona.

Systém veřejného zdravotního pojištění v ČR je založen na činnosti zdravotních pojišťoven, je postaven na principu solidarity – jednotliví plátci přispívají na zdravotní pojištění rozdílnými částkami, ale všichni pojištěnci mají garantováno rovné právo na poskytnutí potřebné péče.